Vliv disturbance na diverzitu vegetace semixerotermních trávníků




Дата канвертавання22.04.2016
Памер11.83 Kb.
Eva Horčičková

Metodika práce: Vliv disturbance na diverzitu vegetace semixerotermních trávníků

Vliv působení divokých prasat na vegetaci lze studovat jednak sledováním přirozených disturbancí a jednak simulací narušení, ani v jednom případě však bez omezení. Uměle vytvořené disturbance například nemusí vždy přesně napodobit činnost zvířat (Kotanen, 1997). V případě studia již existujících přirozených disturbancí je obtížné určit stáří a někdy i původ, přestože od disturbancí způsobených jinými zvířaty lze čerstvé prasečí rytí většinou odlišit (Welander, 2000). V případě založení sledovaných ploch před zrytím se zase snižuje pravděpodobnost, že k disturbanci dojde (Cushman et al., 2004).

V případě zájmové oblasti v Doupovských horách lze v semixerotermních trávnících pozorovat plochy narušené půdy, které zarůstají odlišnou vegetací. Nejvýraznější rozdíl je patrný v širokolistých trávnících s převahou druhu Brachypodium pinnatum.

Přirozené disturbance se zde nevyskytují s frekvencí dostatečnou pro studium. Zároveň se mnohdy jedná o drobná, těžko rozpoznatelná narušení. Proto se jeví jako vhodnější metoda studia simulace disturbancí. Pro zmírnění nedostatků v simulaci je možné vegetaci umělých disturbancí porovnávat s vegetací předem zmapovaných přirozených disturbancí a zároveň na těchto dvou typech ploch provádět a porovnávat půdní analýzy.
Výběr lokalit

Pro sledování vlivu disturbancí na semixerotermní trávníky bylo vybráno území jižně od bývalé obce Tocov ve Vojenském újezdu Hradiště, v oblasti střídajících se lesních, křovinatých a bezlesých ploch. Teplomilné trávníky se zde vyskytují především na vrcholech kopců a na jižně, jihovýchodně a jihozápadně orientovaných svazích.

Pro simulaci disturbancí bylo ve sledovaném území zvoleno 37 bodů. Při náhodném generování v rámci celého území by se však mnoho bodů pravděpodobně nacházelo na místech, která nejsou předmětem zájmu této práce (lesy, křoviny, severně orientované svahy, údolí). Pro vyloučení těchto nevhodných ploch bylo využito vegetačních snímků z dřívějších výzkumů prováděných v oblasti VÚ Hradiště (Vojta, nepublikovaná data). Pomocí programu Access ( ) byly vybrány snímky s druhy, které lze očekávat na suchých disturbovaných trávnících. Jednalo se o druhy Euphorbia cyparissias, Linum catharcticum, Acinos arvensis, Fallopia dumetorum, Potentilla tabernaemontani, Koeleria pyramidata, Hieracium pilosella, Fragaria viridis, Festuca rupicola a Carex caryophyllea. Z faktorů prostředí v místech jednotlivých snímků, zjištěných v programu ArcMap 9.2(ESRI 2007) byl pomocí programu S-plus( ) vybrán jako nejpodstatnější faktor wetness index. V programu ArcMap tak vznikla mapa oblastí s podmínkami pro výskyt požadované vegetace, nicméně stále obsahovala i plochy lesů a křovin. Bylo tedy ještě nutné v programu ArcMap vymezit polygony požadovaného bezlesí, přičemž byly vyloučeny drobnější plochy u nichž výška okolní vegetace přesahovala polovinu některého rozměru polygonu a lze na nich tedy předpokládat větší zástin. Zároveň byla vyloučena i bezlesí která protínal okraj mapy. V takto vzniklých polygonech bylo náhodně vygenerováno 37 bodů a to tak, aby se v jednom polygonu nacházel maximálně jeden bod.
Sběr dat

V terénu byly body lokalizovány pomocí přístroje GPS. Vhodné místo pro založení pokusu se nachází v porostech s převahou širokolistých trav a v minimální vzdálenosti od okraje bezlesí odpovídající výšce okolních porostů. Pokud vygenerovaný bod nesplňoval tyto podmínky, nebo se jednalo například o osamocenou dřevinu, skálu nebo zastíněnou plochu, bylo vybráno nejbližší vhodné místo.

Na experimentálních plochách o velikosti 1x1 m byl nejprve v menším čtverci 0,5 x 0,5 m proveden záznam vegetace včetně pokryvností jednotlivých rostlinných druhů vyjádřených v procentech. Následně byl mechanicky pomocí motyky odstraněn drn z celé experimentální plochy a menší čtverec byl trvale označen hřebíky, které umožní lokalizaci sledované plochy i po delší době. Ve vzdálenosti přibližně 40 cm od každé experimentální plochy byla založena jedna plocha kontrolní, v níž byl opět hřebíky vyznačen čtverec 0,5 x 0,5 m a proveden záznam vegetace stejným způsobem, jako na experimentálních plochách. Zároveň byla u každé plochy zaznamenána orientace a sklon svahu a na třech místech, nad, pod a vedle experimentální plochy změřena kovovým drátem přibližná hloubka půdy.

Z původních 37 bodů byly simulované disturbance vytvořeny na 30. Jeden polygon byl vyloučen, protože se jednalo o severně orientovaný svah s nevyhovující vegetací a v šesti polygonech se nenacházely širokolisté trávníky.

Experimentální ani kontrolní plochy nebyly oploceny z důvodů finanční a především technické náročnosti, což zvyšuje možné riziko poškození ploch zvěří.
Literatura:

Cushman, H. J., Tierney, T. H., Hinds, J. M. (2004): Variable effects of feral pig disturbances on native and exotic plants in a California grassland. Ecological Application 14 (6): 1746-1756



Kotanen, P. M. (1997): Effects of experimental soil disturbance on revegetation by natives and exotics in coastal Californian meadows. Journal of Applied Ekology 34: 631-644

Welander, J. (2000): Spatial and temporal dynamics of wild boar (Sus scrofa) rooting in a mosaic landscape. Jurnal of Zoology 252 (2): 263-271


База данных защищена авторским правом ©shkola.of.by 2016
звярнуцца да адміністрацыі

    Галоўная старонка