Systém a zástupci třídy ptáci




Дата канвертавання25.04.2016
Памер108.35 Kb.

Systém a zástupci třídy ptáci



podtřídy - Praptáci (Saururae) - Archaeopteryx

  • Nálezy z Bavorska

  • kombinace znaků plazů a ptáků

  • 3 volné prsty (u dnešních hoacinů se nachází na křídlech dráp), malá hrudní kost, ocas, zuby, peří, křídla, sanice

- Pravý ptáci (Ornithurae) – vyvinuly se ve svrchní křídě (druhohory)

- nadřády - Běžci – (Paleognathae)

- Létaví – (Neognathae)



nadřád: Běžci (Paleognathae)

- druhotně nejsou schopni letu, měkké peří, hrudní kost bez hřebenu

- mohutné zadní končetiny – běh, redukovaná křídla, většinou se o vejce a mladé stará samec
řád: Pštrosi

- 70 km/h - rychlý běh, žije asi 40 let, dospívá ve 4 letech, chov pro maso (u nás Košín)

- samec má penis, o vejce a mladé se stará samec, největší vejce (1,5 kg), Afrika

pštros dvouprstý – největší žijící pták, v zemi prohlubeň pro vajíčka, samec hlídá, kope, v hnízdě vejce od více samic
řád: Nanduové

- Jižní Amerika – pampy a polopouště, na nohách 3 prsty, o mláďata se stará samec

- křídlo má dráp,

nandu pampový - menší, šedý, samec se páří až s 12 samicemi – hlídá potom více hnízd, jméno podle zvuku, který vydává – „nan-du“
řád:Kasuáři

- Austrálie, přílbové výrůstky na hlavě (ochrana před větvemi), bradavičnatá kůže na krku, pero s paostnem



kasuár přilbový - tropické lesy, běh až 50 km/hod, pojídá ovoce

emu australský - peří podobné srsti, druhý největší pták, tři prsty
řád: Kiviové

- 4 prsty, peří podobné srsti, Nový Zéland, silně zakrnělá křídla, poměrně velká vejce



kivi jižní - citlivý zobák, hrozí vyhubení

moa - až 3,5 m, vyhynulý, loven člověkem, někdy hlášena jeho objevení – spíše fámy
řád:Tinamy

- jako koroptve, Střední a Jižní Amerika, ochranné zbarvení, o mláďata se stará samec



tinama přilbová - chocholka na hlavě, velmi špatně létá

Nadřád: Letci (Neognathae)

    • rozlišení mezi běžci a letci – kost radličná (na lebce) - (dlouhá u letců, krátká
      u běžců)

      • neognátní typ lebky

  • většinou bez penisu, péče o vejce většinou samice nebo oba, většinou dobří letci


řád: Tučňáci (17 druhů)

      • nelétají, křídla -> veslovací orgán, pod kůží vrstva tuku - izolace, silná kostrční žláza, husté přilehlé opeření, nohy výrazně vzadu -> chodí rovně, opírají se
        o ocas, plovací blány, drápy – pohyb po ledě, jižní polokoule, polární oblasti, živí se rybami, korýši

      • tvoří kolonie

      • dříve řazeni do již neexistujícího nadřádu Plavci

tučňák císařský – samec zahřívá vejce v kožních záhybu, přitom nejí – výrazně hubne (podobně i jiné druhy tučňáků), samice přitom odchází k moři – po návratu jde k moři samec a nají se, největší 1,1 m, potápí se do hloubky až 500 m, až 20 min.
pod vodou, velké kolonie, hnízdí na ledě ve velké zimě (-60°C)

tučňák Humboldtův – v ZOO - růžový kolem zobáku

tučňák patagonský – hnízdí na pobřeží

tučňák nejmenší – 41 cm, vede nenápadný noční život
řád: Potáplice ( 5 druhů)

          • výskyt na severu, u nás pouze někdy v zimě při tahu, přizpůsobeni plavání
            a potápění

potáplice severní

potáplice malá
řád: Potápky

              • středně velcí ptáci, podobné jako předchozí, na prstech ploutvovitý lem, potápí se, staví na vodě plovoucí hnízda z tlejících rostlin – produkuje teplo – „samozahřívání“ vajec – dospělí nemusí hnízdo zahřívat, nemají plovací blány, jen kožovité lemy
                na prstech

potápka roháč – největší z našich, chocholka na hlavě, samci při toku bojují, rybožravá

potápka malá – hojnější, nenápadná, hmyzožravá, výrazný hlas

potápka žlutorohá – „žluté rohy“ kolem hlavy, černá hlava

potápka rudokrká – červený krk
řád: Trubkonosí

      • poblíž kořene zobáku trubkovité nozdry (k měření rychlosti větru), u moře, kolonie, výborní letci - plachtění, zahnutý zobák, příbuzní tučňákům, pověstně monogamní – pár rozdělí až smrt, výborný čich, sedávají na vodě

albatros stěhovavý – rozpětí křídel až 3,5 metru, živí se také mršinami, těžko vzlétávají a přistávají – občas „havárie“ – v koloniích proto přistávací plochy

buřňák lední – mláďata plivou na ochranu sekret z volete, spatřen i u nás

řád: Veslonozí

  • vodní, loví ryby, veslovací nohy s plovací blánou, výrazná kostrční žláza

pelikán bílý – na zobáku kožní vak – na ryby, hnízdí v deltě Dunaje, v laloku
až 9,6 litrů vody, vzácně zalétá k nám

kormorán velký – potápějí se, na Třeboňsku škody na rybách, hnízdí na stromech, dobře plave pod vodou

terejové – (modronohý, žlutonohý) – spouštějí se střemhlav do vody, potápí se
i na dlouho do vody

fregatky – (páskovaná), kradou ryby jiným ptákům, nepotápí se, samci mají hrdelní vaky

řád: Brodiví

  • velcí ptáci s dlouhýma nohama, dobří letci, plachtí, jsou tažní, hnízdí na stromech, komínech

čáp bílý – loví žáby, drobné savce, přezimuje v J. Africe - dva směry tahu z Evropy přes Gibraltar nebo Malou Asii, dorozumívají se klapáním zobáku, monogamní

čáp černý – v lese, živí se rybami, obojživelníky, vzácnější, zobákem neklape jako předchozí druh – vydává chraptivý syčivý zvuk

čáp marabu – Afrika, ZOO, mrchožravý, má holý krk (jako jiní mrchožrouti)

volavka popelavá – chráněná, v zimě škodí - loví ryby, za letu krk esovitě prohnutý (čápi mají krk rovný – znak, jak je za letu rozeznat), tažná, někdy i přezimuje

bukač velký

bukáček malý – pro oba je typický výstražný postoj – zobák nahoru, oba v rákosních porostech, se kterými dobře splývají, i se vlní jako rákosí

kvakoš noční – v noci loví (to málokteří ptáci), přes den sedí u rybníka, mladí nenápadné zbarvení

kolpíci – rozšířený zobák, velké kolonie, kolpík bílý – zalétá i k nám, hnízdí

ibisové – (v Egyptě posvátní), mírně zahnutý zobák, velké kolonie v Africe
řád: Plameňáci

  • zobák s hákovitým koncem, po stranách lamely – filtrace (měkkýši), horní čelist větší než dolní - výjimka, obrovské kolonie, dlouhé tenké nohy

plameňák růžový – tropy, pojídá korýše, bez nich má peří bílé – korýši obsahují karotenoidy (v zoologických zahradách se jim dává barvivo umělé, aby nevybledli), někdy zalétá k nám
řád: Vrubozubí

  • středně velcí, krátké nohy, dlouhý krk, kostrční žláza, samci mají penis

  • rohovité lamely na okraji zploštělého zobáku – připomínají zuby, plovací blána, rohovitý nehet na zobáku, jednotlivé druhy se spolu poměrně často kříží – problém při určování

  • nekrmivá mláďata, formace při letu – známé V, střídají se na špici, barevné svatební peří


kachnovití – potápivé

  • potápí se za potravou až 20m, na našich rybnících, zadní prst má blánu

  • nohy posunuty dozadu, plavou více potopené s ocasem dolu, při vzletu běží
    po hladině

polák velký

polák chocholačka – na hlavě chocholka

hohol severní – anglicky podle oka „golden eye“ , hnízdí v dutinách – budky hoholačky

turpan černý

zrzohlávka rudozobá

kajka mořská – nejlepší peří – velmi jemné, pobřeží Severního ledového oceánu, peří se sbírá z hnízd, kde sloužilo jako výstelka
kachnovití – plovavé

  • jen noří hlavu – „staví vrbu“, nohy více vepředu, zvednutý ocas, při vzletu rovnou vstanou z vody

kachna divoká – „březňačka“ - z ní kachna domácí

kopřivka obecná – bílá skvrna na boku

lžičák pestrý – lžícovitý zobák

čírka obecná – nejmenší, zelený pruh přes oko

pižmovka velká – kostrční žláza produkuje páchnoucí sekret, domestikovaná

morčák velký - velcí, rybožraví, u nás v zimě
labutě

  • monogamní, útoky na lodě i lidi v době hnízdění – samec brání hnízdo

labuť velká - oranžový zobák

labuť zpěvná - žlutý zobák, menší

labuť černá - u nás pouze v ZOO, Austrálie

husy

  • býložravé, monogamní, učenlivé

husa velká – v zimě k nám ze severní Evropy, z ní husa domácí

řád: Dravci


  • silný špičatý a zahnutý zobák, na konci u některých „zoubek“ - tzv. zejk; silné drápy –„spáry“ trhají kořist, na kořeni zobáku - ozobí

  • výborný zrak, dobří letci, tvar křídel přizpůsoben způsobu lovu (dlouhá, krátká, zahnutá), spořádají i kosti a chlupy – z těla ven ve vývržcích (druhově specifické)

  • mají krmivá mláďata, o která pečují oba rodiče; hnízdí na vyšších místech, někdy na zemi, důležitá složka samoregulace ekosystému



čeleď: kondorovití


  • v Americe; mrchožrouti (ekologický význam stejný jako afričtí supi ), Kondor královský – nemá syrinx, nevydává žádný hlas, jen tlumené syčení

kondor velký (andský) - největší dravec: rozpětí křídel až 3,5 m, žije v Andách
čeleď: orlovcovitípouze jeden zástupce

orlovec říční - nejrozšířenější dravec, přes naše území pouze táhne - nehnízdí, loví ryby

čeleď: jestřábovití


  • zobák s elipsovitými nozdrami

krahujec obecný - krátká křídla, krátký ocas – lepší manévrování v lese, loví hlavně ptáky

jestřáb lesní – už poměrně vzácně, pronásleduje kořist; (káně se vrhá střemhlav), používán k lovu gazel, zastaví zvíře v běhu a jsou na něj potom vypuštěni psi

káně lesní - udržení ekologické rovnováhy – loví drobné hlodavce na polích, používáním DDT – slabší skořápky vajec - praskají – nevysezení mláďat – ubývalo jich

káně rousná - v zimě k nám přilétá ze Skandinávie; opeřené i nohy

moták pochop - u vody, rákosiny; (divný let - „motá se“)

moták pilich – louky, močály, bažiny

luňák hnědý – tažný, mrchožrout, vykrojený ocas

včelojed lesní – žije v lesích, vyhrabuje vosy

orel skalní - Alpy, Karpaty, rozpětí asi 2 m, na Slovensku v Tatrách

orel mořský – Třeboňsko, byl zde vysazen a i se množí

orel bělohlavý – Amerika

harpyje pralesní - Jižní Amerika

orel opičí – Filipíny

SUPI


  • mrchožraví; Afrika, Asie, Evropa – stejná funkce jako kondoři v Americe; mají holý krk - aby se neušpinili, mají výborný čich, pozorují se navzájem a slétávají se

sup bělohlavý, sup africký, sup mrchožrout, orlosup

čeleď: hadilovovití – pouze jeden zástupce


hadilov písař - dlouhé nohy, běhá po zemi a loví hady, létá málo, na hlavě má několik dlouhých per

čeleď: sokolovití


  • kruhovité nozdry, na zobáku ostrý zoubek = zejk

  • po stranách hlavy tmavší skvrny = vous, velké černé oko („hodné oko“ – rozdíl
    od jestřábů)

  • dlouhá, úzká a srpovitě zahnutá křídla, která jsou na koncích zašpičatělá


sokol stěhovavý - téměř vyhynulý (příčinou jsou jedovaté herbicidy v kořisti, vedoucí k neplodnosti, ubývání životního prostoru), loví za letu, dokáže dosáhnout rychlosti až 300 km/h, rozpětí křídel 1m, dlouhá ostrá křídla, vyskytuje se ve všech světadílech

ostříž lesní - kořist přepadne velice rychle, loví dlouho do soumraku, rychlost
150 km/h, rozpětí 80cm, je tažný

poštolka obecná - loví často nad poli, po kořisti pátrá v třepotavém letu na místě, když přitom míří hlavou proti větru, nejhojnější sokol střední Evropy, ekologická rovnováha – rozšířena i do měst

řád: Hrabaví


- středně velcí až velcí ptáci zavalitého těla, silné nohy – k hrabání, špatně létají,

- tupé, široké drápy, samci rohovité ostruhy – zbytek 5. prstu, krátká křídla,těžký let

- popelení – snaží se zbavit čmelíků

- výrůstky: hřebeny, laloky, dlouhá ocasní pera – souvisí s rozmnožováním



- polygamní - hejna, nekrmiví

tetřev hlušec - Šumava, při toku - snadno ulovitelní – velmi nepozorní a neopatrní

tetřívek obecný – zatočená ocasní pera

jeřábek lesní

bělokur horský - Alpy

bažant obecný – k nám se dostal z Asie

koroptev polní - hojná, monogamní, malý dimorfizmus

křepelka obecná - tažná

kur bankivský - Indie, -> kur domácí (kapoun = kastrát kohouta)

páv korunkatý - dlouhá ocasní pera, z Indie, u nás jako okrasný, ocas tvoří 200 per; věří se, že paví pera v domě přinášejí neštěstí

perlička kropenatá – chována jako domácí

krocan divoký - hudrování, z něho krůta domácí (ze sev. Ameriky)

satyr - barevný

taboni – australští, vejce v kupkách listí – tlením se uvolňuje teplo – nemusí sami zahřívat
řád: Krátkokřídlí

  • řada ptáků, kteří se na první pohled liší

  • jejich společným znakem je kráčivá noha s vysoko postaveným nebo zakrnělým palcem

  • většinou špatní letci, až na jeřábi mají krátká křídla

  • většinou staví hnízdo na zemi

  • jeřáb popelavý – někdy hnízdí u nás, jeřábi obecně – velcí hezcí ptáci, připomínají brodivé, dobří letci, najednou jim vypadávají všechny letky – než dorostou nemohou určitý čas létat, při toku komplikované svatební tance, monogamní, žijí
    v Eurasii

  • chřástal vodní – menší ptáci s bočně zploštělým tělem, pohybují se ve vegetaci kolem rybníků

  • slípka zelenonohá – poměrně dlouhé zelené nohy, polyandrická (jedna samice má více samců)

  • lyska černá – na nohách plovací lem, žije na vodě, velmi hojná, bílá skvrna na čele, potápí se

  • drop velký – žije na stepích, na polích, nenápadné zbarvení, rychle běhají, polygamní, málo létá, nemají kostrční žlázu – často se popelí, spolu s labutí velkou je nejtěžším létajícím ptákem na světě (asi 18, prý až 24 kg), vzácně na jižní Moravě, dříve na Opařansku

řád: Dlouhokřídlí

  • řád zahrnuje dříve samostatné řády bahňáci, dlouhokřídlí a alky (dnes jde
    o podřády)

  • většinou jde o ptáky vod a močálů – husté, přiléhavé opeření

  • střídání zimního a svatebního šatu, dobře vyvinutá kostrční žláza

  • mají delší krk a větší hlavu, palec posazen vysoko, případně chybí

  • tvar zobáku závisí na způsobu obživy

  • kulík říční – žije na písčitých a kamenitých březích vod, živí se měkkýši a členovci, bílé bříško s černým pruhem přes krk

  • čejka chocholatá – hnízdí na různých mokřadech, zatím poměrně běžná, akrobatické svatební lety

  • sluka lesní – ve vlhkých lesích, dlouhý zobák, kterým vytahuje ze země žížaly, vysoko posazené oči – vidí i když hledá v zemi, zvláštní otevírání zobáku

  • bekasína otavní – na vlhkých loukách, zajímavý tok

  • koliha velká – největší evropský bahňák, dolu zahnutý zobák

  • jespáci – mnoho druhů, na březích vod

  • lyskonoh úzkozobý – polyandrie, mají plovací blánu

  • chaluha příživná – podobná rackovi, kradou kořist jiným ptákům

  • racek chechtavý – nejběžnější, mají plovací nohy, dobře létají, tvoří kolonie

  • racek stříbřitý – velký, na pobřeží moří

  • rybák obecný – menší ptáci, z řádu nejlepší letci, za kořistí se vrhají střemhlav
    do vody, tvoří kolonie, při toku dávají samci samičkám rybu, podle kvality
    a množství ryb si samice vybírá

  • rybák dlouhoocasý – hnízdí v Arktidě a zimuje v Antarktidě – ročně urazí přes
    30 000 km

  • alka velká – žila kolem Islandu, lovem úplně vyhubena (rok 1844), nelétavá

  • alka malá – žije ve vodě, potápí se, silný zobák, žije v koloniích,ekologicky připomínají tučňáky

  • papuchalk ploskozobý – pestrý zobák, žije na severu, chytá ryby – i několik
    v zobáku


řád: Měkkozobí

  • slabý, krátký zobák, slabé měkké ozobí, bez kostrční žlázy, dvoulaločné vole, rostlinná strava

dronte mauricijský = dodo = blboun nejapný – vyhuben v 17. stol., nemotorný pták, nelétavý

holub skalní - z něho ti co všude ve městech – zdivočelý holub domácí

holub doupňák – lesy, tažný

holub hřivnáč - bílé skvrny na krku, lesy, přechází do parků, tažný

hrdlička zahradní – k nám se rozšířila z Balkánu, není tažná

hrdlička divoká – tažná, vrká
řád: Papoušci

  • pestře zbarvení, tropy, nejvyvinutější koncový mozek, hákovitý zobák, šplhaví ptáci – šplhavá noha – dva prsty dopředu a dva dozadu, býložraví, jižní polokoule, trvalé svazky, málo vyvinutá kostrční žláza, rozpadá se jim prachové peří a vytváří nesmáčivý „pudr“

lori – živí se nektarem, k tomu způsobený jazyk, významní opylovači

kakadu – hřeben na hlavě

korela - chocholka

papoušek

andulka vlnkovaná – chovaná v domácnostech

ara ararauna, ara hyacintový

kakapo soví – asi nejvzácnější papoušek, na Novém Zélandě, loven pro maso, téměř nelétá, běhá, není plachý – vyleze klidně na člověka

nestor kea – údajně napadá ovce, částečně masožravý, silně huben (Nový Zéland)
řád: Kukačky

kukačka obecná – dva prsty směřují dopředu a dva dozadu, zobák bez ozobí, hnízdní parazitizmus, pojídá chlupaté housenky, tažná, vejce podobná vejcím hostitele, rychlý vývoj mláďat (proč asi?), mláďata hostitele vyhazuje z hnízda, polyandrická, kuká jen samec, tažná, šedý a rezavý typ ,(anglicky „cuckoo“, francouzsky „coucou“, holandsky „koekoek“, rusky „kukuška“, japonsky „kakko“
řád: Sovy

  • noční, soumrační život, konvergence s dravci - podobné znaky

  • hebké peří  neslyšný let, v dospělosti bez prachového peří

  • velké oči, kolem - „závoj“ z peří, oči namířené dopředu - může otočit hlavu –
    až o 180°

  • výborný sluch

  • spáry - jeden prst = vratiprst – může se otáčet dopředu nebo dozadu

  • krmivá mláďata; zbytky nestrávené potravy = vývržky – druhově specifické

  • chráněny, jejich počet nízký – používání pesticidů

puštík obecný – naše nejběžnější sova

kalous ušatý – pírka u sluchového ústrojí – funkce jako boltec

výr velký (bubo bubo)

sova pálená, sovice sněžná, sýček obecný (stále ho ubývá), sýc rousný (na horách)

kulíšek nejmenší – kolem 16 cm
řád: Lelkové

  • noční ptáci, u jednoho druhu prokázán zimní spánek (jinde u ptáku nezjištěno

lelek lesní – sedí podélně na větvi, hmyzožravý – chytá v letu
řád: Svištouni

  • výborní letci, dlouhé letky, krátké slabé nohy, všechny prsty vepředu – nechodí
    po zemi  vše za letu (i páření a spánek) – sběr na hnízdo, potrava, krmiví

rorýs obecný – nevzlétne ze země, v letu i spí a páří se, tažný – 1 týden v srpnu odlétá

kolibříci – nejmenší ptáci, sají nektar, v noci upadají do strnulosti, frekvence mávání křídly až 78x za vteřinu, až 1000 tepů za minutu v klidovém stavu, někde významní opylovači
řád: Srostloprstí

  • hluboce rozeklaný zobák, pestře zbarvení, částečně srostlé prsty, krmiví

ledňáček říční – občas stálý, na Kozském potoce, Lužnici, Jordáně, loví pod vodou

vlha pestrá

mandelík hajní tažní, velmi vzácní

dudek chocholatý
řád: Šplhavci

  • lesní, šplhavé nohy (2 prsty dopředu a dva dozadu) s drápy, delší silný zobák, dlouhý špičatý jazyk se zpětnými háčky, hnízdí v dutinách nebo norách

  • ocasní pera opora o kmen při lezení, krmiví

žluna zelená - zelená s červenou hlavou, popelí se v mraveništích

datel černý - jen jehličnaté lesy

strakapoud velký - hojný

tukan obrovský - velký zobák, tropy Ameriky

medozvěstka – upozorňuje v Africe na včelí hnízda

krutihlav obecný – mláďata zastrašují pohybem hlavy, tažní, nešplhá

řád: Pěvci

  • menší ptáci, tenké nohy, krmiví, zpěvné ústrojí (zpěv jen samci), polovina všech ptačích druhů

čeleď: Skřivanovití


  • hnízdí na zemi

skřivan polní - stojí a hlasitě zpívá ve vzduchu na poli, přilétá brzo na jaře – pták roku 2005

chocholouš obecný - sídliště, předstírá zranění a běhá po zemi – odlákává od mláďat

čeleď : Vlaštovkovití


  • dlouhá křídla, vykrojený ocas, chytají hmyz v letu

vlaštovka obecná – rezavá skvrna pod zobákem, staví miskovitá hnízda, více vykrojený ocas

jiřička obecná – bílý krk, hnízdo uzavřené, bílý kostřec

břehule říční – hnědá, hnízda v písku na březích

čeleď: Konipasovití


  • kývavý pohyb ocásku – „třasořitka“, charakteristický let

konipas horský – nacházíme je u vody

konipas bílý – i kolem lidských sídel, pole

čeleď : Ťuhýkovití


  • zobák se zejkem, hodně v tropech, bílosvětlemodří / šediví, připomínají dravce, potravu – myši, si upevňují na keře

ťuhýk obecný, ťuhýk šedý – oba tyto druhy u nás

čeleď: Brkoslavovití


brkoslav severní – někdy velmi hojný – např. zima 2004-2005

čeleď : Skorcovití


skorec vodní – poskakuje kolem vody a potápí se za potravou (jako jediný pěvec), bílá náprsenka, chodí pod vodou, u potoků s kamenitým mělkým dnem

čeleď: Střízlíkovití


střízlík obecný – drobný ptáček, v lese velmi hlasitý, ocásek nahoru, hnízdí
při zemi, podle pověstí uctíván jako „ptačí král“, dokáže prý vzlétnout výš než orel
a to tak, že se schová do jeho peří a teprve když je orel unaven, tak vyletí a pokračuje

čeleď : Drozdovití


- delší štíhlí zobák, hnízdo s hliněnou výstelkou

kos černý – samice hnědá

drozd zpěvný

drozd kvíčala

rehek domácí – černá skvrna pod zobákem, oranžová ocasní pera

rehek zahradní – oranžové bříško

slavík obecný - zpěv se musí učit; pokud se ve skupině objeví zvláště nadaný zpěvák, zlepší se úroveň celé skupiny, má ocásek nahoru

červenka obecná – červené hrdlo

čeleď : Pěnicovití


- tenký špičatý zobák

pěnice černohlavá – hlas trochu připomíná kosa, velmi hojná

budníček menší – monotónní zvuk – metronom „cilb-calb“, velmi známý hlas z lesa
i parků

sedmihlásek hajní – jeden z nejlepších zpěváků, v hnízdě i zajímavé předměty

rákosník obecný – hnízdo na stéblech rákosí, napodobuje jiné druhy ptáků, dokáže vyloudit až 70 různých tónů, které řadí nahodile do dlouhých melodií

cvrčilka říční – žije skrytě v lužních lesích, hlasitý cvrkot

králíček obecný – v korunách stromů jehličnatých lesů, jemné švitoření, nejmenší evropský ptáček – asi 10 cm, 4-6 g

čeleď : Lejskovití


lejsek šedý - létá z pozorovacího stanoviště

lejsek bělokrký – v údolí Lužnice

čeleď: Moudivláčkovití


moudivláček lužní – na okrajích vod v keřích, velké hnízdo zavěšené na větvích,
na hnízdo láká samec samici, když neuspěje hnízdo opouští

čeleď: Sýkorovití


  • stromoví pěvci, hmyzožraví, podílí se na udržování ekologické rovnováhy

sýkora koňadra – charakteristický hlas - „klídek-klídek“

sýkora modřinka, sýkora parukářka, sýkora babka, sýkora uhelníček

čeleď: Brhlíkovití


brhlík lesní – šplhá hlavou dolů

čeleď: Šoupálkovití


šoupálek dlouhoprstý – leze po stromech ve spirále nahoru, sbírá hmyz

čeleď : Strnadovití


strnad obecný – zpívá stylem „kdyby si sedláčku chcíp“, krátký, tlustý zobák, žluté bříško, na polích

- do této čeledi patří také pověstné Darwinovy pěnkavy (nejedná se o pěnkavy,


ale o pěnkavky)

kardinál červený – občas se chovají v klecích

čeleď: Pěnkavovití


  • krátký ostrý zobák, nežijí v Austrálii

pěnkava obecná – hojná v lesích i ve městech, charakteristický zpěv, na krmítkách

pěnkava jikavec – přes ČR jen protahuje

křivka obecná – výrazný zobák, živí se semeny ze šišek

stehlík obecný – barevný, na bodlácích a pcháčích

zvonek zelený – v parkách, zahradách

hýl obecný – poměrně mohutný zobák

dlask tlustozobý – zobák ještě mohutnější

čeleď: Snovačovití


- kosmopolitně rozšířeni, vakovitá hnízda, velká hejna

vrabec domácí – ubývá ho

vrabec polní

čeleď: Špačkovití


špaček obecný – ojídá ovoce, hnízdí v dutinách, někdy může páchat škody na ovoci, tažný

klubáci – zbavují parazitů (buvoly, žirafy, nosorožce), olizují krev z ran, někdy sami rány způsobují

čeleď: Žluvovití


žluva hajní – žlutá

čeleď: Krkavcovití


- inteligentní, velcí, všežraví

vrána obecná – (černá a šedivka – odděleny ledovcem) žije v párech, mimo hnízda v hejnech, nádech do zelena, ozobí porostlé

havran polní – v hejnech, lysý okolo kořene zobáku, odstín do fialova, hnízda
na stromech – park u autobusového nádraží

krkavec velký – 60 cm, jednotlivě nebo menší hejna, výrazné peří na kořeni zobáku

kavka obecná – ochočitelná, 30 cm

kavče – žlutozobé, červenozobé – hory: Alpy, Dolomity

straka obecná – hodně se stahuje k obydlím

sojka obecná – sojčí pírka – modrá, také se dostává k obydlím

rajka královská – samostatná čeleď, samci krásně barevní – pohlavní výběr


База данных защищена авторским правом ©shkola.of.by 2016
звярнуцца да адміністрацыі

    Галоўная старонка