Místo stavby k.ú. Rosička – investor Jan Štefáček, Hamry nad Sázavou 134, 591 01 Žďár nad Sázavou 1




старонка7/8
Дата канвертавання24.04.2016
Памер270.4 Kb.
1   2   3   4   5   6   7   8

C.3Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení


Životní prostředí v lokalitě Rosička je poměrně zachovalé a není v současné době zatěžováno nad míru únosného zatížení. Zatížení území lidskou činností je poměrně nízké, neboť převažuje zatížení vyplývající ze zemědělského obhospodařování krajiny.

Z předcházejících kapitol o předpokládaném vlivu větrné elektrárny na jednotlivé složky životního prostředí je zřejmé, že provozem větrné elektrárny nedojde k významnému ovlivnění životního prostředí. Jak již bylo dříve konstatováno, větrná energie je považována za jednu z nejčistších forem energie a nejvíce šetřící přírodní zdroje.


DKomplexní charakteristika a hodnocení vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí

D.1Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti

D.1.1Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů


Vzhledem k charakteristice technologie větrné elektrárny a velikosti energetického zdroje se umístěním záměru nepředpokládá žádný negativní vliv ani žádné významné riziko na zdraví a sociálněekonomickou situaci obyvatelstva.Vzhledem k odpovídající vzdálenosti (ca 0,8 km ) umístění stavby od nejbližší obytné zástavby lze konstatovat, že vlivy a účinky stavby bude obyvatelstvo nebližší obce zasaženo téměř minimálně, jak bylo již popsáno dříve.

D.1.1.1Zdravotní rizika


S ohledem na dříve analyzované vlivy – zejména pokud se jedná o škodliviny, které jsou schopny přenosu atmosférou a představují tak relativně nejvyšší a nejrychlejší možné ohrožení obyvatel, je možné konstatovat, že emise hluku, které budou sice objektivně vznikat při uvedené činnosti, nemohou s ohledem na vzdálenost ohrozit zdraví obyvatel nejbližší obytné zóny.

Pro toto posouzení je přikládána hluková studie.Vzhledem k tomu, že objekt větrné elektrárny bude umístěn v dostatečné vzdálenosti od obydlených objektů, lze předpokládat, že nedojde k překročení nejvýše přípustné ekvivalentní hladiny hluku v denní i v noční době, tudíž větrná elektrárna nepředstavuje pro obyvatelstvo žádnou zvýšenou zátěž.

U větrných elektráren dřívějšího provedení mohlo v ojedinělých případech docházet k tzv. stroboskopickému efektu (světelné záblesky na listech rotoru).

Příčinou stroboskopického efektu byly zrcadlící se plochy na rotorových listech větrných elektráren. Z výsledků zkoumání vlivů stroboskopického efektu v německých podmínkách je zřejmé, že negativní působení míhajícími stíny v pravidelných intervalech na lidskou psychiku startuje až při výrazně větší intenzitě a době působení (tzv.diskoefekt). Díky užití matných barev na povrchy listů rotorů nehraje tento vliv u nových elektráren již žádnou roli.

K osvětlení tohoto problému se přikládá i další studie – studie vrhání stínů, zpracovaná firmou EWCZ s.r.o., Mostkovice 529, která je přílohou oznámení č. 4.

Výpočtové předpoklady:


  • výpočtová oblast 2000 m

  • minimální úroveň slunce 3 stupně

  • počet dnů mezi výpočty 1 den

  • časové intervaly denní 2 minuty

Popisovaný výpočet je proveden pro teoreticky nejhorší případ:

  • slunce svítí po celý den, po všechny dny v roce (bezoblačná obloha, nikdy nejsou mraky)

  • při zdánlivém pohybu slunce po obloze je rotor vždy orientován celou plochou ke spojnici větrná elektrárna – slunce

  • větrná elektrárna je po všechny dny v roce v provozu (365 dnů v roce, 24 hodin denně) a točí se

Pro výpočet byly zvoleny dva stínové receptory A,B situované na nejbližších domech. Receptor reprezentuje okno o standardních rozměrech 1,0 x 1,0 m, umístěné ve výšce 1,0 m nad zemí, poloha okna je vertikální (tj. jednopodlažní dům).
Souhrnné výsledky výpočtu:

místo

celková doba stínů

počet dnů vrh. stínů

max.doba vrh. stínů

h/rok

den/rok

hod/den

receptor A

13:04

36

0:28

receptor B

13:34

38

0:30


Vyhodnocení:

Působení diskoefektu je i při výše uvedených nejnepříznivějších, z praktického hlediska jen teoretických předpokladech, v obývané zóně zanedbatelné. Protože toto není v české legislativě upraveno, vycházíme ze standardů v Německu. Za přípustné je považováno působení po dobu nepřevyšující 20 % doby svitu.

Z uvedených hodnot vyplývá, že maximální hodnoty předpokládané doby vrhání stínů zdaleka nedosahují přípustných hodnot působení.

Stejně tak je i potencionální vliv elektromagnetického záření velmi malý vzhledem k poloze objektu VE mimo osídlení i biologicky cenné plochy a v této míře je v krajině běžný.



D.1.1.2 Vlivy na sociální vztahy, psychický stav


Přínosem z hlediska životního prostředí je ovlivnění myšlení obyvatelstva směrem k možnostem využívání alternativních zdrojů k výrobě elektřiny. Kdyby nebylo využíváno těchto zdrojů,bylo by nutné tuto energii vyrábět z přírodních zdrojů (uhelné elektrárny, vodní elektrárny nebo atomové elektrárny s doprovodnými problémy). Jednoznačně lze tedy větrnou elektrárnu hodnotit jako enviromentálně přínosnou stavbu. Nezanedbatelným faktem je i nepřímý vznik pracovních míst při zpracování projektu, výstavbě i údržbě větrné elektrárny.

Výstavbou větrné elektrárny může však být narušen pohledový faktor pohody. Nutno však dodat, že pohledový faktor pohody je výrazně subjektivní kategorií, kterou většina obyvatel vnímá indiferentně, pouze u některých jedinců působí rušivě. S tím úzce souvisí i problematika narušování krajinného rázu.

Pozitivně je možno hodnotit, že v období výstavby větrné elektrárny dojde ke zvýšení pracovních míst (stavební profese), i když tento jev je pouze přechodný.

D.1.1.3Vlivy na pracovní prostředí


Podmínky pracovního prostředí pro pracovníka údržby či servisu větrné elektrárny se nebudou lišit od běžných požadavků na pracovní prostředí.

D.1.2Vlivy na ovzduší a klima


Vliv posuzované stavby na znečištění ovzduší, vyvolaný jejím provozem, je možné celkově hodnotit pro sledovanou lokalitu za nepodstatný, neboť provozem větrné elektrárny nebude obyvatelstvo dotčeno žádnými škodlivinami znečišťujícími ovzduší.

U období výstavby je možné za znečišťující zdroj považovat prostor vlastního staveniště a dále dopravu na staveniště. Vzhledem k omezené době provádění těchto prací a minimálnímu rozsahu prováděných prací při zemních pracích a úpravě terénu se nebude jednat o zdroje trvalého charakteru (odhad doby prováděných prací 1 až 2 měsíce) a působení těchto zdrojů lze charakterizovat jako jednorázové, krátkodobé a dočasné. Emise z období výstavby budou nahodilé a množství nelze přesně stanovit. Taktéž vzhledem k nevýznamnému zvýšení denního počtu projíždějících nákladních vozidel, nelze předpokládat výrazný nárůst škodlivin v okolí komunikace. Období výstavby je možno na základě této skutečnosti považovat z hlediska znečišťování ovzduší za nevýznamné.

Realizace stavby neovlivní klimatické podmínky.

Samotný provoz větrné elektrárny nemá žádný dopad na ovzduší, neboť nezatíží ovzduší žádnými emisemi. Taktéž vliv větrné elektrárny na klima v dané oblasti je bezpředmětný.


D.1.3Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky


Hluk je řazen mezi nejvýznamnější fyzikální faktory negativního vlivu na zdravotní stav obyvatelstva.

Dopad větrné elektrárny na hlukovou situaci v daném území je nutno posuzovat opět ze dvou pohledů, z období trvalého provozu a z období výstavby.

Pro posouzení vlivu samotného provozu větrné elektrárny je zpracována hluková studie, která je přílohou č. 4. Na základě výsledků této studie je možno konstatovat, že provozem větrné elektrárny nedojde k překročení (hygienických limitů) hladin akustického tlaku ve venkovním prostoru, které jsou dány § 12 NV č. 502/2001 Sb., o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací v platném znění. Hodnoty činí 50 dB ve dne a 40 dB v noci. Je rovněž nutno uvést, že hluk emitovaný větrnou elektrárnou nesmí vykazovat tónové složky. V tomto případě by se nejvýše povolená hladina hluku pro noční dobu korigovala o dalších 5 dB, tj. na hodnotu 35 dB. Z výsledků hlukové studie vyplývá, že větrná elektrárna nevykazuje žádné tónové složky.

Hluk emitovaný v období výstavby, představovaný jednak pojezdem motorových nákladních vozidel a dále činností stavebních mechanismů, bude vzhledem k reálně předpokládanému minimálnímu rozsahu zemních prací, k převozu stavebního materiálu a technologie a odvozu zeminy hodnocen jako přiměřený, navíc bude popisované území dotčeno pouze dočasně.

Období výstavby větrné elektrárny je tedy možné pro krátký časový úsek i jednorázové provádění hodnotit z hlediska dopadů na hlukovou situaci ve venkovním prostoru sledované lokality jako nepodstatné a nevýznamné.

Závěrem je možno říci, že větrná elektrárna ani období její výstavby nepřinese žádný negativní dopad na stávající hlukovou situaci a větrnou elektrárnu je možno zhodnotit jako vyhovující a prakticky nezhoršující stávající situaci.

Vliv na další fyzikální (vibrace) a biologické charakteristiky se nepředpokládá.

D.1.4Vlivy na povrchové a podzemní vody


Výstavba větrné elektrárny nepředstavuje žádný dopad na povrchové a podzemní vody. Předpokládaným umístěním betonového základu cca 2 m do země se nepředpokládá žádné narušení systému podzemních vod, nelze předpokládat, že by se během výstavby či vlastního provozu výrazněji změnily charakteristiky vodního režimu daného území. Poměrně malý půdorys stavby nebude mít žádný vliv na přirozenou retenční schopnost území

Při jejím provozu nebudou vznikat žádné technologické ani splaškové vody. Dešťové vody budou přirozeně odtékat jako v současné době, jejich znečištění je vyloučeno konstrukcí strojní části elektrárny.

V průběhu stavby je třeba dodržovat provozní a bezpečnostní předpisy a zabránit úniku ropných látek z používaných vozidel a stavebních mechanismů.

Závěrem je možno konstatovat, že žádný vliv na podzemní a povrchové vody se realizací záměru nepředpokládá.


D.1.5Vlivy na půdu


Stavba větrné elektrárny představuje jen málo významný zásah do půdního fondu. Pro její realizaci je nutno provést zábor půdy náležící do ZPF o ploše 17 x 17 m pro betonový základ pro stožár, jedná se o zábor trvalého charakteru.Ostatní změny původního terénu budou pouze dočasné, terén bude po výstavbě uveden do původního stavu. Pozemek určený k plnění funkce lesa nebude záměrem dotčen, pro základové podmínky je staveniště je možno hodnotit jako vhodné. Vlastní stavbou nebudou vznikat emise či odpady, které by zapříčinily přímé znečištění půdy, či změnu místní topografie, stabilitu a erozi půdy, což bude garantováno tím, že odpady a všechny látky škodlivé vodám budou skladovány a zabezpečeny dle požadavků technických norem a legislativy.

V tomto smyslu je možno vlivy stavby hodnotit ve vztahu k půdě pozitivně.

Při vlastním provozu větrné elektrárny se žádné škodliviny emitující do půdy nepředpokládají.

D.1.6Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje


Větrná elektrárna nebude mít svým umístěním ani provozem žádný vliv na horninové prostředí a nerostné zdroje a nezpůsobí ani změny hydrogeologických charakteristik území.

Posuzovaná elektrárna nezasahuje do žádného chráněného ložiskového území, poddolovaného území, sesuvů a svahových deformací. V dotčeném území se nenachází ani žádný přírodní zdroj.

Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje lze proto hodnotit jako zanedbatelné až nulové.

D.1.7Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy


Vzhledem k tomu, že větrná elektrárna nepředstavuje žádný vznik škodlivin emitujících do ovzduší, nepředstavuje její realizace žádné ohrožení pro přítomné druhy živočichů a rostlin. Ve vybraná lokalitě není zaznamenán ani žádný výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle zákona č. 114/1992 Sb.

Okolní ekosystémy mohou být narušovány pouze hlukem z těžké nákladní dopravy či stavebních mechanismů. Tento vliv bude však pouze dočasný (krátkodobý), tudíž pro funkci stávajících ekosystémů nevýznamný.

Určitý negativní lokální vliv na faunu a flóru bude působit pouze v průběhu prováděných prací v souvislosti s výstavbou, toto působení je velni krátkodobé a je možno předpokládat, že se poměrně rychle vrací zástupci drobné fauny na původní stanoviště. Podrobná studie vlivu vlastního provozu větrných elektráren na flóru a faunu v nejbližším okolí dosud nebyla u nás zpracována, pokud budeme vycházet ze zahraničních pramenů, lze konstatovat, že z biologického hlediska není námitek pro výstavbu větrných elektráren.

Stavba větrné elektrárny je situována mimo skladebné části územního systému ekologické stability a mimo plochy s vyšším stupněm ekologické stability a nemá přímo vliv na přírodní blízké ekosystémy.

Vlastním provozem větrné elektrárny nebude docházet k ovlivňování okolních ekosystémů.

Celkově lze tedy záměr hodnotit jako málo významný pro stávající ekosystémy, faunu i flóru.


D.1.8Vlivy na krajinu


Výstavbou větrné elektrárny nebude dotčena žádná obytná zástavba.

Průmyslová výroba se v dotčené lokalitě nenachází, nejbližší zemědělská výroba (objekt ŽV firmy Agrofarm Nížkov) nebude výstavbou ani provozem větrné elektrárny ovlivněn.

Vzhledem k tomu, že v daném území se nepřipouští dle urbanistické studie obce Rosička individuální rekreace, není zde vybudováno žádné rekreační zařízení, nebude rekreační využití krajiny výstavbou větrné elektrárny nijak ovlivněno. Atraktivitu území zvýšila výstavba rozhledny na kopci v blízkosti. Dá se předpokládat (na základě analogií z ciziny), že umístění větrné elektrárny zvýší dále zájem lokality a objekt se stane zajímavým pro různé formy turistiky, převážně cykloturistiku.

Posouzení zásahů do krajinného rázu se zabývá vlivy stavby na její krajinný ráz. Vyhodnocuje velikost ovlivněného místa krajinného rázu a míru narušení jeho typických znaků. Podrobná studie vlivu stavby VE na krajinný ráz je přílohou č. 10, z které jsou čerpány níže uvedené kapitoly.


D.1.8.1Vliv stavby VE na oblast krajinného rázu DoKP


V uvedené oblasti krajinného rázu DoKP (dotčeného krajinného prostoru) resp. její vyhodnocené části zasahující do dotčeného krajinného prostoru se dá předpokládat silný až středně silný zásah především do prostorových a kulturních charakteristik krajinného rázu a stírající ve vztahu k stávající kulturní dominantě. Přírodní charakteristika zůstává zachována jen s mírným ovlivněním, kulturní získává nový znak v krajině a lze předpokládat zesílení negativně vnímaného působení některých technicistních vertikál v krajině. Možné ovlivnění historické charakteristiky stavbou VE lze očekávat především v místech pohledového střetu s kostelem sv. Jana Nepomuckého, který je veden v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Realizací stavby budou zachovány VKP, ZCHÚ, předpokládá se zásah do CHKO Žďárské vrchy. Dojde k mírnému ovlivnění měřítka krajiny a vztahů v krajině.
D.1.8.1.1Střet s přírodní hodnotou krajinného rázu

Přestože technické prvky snižují přírodní hodnotu krajinného rázu, dochází ke střetu s touto hodnotou jen mírně. Ovlivnění přírodní hodnoty krajinného rázu je spojeno s vnímáním tvarů terénu (resp. georeliéfu) a krajiny jako celku. Krajina DoKP neobsahuje žádné výrazné dominanty a její charakter je převážně lesně – zemědělský. Záměr může být v tomto ohledu přijímán pozitivně vzhledem k tomu, že jde o výrobu energie z obnovitelných zdrojů.
D.1.8.1.2Střet s estetickou hodnotou krajinného rázu

Estetická hodnota krajiny je přijímána především emocionálně smyslovými vjemy a závisí na posuzovateli a jeho vztahu k různým hodnotám krajiny. Každý nový prvek v krajině je přijímán vždy jako akceptovatelný, přijatelný nebo nepřijatelný.

Uvažovaná stavba VE je novým prvkem krajiny DoKP, který se projevuje díky svým proporcím a působením dynamické části (vrtule), umístění ve svahu kopce Rosička a zásahem do čáry horizontu. Efekt dynamického prvku může působit nepříznivě a výrazně zviditelňuje stavbu.

Nejsilnější zásah do estetické hodnoty krajinného rázu lze očekávat v krajině Přibyslavska – Losenicka, v okolí Nížkova a v JZ okraji CHKO Žďárské vrchy.

Zásah však lze považovat z hlediska oblasti za únosný za předpokladu, že bude udržen jako ojedinělý a tím i snesitelný co do míry narušení krajinného rázu. Snížení hodnoty krajinného rázu se promítá především v estetické hodnotě, přírodní hodnoty zůstanou zachovány.


D.1.8.1.3Analýza viditelnosti stavby

Na základě vyhodnocení na příkladu jiných VE o stejném rozměru byla analýza viditelnosti nastavena na čtyři okruhy působení stavby VE, rozdělené podle míry jejího uplatnění v krajinném obrazu, její viditelnosti a předpokládaného vnímání. Okruhy byly stanoveny takto:

  • Minimální viditelnost – okruh, odkud se již stavba příliš neuplatňuje v krajinném rámci a je jen stěží rozlišitelná v krajině pouhým okem, za ideální viditelnosti může být mírně nápadná, pokud o ní pozorovatel ví.

  • Slabá viditelnost – okruh, odkud se již stavba nebude tak výrazně uplatňovat v krajinném obrazu, viditelná ale bude a její projev na přímém pohledu bude zmírněn jinými prvky krajinného obrazu.

  • Zřetelná viditelnost – okruh bezprostředního působení stavby, cca do 5 km okruh potencionální dobré viditelnosti stavby, stavba se uplatňuje v krajinném obrazu zřetelně a jednoznačně. Částečně může být potlačena, nebo její projev ovlivněn či zmírněn jinými převážně většími skladebnými prvky obrazu.

  • Silná viditelnost – prostor v okruhu cca 2 km, kdy stavba bude velmi dobře viditelná a rozlišitelná od ostatních prvků krajiny.

Výsledky analýzy viditelnosti stavby, tj. místa, kde se bude stavba uplatňovat, jsou uvedeny v mapových přílohách studie – vliv stavby na krajinný ráz. Výsledky analýzy viditelnosti sloužily ke zkonstruování příčných řezů a provedení montáží VE do fotografií, které jsou též přílohou citované studie.


D.1.8.1.4Posouzení zásahu do krajinného rázu

Ve vymezených zasažených místech dojde k ovlivnění i zásadních a určujících znaků krajinného rázu především prostorové povahy, jako je horizont a krajinná scéna. Nejsilněji se projeví stavba VE v krajině položené v bezprostřední blízkosti stavby – Nížkovska. Zde budou zesíleny hodnoty stávajících industriálních staveb a prvků a bude střen význam stávající dominanty rozhledny se stožárem a zároveň nepříliš dramatické přírodní dominanty. U krajiny Žďárska lze očekávat střet s historickou charakteristikou krajiny prezentovaný kontrastem pohledů v ose Vysoké – zámek Žďár, kde vzdálená dominanta VE spolu s Rosičkou může promítat do krajinného obrazu s kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Podobně jako krajina Nížkovska je bezprostředně zasaženo Přibyslavsko a okolí Malé a Velké Losenice v CHKO Žďárské vrchy.

Stavba VE zasahuje do J a JZ části chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, kde se projeví středně silně do všech ploch viditelnosti od hladiny cca 60 m.

Zásah do krajiny v okolí Ostrova n. O., Jam a Polné lze považovat za mírný. Za dobré viditelnosti dojde ke změně vztahů v krajině vzhledem k dominantnímu působení stavby VE, které je zesíleno dynamickým prvkem. Za běžné viditelnosti se stavba VE projevovat v podhledových osách pravděpodobně nebude. Podmínkou je dobře zvolený nátěr a označení stavby. Stavba VE v těchto místech ovlivní především horizont krajinné scény a mírně zesílí působení vertikálních staveb technicistního charakteru.

Stavba VE se bude uplatňovat jako dominanta místa i oblasti. Vzhledem k tomu, že v DoKP jsou dominanty přítomny, lze očekávat střet mezi nimi. Částečně je tento střet naznačen v tabulkách znaků charakteristik krajinného rázu. Z tohoto důvodu je nutné analyzovat jejich vzájemný vztah a zjistit případné střety. Z výčtů vlastností a vztahů dominant vyplývá předpoklad mírného střetu stavby VE s hodnotami historické charakteristiky reprezentované kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře v S okraji Žďáru nad Sázavou. Dále lze předpokládat silný střet s pozitivně až neutrálně vnímanou kulturní dominantou rozhledny se stožárem mobilního operátora na Rosičce. Střet s přírodní dominantou Rosičky je přenesen do vztahu kulturní dominanty a dominanty přírodní.

Pro úplnost popisu vymezeného místa je doložena i barevná fotomontáž – vizualizace větrné elektrárny do snímků krajiny, která je přílohou studie vlivu VE na krajinný ráz.

D.1.8.2Zásah stavby VE do VKP (významný krajinný prvek), ZCHÚ, harmonického měřítka a vztahů v krajině


Výsledky z provedeného hodnocení studie vlivu na krajinný ráz naznačují, že dojde především ke změnám vnímání harmonického měřítka a vztahů v krajině a určitého ovlivnění stavu krajiny JZ části navazující CHKO Žďárské vrchy. Zásah do významných krajinných prvků není předpokládán.

Zásah do harmonického měřítka krajiny lze definovat jako silný v zóně silné viditelnosti, mírný v zóně zřetelné viditelnosti a v ostatních zónách slabý až nezřetelný. Zásah spočívá především ve výškové dimenzi stavby, která nemá v krajině obdobu. Krajina se vyznačuje především plošnými prvky (polní hony, pastviny, lesy), nepříliš dramatickým až plošším reliéfem a nízkými, méně členitými horizonty. VE se v takovéto krajině podílí na vnímání jejího měřítka. ZE SV strany je zásah částečně potlačen stávající městskou a průmyslovou zástavbou města Žďáru a jejími dominantami.

Zásah do vztahů v krajině je prezentován především změnami vnímání některých částí krajiny. V zóně silné a zřetelné viditelnosti se stavba VE bude uplatňovat především jako dominanta krajiny. V ostatních zónách za dobré viditelnosti se stavba VE bude uplatňovat jako vzdálená dominanta na horizontu Rosičky. Dojde k pohledovému střetu se stávající dominantou stožáru a rozhledny umístěné na vrcholu kopce Rosička a mírného střetu stavby s historicky a kulturně významnou stavbou kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.

Okraje JZ části CHKO Žďárské vrchy budou stavbou VE ovlivněny silně (Losenicko, Novoveselsko), část CHKO v okolí Žďáru bude ovlivněna mírně až středně silně v závislosti na viditelnosti stavby.

Vliv stavby v lokalitě nelze nijak eliminovat a změnou stanoviště v lokalitě by nebylo dosaženo uspokojivého efektu. Viditelnost stavby závisí též na zvoleném nátěru a osvětlení. Osvětlením stavby a volbou nevhodného nátěru dojde k výraznému zesílení dopadu stavby na hodnoty krajinného rázu. Z těchto důvodů doporučujeme VE natřít vhodným nenápadným nátěrem (šedá, šedomodrá barva) bez dalšího označování, které by mohlo zvýšit její vizuální projev. Stožár VE bude natřen odstínem RAL 70 – 35 šedá.

Zápach ani hluk v důsledku realizace stavby VE krajinný ráz nezmění. Hlukem se stavba VE bude projevovat jenom ve svém místě.

Je nutné brát v úvahu, že ke střetu s takovou stavbou dojde vždycky, vzhledem k tomu, že jde o nový znak, který může být vnímán rozporuplně, tj. pozitivně i negativně.

D.1.8.3Závěrečné vyhodnocení vlivu stavby na krajinný ráz


Na základě vyhodnocení lze konstatovat, že stavba VE ovlivní především estetickou hodnotu krajiny a její harmonické měřítko, silně zasáhne JZ okraj CHKO Žďárské vrchy a mírně až středně ovlivní krajinu v okolí města Žďáru nad Sázavou směrem k centrálnímu hřbetu CHKO. Stavba VE se bude uplatňovat do poměrně velkého území DoKP a ovlivní tak některé ze znaků přírodní, kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu. Z hodnocení vyplývá, že stavba VE bude mít stírající vliv na stávající kulturní dominantu rozhledny a stožáru na Rosičce, zesílí účinek některých lokálně působících technicistních dominant. Je nutné brát v úvahu i místa krajinného rázu, která stavba VE ovlivní v bezprostřední vzdálenosti. Zda realizací dojde ke snížení estetických hodnot krajinného rázu v uvažované oblasti a narušení harmonického měřítka krajiny je však diskutabilní vzhledem k účelu stavby a míry únosnosti v ovlivněné krajině. Snížení estetické hodnoty krajinného rázu ve vztahu k ostatním hodnotám lze očekávat.

Realizací stavby VE může dojít k naplnění kapacity zasaženého území, kdy jsou ještě záměry takového rozsahu snesitelné. Snížení hodnot krajinného rázu realizací jediné stavby VE lze na většině území DoKP považovat za únosné.


D.1.9Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky


V dané lokalitě se nenacházejí žádné architektonické ani archeologické památky či jiné cenné lidské výtvory, tudíž vliv větrné elektrárny je bezpředmětný. Hmotný majetek se v uvažované lokalitě nenachází. Vliv větrné elektrárny na drobné kulturní památky v obci Rosička (viz C.2.10) se nepředpokládá.


1   2   3   4   5   6   7   8


База данных защищена авторским правом ©shkola.of.by 2016
звярнуцца да адміністрацыі

    Галоўная старонка