Místo stavby k.ú. Rosička – investor Jan Štefáček, Hamry nad Sázavou 134, 591 01 Žďár nad Sázavou 1




старонка4/8
Дата канвертавання24.04.2016
Памер270.4 Kb.
1   2   3   4   5   6   7   8

B.3Údaje o výstupech

B.3.1Ovzduší


Uvedený záměr nepředstavuje žádný dopad na ovzduší, neboť při provozu větrných elektráren nedochází k emisím znečišťujících látek do ovzduší.

V období výstavby se předpokládá mírný nárůst emisí znečišťujících látek do ovzduší, a to jednak pojezdem nákladních automobilů přepravujících zeminu a stavební materiál a dále provozem stavebních mechanizmů na vlastním staveništi. Předpokládají se tedy emise plynných škodlivin z provozu nákladních silničních vozidel a zemních stavebních strojů. Dopad těchto škodlivin se jeví jako přechodný a z hlediska předpokládaného časového období stavby (cca 1 až 2 měsíce) jako méně významný.

Dále se předpokládají emise tuhých znečišťujících látek - TZL (prach) ze stavebních prací, tento únik je vzhledem k rozsahu stavby a časovému období stavby taktéž téměř zanedbatelný.

Vzhledem k tomu, že bude stavba umístěná v dostatečné vzdálenosti od obydlených zón, bude dopad těchto činností na kvalitu ovzduší obydlených zón téměř bezvýznamný.


B.3.2Odpadní vody


Odpadní vody ze samostatného provozu větrné elektrárny nevznikají. Předpokládají se pouze odpadní splaškové vody při výstavbě (otázka sociálního zázemí), bude řešeno stavební firmou instalací sociální buňky, záležitost pouze dočasná.

B.3.3Odpady

B.3.3.1Odpady z vlastního provozu VE


Při vlastním provozu větrné elektrárny se žádný odpad nepředpokládá.

B.3.3.2Odpady ze stavby stožárů a konstrukcí větrných elektráren


Při výstavbě elektrárny se předpokládají odpady stavebního rázu, stavební materiál, plech, železo:

katalogové číslo

název odpadu

kategorie odpadu

150101

papírové a lepenkové obaly

O

150102

plastové obaly

O

150103

dřevěné obaly

O

150106

směsné obaly

O

170101

beton

O

170201

dřevo

O

170203

plasty

O

170504

zemina a kamení neuvedené pod č. 170503

O

170506

vytěžená hlušina neuvedená pod č. 170505

O

Veškeré odpady vzniklé výstavbou budou likvidovány dle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb., za jejich odstranění je zodpovědný dodavatel stavby.


B.3.4Ostatní

B.3.4.1Hluk


Dle předpokladu se jedná o lokalitu, která je hlukovými emisemi málo zatížená.

Dopad větrné elektrárny na zvýšení hluku v dané oblasti je nutno srovnávat se současným stavem. Odděleně je nutno posuzovat období výstavby a dále období provozu větrné elektrárny.

Průběh výstavby bude představovat časově omezené a občasné zvýšení hladiny hluku v okolí stavby objektu v důsledku použití stavební mechanizace a dopravních prostředků. Při výstavbě větrné elektrárny je předpokládaná četnost 15 průjezdů mechanických manipulačních vozidel po období cca 1 až 2 měsíce. Hluk působený těmito dopravními prostředky je pouze dočasný, omezený na výstavbu elektrárny.

Plošným zdrojem hluku bude při výstavbě plocha samotného staveniště. Zdrojem bude provoz stavebních mechanismů a pojezdy nákladních automobilů dopravujících stavební materiál a technologii, což představuje časové období cca 1 až 2 měsíce.

Průjezdy mechanických manipulačních vozidel budou probíhat v denní době (mezi 600 a 2200 hodinou). Vzhledem k této skutečnosti a k výše uváděné četnosti průjezdů (cca 15 x v průběhu výstavby) je tento stav v hodnocení hlukové zátěže zcela nevýznamný a vzhledem k druhu rekonstrukce a vzdálenosti objektu od obytné zóny je možno toto zvýšení hladiny hluku považovat za bezpředmětné.

Hluk z vlastního provozu větrné elektrárny po období výstavby by neměl představovat přílišné zvýšení zatížením hlukem ke stávajícímu počátečnímu stavu. Provoz větrné elektrárny nevyžaduje stálou dopravní obsluhu, předpokládá se pouze průjezd servisního vozidla , a to v četnosti cca 1 x za měsíc. Hluk z technologie představuje systém rotorových listů, převodového soustrojí, a generátoru. Nejvyšší doprovodné negativní hlukové vlivy z této nově zavedené výroby elektrické energie z obnovitelného zdroje lze proto očekávat hlavně v nejbližším okolí věže a to působením provozu strojního vybavení.

Pro vyhodnocení hlukové zátěže provozu větrné elektrárny je jako příloha přiložena hluková studie, zpracovaná firmou EWCZ s.r.o., Mostkovice – příloha č. 3.

Cílem výpočtu je posouzení hlukových emisí z provozu větrné elektrárny na nejbližší obývané objekty.

Výpočtový základ:

větrná elektrárna MD 77, výška hlavy 85 m, rotor  77 m, výkon 1,5 MW, výrobcem garantovaná max. úroveň hluku 103,5 dB.

rychlost větru 8,0 m/s, faktor meteorologického koeficientu tlumení C0: 2,0 dB

vzdálenost mezi větrnou elektrárnou a nejbližšími domy obce Rosička 599 m, 622 a 629 m,

osamělé tóny – se nevyskytují.

Komentář:

Pro posouzení byly do výpočtu zvoleny 3 nejbližší obývané domy obce Rosička. Ve výpočtu jsou značeny SKG-1, SKG-2, SKG-3 (SKG=kritická hluková místa, dům 1,2,3, též A,B,C). Pro zvýšení jistoty výpočtu, tedy aby se výpočet pohyboval na bezpečné straně, byla za základ vzata isolinie 38 dB probíhající vně obytných domů – viz nejtlustší čára v grafickém zobrazení na listu 3. Isolinie vlevo od linie 38 dB (o nejmenším průměru) reprezentuje 40 dB, isolinie vpravo od linie 38 dB ( větší průměr) reprezentují isolinie 37 a 36 dB.

Vyhodnocení:

Výpočtová hladina hluku u nejbližších hodnocených domů:

A SKG-1 odstup 622 m 35,7 dB

B SKG-2 odstup 629 m 35,6 dB

C SKG-3 odstup 599 m 36,4 dB

Na základě těchto výsledků lze garantovat nepřekročení limitů NV č. 505/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

B.3.4.2Vibrace


Zařízení, která by mohla být zdrojem vibrací, se v komplexu větrné elektrárny nevyskytují. Zanedbatelná je i vibrace z průjezdu aut z období výstavby.

B.3.4.3Záření


Větrná elektrárna není zdrojem žádného ionizujícího záření, její technologické komponenty jsou pouze zdrojem nízkofrekvenčního elektromagnetického záření (generátor 1,5 MW, transformátor, rozvaděče, motory). Všechny tyto zdroje jsou navrženy tak, aby jejich vliv na zdraví obsluhy, provádějící pravidelné servisní kontroly, byl zanedbatelný.

B.3.4.4Jiné výstupy


Jiné výstupy z činnosti VE se nepředpokládají.

B.3.5Doplňující údaje

B.3.5.1Terénní úpravy a zásahy do krajiny


Předkládaný záměr nepředstavuje výrazné terénní úpravy s výjimkou období výstavby. Větrná elektrárna však představuje narušení krajinného rázu, neboť stožár s rotující vrtulí představuje nový prvek v krajině.

Samostatným činitelem je tedy vliv na krajinný ráz, což je předmětem studie vlivu na krajinný ráz. Tato studie je dokládána jako samostatná příloha - č.10.


B.3.5.2Rizika havárií

B.3.5.2.1Ochrana ovzduší

Z hlediska dopadu na ovzduší nepředstavuje větrná elektrárna žádné riziko.
B.3.5.2.2Ochrana vody

Z hlediska dopadu na podzemní a povrchové vody nepředstavuje vlastní provoz větrné elektrárny žádné riziko ani potenciální nebezpečí přírodní havárie.

Větrná elektrárna nepředstavuje žádné riziko pro podzemní a povrchové vody.


1   2   3   4   5   6   7   8


База данных защищена авторским правом ©shkola.of.by 2016
звярнуцца да адміністрацыі

    Галоўная старонка