Metodika Výběr blízce příbuzných hojných druhů




Дата канвертавання27.04.2016
Памер23.42 Kb.
Jarmila Gabrielová

Metodika

Výběr blízce příbuzných hojných druhů


Z dostupné literatury o taxonomické problematice jednotlivých skupin jsou vybírány nejblíže příbuzné hojné druhy z téhož rodu, které jsou na našem území původní. Druhy jsou vybírány na základě jejich postavení v taxonomickém systému, protože pro většinu druhů naší květeny není k dispozici plně rozřešený fylogenetický strom. Výběr vhodných párů provádí Jindřich Chrtek z Botanického ústavu AV ČR. Původně měl pojem „hojný“ označovat taxon, který se nevyskytuje na Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR. Ukázalo se však, že vhodných párů za takové podmínky není dostatek, proto byly nakonec do souboru hojných druhů zahrnuty i druhy kategorie C3 a nižší.

Sběr dat o vlastnostech druhů


U druhů kriticky ohrožených i jejich hojných příbuzných jsem ze základní literatury (Klíč a Květena) vypisovala údaje o stanovištních nárocích (obecná informace o stanovišti, výškový stupeň, zařazení do fytocenologického systému, fytogeografická oblast) a biologických charakteristikách (životní forma, výška rostliny, doba kvetení, počet chromozomů). Rovněž jsem pro dané druhy vyhledala Ellenbergovy indikační hodnoty a údaje o stupni ohrožení v sousedních zemích (Slovensko, Německo).

Z databází LEDA, CLO-PLA a BiolFlor, jsem získala údaje o následujících charakteristikách:



  • délka života a věk při prvním kvetení,

  • vlastnosti semen (váha, velikost, počet semen na rametu)

  • schopnost disperze (morfologie jednotek disperze, typ diaspory, „terminal velocity“ – maximální rychlost, které semeno dosáhne při pádu za bezvětří, plovatelnost, zoochorie),

  • schopnost klonálního růstu (vertikální distribuce pupenů na rostlině, sezónnost pupenů, orgány klonálního růstu, trvání ontogeneze výhonku, přetrvávání spojení mezi rodičovským a dceřinným výhonkem, počet dceřinných výhonků produkovaných za rok z rodičovského výhonku, laterární šíření za rok),

  • reprodukční charakteristiky (způsob reprodukce, způsob produkce semen, způsob opylení a oplození, autoinkompatibilita),

  • životní strategie druhu (CSR třídění stanovišť a životních historií rostlin podle Grima),

  • obecné údaje o areálu rozšíření (floristická zóna, oceanita, floristická oblast).



Vyhodnocení dat


Rozdíly mezi druhy C1 a jejich hojnými protějšky ve vlastnostech, které pro každý druh nabývají pouze jedné hodnoty (např. Ellenbergovy indikační hodnoty, průměrná výška, doba kvetení, typ reprodukce), jsem testovala párovým t-testem, případně jeho neparametrickou obdobou, Wilcoxonovým znaménkovým testem. Rozdíly mezi druhy v charakteristikách, které jsou kódovány procentuálně (protože jeden druh se může vyskytovat ve více kategoriích – např. výškový stupeň, způsob opylení), jsem testovala pomocí unimodální přímé mnohorozměrné analýzy CCA.

Klíčivosti semen a přežívání v půdní semenné bance


U celkem 29 druhů (24 C1 + 5 blízce příbuzných běžných – viz tabulka) zjišťuji klíčivost semen a jejich přežívání v půdní semenné bance. Jedná se o druhy, pro které bylo k dispozici dostatek semen. Semena dodala firma Planta naturalis.

Pro zjištění klíčivosti jsem vysela 5×50 semen od každého druhu na Petriho misky a umístila do klimaboxu při teplotách 10 °C (noc)/ 20 °C (den) a dvanáctihodinovém režimu světlo-tma. Vyklíčená semena průběžně odstraňuji. U zbylých nevyklíčených semen budu zjišťovat, jestli jsou živá, pomocí obarvení tetrazoliem.



Rovněž chci zjišťovat, jestli si semena i při delším pobytu v půdě zachovávají klíčivost. Podle typu stanoviště jsem druhy rozdělila do dvou základních skupin na druhy rostoucí na vlhkých, často mírně zasolených půdách a na druhy preferující suchá, výslunná stanoviště. Vybrala jsem dvě lokality s odpovídajícími stanovištními podmínkami – PP Všetatská černava a PP Písčina u Tišic, kde jsem na pěti různých místech do hloubky cca 6 cm zakopala monofilové pytlíčky s 50 semeny od každého druhu. Pět sad pytlíčků po 50 semenech každého druhu jsem rovněž zakopala na zahradě BÚ AV ČR v Průhonicích. U semen, která přežijí do příštího roku, budu zjišťovat klíčivost podle výše zmíněného postupu.



Písčina u Tišic

Všetatská černava

Agrostemma githago – C1

Bolboschoenus maritimus – C1

Arenaria grandiflora – C1

Centaurium littorale subsp. compressum – C1

Bupleurum rotundifolium – C1

Cyperus flavescens – C1

Campanula cervicaria – C1

Cyperus fuscus - pár

Campanula glomerata – pár

Dianthus superbus subsp. superbus – C1

Centaurium erythraea – pár

Festuca trichophylla – C1

Dianthus arenarius subsp. bohemicus – C1

Heleochloa schoenoides – C1

Festuca rubra – pár

Plantago maritima subsp. ciliata – C1

Jurinea cyanoides – C1

Pulegium vulgare – C1

Linum hirsutum subsp. hirsutum – C1

Pulicaria dysenterica – C1

Potentilla rupestris – C1

Spergularia salina – C1

Pseudognaphalium luteo-album – C1

Viola elatior – C1

Pulsatilla patens – C1

 

Stachys germanica – C1

 

Verbascum speciosum – C1

 

Viola canina - pár

 

Xanthium strumarium – C1

 








База данных защищена авторским правом ©shkola.of.by 2016
звярнуцца да адміністрацыі

    Галоўная старонка