LIŠejníky (lichenes) metodický list




Дата канвертавання15.04.2016
Памер16.61 Kb.
LIŠEJNÍKY (LICHENES)

metodický list
Sběr lišejníků:
Lišejníky lze sbírat po celý rok. Nejsnáze se sbírají lišejníky rostoucí na půdě. Lišejníky rostoucí na dřevě nebo kůře stromů odřezáváme nožem i s podkladem. Lišejníky rostoucí na hornině odsekáváme spolu s podkladem pomocí kamenického dláta a kladiva. Na místě balíme do novinového papíru a označíme popisky. Vysušené ukládáme do obálek z balicího papíru.
Nejběžnější lišejníky různých stanovišť:

Lesy


  • zástupce rodu Cladonia najdeme na zemi, humusu, tlejícím dřevě, pařezech, na borce živých stromů (ve spodní části)

  • zástupce rodu Cetraria najdeme převážně na písčitých půdách (C. islandica)

  • zástupce rodu Peltigera najdeme mezi mechem na vlhčích místech, jsou však stále vzácnější

  • zástupce rodu Lecanora najdeme na borce jehličnanů i listnáčů, druh L. conizaeoides je nejodolnější vůči znečištění ovzduší a proto je ne znečištěných oblastech často jediným nápadnějším druhem

  • Parmelia – především na borce různých dřevin

  • zástupci rodu Usnea ve vyšších polohách



Hory nad hranicí lesa


  • zástupci rodu Cladonia

  • zástupci rodu Cetraria



Na borce stromů mimo les


  • zástupci rodů Lecanora, Parmelia najdeme v alejích a parcích

  • zástupce rodu Xanthoria (X. parietina) – najdeme na méně kyselé borce obohacené prachem apod.

  • citlivé druhy rodu Usnea najdeme v oblasti s poměrně čistým podnebím



Žulové, rulové a podobné skály


  • zástupce rodu Umbilicaria najdeme na svislých stěnách, mají lupenité stélky přichycené ke skále pouze středem

  • zástupce rodu Lecanora mají tmavé plodničky se světlým okrajem

Lidská sídla


  • oranžová Xanthoria parietina

  • tmavé plodničky s bílou obrubou Lecanora dispersa


Úkol 1 : pozorování vnější stavby stélky lišejníků





  1. Cetraria islandica - keříčkovitá

Usnea florida - keříčkovitá

Xanthoria parietina – lupenitá

Umbilicaria pustulata - lupenitá

Parmelia physodes - lupenitá

Cladonia rangiferina - keříčkovitá

Lecanora atra – korovitá
překresleno podle Hadače (1967)


Parmelia physodes Cetraria islandica Usnea florida Xanthoria parietina



Cladonia rangiferina Umbilicaria pustulata Lecanora atra

Výsledky kontrolních otázek:


  1. mykobiont – houba – chrání řasy (sinice) před vyschnutím a jinými nepříznivými vlivy prostředí a dodává jim neústrojné roztoky získané z naleptaného podkladu

fotobiont – sinice (cyanobiont) nebo řasa (fotobiont) – dodávají houbové složce cukry získané fotosyntézou

  1. mykobiont

  2. fykobiont

  3. symbióza

  4. na skalách – epilitické, epipetrické

na borce kmenů a větvích stromů – epifytické

na holé chudé půdě (jehličí, rašelina, skalní drť, písčiny) – zemní – epigeické

v tropech na listech stromů – foliikolní

na místech s extrémními klimatickými poměry (vysoké hory, polární oblasti, pouště)



  1. výroba léků (hlavně antibiotik), výroba parfémů, barvení tkanin

v severských zemích potrava pro soby a v zimě pro dobytek

  1. bioindikátory změn prostředí

jsou průkopníky vegetace – uchytí se a rostou i na nejtvrdších horninách

půdotvorní činitelé – svými jemnými příchytnými vlákny vnikají do malých puklinek a rozšiřují je tím, že je vyleptávají vylučovanými lišejníkovými látkami. Zvětrávání neodolá ani velmi tvrdá skála jako je např. žula.

účast při tvorbě humusu – v jejich stélkách se zachytí prach a jiné odumřelé části stélek, a tak se vytváří první vrstvička humusu.


  1. c)

Použitá literatura:

Hadač E. et al. (1967): Praktická cvičení z botaniky. – SPN, Praha

Kubát K., Kalina T., Kováč J., Kubátová D., Prach K. et Urban Z. (1998): Botanika. – Scientia, Praha.

Liška J. (1996): Pracovní listy lišejníky. – TEREZA, Praha.



Kremer B. P. et Muhle H. (1998): Lišejníky, mechorosty, kapraďorosty. Evropské druhy. – Ikar et Knižní klub, Praha.


База данных защищена авторским правом ©shkola.of.by 2016
звярнуцца да адміністрацыі

    Галоўная старонка