Letní výskyt a aktivita netopýrů V chko český kras




Дата канвертавання19.04.2016
Памер161.06 Kb.
Letní výskyt a aktivita netopýrů v CHKO Český kras

POZNÁMKA: ŠEDĚ VYZNAČENÉ PARTIE BONUS NAVÍC
Helena Jahelková & Jana Neckářová

PřF UK, Viničná 7, CZ-128 44, Praha 2, Česko, hjahel@yahoo.com
Summer activity of bats in the Czech Karst, protected area. Summer activity of bats was observed with use of bat detectors at three localities in the protected area of Czech Karst during 2005-2007. At least 13 species were recorded: Myotis daubentonii, M.myotis, M.mystacinus/brandtii, M.nattereri, Eptesicus nilssoni, E.serotinus, V.murinus, Nyctalus noctula, Pipistrellus nathusii, P.pipistrellus, P.pygmaeus, Plecotus auritus/austriacus, Barbastella barbastellus. In localities with water surface or stream the dominant species was always M.daubentoni, and in forest prevailed complex of M.mystacinus species. During regular checks of bat boxes in forest was most requently recorded Plecotus auritus. Occurence of uncertainly determined species (Myotis emarginatus, M.bechsteini, M.alcatoe and Nyctalus leisleri) is discussed.

Chiroptera, summer activity, Czech Karst

Úvod

Většina dat z Českého krasu pochází ze zimního období, kdy každoročně od konce padesátých let probíhá sčítání netopýrů na jejich zimovištích. Celkem zde bylo zaznamenáno 18 druhů.

Ze zimních nálezů patří mezi nejběžnější netopýr velký (Myotis myotis), netopýr černý (Barbastella barbastellus) a netopýr vodní (Myotis daubentonii), častěji se také vyskytují netopýr ušatý (Plecotus auritus), netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus), netopýr večerní (Eptesicus serotinus), netopýr vousatý (Myotis mystacinus), n.Brandtův (Myotis brandtii), netopýr řasnatý (Myotis nattereri), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), ojediněle netopýr rezavý (Nyctalus noctula), netopýr velkouchý (Myotis bechsteini), netopýr brvitý (Myotis emarginatus) a netopýr pestrý (Vespertilio murinus) a jen jedenkrát byl zaznamenán v.velký (Rhinolophus ferrumequinum) (Hanák & Figala 1963, Horáček et al. 2001, Benda & Hanák 2003) a recentně v únoru 2008 v Malé Americe zimující jedinec n.severního (Eptesicus nilssonii) (P. Špriňar in verb., určil V. Hanzal & J. Veselý).

Výzkumy v aktivní části sezóny jsou v posledním desetiletích spíše ojedinělé, ale významně doplňují data ze zimování. Jedná se především o nález početné (48 ex.) kolonie n.severního (Eptesicus nilssonii) na Karlštějnsku (Weinfurtová & Horáček 2000) nebo příležitostnými odchyty prokázaná přítomnost v aktivní části roku u vzácnějších druhů, např. n.brvitého u Koněpruských a Srbských jeskyní či n.velkouchého na Chlumu (Benda & Weinfurtová 2002, Benda & Hanák 2003, Horáček I. pers.comm., Hanák & Anděra 2006). Detektoringem pak byla nad řekou Berounkou zaznamenána také lovecká aktivita n. hvízdavého (Pipistrellus pipistrellus) a n. parkového (Pipistrellus nathusii) (Jahelková 2003).

Cílem této práce bylo získat údaje o druhovém složení a letní aktivitě netopýrů v různých typech biotopů za použití ultrazvukových detektorů. Metoda detektoringu doplňuje faunistická data získaná odchytem či přímými kontrolami úkrytů, a to především u druhů se silnými echolokačními signály, kteří loví vysoko ve vzduchu a nad hladinou vodních ploch. U druhů lesních a u těch, u nichž se parametry echolokačních signálů překrývají, je však mnohem spolehlivější použít tradiční metody; proto byly v letech 2006 a 2007 kontrolovány potencionální úkryty.

Materiál a metodika
1.Kontroly úkrytů, netting

První část kontrol byla zaměřená na zjištění lesních druhů v NPR Karlštejn (Doutnáč, Boubová, Mokrý vrch), kde bylo v roce 1999 vyvěšeno 312 netopýřích budek štěrbinového typu ve výšce 1,8-3,4m. Celkem bylo nalezeno a následně kontrolováno 286 budek v období 2. 4. – 4. 9. 2006 bezkontaktně (umožňuje klasická stavba netopýřích budek). Celkem proběhlo 13 kontrol, z nichž 2 kontroly byly částečné (2. 4., 14. 7.), 24. a 28. 7. byla kontrola rozdělena do dvou dnů. Příležitostné odchyty a kontrola budov se zaměřením především na chatové kolonie byly provedeny v roce 2007.
2.Detektoring

Na vybraných transektech tří oblastí nacházejících se v CHKO Český kras (okolí Kosoře a Radotína; okolí Solopysků (uváděných takéjako Solopisky) a Zadní Třebaně; okolí Srbska) byla sledována letní aktivita netopýrů v letech 2005-2007 metodou detektoringu. Kontroly byly prováděny jedenkrát za měsíc po tři následující dny s výjimkou srpna 2007 (nepříznivé počasí): červen (gravidita), druhá polovina července (laktace); druhá polovina srpna (postlaktace, migrace). Mezi jednotlivými kontrolami byl dodržován interval přibližně jeden měsíc; začínaly přibližně 30 minut po západu slunce a končily nejpozději 1:20 SELČ. Minimální vzdálenost mezi jednotlivými transekty (či body) byla vždy větší než 100 m. Souřadnice byly odhadnuty z mapy uvedené na webových stránkách www.atlas.cz (Tab.1).

Každá oblast obsahovala celkem 6 transektů: bodových (2 body, na každém 10 minut) nebo liniových (přibližná délka 1 km, doba trvání přibližně 20 minut). Ve sledovaných transektech byly obecně zastoupeny biotopy: synantropní prostředí (vesnice), lesní cesta, vodní plocha (řeka, rybník), potok v lese, skály, přechod mezi extravilánem a intravilánem (okraj vesnice, zahrádkářské kolonie) (Obr. 1).

V průběhu transektů byl zaznamenáván: přesný čas začátku a konce liniového či bodového transektu, počasí (teplota, vítr, srážky, oblačnost), přesný čas záznamu, vrcholová frekvence a doba trvání echolokačních signálů, odhad počtu jedinců, popis místa detekce na transektu, typ aktivity (lov nebo přelet). Současně se zaznamenávaným komentářem a aktivitou z heterodyningového výstupu detektoru D240x byly pořizovány nahrávky v systému time expansion, které byly nahrávány pomocí stereonahrávače Sony MZ-RH10, následně digitalizovány a vyhodnoceny pomocí programu Batsound 1.2 (sampling frequency 22.050 Hz, Hamming window, FFT size 512, FFT overlap 87%). Parametry echolokačních signálů se však u některých druhů vzájemně překrývají a na základě akustické analýzy je nelze určit. Pod zde označovaný druh n.vousatý lze zahrnout především výskyt netopýra Brandtova (Myotis brandtii) a případně také netopýra menšího (Myotis alcathoe). Stejná situace je i mezi dvojicí n. ušatý a n. dlouhouchý (Plecotus austriacus) (Skiba 2003). Pro zkrácení zápisu jsou tyto dva komplexní „druhy“ v textu označeny *.

Na statistické zpracování byl použit program Excel a Statistica.

Dodatečně byl proveden také transekt mimo sledovaná období (4.5. a 13.9 2006) na trase Bubovice-Srbsko a jednotlivé záznamy echolokace, kde byl vyhodnocen pouze výskyt druhů.



Tab. 1. Přehled sledovaných lokalit v CHKO Český kras.

Tab. 1. List of observed localities in protected area Czech Karst.

Vysvětlivky/explanations: A,B = bodové transekty/ point transects, PL= potok v lese/stream in the forest, L=les/forest, R=rybník/pond, V=vesnice/village, I-E = intravilán-extravilán (okraje vesnice, hřbitov, zahrádkářské osady)/intravillan-extravillan (edge of village, cemetary, settlements), RE= řeka/river, S-HP,DP= skály horní patro, dolní patro/rocks-upper stage, lower stage.




datum /

date VI

datum /

date VII

datum / date VIII

transekt /

transect

biotop

Začátek/start /A SŠ/N

Začátek/start /A VD/E

Konec-end /B SŠ/N

Konec/end /B SŠ/E










Radotínské údolí

PL

49°59'58''

14°18'52''

49°59'36''

14°18'30''










Kopaninský les

L

49°59'31''

14°18'17''

49°59'9''

14°18'14''

28.6.2005 26.6. 2006 18.6.2007

27.7.2005 24.7.2006 29.7.2007

29.8.2005 19.8.2006 22.8.2007

Kočovka A, B

R

49°59'4''

14°18'26''

49°59'5''

14°18'29''










Kosoř

V

49°59'13''

14°19'9''

49°59'22''

14°19'38''










Na hořícni A, B

I-E

49°59'34''

14°19'34''

49°59'29''

14°19'42''










Klapice

L

49°58'43''

14°20'19''

49°59'3''

14°20'52''










Kala A, B

R

49°57'54''

14°16'34''

49°57'49''

14°16'25''










Hradinovský kopec

L

49°57'46''

14°16'20''

49°57'23''

14°16'35''

29.6.2005 29.6.2006 19.6.2007

28.7.2005 25.7.2006 30.7.2007

30.8.2005 20.8.2006 25-29.8.2007

Vonoklasy

V

49°57'11''

14°16'39''

49°56'45''

14°16'30''










Les u Karlíku

L

49°57'43''

14°16'24''

49°56'31''

14°15'34''










Karlík A, B

I-E

49°56'38''

14°15'15''

49°56'34''

14°15'24''










Zadní Třebaň

RE

49°55'9''

14°11'38''

49°55'41''

14°10'51''










Loděnice

PL

49°57'9''

14°7'46''

49°57'37''

14°7'55''

30.6.2005 28.6.2006 20.6.2007

29.7.2005 26.7.2006 31.7.2007

31.8.2005 21.8.2006 31.8.2007

Chlum A, B

S-HP,DP

49°56'55''

14°8'21''

49°56'52''

14°8'18''










Srbsko

V

49°56'47''

14°8'29''

49°56'18''

14°7'57''










Koda

I-E

49°56'7''

14°7'48''

49°55'60''

14°6'55''










Srbské štoly

RE

49°56'30''

14°8'3''

49°56'59''

14°7'45''










Kozel

S-DP

49°57'18''

14°7'32''

49°57'28''

14°7'9''

4.5.2006




13.9.2006

Bubovický potok

R, PL,I-E,V

49°57'32''

14°9'37''

49°56'13''

14°7'59''


Obr.1. Mapy sledovaných transektů v průběhu let 2005-2007.

Fig.1. Maps of observed transects during 2005-2007.


Výsledky
Výskyt

V roce 2006 bylo sledováno obsazení netopýřích budek v NPR Karlštejn vyvěšených v roce 1999. V průběhu pravidelných kontrol během 2. 4. – 4. 9. 2006 bylo obsazeno z 286 budek pouze 17. Převažujícím druhem byl netopýr ušatý (Plecotus auritus), dále byl nalezen blíže neurčený komplex n.vousatý/Brandtův/menší (Myotis mystacinus/brandti/alcatoe) a jedenkrát n.černý (Barbastella barbastellus) (Tab.2).

Tab.2. Zaznamenané druhy při kontrole budek v NPR Karlštejn.

Tab.2. List of species recorded during regular controls in Karlštejn.

Bbar=Barbastella barbastellus, mmys*=Myotis mystacinus/brandtii/alcathoe, paur=Plecotus auritus, paur/paus=P.auritus/austriacus


Číslo budky/ number of box

Datum/date

(2006)

Počet a druh / number and species

18

4.9.

1 paur/ paus

129

22.4.

1 paur/ paus

152

20.5.

1 paur

172

14.7.

1 mmys*

199

4.9.

1 mmys*

216

15.6.

1 mmys*

220

4.9.

1 bbar

251

21.8.

2 paur

266

15.6.

4 paur

267

28.7.

10.8.

4.9.

1 paur

1 paur

1 paur

273

4.9.

1 paur

275

28.6.

14.7.

1 paur

1 paur

276

14.7.

1 mmys*

277

15.6.

1 paur

278

20.5.

1 paur

279

10.8.

1 paur

285

14.7.

1 mmys*



Následně byly v roce 2007 zkontrolovány potencionální letní úkryty v okolí Hlásné Třebaně, Karlickém údolí, Kodě, Letech, Radotínském údolí; celkem byly nalezeny 4 druhy netopýrů:
n. velký (Myotis myotis): Kozel, vchod do štoly, 25. 8. 1 M (netting); n.vodní (M. daubentonii): Hlásná Třebaň 258, 6. 8. 2 Fad., 19. 8. 1 Fad; Kozel, vchod do štoly 25. 8. 1 M (netting); potok Loděnice u soutoku s Berounkou 25. 8. 1 M (netting); n.vousatý/Brandtův (M. mystacinus/brandtii): Beroun 18. 9. 1 F (Zieglerová A.), Radotínské údolí, osada Adriana u Kalinova mlýna, dům 25. 7. 1 Fad; n. vousatý (M.mystacinus): Hlásná Třebaň 181, domek, okenice, 19. 8. 1 Fad; Kozel, vchod do štoly, 25. 8. 1 M (netting); potok Loděnice u soutoku s Berounkou 25. 8. 1 M, 1F (netting); n. ušatý/ dlouhouchý (Plecotus auritus/ austriacus): Svatý Jan pod Skalou, půda kláštera 29. 8. 1 ex (pozorování).
Detektoringem bylo na transektech s jistotou určeno 13 druhů netopýrů: netopýr vodní (Myotis daubentonii), netopýr velký (M. myotis), netopýr vousatý* (M. mystacinus*), netopýr řasnatý (M. nattereri), netopýr severní (Eptesicus nilssoni), netopýr večerní (E. serotinus), netopýr pestrý (Vespertilio murinus), netopýr rezavý (Nyctalus noctula), netopýr parkový (Pipistrellus nathusii), netopýr hvízdavý (P. pipistrellus), netopýr nejmenší (P.pygmaeus), netopýr ušatý* (Plecotus auritus*), netopýr černý (Barbastella barbastellus) (Tab.3).

Detektoringem mimo sledované transekty (případně mimo oblast Českého krasu v její blízkosti) bylo v roce 2007 zachyceno celkem 8 druhů:
n. vodní (Myotis daubentonii): Hlásná Třebaň, břeh Berounky 21. 9., více ex.; Lipence, břeh Berounky a chaty u Černošic, 9. 9., více ex.; n. večerní (Eptesicus serotinus): Svatý Jan pod Skalou 29. 8. 1 ex., n. rezavý (Nyctalus noctula): Hlásná Třebaň: břeh Berounky 21. 9více ex., n. parkový (Pipistrellus nathusii): Černošice, u jezu a betonárna 9. 9. 2 ex., Hlásná Třebaň: chaty u Berounky a lampy u pole 21. 9. 2 ex., Lipence, břeh Berounky a chaty u Kazína a u Černošic, 9. 9. více ex.; n. hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus): Černošice, u lávky 9. 9. 1 ex., Hlásná Třebaň, lampy u pole 21. 9. 1 ex., Svatý Jan pod Skalou, naproti obecnímu úřadu, 29. 8. 1 ex., Lipence, břeh Berounky 9. 9. 2007 1 ex., n.nejmenší (P. pygmaeus), Hlásná Třebaň, břeh Berounky 21. 9. 1 ex., Lipence, chaty u Kazína a u Černošic 9. 9., více ex., n.ušatý* (Plecotus auritus*): Lipence, u tenisového hřiště 9. 9., 1 ex.
Tab.3. Zaznamenané druhy na transektech

Tab.3. List of species recorded on transects.

Vysvětlivk/explanations: bbar=Barbastella barbastellus, eser=Eptesicus serotinus, enil=E.nilssoni, mdau=M.daubentoni, mmyo=M.myotis, mmys*=M.mystacinus/brandtii/ alcathoe, mnat=M.nattereri, nnoc=Nyctalus noctula, paur*=Plecotus auritus/austriacus, pnat=Pipistrellus nathusii, ppip=P.pipistrellus, ppyg=P.pygmaeus, vmur=Vespertilio murinus, N sp=počet druhů/number of species, min+ = minuty aktivity /minutes of activity




Transekt/transect

bbar

eser

enil

mdau

mmyo

mmys*

mnat

nnoc

paur*

pnat

ppip

ppyg

vmur

Nsp.

Radotínské údolí

+

+




+




+

+

+













+

7

Kopaniský les




+




+




+

+

+







+







6

Kočovka




+




+

+

+

+

+




+

+







8

Kosoř




+

+

+




+

+

+




+

+







8

Na hořícni




+




+




+




+

+




+







6

Klapice
















+













+







2

Kala




+




+

+

+




+




+

+

+




8

Hradinovský kopec




+




+




+




+













+

5

Vonoklasy




+










+

+

+







+




+

6

Les u Karlíku




+




+




+




+

+




+







6

Karlík




+




+

+

+

+

+




+

+

+




9

Zadní Třebaň




+

+

+




+




+




+

+

+




8

Loděnice




+




+




+

+

+

+













6

Chlum

+

+




+

+

+




+

+













7

Srbsko




+

+

+

+

+




+




+

+

+




9

Koda

+

+




+

+

+

+

+

+

+

+




+

11

Srbské štoly

+

+

+

+

+

+

+

+




+

+

+




11

Kozel

+

+




+

+

+

+

+

+

+

+







10

Zastoupení z/ representation from

min+ (%)


27,3

33,9

23,9

55,3

29,6

42,7

32,2

42,6

23,5

32,1

40,0

24,9

29,2




Bubovický potok

+

+




+

+

+

+

+




+

+

+




10



Aktivita

Aktivita byla vyhodnocována pouze z dat získaných v průběhu 2005-2007 na transektech uvedených v Tab.1 (mimo Bubovice). Rozdíly v aktivitě všech druhů netopýrů mezi jednotlivými sezónami a mezi jednotlivými roky nebyly signifikantní (Kruskal-Wallis, Hsezóny =0,79, p =0,67; Hroky = 0,6017098, p =0,74). U jednotlivých druhů byl pak zaznamenán pouze signifikantní rozdíl v mezisezónní aktivitě u n.parkového (Kruskal-Wallis, Hsezóny =7,01, p < 0,05) se zvýšením aktivity v srpnu.

Mezi druhy s nejvyšší aktivitou patřil jak mezisezónně, tak v jednotlivých letech, netopýr vodní (40-60% z aktivních minut), dále n.rezavý, n.večerní a n.vousatý* (10-40% z aktivních minut). V roce 2007 byla zaznamenána zřetelně vyšší červencová aktivita u všech netopýrů rodu Pipistrellus (obr.2). Z celkového počtu18 transektů patřil mezi tři nejčastěji zaznamenané druhy n.vousatý* na 11 transektech (celková aktivita 2-23%, x=8,42 ± 6,33 %), n.rezavý na 10 transektech (aktivita 1-23%, x=14,20 ±17,27%), n.vodní na 9 transektech (aktivita 1-92%, x=38,30 ±31,87%), n.večerní na 7 transektech (aktivita 1-25%, x=8,93 ±9,42%), n.hvízadavý na 6 transektech (aktivita 1-14%, x=5,17±5,84%), n.parkový na 5 transektech (aktivita 1-35%, x=13,54±14,21%), n.velký (skály a extravilán; aktivita 3-7%) a n.ušatý* na 2 transektech (les a extravilán; aktivita 1-3%) a n.černý (skály) a řasnatý (les) na 1 transektu (oba druhy aktivita 3%).

Nejvyšší aktivita byla zaznamenána na místech s vodní plochou (Kočovka, Kala, Zadní Třebaň, Srbské skály), převažoval lov (84-99%) a mezi nejhojnější druhy s nejvyšší aktivitou patřil jednoznačně n.vodní (průměrná aktivita 63%), dále pak n.rezavý, n.parkový a n.hvízdavý. O něco nižší aktivita netopýrů byla zaznamenána v lesích s užším vodním tokem (Radotínské údolí, Loděnice) s převažující loveckou aktivitou (50-86%) a dominantním druhem opět n.vodním (průměrná aktivita 39%) a dále n.vousatým (průměrná aktivita 18%). Obecně nejnižší aktivitu tvořenou většinou přelety jednotlivých individuí (49-90%) vykazovaly čistě lesní biotopy (Kopaninský les, Klapice, Hradinovský kopec, les u Karlíku) s dominantním druhem n.vousatým* (průměrná aktivita 6%), a dále vesnice bez blízkosti vodního toku (Kosoř, Vonoklasy) (obr.3).





Obr.2. Vnitrosezónní změny v procentuálním zastoupení druhů v letech 2005-2007 na sledovaných transektech.

Fig.2. Within-seasonal changes (June, July, August) in percentual representation of species during 2005-2007 at observed transects.

Vysvětlivky/explanations: bbar=Barbastella barbastellus, eser=Eptesicus serotinus, enil=E.nilssoni, mdau=M.daubentoni, mmyo=M.myotis, mmys*=M.mystacinus/brandtii/alcatoe, mnat=M.naterreri, nnoc=Nyctalus noctula, paur*=Plecotus auritus/austriacus, pnat=Pipistrellus nathusii, ppip=P.pipistrellus, ppyg=P.pygmaeus, vmur=Vespertilio murinus.




Obr.3. Vnitrosezónní změny v procentech aktivních minut na jednotlivých transektech v průběhu 2005-2007.

Fig.3. Within-seasonal changes (June, July, August) in activity minutes (%) of all species during 2005-2007 at observed transects.

Vysvětlivky/explanations: Rad ú=Radotínské údolí, Kop l=Kopaninský les, Koč=Kočovka, Kos=Kosoř, Na Hoř=Na Hořícni, Kla=Klapice, Kal=Kala, Hra k=Hradinovský kopec, Von=Vonoklasy, Les u K=Les u Karlíku, Kar=Karlík, Zad T=Zadní Třebaň, Lod=Loděnice, Chlu=Chlum, Srb=Srbsko, Kod=Koda, Srb s=Srbské skály, Koz=Kozel. Tmavě zelená/dark green=potok v lese/stream in forest, zelená/green=les/forest, modrá/blue=rybník, řek/pond, river, hnědá/brown=vesnice/villige, žlutá/yellow=intravillan+extravillan, šedá/grey=skály/rocks



Diskuze

Na základě našich výsledků doplňujeme netopýří faunu CHKO Český kras o další druh – n.nejmenšího (Pipistrellus pygmaeus). V této oblasti se tedy dohromady s tímto druhem nalézá celkem 19 druhů netopýrů, z nichž níže diskutujeme obohacení o další dva potencionální druhy.

Metodou detektoringu bylo akustickou analýzou určeno celkem 13 druhů netopýrů, z nichž dva tvoří akustické nerozlišitelné komplexy Myotis mystacinus/brandtii a Plecotus auritus/austriacus. V rámci prvního komplexu by bylo možné uvažovat i o netopýru menším (Myotis alcathoe), který vysílá signály o vyšší frekvenci (45-60 kHz), avšak variabilita jeho echolokačních signálů dosud nebyla detailně prostudovaná tak jako u kryptických druhů. Signály, které by bylo možno přiřadit tomuto druhu, byly opakovaně zaznamenány na transektu podél Loděnice. Tento druh byl v ČR objeven v v Lánské oboře (NPR Vůznice, CHKO Křivoklátsko) (Lučan 2007, Lučan et al. 2007), na lokalitě vzdálené přibližně 13 km - můžeme tedy očekávat i jeho výskyt v lesních komplexech CHKO Český kras. Další druhy byly podle parametrů echolokačních signálů určeny jako netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii) a netopýr brvitý (Myotis emarginatus) (opakované záznamy Kopaninský les, Loděnice). Parametry echolokačních signálů se však zvláště v zaplněném prostoru mohou snadno zaměnit s n.řasnatým (M.nattereri), a proto nebyly do následných analýz zařazeny. Oba dva druhy jsou však známy z přilehlých zimovišť na Malé a Velké Americe, v Arnoldce; mimo dobu hibernace byl v polovině září u Srbských jeskyní odchycen n.brvitý (Horáček et al. 2001). Posledním novým potencionálním druhem pro CHKO Český kras určeným z akustických analýz je n.stromový (Nyctalus leisleri), zachycený pouze na několika sekvencích v blízkosti vegetace (louka u Doutnáče, les u Karlíku). Protože nebyla zaznamenána typická sekvence tohoto druhu, řadíme jej mezi druhy nejasně určené.

Z dalších vzácnějších druhů byl zaznamenán výskyt n.severního (Eptesicus nilssonii) a to především v roce 2007 v Zadní Třebani, kde skupina jedinců lovila u železničních lamp, a dále v Srbsku. Obě místa jsou poměrně blízko místu kolonie (2-3 km); která se z původního úkrytu přesunula na neznámé místo (Weinfurtová & Horáček 2000).

Mezi biotopy s nejvyšší aktivitou netopýrů patřily biotopy obsahující vodní plochy (potok, řeka, rybník) s dominantím druhem n.vodním, což se plně shoduje s řadou prací jak v ČR , tak v zahraniční (např. Hoffmannová 2003, Lučan 2004, Warren et al. 2000, Kusch & Idelberger 2005, Mysłajek et al 2007). Protože vodní plochy slouží netopýrům nejen jako vhodné loviště, ale také jako zdroj vody, není překvapivá vysoká druhová bohatost (6-11 druhů). Nižší počty druhů na transektech v lese s vodním tokem jsou pravděpodobně díky načasování – oba transekty začínaly 30 minut po západu slunce; je tedy pravděpodobné, že některé druhy s pozdnější aktivitou dosud na těchto lovištích nebyly přítomny.

Vysokou druhovou bohatost (6-11 druhů) vyskazovalo také synantropní prostředí (vesnice, zahrádkářské osady, okolí vesnic); pouze na transektu v Srbsku by však bylo možné hovořit o pravidelné lovecké aktivitě, a to především u n.rezavého a n.večerního, kteří jsou obecně řazeni mezi druhy obývající široké spektrum synantropních typů prostředí (Gaisler et al. 1998, Bartonička & Zukal 2003). Vysoká hodnota aktivity n.parkového tamtéž je dána skutečností, že koncová část liniového transektu byla vedena přes řeku Berounku a v její blízkosti. Oproti tomu Vonoklasy a Kosoř leží v zemědělsky využívané krajině bez velkého vodního toku a aktivita netopýrů zde byla nízká; skládala se převážně z přeletů. Netopýři jsou známi jako bioindikátory a aktivita některých druhů tak odráží celkový stav zemědělského využití půdy. V místech, kde se hospodaří tradičním způsobem je jejich druhové zastoupení i aktivita vyšší (Wickramasinghe et al. 2003)

Pravidelně se v záznamech ze zimování v jeskyních a štolách ležících na transektu (Srbské j.-Chlum, Kozel, Barrandeova j.) vyskytuje navíc pouze v.malý (R.hipposideros), který je však ultrazvukovým detektorem z důvodu nízké hlasitosti signálu (slyšitelnost na 5m) a vysoké frekvence (108-114 kHz) takřka nezachytitelný.

Ve shodě s již dříve prováděnými studiemi na kryptických druzích rodu Pipistrellus (Oakeley & Jones 1996, Vaughan et al. 1997, Bartonička & Řehák 2004) byl n.hvízdavý zaznamenáván v širším spektru biotopů než n.nejmenší, který preferoval podobně jak n.parkový vodní plochy. Celkový nárůst v roce 2007 mohl být pravděpodobně způsoben výskytem nových letních kolonií v blízkosti lokalit a dále aktivitou vzletných mláďat v červenci.



Z čistě lesních druhů byla v létě prokázána přítomnost n.ušatého, který byl opakovaně nalézán v budkách v NPR Karlštejn. Velmi malé procento obsazených budek (6%) může být způsobeno např. tím, že budky byly vyvěšeny poměrně nízko (většina ve výšce 2-3 m) a měly hladkou vnitřní stěnu. Obecně se doporučuje vyvěšovat budky do výšky 3–6 m, na jižní závětrnou stranu s neohoblovanými prkny vevnitř (Vlašín & Málková 2004). Ve sledované lokalitě se také nachází dostatek přirozených úkrytů. Z dalších lesních druhů by bylo možno očekávat ještě n.velkouchého (Myotis bechsteinii), kterému však vyhovují dřevobetonové budky dutinového typu a dále n.řasnatého (Myotis nattereri) (Taake & Hildenhagen 1989, Kaňuch et al. 2004, Meschede 2004).

Druhem, který byl zaznamenán na všech transektech, byl komplex Myotis mystacinus/brandti. Pouze odchyt a přímé kontroly úkrytů však mohou vyřešit otázku zastoupní těchto kryptických druhů na jednotlivých lokalitách. Bohužel odlišnosti v jejich biologii a preferovaném typu loveckého prostředí nelze určit snadno, především kvůli nerozlišitelným echolokačním signálům.

K doplnění poznatků letní aktivity a výskytu by přispěla především specializovaná studie zaměřená na lesní netopýry prováděná jak tradičními (odchyt, kontroly úkrytů), tak moderními (čipování, radiotelemetrie) metodami.


Poděkování

Naše poděkování patří především koordinátorovi projektu a tvůrci metodiky Mgr. T.Bartoničkovi Ph.D., ale i našim příležitostným „bodyguardům“: M.Broncovi, J. Ličkovi a M. Třešňákovi. Tento projekt byl hrazen z interního grantu ČESON, dotace MŽP a AOPK ČR.


Literatura

Bartonička T. & Řehák Z. 2004. Flight activity and habitat use of Pipistrellus pygmaeus in a floodplain forest. Mammalia 68 (4): 365-375.

Benda P. & Hanák V., 2003. Současný stav rozšíření netopýra brvitého (Myotis emarginatus) v Čechách. Vespertilio 7: – 86.

Benda P., Weinfurtová D., 2002. Výsledky faunistického výzkumu savců v Českém krasu. pp. 1 – 31. In: Benda, Moravec J., Janda P. & Weinfurtová D., 2002: Výzkum a dokumntace terestrických obratlovců Českého krasu. Závěrečná zpráva u plnění projektu RK999P03OMG037za léta 1999 – 2001, 180 pp.

Gaisler J., Zukal J., Řehák Z. & HomolkA M., 1998. Habitat preference and flight activity of bats in a city. J. Zool., Lond., 244: 439–445

Hanák V. & Figala J., 1963. Nález vrápence velkého Rhinolophus ferrumequinum (Schreber, 1774) a netopýra brvitého, Myotis emarginatus (Geoffroy, 1806) v Čechách. Časopis Národního musea: 34 - 38

Hanák V., Anděra M., 2006. Atlas rozšíření savců v České republice, V. letouni (Chiroptera) – část 2. netopýrovití (Vespertilionidae, r. Myotis). Předběžná verze, Praha. 187 pp.

Hoffmannová A., 2003. Sezónní a vnitronoční dynamika hmotnosti šesti nejpočetnějších druhů netopýrů nalokalitě Ledové sluje (NP Podyjí). Bakalářská seminární práce. PřF UK Praha, 110 pp.

Horáček I., Hanák V., Benda P., Červený J., Hanzal V., Průcha M., Veselý J., Weinfurtová D. & Zima J., 2001. Nejvýznamnější zimoviště netopýrů ve středních Čechách. Vespertilio, 5: 121–145.

Jahelková H., 2003. Přehled a srovnání echolokačních a sociálních signálů čtyř evropských druhů rodu Pipistrellus (Chiroptera: Vespertilionidae). Lynx, n. s., 34: 13–28.

Kaňuch P., Tuček Pe., Tuček Pa., Ceľuch M., 2004. Drevobetónové búdky pre netopiere: domáca výroba a prvé poznatky o ich obsadzovaní. Vespertilio 8: 63 - 68

Kusch J. & Idelberger S. 2005. Spatial and temporal variability of bat foraging in a western European low mountain range forest. Mammalia, 69: 21-33

Lučan R. K. 2004. Sezónní dynamika aktivity a biotopové preference společenstva netopýrů Českobudějovické pánve. Vespertilio, 8: 69–97.

Lučan R. K., 2007. Netopýři NPR Vůznice – zhodnocení společenstva a ochranářské priority – nové údaje k ekologii netopýra nymfina (Myotis alcathoe): výsledky výzkumu 2006 a 2007. Závěrečná zpráva interního grantu ČESON.

Lučan R. K., Hoffmannová A., Neckářová J., 2007. Faunistický výzkum netopýrů v CHKO a BR Křivoklátsko: shrnutí výzkumů 2005-2007. Závěrečná zpráva interního grantu ČESON.

Meschede A., 2004: Netopýři v lesním prostředí. Informace a doporučení pro správce lesů. Ministerstvo životního prostředí a AOPK ČR, Praha.

Mysłajek W.M, Nowak S. & Henel K. 2007. Community structure and activity levels of bats above waters in the Łężczok Reserve, southern Poland. Vespertilio 11:103-107.

OakeleyS. F. & Jones G., 1998: Habitat around maternity roosts of the 55 kHz phonic type of pipistrelle bats (Pipistrellus pipistrellus). J. Zool., Lond., 245: 222–228.

Taake, K. H. & Hildenhagen U., 1989. Nine years’ of inspections of different artificial roosts for forest - dwelling bats in Northern Westfalia: some results. In: Hanák V., Horáček I., Gaisler J., (Eds.): European Bat Research 1987: 487 – 493

Weinfurtová D. & Horáček I., 2000. Netopýr severní (Eptesicus nilsonii) ve středních Čechách. Lynx, n. s.,31: 149–152.

Warren R. D., Water D. A., Altringham J. D. & Bullock D. J., 2000. The distribution of Daubenton’s bats (Myotis daubentonii) and pipistrelle bats (Pipistrellus pipistrellus) (Vespertilionidae) in relation tosmall-scale variation in riverine habitat. Biol. Conserv., 92: 85–91.

Vaughan N., Jones G. & Harris S., 1997. Habitat use by bats (Chiroptera) assessed by means of a broad-band acoustic method. J. Appl. Ecol., 34: 716–730.

Vlašín M., Málková I., 2004: Ochrana netopýrů – Metodika českého svazu ochránců přírody č. 30. Brno

Skiba, R. 2003. Europäische Fledermäuse. Kennzeichen, Echoortung und Detectoranwendung. Westrap Wissenschaften, Hohenwarsleben, Die Neue Brehm-Bücherei 648, 212 pp.

Wickramasinghe L.P, Harris S. , Jones G. & Vaughan N., 2003: Bat activity and species richness on organic and conventional farms: impact of agricultural intensification. J. Appl. Ecol., 40: 984–993.





База данных защищена авторским правом ©shkola.of.by 2016
звярнуцца да адміністрацыі

    Галоўная старонка