Lepidopterologický inventarizačnmí průzkum vybraných xerotermních lokalit na Chrudimsku



старонка1/8
Дата28.04.2016
Памер1.21 Mb.
#43723
  1   2   3   4   5   6   7   8
Lepidopterologický inventarizačnmí průzkum vybraných xerotermních lokalit na Chrudimsku





    Zpracoval

    Jaroslav Zámečník HUTUR - občanské sdružení

    kontaktní www.hutur.cz

Úvod

V roce 2008 byl proveden na 7 vybraných lokalitách mezi obcemi Vinary, Bílý Kůň a Doubravice a 1 vzdálenější lokalitě u obce Štěpánov základní inventarizační lepidopterologický průzkum zaměřený na druhy čeledi Zagaenidae, nadčeledi Hesperioidea a Papilionoidea (Lepidoptera) v souvislosti se zavedením různých typů managementů na lokalitách.

Cílem této práce bylo pořízení základních dat umožňujících studium změn populací druhů studované skupiny vlivem typu managementu a v dalších letech analýzy vlivu tohoto managementu na chování druhů studované skupiny živočichů.

První cíl studie umožní sledovat dlouhodobý projev managementu a je tedy kontrolním mechanismem, druhý naopak umožní vyhodnotit pravděpodobný vliv v recentním čase, a případně modifikovat ve vztahu k organismům krajně nepříznivé parametry managementu.


Metodika

Pro studium vlivu managementu na imága denních motýlů byla použita metoda transektů. Na každé ploše byly vytečeny transekty tak, aby bylo možné postihnout co nejpestřejší škálu biotopů na studované lokalitě a co nejširší spektrum druhů.

Sběr dat probíhal standardní metodou pozorování imág během času přiměřeného rozloze lokality. Motýli byli pozorováni optometricky a zapisovány do škrtáku. Transekty byly chozeny mezi 10 a 16 hodinou za optimálních klimatických podmínek (jasno, bezvětří). Do transektu byla zahrnuta imága všech druhů motýlů s denní aktivitou pozorovaná do vzdálenosti 20 m od transektu. Početnost byla zaznamenávána přesně, je tedy možné velmi objektivní vyhodnocení abundancí. Druhy, u kterých bylo nutné pořídit preparád, ať z důvodu doložení výskytu druhu na lokalitě nebo dalšího studia z důvodu determinace, byly odchyceny do motýlářské síťky a usmrceni. Následně došlo k jejich zpracování a determinaci.

V roce 2008 byly studované lokality navštíveny celkem 7x ve dnech: 4.5., 31.5., 26.6., 11.7., 18.7., 4.8. a 1.9.


Stručná charakteristika lokalit a výsledky inventarizačního průzkumu

Lokalita I.

Mravín (distr. Chrudim), 6062c, k východu orientovaná xerotermní stráň cca 1000 m SSV od středu obce, 49°57'4.677"N, 16°3'27.365"E.

Na studované lokalitě bylo v roce 2008 transektovou metodou determinováno a zaznamenáno celkem 33 druhů motýlů v 365 kusech z čeledi Zygaenidae, nadčeledí Papilionoidea a Hesperioidea.

Hranice studované lokality (červená čára), včetně zakreslených transektů (žlutá čára) jsou vyznačeny v mapce č. 1.

Významné druhy: Argynnis adippe (Den. & Schiff., 1775); Aricia agestis (Den. & Schiff., 1775); Lycaena virgaureae (Linnaeus, 1758); Papilio machaon Linnaeus, 1758 a Polyommatus amandus (Schneider, 1792).


Lokalita II.

Mravín (distr. Chrudim), 6062c, k západu orientovaná xerotermní stráň cca 975 m SSV od středu obce, 49°57'1.085"N, 16°3'41.337"E.

Na studované lokalitě bylo v roce 2008 transektovou metodou determinováno a zaznamenáno celkem 33 druhů motýlů v 258 kusech z čeledi Zygaenidae, nadčeledí Papilionoidea a Hesperioidea.

Hranice studované lokality (červená čára), včetně zakreslených transektů (žlutá čára) jsou vyznačeny v mapce č. 3.

Významné druhy: Aricia agestis (Den. & Schiff., 1775); Lycaena virgaureae (Linnaeus, 1758); Papilio machaon Linnaeus, 1758 a Polyommatus amandus (Schneider, 1792).


Lokalita III.

Mravín (distr. Chrudim), 6062c, k západu orientovaná xerotermní stráň (silně zarostlá Calamagrostis epigeios) stráň cca 989 m JJV od středu obce, 49°55'23.698"N, 16°3'25.882"E.

Hranice studované lokality (červená čára), včetně zakreslených transektů (žlutá čára) jsou vyznačeny v mapce č. 2.

Na studované lokalitě bylo v roce 2008 transektovou metodou determinováno a zaznamenáno celkem 34 druhů motýlů v 253 kusech z čeledi Zygaenidae, nadčeledí Papilionoidea a Hesperioidea.

Významné druhy: Aricia agestis (Den. & Schiff., 1775); Erebia medusa (Den. & Schiff., 1775); Lycaena dispar (Haworth, 1803); Polyommatus amandus (Schneider, 1792); Satyrium pruni (Linnaeus, 1758) a Thecla betulae (Linnaeus, 1758).


Lokalita IV.

Bílý Kůň (distr. Chrudim), 6062c, k jihu orientovaná xerotermní stráň cca 593 m SSZ od středu obce, 49°53'12.685"N, 16°3'58.026"E.

Hranice studované lokality (červená čára), včetně zakreslených transektů (žlutá čára) jsou vyznačeny v mapce č. 4.

Na studované lokalitě bylo v roce 2008 transektovou metodou determinováno a zaznamenáno celkem 41 druhů motýlů v 635 kusech z čeledi Zygaenidae, nadčeledí Papilionoidea a Hesperioidea.

Významné druhy: Argynnis adippe (Den. & Schiff., 1775), Aricia agestis (Den. & Schiff., 1775); Neozephyrus quercus (Linnaeus, 1758); Papilio machaon Linnaeus, 1758; Coenonympha arcania (Linnaeus, 1761); Satyrium pruni (Linnaeus, 1758); Satyrium w-album (Knoch, 1782); Spialia sertorius (Hoffmannsegg, 1804); Thecla betulae (Linnaeus, 1758); Zygaena carniolica (Scopoli, 1763); Zygaena ephialtes (Linnaeus, 1767) a Zygaena purpuralis (Brünnich, 1763).


Lokalita V.

Bílý Kůň (distr. Chrudim), 6062c, k jihu exponovaná xerotermní stráň cca 682 m SSV od středu obce, 49°53'15.266"N, 16°4'13.068"E.

Hranice studované lokality (červená čára), včetně zakreslených transektů (žlutá čára) jsou vyznačeny v mapce č. 5.

Na studované lokalitě bylo v roce 2008 transektovou metodou determinováno a zaznamenáno celkem 44 druhů motýlů v 736 kusech z čeledi Zygaenidae, nadčeledí Papilionoidea a Hesperioidea.

Významné druhy: Argynnis adippe (Den. & Schiff., 1775); Aricia agestis (Den. & Schiff., 1775); Erebia medusa (Den. & Schiff., 1775); Papilio machaon Linnaeus, 1758; Polyommatus amandus (Schneider, 1792); Satyrium pruni (Linnaeus, 1758); Satyrium w-album (Knoch, 1782); Spialia sertorius (Hoffmannsegg, 1804); Thecla betulae (Linnaeus, 1758); Zygaena carniolica (Scopoli, 1763); Zygaena ephialtes (Linnaeus, 1767) a Zygaena purpuralis (Brünnich, 1763).


Lokalita VI.

Bílý Kůň (distr. Chrudim), 6162a, k jihovýchodu exponovaná xerotermní stráň cca 0,73 km SV od středu obce, 49°53'8.785"N, 16°4'31.116"E.

Hranice studované lokality (červená čára), včetně zakreslených transektů (žlutá čára) jsou vyznačeny v mapce č. 6.

Na studované lokalitě bylo v roce 2008 transektovou metodou determinováno a zaznamenáno celkem 24 druhů motýlů v 225 kusech z čeledi Zygaenidae, nadčeledí Papilionoidea a Hesperioidea.

Významné druhy nebyly v roce 2008 zaznamenány.


Lokalita VII.

Bílý Kůň (distr. Chrudim), 6162a, k jihovýchodu exponovaná xerotermní stráň cca 0,73 km SV od středu obce, 49°53'8.785"N, 16°4'31.116"E.

Hranice studované lokality (červená čára), včetně zakreslených transektů (žlutá čára) jsou vyznačeny v mapce č. 8.

Na studované lokalitě bylo v roce 2008 transektovou metodou determinováno a zaznamenáno celkem 28 druhů motýlů v 342 kusech z čeledi Zygaenidae, nadčeledí Papilionoidea a Hesperioidea.

Významné druhy: Coenonympha arcania (Linnaeus, 1761) a Thecla betulae (Linnaeus, 1758).


Lokalita VIII.

Štěpánov (distr. Chrudim), 6062c, k jihu exponovaná xerotermní stráň cca 832 m JV od středu obce, 49°51'21.754"N, 16°0'40.682"E.

Hranice studované lokality (červená čára), včetně zakreslených transektů (žlutá čára) jsou vyznačeny v mapce č. 7.

Na studované lokalitě bylo v roce 2008 transektovou metodou determinováno a zaznamenáno celkem 45 druhů motýlů v 653 kusech z čeledi Zygaenidae, nadčeledí Papilionoidea a Hesperioidea.

Významné druhy: Argynnis adippe (Den. & Schiff., 1775); Aricia agestis (Den. & Schiff., 1775); Coenonympha arcania (Linnaeus, 1761); Erebia medusa (Den. & Schiff., 1775); Papilio machaon Linnaeus, 1758; Polyommatus amandus (Schneider, 1792); Satyrium pruni (Linnaeus, 1758); Satyrium w-album (Knoch, 1782); Spialia sertorius (Hoffmannsegg, 1804); Thecla betulae (Linnaeus, 1758) a Zygaena ephialtes (Linnaeus, 1767).


Komentáře k významným druhům motýlů z hlediska ochrany přírody
Papilio machaon Linnaeus, 1758 – otakárek fenyklový

Druh je uveden jako „ohrožený“ v prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (dále jen vyhláška). V současné době druh nepatří mezi skutečně ohrožené motýly České republiky (cf. Beneš & all. 2002). Díky značnému útlumu zemědělství a otevřené populační struktuře dokáže velmi rychle osídlit řadu nových lokalit (včetně ruderálů, okrajů polí, zahrad v intravilánech obcí a měst) v krajině.



Argynnis adippe (Dennis & Schiffermüller, 1775) – perleťovec prostřední

Tento druh lze na území ČR považovat za ohrožený a i v rámci východočeského regionu lze toto zařazení akceptovat. Potěšující je skutečnost, že v posledních několika letech je pozorováno na celém území ČR nápadné šíření motýla na nové lokality a tento trend je patrný i ve východních Čechách. Perleťovec Argynnis adippe je vázán především na světlé a slunné lokality v listnatých lesích.


Aricia agestis (Denis & Schiffermüller, 1775) – modrásek tmavohnědý

Ještě v nedávné době byl modrásek tmavohnědý považován za lokálně rozšířený druh motýla se striktní vazbou na xerotermní lokality (stepi, písčiny, vyprahlé svahy, železniční náspy, opuštěná pole atd.) (cf. Beneš, Konvička [eds.] & al. 2002). Přibližně od konce 90. let minulého století se však na území východních Čech začíná nápadně šířit a osídluje bezlesí nejrůznějšího charateru, tedy i vlhké a podmáčené louky. Trend šíření pokračuje i nadále a zvláště v nížinných oblastech východních Čech, jej lze zastihnout na všech typech bezlesí.


Erebia medusa (Denis & Schiffermüller, 1775) – okáč rosičkový

Lokálně, ale ve východních Čechách relativně plošně rozšířený druh motýla. Početné populace v Pardubickém kraji jsou recentně známy především ze Železných hor a jejich podhůří a ze Svitavska. V Polabí je druh rozšířen především ve světlejších dubových lesích, kde obývá paseky, lesní okraje a lesní cesty. V posledních několika letech je pozorováno a dokumentováno (především v Polabí) nápadné šíření druhu na nové lokality, naopak na řadě xerotermních lokalit nápadně ubývá.


Polyommatus amandus (Schneider, 1992) – modrásek ušlechtilý

Lokální a relativně vzácný druh květnatých sušších lučních porostů žijící v jedné generaci na vikvi ptačí. Housenka je myrmekofilní - dospívá v hnízdech mravenců. Imága létají od června do srpna. Na území východních Čech je druh lokálně rozšířený především v podhorských oblastech, vymizel např. z celého Polabí.



Thecla betulae (Linnaeus, 1758) – ostruháček březový

Neozephyrus quercus (Linnaeus, 1758) – ostruháček dubový

Satyrium pruni (Linnaeus, 1758) – ostruháček švestkový

Sytrium w-album (Knoch, 1782) – ostruháček jilmový

Všechny výše uvedené druhy ostruháčků (Thecla betuale, Neozephyrus quercus, Satyrium pruni a Satyrium w-album) jsou na území východočeského regionu (zvláště v nížinných oblastech Polabí) poměrně běžní, lokálně, ale plošně rozšíření. Jejich nálezy jsou však v terénu, vzhledem k jejich nenápadnému způsobu života, spíše ojedinělé. Z této skutečnosti také pramení časté tvrzení o jejich vzácnosti. Je však možné je považovat za bioindikační druhy lesostepních lokalit a řídkých lesů.


Lycaena dispar (Haworth, 1803) – ohniváček černočárný

Ohniváček Lycaena dispar je zařazen ve vyhlášce v kategorii „silně ohrožený druh“. Zároveň je uveden v Příloze II. soustavy Natura 2000 a v Příloze II. – Přísně chráněné druhy živočichů v Bernské konvenci. V Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky, Bezobratlí, druh uveden není (cf. Farkač, Král & Škorpík 2005), což zřejmě souvisí s jeho současným šířením a vazbou na biotopy typu různých vlhkých luk a ruderálů.

V současné době probíhá nápadné šíření druhu do území východních Čech a to pravděpodobně tzv. Třebovskou branou mezi Lanškrounem a Moravskou Třebovou a druh pak dále obsazuje vhodné biotopy v nivě řek Tiché Orlice a Orlice, kudy proniká severozápadním směrem na Královéhradecko a dále louky v okolí říčky Loučná, kudy proniká západním směrem na Pardubicko (Zámečník 2007). V roce 2008 expanze druhu pokračovala nivou Labe na Kolínsko a motýl byl zaznamenán na řadě lokalit na rozhraní východních a středních Čech.

I když lze druh považovat v současné době za „ne-ohrožený“ (cf. Farkač, Král & Škorpík 2005), upozorňuji na skutečnost, že tento trend může být pouze dočasný a stejně tak rychle, jako probíhalo osídlení nových lokalit ve východních Čechách, se z nich může motýl stáhnout. Ochrana druhu na vybraných lokalitách je proto žádoucí!

Druh byla nalezen na lokalitě č. III pouze v 1 exempláři. Jednalo se o ♂. Trvalý výskyt druhu nebyl doposud ve studované oblasti spolehlivě prokázán a nález lze prozatím považovat za náhodný zálet.
Spialia sertorius (Hoffmannsegg, 1804) – soumračník skořicový

V Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky, Bezobratlí, je druh uveden jako zranitelný (cf. Farkač, Král & Škorpík 2005). Toto hodnocení však neodpovídá recentnímu rozšíření druhu v regionu východních Čech. Motýl zde patří mezi silně ohrožené druhy.

Jedná se o velmi lokální druh, který ve východočeském regionu přežívá na několika vzájemně izolovaných lokalitách. Recentně je znám pouze ze dvou lokalit na Svitavsku: Dlouhá Loučka, PR Dlouholoučské stráně a Koclířov, xerotermy severně od obce). Výskyt z území Českomoravské vrchoviny uvádí ze dvou lokalit Šumpich, včetně lokality č. VIII (Šumpich 2001) a na jedné lokalitě byl druh v roce 2007 zaznamenán B. Mockem také v Železných horách.

Soumračník skořicový je monofágní druh s vazbou na krvavec Sanguisorba minor. Jeho ohrožení na lokalitách spočívá především v možném zarůstání bílých strání, neboť je vázán na stanoviště v nejrannějších sukcesních stádiích.


Zygaena carniolica (Scopoli, 1763) – vřetenuška ligrusová

I když tato vřetenuška nefiguruje na žádné červeném seznamu ČR a není ani legislativně chráněna, patří na území východočeského regionu k významným a ohroženým druhům vázaných na silně rozvolněné stráně xerotermního charakteru (bílé stráně). Biologií, studiem variability a rozšířením této vřetenušky se podrobně zabýval královéhradecký lepidopterolog O. Komárek, který řadu svých údajů publikoval (cf. Komárek 1952a, 1952b, 1954, 1955, 1958). Komárek (1958) uvádí, že v rámci studia variability této vřetenušky studoval 8500 kusů (samců) dokladového materiálu, který sám v 60. letech minulého století nashromáždil. Jeho sběry v té době dokumentují velmi hojný výskyt druhu na příhodných lokalitách v teplejších oblastech východních Čech. V současnosti je tento druh znám již jen z ojedinělých lokalit na Chlumecku, Svitavsku a v Železných horách (Zámečník 2003).


Zygaena ephialtes (Linnaeus, 1767) – vřetenuška čičorková

I když tato vřetenuška nefiguruje na žádné červeném seznamu ČR a není ani legislativně chráněna, patří na území východočeského regionu k významným a ohroženým druhům vázaných na lesostepní a stepní lokality. V současnosti je tento druh znám již jen z ojedinělých lokalit na Chlumecku, Svitavsku a v Železných horách (Zámečník 2003).


Zygaena purpuralis (Brünich, 1763) – vřetenuška mateřídoušková

Tento druh obývá stepní biotopy, kde housenka žije na mateřídoušce (Thymus pulegioides). Jde o celkem rozšířený druh s vazbou na velmi kvalitní stepi. Na území východních Čech se druh vyskytuje lokálně, ale místě místy bývá většinou hojný.


Závěr

V roce 2008 byl proveden základní inentarizační lepidopterologický průzkum na 8 vybraných xerotermních lokalitách v souvislosti se zavedením managementu. Celkově bylo autorem práce zapsáno a determinováno 3458 imág motýlů studovaných skupin v celkovém počtu 53 druhů.

Z čeledi Zygaenidae byl na studovaných lokalitách prokázán výskyt celkem 6 druhů (v závorce je za druhem uveden celkový počet zaznamenaných kusů/procentuální vyjádření z celkového počtu zjištěných kusů) – Zygaena carniolica (13/0,33), Z. ephialtes (12/0,35), Z. filipendulae (14/0,40), Z. loti (141/4,08), Z. purpuralis (5/0,14) a Z. viciae (5/0,14).

Z čeledi Pieridae byl na studovaných lokalitách prokázán výskyt celkem 9 druhů (v závorce je za druhem uveden celkový počet zaznamenaných kusů/procentuální vyjádření z celkového počtu zjištěných kusů) - Anthocharis cardamines (19/0,55), Colias crocea (1/0,03), Colias hyale (45/1,30), Gonepteryx rhamni (77/2,23), Leptidea reali (165/4,77), Pieris brassicae (100/2,89), Pieris napi (154/4,45), Pieris rapae (151/4,37), Pontia daplidice (2/0,06).

Z čeledi Papilionidae byl na studovaných lokalitách prokázán výskyt celkem 1 druhu (v závorce je za druhem uveden celkový počet zaznamenaných kusů/procentuální vyjádření z celkového počtu zjištěných kusů) – Papilio machaon (8/0,23).

Z čeledi Hesperiidae byl na studovaných lokalitách prokázán výskyt celkem 6 druhů (v závorce je za druhem uveden celkový počet zaznamenaných kusů/procentuální vyjádření z celkového počtu zjištěných kusů) - Carterocephalus palaemon (10/0,29), Erynnis tages (129/3,73), Ochlodes sylvanus (20/0,58), Pyrgus malvae (3/0,09), Spialia sertorius (11/0,32), Thymelicus lineola (155/4,48).

Z čeledi Lycaenidae byl na studovaných lokalitách prokázán výskyt celkem 13 druhů (v závorce je za druhem uveden celkový počet zaznamenaných kusů/procentuální vyjádření z celkového počtu zjištěných kusů) - Aricia agestis (106/3,07), Callophrys rubi (3/0,09), Celastrina argiolus (5/0,14), Lycaena dispar (1/0,03), Lycaena phlaeas (42/1,21), Lycaena tityrus (155/4,48), Lycaena virgaureae (3/0,09), Neozephyrus quercus (1/0,03), Polyommatus amandus (28/0,81), Polyommatus icarus (286/8,27), Satyrium pruni (11/0,32), Satyrium w-album (4/0,12), Thecla betulae (7/0,20).

Z čeledi Nymphalidae (včetně podčeledi Satyrinae) byl na studovaných lokalitách prokázán výskyt celkem 18 druhů (v závorce je za druhem uveden celkový počet zaznamenaných kusů/procentuální vyjádření z celkového počtu zjištěných kusů) - Aglais urticae (40/1,16), Aphantopus hyperantus (31/0,90), Araschnia levana (147/4,25), Argynnis adippe (48/1,39), Argynnis paphia (12/0,35), Boloria dia (456/13,19), Coenonympha arcania (6/0,17), Coenonympha pamphilus (232/6,71), Erebia medusa (8/0,23), Inachis io (84/2,43), Issoria lathonia (47/1,36), Lasiommata megera (23/0,67), Maniola jurtina (209/6,04), Melanargia galathea (127/3,67), Nymphalis antiopa (1/0,03), Polygonia c-album (57/1,65), Vanessa atalanta (4/0,12), Vanessa cardui (34/0,98).


Z druhů legislativně chráněných byl prokázán výstyk ohroženého otakárka fenyklového (Papilio machaon L.) a silně ohroženého ohniváček černočárký (Lycaena dispar). Z faunisticky regionálního hlediska byl prokázán vyskyt dalších významných druhů – perleťovec prostřední (Argynnis adippe); modrásek černohnědý (Aricia agestis); okáč rosičkový (Erebia medusa); modrásek ušlechtilý (Polyommatus amandus); ostruháček trnkový (Satyrium pruni); ostruháček jilmový (Satyrium w-album); soumračník skořicový (Spialia sertorius); ostruháček březový (Thecla betulae); vřetenuška ligrusová (Zygaena carniolica); vřetenuška čicorková (Zygaena ephialtes) a vřetenuška mateřídoušková (Zygaena purpuralis).

Z hlediska hodnocení lokalit vzhledem k zjištěným druhům motýlů se jako nejkvalitnější xerotermní lokality jeví 4, 5 a 8. Na těchto lokalitách přežívá řada bioindikačních druhů, především však jeden z nejvýznamnějších druhů celé sledované oblasti soumračník skořicový (Spialia sertorius).



Použitá literatura

Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) 2002: Motýli České Republiky: Rozšíření a ochrana. I, II. SOM, Praha 857 pp.

Farkač J., Král D.& Škorpík M. (eds.) 2005: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760pp.

Higgins L.G. & Rilley N.D., 1993: The butterflies of Britain and Europe. Collins, London, 384pp.

Hrubý K., 1964: Prodromus Lepidopter Slovenska. Vydavatelstvo SAV, Bratislava, 962pp.

Komárek O. 1958: Korelace morfologických habituálních znaků druhu Zygaena carniolica Scop. u populací v ČSR (Lepidoptera, Zygaenidae). Časopis České společnosti entomologikcé, 55:105-120.

Komárek O., 1952a: Měnlivost vřetenušky Zygaena carniolica Scop. v Čechách. Časopis České společnosti entomologické, 49:200-212.

Komárek O., 1952b: Příspěvek k poznání vřetenušky Zygaena carniolica Scop. v Čechách. Časopis České společnosti entomologické, 49:146-153.

Komárek O., 1954: Charakteristika populací Zygaena carniolica Scop. v Čechách. Časopis České společnosti entomologické, 51:197-218.

Komárek O., 1955: Vliv počasí na proměnlivost morfologických znaků druhu Zygaena carniolica Scop. v ČSR. Biológia, Bratislava, 10:718-735.

Kostrowicky A.S., 1953: Studia nad fauna motyli wzgorz kserotermicznych nad dolna Nida. Fragm. Faun. Mus. Zool. Polon., Warszawa, 12(5): 264-447.

Kostrowicky A.S., 1969: Geography of the Palearctic Papilionoidea (Lepidoptera). PWN, Krakow, 380pp.

Laštůvka Z. (eds.), 1998: Seznam motýlů České a Slovenské republiky. Checklist of Lepidoptera of the Czech and Slovak Republics (Insecta, Lepidoptera). Konvoj, Brno, 117pp.

Naumann C.M., Feist R., Richter G. & Weber U., 1984: Verbreitungsatlas der Gatung Zygaena Fabricius, 1775 (Lepidoptera, Zygaenidae). Thes. zool., 5: 1-45.

Pokorný P., Hájek P., Sádlo J., , Cílek V. & Dreslerová D. 2005: Krajina a revoluce. Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí. Malá Skála, Praha, 248pp.

Reiprich A. & Okáli I., 1988: Dodatky k Prodromu Lepidopter Slovenska. I. zväzok, Biologické práce, Veda, Bratislava, 140pp.

Reiprich A. & Okáli I., 1989: Dodatky k Prodromu Lepidopter Slovenska. 3. zväzok, Biologické práce, Veda, Bratislava, 144pp.

Skalický V., 1988: Regionálně fytogeografické členění. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds.], Květena České socialistické republiky. 1: 103–121, Academia, Praha.

Šumpich J., 2001: Motýli Železných hor. - Železné hory, Sborník prací, 11: 1-265, Nasavrky.

Zámečník J., 2003: Faunistické údaje z kartotéky a sbírky motýlů (Lepidoptera: Zygaenoidea, Hesperioidea, Papilionoidea) Oldřicha Komárka v přírodovědeckém oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové. Faunistic data from the register and collection of butterflies (Lepidoptera: Zygaenoidea, Hesperioidea, Papilionoidea) of Oldřich Komárek's in the Museum of East Bohemia Hradec Králové. – Acta Musei Reginaehradecensis s. A., 29: 103-134, Hradec Králové.

Поделитесь с Вашими друзьями:
  1   2   3   4   5   6   7   8




База данных защищена авторским правом ©shkola.of.by 2022
звярнуцца да адміністрацыі

    Галоўная старонка