Kroužkovci [km.] (Annelida) Obecná charakteristika




старонка1/8
Дата канвертавання27.04.2016
Памер226.22 Kb.
  1   2   3   4   5   6   7   8

KROUŽKOVCI [km.] (Annelida)

Obecná charakteristika


Vodní, suchozemští, červovití živočichové, vel. 1mm – 3m. Tělo je členěno na sjednocené, za sebou ležící články (=homonomní segmentace). Články mohou být odděleny blanitými přepážkami a, kromě prvního a posledního, každý obsahuje 1 pár coelomových váčků, 1 pár nervových zauzlin, 1 pár metanefridií, a původně 1 pár pohlavních orgánů.

Váčky jsou vyplněny tekutinou, která



    • představuje oporu pro kožně-svalový vak = hydroskelet

    • obsahuje zásobní a odpadní látky

Pokožkový epitel je kryt kolagenovou kutikulou se štětinami; obsahuje také slizové žlázy a smyslové buňky.

Nervová soustava


  • žebříčkovitá
    !!!chybí komisury – příčné spojky; konektivy – podélné spoje mezi zauzlinami
    + obrázek

Trávicí soustava


  • základem je členěná trávicí trubice, ústa na 2.článku, řitní otvor na posledním článku

  • u mnoha druhů se okolo střeva nachází chloragogenní tkáň (fce: zásobní, vylučovací)

Cévní soustava


  • uzavřená, hřbetní a břišní céva je spojena obloukovými spojkami

  • dýchacím barvivem je hemoglobin, který však není vázán na krvinky

Dýchací soustava


  • pokožkou, větší žábrami

Vylučovací soustava


  • metanefridie; vyúsťují z těla vždy v následujícím článku

Rozmnožování


  • převážně hermafroditi, mořští zástupci vývin nepřímý přes plovoucí larvu (=trochofora)

  • velká regenerační schopnost vede k častému nepohlavnímu rozmnožování dělením

Zástupci

MNOHOŠTĚTINATCI [tř.]


  • hlavně mořští, na tělních článcích mají párovité výběžky parapodia se štětinkami, smyslovými výrůstky a žábrami

  • na prvním článku mohou mít tykadla, oči a makadla

  1. volně žijící dravci
    afroditka, nereidka, palolo

  2. přisedlí, filtrují vodu
    pískovník, rournatec

OPASKOVCI [tř.] (Clitellata)


  • žijí volně nebo jsou ektoparazité

  • převažují sladkovodní a půdní druhy

  • nemají parapodia, tykadla ani makadla

  • v době rozmnožování jim zduří část pokožkových buněk v tzv.opasek, který vylučuje slizovité látky usnadňující přenos spermií a vytvářející ochranný kokon pro oplozená vajíčka

  • vývin je přímý

  1. máloštětinatci [podtř.]

    • na tělních článcích mají nepočetné štětinky ve čtyřech svazečcích, opasek se vytváří v dospělosti a přetrvává do konce života

    • u půdních druhů do jícnu ústí vápenné žlázy upravující půdní pH

žížala obecná

  • pohlavní orgány jsou na 9.-15. článku, po oplození je opaskem vyloučeno hlenové pouzdro, které je posunováno po těle; při přechodu přes vývody vejcovodů se do něj vtlačí vajíčka, která se oplodní při přechodu přes vývod semenných váčků

žížala podhorní

  • hydroskelet světélkuje

napice bělavá

  • snáší i kyselé půdy

nitěnka obecná

  • žije v bahně na dně

  1. pijavice [podtř.]

    • tělo je bez štětinek, článkování je na povrchu zmnožené (=nepravá segmentace)

    • na přídi a zádi těla jsou přísavky, coelomové váčky jsou zatlačeny parenchymem

    • opasek se vytváří jen v době rozmnožování

    • převažují sladkovodní dravci nebo cizopasníci

dravci

  • pijavka koňská – 12 cm, pružná

  • hltanovka bahenní – 5 cm

cizopasníci

  • pijavka lékařská – saje krev teplokrevných živočichů, do rány vylučuje hirudin; vzácná

  • chobotnatka rybí – žije v Carrefouru :) na rybách
    v tropech Afriky a Asie suchozemské rody Haemadipsu, až 30 cm bez nasátí

ČLENOVCI [km.] (Arthopoda)

Obecná charakteristika


=druhově nejpočetnější kmen, obývají všechna prostředí
Coelom během vývinu splývá s prvotní a tělní dutinou v tzv.mixocoel.
Tělo je článkované, ale články většinou splývají ve větší celky.
Hlava – hruď – zadeček

Hlavohruď – zadeček heteronomní segmentace


Končetiny jsou rovněž článkované, články jsou kloubně spojeny. Mnohé končetiny se přeměnily v tykadla, ústní přívěsky, snovací bradavky, popř. zcela vymizely. Pokožka vylučuje chitinózní kutikulu, která tvoří vnější kostru, tzv.exoskelet. Na každém článku je tato kostra rozčleněna na pružně spojené destičky.

Svalovina je příčně pruhovaná a upíná se na vnitřní výběžky vnější kostry. Aby byl umožněn růst, je vnější kostra během larválního vývoje, popř. po celý život, svlékána (=ekdyze). Svlékání ovlivňují 2 hormony:



  • svlékací hormon (=ekdyzon)

  • juvenilní hormon (=neotenin)

Nervová soustava


  • uzlinová, mají velkou nadhltanovou (=mozkovou) uzlinu a břišní nervovou pásku s párovými zauzlinami

Smyslové orgány


  • složené (fasetové oči)
    skládá se z 2000 – 30000 jednoduchých oček (=ommatidium), jeho činností vzniká mozaikový obraz

  • jednoduché oči
    u hmyzu mohou vnímat UV záření

  • smyslové brvy
    mohou mít funkci mechanických, tepelných i chemických čidel

  • statocysta
    u korýšů

Dýchací soustava


  • žábry
    u vodních zástupců; většinou ve formě lupínků u báze končetin

  • plicní vaky
    suchozemští, např. u pavoukovců; vznikly vchlípením žaber do tělní dutiny

  • vzdušnice = tracheje
    suchozemští; rozvětvení trubice vystlané chitinovou kutikulou vedoucí kyslík přímo do tkání; na povrch těla vyúsťují průduchy (=stigmata), vzdušnice mohou pokračovat i mimo tělo a tvořit tak tracheální žábry (larvy hmyzu)

Trávicí soustava


  • je trubicovitá; přední a zadní část je původem z ektodermu, svléká se, střední část je entodermální

Cévní soustava


  • je otevřená, centrem je hřbetní céva, její zadní část uložená v osrdečníku s otvůrky (=ostiemi) se označuje jako srdce

  • srdce pumpuje hemolymfu směrem k hlavě

Vylučovací soustava


  • metanefridiového typu – nefridie jsou ve formě tykadlových, čelistních a kyčelních žláz

  • malpigické trubice – trubice ústící do střeva, u hmyzu

  • některé zplodiny z těla odstraňuje při svleku

Rozmnožování


  • jsou gonochoristi s pohlavní dvojtvárností
  1   2   3   4   5   6   7   8


База данных защищена авторским правом ©shkola.of.by 2016
звярнуцца да адміністрацыі

    Галоўная старонка