Karel duchek několik osobních poznatků k bionomii druhu Euchalcia consona Fabricius 1787




Дата канвертавання24.04.2016
Памер13.25 Kb.
Karel DUCHEK

Několik osobních poznatků k bionomii druhu Euchalcia consona Fabricius 1787.


Euchalcia consona je podle mne jedním z nejkrásnějších kovoleskleců s nimiž je možné se setkávat od jara do konce léta. Tento motýl mne svým způsobem očaroval a tak jsem se mu počal věnovat více než jiným druhům motýlů. Druh E. consona sleduji na několika lokalitách od roku 1990. Mnohokrát jsem o něm diskutoval s dalšími entomology a vzhledem k tomu, že mám na jeho výskyt v Čechách, poněkud odlišné názory než jaké se běžně objevují v entomologické literatuře, rozhodl jsem se podělit se o své zkušenosti.

Běžně je tento druh uváděn jako vzácný až velmi vzácný a lokální až velmi lokální kovolesklec. Jako typické lokality jeho výskytu bývají nejčastěji uváděny stepní biotopy, většinou pak stepní porosty typu kostřavových stepí svazu Festucion valesiacae. Jako živná rostlina je uváděna pipla osmahlá (Nonea pulla) a plicník lékařský (Lycopsis arvensis).

Tohoto motýla jsem pozoroval ve všech vývojových stadiích na různých lokalitách a samozřejmě také v umělém odchovu. Nikdy jsem však vývojová stadia tohoto druhu v přírodě nenalezl na plicníku, jak je uváděno v některé literatuře (Fajčík, Moucha atd.), ale vždy jen na piple osmahlé.

Lokality na nichž tohoto motýla již více než deset let pozoruji, jsou velmi rozdílné. Jde jednak o lokality v Českém krasu, například - Beroun, Koněprusy, Srbsko, Koledník, Koda, střední Čechy – Přerov nad Labem, dále pak jde o lokality v severních Čechách - Bystřany, Úpořiny, Lbín. Jde jednak o typické stepní lokality uváděné v literatuře, mnohde na vápencovém podloží, jinde však jde o různá luční společenství, ale také okraje polí, polní cesty, úhory a v posledních letech zejména opuštěné zemědělské plochy. Všechny tyto lokality mají jedno společné - živnou rostlinu - piplu osmahlou (Nonea pulla). Vůbec nezáleží na typu lokality, ale na tom, zda je na lokalitě živná rostlina. Tím je tedy dána "lokálnost" tohoto druhu. A pak je tedy možné i v řídkém obilí, kde se tato rostlina občas vyskytuje, nalézt tento druh v různých vývojových stadiích.



Autor na jedné z typických lokalit motýla - Bystřany

V severních Čechách jsem se setkal s tím, že se tento druh vyskytuje na několika lokalitách o rozloze několika čtverečních kilometrů, ale jeho výskyt je však extrémně ostrůvkovitý, jak motýl sleduje výskyt živné rostliny. Je zde totiž běžné, že na ploše větší jednoho hektaru, je možné nalézt jen jednu skupinu čtyř rostlin a na nich vajíčka, housenky, kukly a případně imaga. Na takovéto „minilokalitě“ je však možné pravidelně a dlouhodobě sledovat výskyt tohoto motýla. Je jasné, že by na takovéto minilokalitě druh prakticky nemohl přežít. K přežití tohoto druhu však slouží další takovéto minilokality na výše uvedených větších územích. Další takový ostrůvek s pěti až deseti rostlinami je vždy vzdálen vzdušnou čarou 100 až 500m, ale také více a těchto ostrůvků je na takovýchto územích vždy několik. Jednotlivá území jsou pak od sebe vzdálena několik kilometrů vzdušnou čarou, nelze však vyloučit další minilokality s živnou rostlinou spojující tato území s výskytem tohoto motýla. Podobný charakter pak mají i lokality v Českém krasu - vždy jde o menší lokality s živnou rostlinou vzdálené od sebe stovky metrů až několik kilometrů. Motýl tedy ani nemá jinou možnost přežití, než vyhledávat na větších plochách a územích místa s výskytem živné rostliny. Jeho výskyt je omezen pouze výskytem jeho živné rostliny. Je to tedy jeden z důvodů proč se domnívám, že nejde o výjimečně vzácný a lokální druh. Vždyť kromě mnou uvedených lokalit je běžně znám z širšího okolí Mladé Boleslavi (Petr Krejčík), z okolí Roztok (Ivo Novák), z okolí Velvar a Slaného (Robert Čermák). V Praze se vyskytuje na všech kvalitních stepních biotopech především na vápencovém podkladu - Jiří Vávra (Natura Pragensis č. 16, 2004) uvádí tento taxon z těchto pražských lokalit - Chuchelský háj, Cikánka, Dalejský profil, Homolka, Klapice, Lochkovský profil, Opatřilka, Požáry, Prokopské údolí, Radotínské skály, Radotínské údolí, U Nového mlýna a Zmrzlík.



Dospělá housenka na rostlině.
V literatuře je výskyt imag uváděn ve dvou generacích od poloviny května do začátku září. Housenka od května do srpna, jako přezimující instar pak vajíčko. Na uvedených lokalitách jsem imaga pozoroval od poloviny května do konce srpna. Imaga z průběžně sbíraných housenek a kukel se líhla od 13. května, přes červen, červenec do 10 srpna - prakticky od května do konce srpna je tedy možné nepřetržitě vidět imaga. První imaga z první generace z Českého krasu se líhla zhruba o čtrnáct dní dříve než první imaga ze severních Čech. Běžně jsem se také na uvedených lokalitách setkával se všemi vývojovými stadii. Například kolem 10. května je možné nalézt housenky II. až IV. instaru i kukly. O týden později imaga a o další týden později již i vajíčka. Dle mne jde tedy o velmi rozvolněné dvě generace a možná v některých případech o částečnou třetí generaci.

Rovněž pak abundace tohoto druhu je přímo úměrná výskytu živné rostliny, ale také stupni parazitce dané populace. Parazitace lumky totiž někdy vykulminuje do stadia, kdy je možné nalézt pouze napadané housenky a následující rok a mnohdy několik následujících let pak motýla na lokalitě nenalezneme. Po několika letech se však populace obnoví. Obecně lze konstatovat, že na lokalitě je možné nalézt pouze dva, tři jedince, respektive vývojových stadií, až po desítky jedinců. Také pak obecně uváděná vysoká parazitovanost housenek je typičtější u druhé generace, kdy bývá parazitováno více než 90% housenek. Naopak v květnu bývají housenky parazitovány podstatně méně. Housenka žere poupata, květy, listy a plody živné rostliny. Z osobního pozorování jsem zjistil, že housenky I. a II. instaru, v některých případech i III. instaru žijí zpravidla v zápředku tvořeném zejména nevyvinutým, spředeným květenstvím. Housenky III. a IV. instaru pak žijí volně na rostlině zejména v okolí květenství, někdy se však ukrývají u spodní růžice listů. Housenka se kuklí mezi listy v lehkém zápředku, který bývá s oblibou schován mezi spředenými listy ve spodní části rostliny. Přes den je také možné nalézt imaga sedící na živné rostlině a poletující v jejich okolí. Motýl nepřilétá na světlo, naopak jsem zažil jeho "útěk" před světelným zdrojem na lokalitě.


База данных защищена авторским правом ©shkola.of.by 2016
звярнуцца да адміністрацыі

    Галоўная старонка