Issn 1212-8848 587 2003 expresní astronomické informace




Дата канвертавання24.04.2016
Памер25.14 Kb.

ISSN 1212-8848 * 587 * 8. 7. 2003

EXPRESNÍ ASTRONOMICKÉ INFORMACE


(EAI jsou zpravodajem sdružení EAI a vycházejí za podpory ČAS)
Adresa : Expresní Astronomické Informace, Úvoz 118, 602 00 BRNO

nebo Hvězdárna Vyškov, pošt. přihrádka 43, 682 00 VYŠKOV

Telefon : 541129294 (Dalibor Hanžl)

507-348 668 nebo 603-527 727 ( Petr Hájek)

Fax : 541211214 (prosím uvádějte: Astronomický ústav, Ing. Dalibor Hanžl)

WWW : http://astro.sci.muni.cz nebo http://eai.astro.cz

Packet : OK2ICG@OK0PAB.#BRNO.TCH.EU

E-mail : hanzl@sci.muni.cz, gabriela@sci.muni.cz





SONDA SLEDUJE ZMRZLÝ MARS


Sonda Mars Odyssey odhaluje nové detaily o neobvyklém dynamickém charakteru zmrzlých vrstev, které dominují oblastem na severu Marsu. Společně s měřením tloušťky laserovým výškoměrem na další sondě Mars Global Surveyor (MGS), mohli vědci zkoumat množství suchého ledu v zimním a jarním období. Výsledky pozorování mají vliv na vědecké strategie pro příští mise.

Senzory neutronového a gamma záření sledovaly sezónní výkyvy ve vrstvách suchého ledu (zmrzlý oxid uhličitý) nahromaděného během zimy na severu Marsu. Nánosy suchého ledu mají vrstevnatou strukturu jako čerstvě napadaný sníh. Průzkum odhalil, že jakmile zmizí, povrch blízko pólu je složen téměř zcela z vodního ledu.

Detektor vysoce energetických neutronů na sondě Mars Odyssey umožňuje změřit tloušťku oxidu uhličitého v nižších oblastech. Ve vyšších oblastech detektor neutronů ztrácí citlivost, ale naproti tomu výškoměr na sondě MGS získává spolehlivá data. Spoluprací lze prozkoumat celé pásmo nahromaděného suchého ledu.

M

ars se stále mění. Sonda Mars Odyssey chystá průzkum jeho dynamiky v dalších obdobích i sledování toho, jak zimní hromadění oxidu uhličitého na obou pólech ovlivňuje spolu s atmosférou podnebí.


Letní ledová pokrývka na severní polokouli Marsu (obrázek vlevo) a stejná oblast v zimě (obr. vpravo). Modrá barva odpovídá množství ledu na povrchu. Foto: Mars Odyssey.

(podle release 03-216 z 26. 6. 2003 přeložil FV)


SUPERNOVA 2003gh V GALAXII NGC 2466


Dále k IAUC 8137. L. A. G. Monard oznamuje objev nové supernovy, která se zachytila na CCD snímcích exponovaných 29.737 UT (hv. vel. asi 15.7  0.3 mag) a 30.694 UT (15.6 mag) června. SN 2003gh se nachází na souřadnicích  = 7h45m17s.93,  = -71o24'37".3 (E = 2000.0), což je 6" východně a 0".5 jižně od jádra galaxie NGC 2466. Nový objekt se nenachází na Digitized Sky Survey (limitní hv. vel. v R oboru 19 mag) ani na Monardově snímku z 7.707 UT června (limitní hv. vel. v R oboru 18.5 mag).

(podle IAUC 8159 z 30. 6. 2003 přeložil DH)


SUPERNOVY 2001co, 2003H, 2003dg A 2003dr


A. V. Filippenko, R. Chornock a B. Swift, University of California, Berkeley; M. Modjaz, Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics; R. Simcoe, California Institute of Technology; a M. Rauch, Carnegie Observatories, oznamují, že prohlídka CCD spektra (obor 320-1000 nm) získaného 29. června, 16. července a 27 UT července 2001 pomocí Shane 3-m teleskopu na Lick Observatory a 17. srpna 2001 pomocí Keck-I teleskopu (+ LRIS) ukazuje, že SN 2001co (IAUC 7643) je pekuliární supernova, typu Ib nebo Ic.

Chybí čáry H a He, ale Ca II blízko-infračervený triplet je velmi silný v emisi, také je vidět [Ca II] dublet v blízkosti 730 nm. Žádné jiné zřejmé emisní nebo absorpční čáry nebyly ve složeném spektru nalezeny. Spektrální charakteristiky této "na kalcium bohaté supernovy" jsou unprecedentní a možná podezřelé (spektrum má velmi nízký poměr signál-šum).

Spektrum supernovy SN 2003H (IAUC 8045, 8046), získané 28 UT února 2003 (Filippenko a Chornock), ukazuje velmi podobné spektrum: ve spektru nalezneme pouze silné [Ca II] a zejména blízko infračervené Ca II, emisní čáry. SN 2003H byla klasifikována Hamuyem jako typ Ib (IAUC 8047, 8049), ale spektrum z Keck teleskopu, ze doby přibližně 2 měsíce po explozi, je zcela zřejmě neobvyklé. V normálních Ib a Ic typech supernov se v nebulární fázi vynořují výrazné [O I] emise.

Filippenko a Chornock informují o prohlídce CCD spektra (obor 320-990 nm) získaného 29. UT června pomocí Keck-I teleskopu (+ LRIS) ukazuje, že SN 2003dg (IAUC 8113) a SN 2003dr (IAUC 8117) jsou pekuliární supernovy typu Ib nebo Ic, bohaté na kalcium se známkami popsanými výše. Očividně se nacházejí v pozdější fázi než SN 2001co a SN 2003H, protože [Ca II] emise je silnější než blízko infračervený Ca II triplet. [O I] 630.0- a 636.4-nm emise jsou mnohem slabší než u normálních Ib a Ic typů supernov ve stáří mnoho měsíců po explozi.



(podle IAUC 8159 z 30. 6. 2003 přeložil DH)

SUPERNOVY 2003gi A 2003gj


Další supernovy byly objeveny na CCD snímcích bez filtru oznamují L. A. G. Monard (SN 2003gi; cf. IAUC 8159), M. Moore a W. Li (SN 2003gj; LOTOSS/KAIT; cf. IAUC 8158):
SN 2003 UT  (2000.0)  Mag. Offset

2003gi kvě. 17.108 0 38 32.67 -24 20 33.5 15.6 1" E, 9" S

2003gj čvn. 30.4 21 07 19.18 -25 29 23.6 17.7 14".5 W, 8".9 S
Další přibližné jasnosti od níže uvedených pozorovatelů:SN 2003gi v galaxii IC 1561, duben 29.134 UT, [18.0; červenec 1.103, 16.2. SN 2003gj v galaxii NGC 7017, červen 3.4, [18.5; červenec 1.4, 17.6. Na pozici SN 2003gi není na Digitized Sky Survey (limit 19 mag v červené oblasti) není žádný objekt. Relativní vzdálenost SN 2003gj je vůči západní složce interagujícího páru galaxií NGC 7017.

(podle IAUC 8161 z 1. 7. 2003 přeložil DH)


SUPERNOVA 2002ic


K. S. Kawabata, Y. Ohyama a FOCAS tým, National Astronomical Observatory of Japan; K. Nomoto, University of Tokyo; P. Mazzali, Trieste Observatory; a L. Wang, Lawrence Berkeley National Laboratory, píší: "Získali jsme optickou spektroskopii (obor 380-1020 nm) SN 2002ic (cf. IAUC 8028, 8151, 8157) pomocí Subaru 8.2-m teleskopu (+ FOCAS). Spektroskopie byla pořízena 27.6 UT června.

SN 2002ic je stále jasná (R jasnost kolem 19 mag) a stále ukazuje silnou H emisní čáru (FWHM kolem 6 nm) a slabší H emisní čáru (poměr toků H/H kolem 16). Ve spektru je také vidět široký a silný Ca II emisní triplet. Spektrum se podobá pekuliárnímu spektru supernovy typu IIn s označením 1997cy mezi 100 a 250 dny po explozi (Turatto a kol. 2000, Ap.J. 534, L57) a je v souladu s proměnami pozorovanými v ranné fázi (IAUC 8151). Depolarizace napříč H emisí je odlišná, což naznačuje, že SN 2002ic má značnou polarizaci (p > 1 procenta) na stejných vlnových délkách. Spektru SN 2002ic dominuje interakční oblast a spektrum vypadá podobně jako supernova typu IIn."

(podle IAUC 8161 z 1. 7. 2003 přeložil DH)

SUPERNOVA 2003gk V GALAXII NGC 7460


Dále k IAUC 8161. J. Graham a W. Li oznamují za tým LOTOSS objev nové supernovy, která se zachytila na KAIT CCD snímcích bez filtru exponovaných 1.5 UT července (hv. vel. asi 17.1 mag) a 2.5 UT července (hv. vel. asi 17.2 mag). SN 2003gk se se nachází na souřadnicích  = 23h01m42s.99,  = +2o16'08".7 (E = 2000.0), což je 1".6 východně a 19".2 severně od jádra galaxie NGC 7460. KAIT snímek pořízený 3.2 UT prosince 2002 neukazuje na této pozici žádný objekt (limitní hv. vel. asi 19.0 mag).

(podle IAUC 8162 z 2. 7. 2003 přeložil DH)


SUPERNOVA 2003gd V GALAXII M74


CCD fotometrie, kterou získali M. Lehký a K. Hornoch, Brno: červen 29.037 UT, V = 14.05  0.11; 29.046, R = 13.68; 29.054, I = 13.27.

(podle IAUC 8162 z 2. 7. 2003 přeložil DH)


NOVA VE VELKÉM MAGELLANOVĚ MRAČNĚ


Dne 19. června oznámil W. Liller (Vina del Mar, Chile) svůj objev novy (hv. vel. 11.0 mag), nacházející se v LMC. Nova se zachytila na snímku bez filtru na Technical Pan filmu exponovaném 17.974 UT a 17.983 UT června. Na snímku z 2.970 UT června není na místě novy žádný objekt až do 15 mag. CCD snímek bez filtru, který pořídil L. A. G. Monard (Pretoria, S. Africa) 20.167 UT června dává jasnost 11.4 UT a přesnou pozici  = 5h08m25s.59,  = -68o26'22".3 (E = 2000.0). Také poznamenává, že se objekt nachází v blízkosti UCAC hvězdy 13.8 mag na pozici (uvedeny jen s a ") 25s.46, 22".3, a hvězdy USNO-A2.0 (modrá jasnost 16.9 mag, červená 14.6 mag) na koncové pozici 25s.42, 22".4. CCD V jasnosti, které získal Liller: červen 20.958 UT, 12.2 (přes oblačnost); 21.958, 12.4; 23.959, 12.6.

Dostupné vizuální jasnosti od A. Pearce, Nedlands, W. Australia: červen 20.458, 12.3; 20.858, 12.1; 25.455, 13.0. H. E. Bond, Space Telescope Science Institute, oznamuje, že S. Gonzalez pořídil několik spektrogramů v modré oblasti v noci 30. UT června pomocí Cerro Tololo 1.5-m reflektoru.

Bond poznamenává, že hvězda ukazuje velmi široké Balmerovy emisní čáry, tudíž jde bezpochyby o klasickou novu.


(podle IAUC 8160 z 30. 6. 2003 přeložil DH)

eta CARINAE


P. A. Whitelock, F. Marang a L. Crause, South African Astronomical Observatory, oznamují pozorování, které ukazuje očekávané slábnutí ety Car (cf. IAUC 8154) na infračervených vlnových délkách (JHKL). Pozorování začalo mezi 19. UT června (L-obor) a 24 UT června (J-obor). Infračervené minimum můžeme očekávat kolem 13. UT července podle Feast a kol. (2001, MNRAS 322, 742).

Dále k IAUC 8154. M. F. Corcoran píše, že RXTE pozorování ety Car z 29. UT června ukazuje, že 2-10-keV x-ray emise zeslábla na hodnotu 8.3 x 10-13 erg s-1 cm-2. Eta Car nebyla takto slabá v x-ray oboru od posledního x-ray minima během prosince 1997 - ledna 1998.

Informace o vesmírných a pozemských pozorováních jsou k dispozici na http://lheawww.gsfc.nasa.gov/users/corcoran/eta_car/2003.5/.

Z. Abraham a T. P. Dominici, Sao Paulo University a Sao Paulo State Research Foundation, oznamují, že na Itapetinga Radio Observatory bylo provedeno rádiové měření na 7 mm. Měření ukazuje, že hustota toku poklesla ze 3 Jy (22. května) na 1.5 Jy (20. června) a od té doby zůstává konstantní.

A. Damineli, N. Leister a R. Levenhagen oznamují, že spektroskopie, pořízená na Pico dos Dias Observatory, ukazuje, kompletní vymizení [Ne III] 386.8-nm spektrální čáry z 23. UT června. Oba výsledky naznačují, že eta Car vstoupila do nejhlubší fáze v čase 2003.5, jak předpovídali Damineli a kol. (2000, Ap.J. 528, L101).


(podle IAUC 8160 a 8162 z 30. 6. a 2. 7. 2003 přeložil DH)

V4745 SAGITTARII


S odvoláním na zvýšení jasnosti ohlášené v IAUC 8155, oznamuje A. C. Gilmore další fotometrii V4745 Sgr, kterou získal P. M. Kilmartin na Mt. John Observatory (cf. IAUC 8123): červen 25.620 UT, V = 8.96, U-B = -0.98, B-V = +0.12, V-R = +0.27, V-I = +0.38, vzdušná hmota 1.08 (nejistoty < 0.02 mag ve všech barvách).

(podle IAUC 8160 z 30. 6. 2003 přeložil DH)


MARS


J. Beish, Lake Placid, FL (0.41-m reflektor, vizuálně); a D. C. Parker, Coral Gables, FL (0.41-m reflektor, CCD), oznamují, že nad oblastí Iapygia-Ionium-Hellas se během 1. a 2. července zformovala prachová bouře. Její střed se nachází přibližně na délce 294o západní dálky a 25o jižní šířky.

(podle IAUC 8162 z 2. 7. 2003 přeložil DH)


CENA EDGARA WILSONA


S
mithsonian Astrophysical Observatory oznamuje, že cena Edgara Wilsona 2003 za objevy komet (cf. IAUC 6936, 7926) bude rozdělena mezi následujících pět pozorovatelů: Sebastian Florian Hoenig, Dossenheim, Německo, za kometu C/2002 O4; Tetuo Kudo, Kikuchi, Kumamoto, Japonsko a Shigehisa Fujikawa, Mitoyo, Kagawa, Japonsko, za kometu C/2002 X5; Charles Wilson Juels, Fountain Hills, AZ, U.S.A. a Paulo Renato Centeno Holvorcem, Campinas, Brazílie, za kometu C/2002 Y1.

(podle IAUC 8162 z 2. 7. 2003 přeložil DH)


Kometa C 2002/X5 Kudo-Fujikawa 9. 3. 2003 v 19h04m JST(+0900) v souhvězdí Fornax. Fotografováno digitálním fotoaparátem Fuji FinePix S2 Pro (exp. 4x 2 min, CCD citlivost ISO 1600) přes 12.5 cm refraktor (f = 1000mm, F8.0). Foto: N. Kurita, Ooizumi vil., Yamanashi pref., Japonsko.

(F. Vašíček, D. Hanžl, L. Baláková a P. Hájek)





База данных защищена авторским правом ©shkola.of.by 2016
звярнуцца да адміністрацыі

    Галоўная старонка