Issn 1212-8848 572 25. 2003 expresní astronomické informace




Дата канвертавання24.04.2016
Памер22.11 Kb.

ISSN 1212-8848 * 572 * 25. 3. 2003

EXPRESNÍ ASTRONOMICKÉ INFORMACE


(EAI jsou zpravodajem sdružení EAI a vycházejí za podpory ČAS)
Adresa : Expresní Astronomické Informace, Úvoz 118, 602 00 BRNO

nebo Hvězdárna Vyškov, pošt. přihrádka 43, 682 00 VYŠKOV

Telefon : 541129294 (Dalibor Hanžl)

507-348 668 nebo 603-527 727 ( Petr Hájek)

Fax : 541211214 (prosím uvádějte: Astronomický ústav, Ing. Dalibor Hanžl)

WWW : http://astro.sci.muni.cz nebo http://eai.astro.cz

Packet : OK2ICG@OK0PAB.#BRNO.TCH.EU

E-mail : hanzl@sci.muni.cz, gabriela@sci.muni.cz





TAJÍCÍ SNÍH PŘÍČINOU PROHLUBNÍ NA MARSU





Snímky z optické kamery na sondě Mars Odyssey, spojené se snímky ze sondy Mars Global Surveyor (MGS) naznačují, že tající sníh je pravděpodobně příčinou početných prohlubní prvně zdokumentovaných na Marsu pomocí Mars Orbiting Camera v roce 2000.

"
Kanály na stěnách marsovského kráteru ze sondy Mars Odyssey.



Kanály na stěnách marsovského kráteru ze sondy Mars Global Surveyor.
Známé marsovské kanály byly vytvořeny tekoucí vodou z tajícího sněhu, nikoliv podzemními prameny nebo tlakovými proudy, jak bylo dříve předpokládáno," říká Dr. Philip Christensen, hlavní vyšetřovatel programu Odyssey a profesor Arizonské státní univerzity v Tempe. Prohlubně jsou vytvářeny vodou, tající a proudící pod sněhem, kde je chráněna před rychlým vypařováním v tenké atmosféře planety.

V
místě dopadu kráteru na jižní polokouli, ve středních polohách Marsu, si Christensen všiml prohlubní vzniklých erozí na stěně kráteru směřující k severnímu pólu a hned vedle vrstvy, kterou nazývá "nalepený terén". Takový jedinečný terén představuje hladký nános, který je nestálý (složený z materiálů které se vypařují v tenké atmosféře Marsu), protože se vyskytuje pouze v nejchladnějších, nejskrytějších oblastech. Hlavní složkou tohoto pomalu se vypařujícího materiálu je sníh. Christensen se domnívá, že existují zvláštní vazby mezi prohlubněmi a sněhem.

K
anály na stěnách marsovského kráteru byly poprvé pozorovány na snímcích pořízených sondou MGS v roce 2000. Existovaly i další vědecké teorie, které nabízely vysvětlení formování kanálů na Marsu pomocí prosakování podzemní vody, tlakových proudů podzemní vody nebo bahenních proudů vzniklých zhroucením zmrzlé vrstvy nánosu půdy, ale žádná z těchto teorií nebyla všeobecně přijata.

"Prohlubně jsou velmi mladé," řekl Christensen. "A to mě vždy mátlo, protože jak je možné, že Mars má podzemní vodu k vytváření těchto prohlubní, a přesto voda zůstala stranou po miliardy let?" Zadruhé, okraje kráterů jsou zvýšené, a prohlubně jdou téměř až k hřebenu okrajů, pak tam tedy není dostatek propouštějící podpovrchové vrstvy. A nakonec, proč se vyskytují hlavně na chladném svahu v střední poloze? Jestliže je příčinou tající podzemní voda, tak je nejchladnější místo nejméně pravděpodobným místem," dodává. Christensen naznačil, že hledání eroze pod tajícími sněhovými nánosy odpovídá na mnohé z těchto problémů.

Sníh na Marsu se nahromadil na svazích směřujících k pólu, v nejchladnější oblasti. Sníh přikryje krajinu během jednoho klimatického období, a potom taje během teplejšího období. Tání začíná nejprve na hřebenu vrcholu. To vysvětluje proč prohlubně začínají tak vysoko. Christensen začal hledat další snímky ukazující podobný vztah mezi sněhovými nánosy a prohlubněmi na snímcích ve vysokém rozlišení, pořízených kamerou na sondě MGS.

"Christensenova nová hypotéza určila nejzajímavější oblasti pro budoucí zkoumámí povrchu pomocí pojízdných laboratoří, jakými jsou například Mars Exploration rovery, termín pro jejich spuštění je v květnu a červnu tohoto roku", řekl Dr.Jim Garvin, vědec NASA pro průzkum Marsu.



(podle informací NASA 03-075 z 19. 2. 2003 přeložil FV)

SUPERNOVY 2003cc, 2003cd, 2003ce, 2003cf


Dále k IAUC 8090. W. M. Wood-Vasey, G. Aldering a P. Nugent oznamují objev dalších supernov zachycených na NEAT snímcích.

SN 2003 UT  (2000.0)  Mag. Offset 2003cc

únor 3.53 10 57 29.60 +23 35 34.7 20.3 12".3 E 2003cd

únor 12.38 10 12 02.33 +11 16 39.1 19.5 5" W, 4" S 2003ce

únor 11.28 10 12 10.43 -30 13 58.1 19.5 10" E, 5" N 2003cf

únor 22.38 10 37 43.07 + 7 04 54.1 19.5 0".7 W, 4".4 S


Další hvězdné velikosti podle NEAT snímků: SN 2003cc, 2002 bře 22.41 UT, [20.6; 2003 led. 19.42, [20.3, únor 28.54, 19.5; bře. 8.42, 19.5; 9.37, 19.5. SN 2003cd, únor 3.46, [20.6; 22.24, 19.5; 25.55, 19.8; 26.52, 19.8; 27.55, 20.1; bře. 6.44, 20.0. SN 2003ce, 2002 led. 13.41, [21.0; 2003 bře. 14.20, 19.3. SN 2003cf, 2002 kvě. 23.18, [20.5; 2003 únor 20.51, [19.5; 28.45, 18.7; bře. 6.47, 19.0; 14.17, 19.2; 14.44, 19.5.

(podle IAUC 8095 z 20. 3. 2003 přeložil DH)


SUPERNOVY 2003cg, 2003ch A 2003ci


Byly objeveny tři nové supernovy. SN 2003cg v NGC 3169 objevili Koichi Itagati, Teppo-machi, Yamagata, Japonsko, na CCD snímcích exponovaných přes 0.60-m f/7.5 reflektor (oznamuje S. Nakano, Sumoto, Japonsko) a R. Arbour (cf. IAUC 8035).

SN 2003ch v UGC 3787 a SN 2003ci v UGC 6212 oznámili B. Swift a W. Li (LOTOSS/KAIT; cf. IAUC 8094). Data v níže uvedené tabulce pro SN 2003cg dodal Itagati, kromě offsetu, který počítal podle měření centra galaxie Y. Kushida (Yatsugatake South Base Observatory; CCD snímek pořídil R. Kushida; oznamuje Nakano).

SN 2003 UT  (2000.0)  Mag. Offset

2003cg březen 21.51 10 14 15.97 + 3 28 02.5 14.4 14" E, 5" N

2003ch březen 21.2 7 17 57.92 + 9 41 34.9 17.4 5".4 E, 13".4 N

2003ci březen 21.4 11 10 23.83 + 4 49 35.9 17.5 11" W, 11".9 S


Další přibližné CCD magnitudy (bez filtru, podle KAIT snímků, není-li uvedeno jinak): SN 2003cg, březen 13.3 UT, [19.0; 22.3, 14.9; 22.444, 14.3 (Itagati); 22.559, 15.5 (Kushida; přes oblačnost); 22.835, 14.5 (Arbour). SN 2003ch, březen 10.2, [19.0; 22.2, 17.0. SN 2003ci, březen 5.4, [19.0; 22.4, 17.5. SN 2003cg nebyla na předchozích přehlídkových snímcích R. Kushidy zachycena (jeho poslední snímkování probíhalo 8. března) a Arboura (14. března). Arbour dodává, že SN chybí také na Digitized Sky Survey. Li poskytuje pro SN 2003cg koncové pozice 16s.00, 1".7. V galaxii NGC 3169 vzplanula také SN 1984E.

(podle IAUC 8097 z 22. 3. 2003 přeložil DH)


XTE J1807-294


C. B. Markwardt, University of Maryland a Goddard Space Flight Center (GSFC); M. Juda, Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics a J. H. Swank, GSFC, oznamují, že Chandra X-ray Observatory pozorovala 10.8 UT března XTE J1807-294. Pozorování dává nejlépe určenou pozici na souřadnicích  = 18h06m59s.8,  = -29o24'30" (E = 2000.0; nejistota asi 1"). V čase 13.9 UT března, měřil přístroj RXTE PCA hodnoty zdroje na 2-10-keV 20 mCrab. Stále jsou detekovatelné pulsace a dráhová Dopplerova modulace je očividná. Nejlépe fitovaná orbitální perioda je 40.0741 ± 0.0005 min, což potvrzuje že jde o nejkratší periodu ze čtyř akrečních milisekundových pulsarů. Optická pozorování jsou žádoucí.

(podle IAUC 8095 z 20. 3. 2003 přeložil DH)


IGR J16320-4751


J. Rodriguez, Commissariat a l'Energie Atomique (CEA), Service d'Astrophysique (SA), Saclay; J. A. Tomsick, University of California, San Diego (UCSD); L. Foschini, Instituto di Astrofisica Spaziale e Fisica Cosmica, Consiglio Nazionale delle Ricerche, Bologna; R. Walter, Integral Science Data Center, Versoix; A. Goldwurm, CEA/SA, oznamují, že XMM-Newton target-of-opportunity pozorování z 4.85 UT března ukazuje jasný zdroj na souřadnicích  = 16h32m01s.9,  = -47o52'29" (E = 2000.0; nejistota kolem 4"). Detekováno oběmi EPIC kamerami (pn a MOS) při efektivní expozici kolem 4500 s. Poloha zdroje je v souladu s již dříve detekovanými IGR J16320-4752 a AX J1631.9-4752 ze satelitů INTEGRAL, ASCA a Beppo-SAX (IAUC 8076, 8077; Sugizaki a kol. 2001, Ap.J. Suppl. 134, 77). Další, zejména infračervené pozorování, je velmi žádoucí."

(podle IAUC 8096 z 20. 3. 2003 přeložil DH)


IGR J16358-4726


M. Revnivtsev, Space Research Institute, Moskva a Max- Planck-Institut fuer Astrophysik, Garching; M. Tuerler, INTEGRAL Science Data Centre a Geneva Observatory; M. Del Santo, Space Astrophysics a Cosmic Physics Institute, Říma; N. J. Westergaard, Danish Space Research Institute, Copenhagen; N. Gehrels, Goddard Space Flight Center; a C. Winkler, Research a Science Support Department, ESTEC, Noordwijk, oznamuje objev satelitu INTEGRAL (+ IBIS/ISGRI) nového proměnného zdroje. Při pozorování z 19.4 UT března se objevil nový zdroj na souřadnicích  = 16h35m.8,  = -47o26' (E = 2000.0; nejistota pozice 1'.5). Tok zdroje byl proměnný o faktor 2 a to na časové škále řádově hodin. Průměrné toky byly kolem 50 mCrab v energiovém pásmu 15-40 keV a 20 mCrab a v pásmu 40-100 keV. Pozorování na jiných vlnových délkách jsou žádoucí.

(podle IAUC 8097 z 22. 3. 2003 přeložil DH)


KOMETA C/2002 X5 (KUDO-FUJIKAWA)


Vizuální m1 odhady: Únor 16.04 UT, 5.3 (J. D. Shanklin, Stanley, Falkland Is., binokulár 10x50); 23.97, 7.2 (A. Amorim, Florianopolis, Brazílie, binokulár 7x50); březen 3.41, 7.9 (D. A. J. Seargent, Cowra, N.S.W., binokulár 25x100); 9.42, 8.8 (Y. Nagai, Yamanashi, Japonsko, 0.32-m reflektor); 12.82, 9.4 (N. Biver, Pico-Veleta, Spain, 0.20-m reflektor).

(podle IAUC 8095 z 20. 3. 2003)


KOMETA C/2001 RX14 (LINEAR)


Vizuální m1 odhady: Únor 23.90 UT, 10.3 (K. Hornoch, Lelekovice, 0.13-m reflektor); březen 4.01, 11.0 (J. Carvajal, Madrid, Španělsko 0.21-m refl.); 13.17, 11.1 (A. Diepvens, Balen, Belgie, 0.15-m refraktor).

(podle IAUC 8096 z 20. 3. 2003)






Kanály na stěně kráteru v oblasti Noachis Terra. Foto: Mars Global Surveyor.
OPRAVA: V EAI 571 na zadní straně obálky je kometa Ikeya-Zhang, nikoliv C/2002 V1(NEAT).

(D. Hanžl, F. Vašíček, P. Hájek a L. Baláková)





База данных защищена авторским правом ©shkola.of.by 2016
звярнуцца да адміністрацыі

    Галоўная старонка