Issn 1212-8848 521 2002 expresní astronomické informace




Дата канвертавання24.04.2016
Памер48.26 Kb.

ISSN 1212-8848 * 521 * 2. 4. 2002

EXPRESNÍ ASTRONOMICKÉ INFORMACE


(EAI jsou zpravodajem sdružení EAI a vycházejí za podpory ČAS)
Adresa : Expresní Astronomické Informace, Úvoz 118, 602 00 BRNO

nebo Hvězdárna Vyškov, pošt. přihrádka 43, 682 00 VYŠKOV

Telefon : (05) - 41129294 (Dalibor Hanžl)

(0507) - 348 668 nebo 0603-527 727 ( Petr Hájek)

Fax : (05) - 41211214 (prosím uvádějte: Astronomický ústav, Ing. Dalibor Hanžl)

WWW : http://astro.sci.muni.cz nebo http://eai.astro.cz

Packet : OK2ICG@OK0PAB.#BRNO.TCH.EU

E-mail : hanzl@sci.muni.cz, hajek.hvezdarna@worldonline.cz


HUBBLE ODHALUJE „ZPĚTNOU ROTACI“ SPIRÁLNÍ GALAXIE


K překvapení a navzdory původnímu očekávání astronomů se zdá, že galaxie nazývaná NGC 4622 rotuje opačným směrem než by se dalo očekávat. Snímky z Hubbleova NASA vesmírného teleskopu pomohly astronomům určit, že se galaxie otáčí ve směru hodinových ručiček, a to díky pozorování strany galaxie bližší k Zemi. Odkazuje na to foto této výstřední galaxie z Hubbleova teleskopu. Obrazy ukazují NGC 4622 a pár jejích vnějších ramen s novými hvězdami.

Astronomové se dohadují o rotaci ve směru hodinových ručiček, protože směr jejích vnějších spirálních ramen je takový. Většina spirálních galaxií má ramena z plynu a hvězd, která zanechávají stopu za jejich rotací. Ale tato galaxie má dvě vnější ramena, jež ji vedou do směru hodinových ručiček. K doplnění celého hlavolamu, NGC 4622 má kromě toho ještě vnitřní rameno ovinuté kolem galaxie opačným směrem než rotuje. Očekávání týmu astronomů, založené na simulaci galaxie, proto bylo, že se bude točit proti směru hodinových ručiček.

NGC 4622 je vzácný příklad spirální galaxie s rameny vedoucími opačným směrem. Co způsobilo, že se tato galaxie chová tak rozdílně od ostatních? Astronomové se domnívají, že se NGC 4622 vzájemně ovlivňuje s jinou galaxií. Její 2 vnější ramena jsou křivá, protože je něco narušilo. Nový Hubbleův snímek nabízí vysvětlení, že NGC 4622 pohltila malou galaxii. Jádro galaxie poskytuje nový důkaz pro sloučení mezi NGC 4622 a menší galaxií. Tato informace by mohla být klíčem k porozumění pro její neobvykle vedoucí ramena.






Galaxie, jež jsou složeny z hvězd, plynu a prachu rotují velmi pomalu. Naše Slunce, jedno z mnoha hvězd v Mléčné dráze dokončuje oběh kolem. Mléčné dráhy každých 250 miliónů let.

NGC 4622 se nachází 111 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Centaurus. Snímky byly pořízeny v květnu 2001 s Hubbleovou širokoúhlou planetární kamerou 2.



Vědecký tým, složený z Ron Buta a Gene Byrda z Alabamské univerzity v Tuscaloose a Tarshe Freemana z Bevill State Community College v Alabamě, pozorovali NGC 4622 v ulrafialovém, infračerveném, modrém a zeleném filtru. Jejich složený snímek a vědecké objevy byly prezentovány na setkání Americké astronomické společnosti v lednu 2002.

(podle prc02-03 z 7. 2. 2002 přeložila GO)

SUPERNOVA 2002ap V GALAXII M74


G. H. Marion, P. Hoeflich a J. C. Wheeler, University of Texas at Austin; a W. Vacca, Max-Planck-Institut fuer Extraterrestrische Physik, oznamují blízko infračervenou spektroskopii SN 2002ap:"Spektrum (obor 0.80-2.5 mikrometrů, rozlišení 1200) bylo pořízeno 8.3 UT března pomocí NASA Infrared Telescope Facility (+ SpeX). Ukazuje přítomnost Paschenových čar nebo Brackettových gama. Také potvrzujeme přítomnost P-Cyg profilu s minimem na 1.03 mikrometrech (IAUC 7834, 7838), což je možné přisoudit He I (1.083 mikrometrů) nebo Mg II (1.0914, 1.0915 a 1.0950 mikrometrů). Identifikace s He není prokázána, protože jsme nenalezli žádnou detekci He I na 2.058 mikrometrech ale ve spektru je silné obsazení Mg čar. Mg II byla detekována na 2.13 a 1.58 mikrometrech v blendech s Si II. Mg I je výrazná na 1.50 mikrometrech a také v široké absorpci na 0.93 - 1.03 mikrometrech je přijatelně v kombinaci s Mg I, C I a Mg II. Ca II je identifikována v P-Cyg čarách v absorpčním minimu na 0.81 mikrometrech a (možná i blendovaná s Mg I) na 1.16 mikrometrech. Také jsme detekovali emisi nebo P-Cyg čáry s C I na 0.91 mikrometrech, Si II na 1.29 mikrometrech, O I na 1.11 mikrometrech a O I blendovaná s Si II na 1.22 mikrometrech."

(podle IAUC 7860 z 25. 3. 2002 přeložil DH)

SUPERNOVA 2002bs V GALAXII IC 4221


J. Y. Wei, Y. L. Qiu, H. L. Cao, J. Wang a J. Y. Hu, Beijing Astronomical Observatory (BAO), oznamují objev nové supernovy, která se zachytila na CCD snímcích bez filtru, exponovaných pomocí BAO 0.6-m teleskopu 11.73 UT března (hv. vel. asi 15.5 mag) a 23.73 UT (hv. vel. asi 14.1 mag). SN 2002bs se nachází na souřadnicích  = 13h18m30s.30,  = -14o36'31".8 (E = 2000.0), což je přímo v centru galaxie IC 4221. CCD snímek bez filtru pořízený 8. února neukazuje na této pozici žádný objekt. Nízkodisperzní spektrogram pořízený na BAO 2.16-m teleskopu 26.67 UT března ukazuje, že SN 2002bs je typu Ia v okolí maxima jasnosti (hv. vel. V asi 14.1 mag byla určena podle spektra s kalibrovaným tokem).

(podle IAUC 7861 z 26. 3. 2002 přeložil DH)

SUPERNOVA 2002bt V GALAXII UGC 8584


W. D. Li, University of California, Berkeley, oznamuje za projekt LOTOSS (cf. IAUC 7514) objev nové supernovy (hv. vel. asi 17.9 mag), která se zachytila na CCD snímku bez filtru exponovaném pomocí 0.8-m Katzman Automatic Imaging Telescope (KAIT) z 25.4 UT března. Existence nového objektu byla potvrzena na snímku pořízeného za měsíčního světla 27.4 UT března. SN 2002bt se nachází na souřadnicích  = 13h36m13s.20,  = -1o02'19".8 (E = 2000.0), což je 13".2 západně a 1".9 jižně od jádra centrální galaxie UGC 8584 (jedná se o systém tří interagujících galaxií). KAIT snímek pořízený 19.5 UT ledna neukazuje na této pozici žádný objekt (limitní hv. vel. asi 19.0 mag).

(podle IAUC 7862 z 28. 3. 2002 přeložil DH)

SUPERNOVA 2002bu V GALAXII NGC 4242


T. Puckett, Mountain Town, GA; a S. Gauthier, London, ON, oznamuje objev nové supernovy (hv. vel. asi 15.5 mag), která se zachytila na CCD snímku bez filtru (limitní hv. vel. 19.2 mag), exponovaném na Puckett Observatory 0.60-m automatizovaném supernova patrol teleskopu 28.26 UT března. Kandidát na supernovu se nachází na souřadnicích  = 12h17m37s.18,  = +45o38'47".4 (E = 2000.0), což je 72".9 východně a 97".6 severně od centra galaxie NGC 4242. Nový objekt se již také nachází a byl potvrzen na CCD snímcích bez filtru exponovaných 29.02 UT března. SN 2002bu však není zachycena na CCD snímcích bez filtru, které pořídil Puckett 21. února 2001 a 14. 3. 2001 (limitní hv. vel. asi 20.5 mag). Objekt není ani na snímcích Palomar Sky Survey z 17. 3. 1996 (limitní hv. vel. asi 21.0 mag), 29. 1. 1990 (limitní hv. vel. asi 21.0 mag) a 1. 3. 1955 (limitní hv. vel. asi 20.0 mag).

(podle IAUC 7863 z 29. 3. 2002 přeložil DH)

SUPERNOVA 2002bo V GALAXII NGC 3190


K. Sarneczky, Budapest, oznamuje, že SN 2002bo (cf. IAUC 7847) se nenachází na dvou 300-s R-filtr CCD snímcích (limitní hv. vel. asi 19.5 mag), které pořídil společně s Z. Bebesim 4.0 UT března pomocí 0.60-m Schmidt teleskopu na Konkoly Observatory.

(podle IAUC 7863 z 29. 3. 2002 přeložil DH)


V838 MONOCEROTIS


A. Henden, Universities Space Research Association a U.S. Naval Observatory (USNO); U. Munari, Padova; a M. Schwartz, Tenagra Observatory, oznamují, že bylo objeveno světelné echo vytvářející se kolem V838 Mon. Světelné echo je zachyceno na snímcích získaných pomocí USNO Flagstaff Station 1.0-m teleskopu (měřítko 0".68/pixel) a bylo potvrzeno na snímcích z 0.81-m Tenagra teleskopu (0".87/pixel): "Světelné echo je velmi snadno pozorovatelné na snímcích v oboru U a postupně je méně zřetelné na snímcích u větších vlnových délek B-, V-, R- a I- obory. Je to dáno kombinací efektu snižující se povrchové jasnosti a zvyšujícího se podílu světla od centrální hvězdy. Zdá se, že světelné echo pochází od struktury cirkumstelárního prstence, odražené od centrálního zdroje. Na snímcích z 12. února světelné echo pozorovatelné nebylo a poprvé se objevilo na snímcích z 17. února. Od té doby lineárně zvyšuje svůj úhlový průměr, rychlostí asi 0".54/den, a 27" dosáhlo 23. března.

Za předpokladu, že echo je výsledkem rozptylu na sféricky rozděleném cirkumstelárním prachu z výbuchu, ke kterému došlo 1. ledna, vychází expanzní rychlost pro vzdálenost V838 Mon 700 pc a první objevení kolem 14. února naznačuje na vzdálenost 7800 AU mezi vnějším poloměrem cirkumstelární prachové obálky a centrální hvězdou. Při uvažování typické rychlosti hvězdného větru 15 km/s pro hvězdu na asymptotické větvi obrů byl proces vytváření cirkumstelárního materiálu zastaven před 2500 lety.

Zdá se, že centrální hvězda V838 Mon je zahalena do kokonu (úhlově měřícího několik obloukových sekund), což by mohla být známka nedávné opět spuštěné fáze ztráty hmoty. Prodleva 45 dnů mezi výbuchem a první detekcí světelného echa naznačuje, že náhlé zjasnění V838 Mon oznámené v IAUC 7816 bylo způsobeno tím, že byl dosažen cirkumstelární materiál, což ve výsledku vedlo k zjasnění světelného echa. Je zde velká analogie V838 Mon se systémy FG Sge, V605 Aql a V4334 Sgr."


(podle IAUC 7859 z 25. 3. 2002 přeložil DH)

KOMETA C/2002 C1 (IKEYA-ZHANG)


C. W. Hergenrother, Lunar and Planetary Laboratory, oznamuje, že pozorování získané na Catalina 1.5-m reflektoru 3.11 UT 4.10 UT, 5.10 UT, 9.10 UT, 10.10 UT a 26.10 UT března (pozorovatelé J. Barnes, J. Fortney a autor) a dále na 0.28-m reflektoru z 9.81 UT března (G. Masi, Ceccano, Itálie), odhalilo existenci prachových obálek, nacházejících se v rámci 30" od jádra komety C/2002 C1 na Slunci přivrácené straně. Tyto obálky svědčí o přítomnosti dvou diskrétních jetů.

(podle IAUC 7862 z 28. 3. 2002 přeložil DH)


KOMETY C/2002 E3, C/2002 F2 A C/2002 F3 (SOHO)


Další informace k IAUC 7854. D. Hammer oznamuje měření dalších komet Kreutzovy rodiny, objevených na web stránce projektu SOHO. Objevitelé: X. Leprette (C/2002 E3, C3 koronagraf), S. Hoenig (C/2002 F2; C2 a C3) a M. Meyer (C/2002 F3; C2). Redukovaná astrometrie a orbitální elementy podle B. G. Marsdena jsou publikovány v MPEC citovaných níže.

Kometa 2002 UT  (2000)  MPEC

C/2002 E3 Bře. 15.570 0 00.9 - 2 59 2002-F35

C/2002 F2 20.321 0 17.5 - 1 16 2002-F43

C/2002 F3 25.204 0 23.4 + 1 22 2002-F61

(podle IAUC 7862 z 28. 3. 2002 přeložil DH)


KOMETY C/1998 A4, C/1999 P6, C/1999 P7, C/1999 P8, C/1999 P9


Další informace k IAUC 7862. D. Hammer oznamuje měření dalších komet, které objevil R. Kracht na SOHO web stránce na C2 koronagrafických snímcích. Redukovaná astrometrie a orbitální elementy podle B. G. Marsden jsou publikovány v MPECs citovaných níže. C/1999 P7 dynamicky náleží do Meyerovy skupiny (cf. IAUC 7832) a zbývající komety patří do Marsdenovy skupiny.

Kometa 1998 UT  (2000)  MPEC

C/1998 A4 Led. 10.978 19 26.5 -20 59 2002-F70

Kometa 1999 UT  (2000)  MPEC

C/1999 P6 Srp. 5.060 8 52.9 +17 49 2002-F43

C/1999 P7 12.996 9 23.3 +16 15 2002-F43

C/1999 P8 15.004 9 30.3 +15 12 2002-F43

C/1999 P9 15.229 9 35.2 +15 15 2002-F43

(podle IAUC 7863 z 29. 3. 2002 přeložil DH)

KOMETY C/2000 WM1 (LINEAR)


Vizuální m1 odhady: Únor 6.30 UT, 3.8 (J. G. de S. Aguiar, Campinas, Brazílie, oko); 12.74, 4.4 (D. A. J. Seargent, Cowra, N.S.W., oko); 20.52, 5.9 (A. Hale, Cloudcroft, NM, binokulár 11x80); Březen 6.83, 7.2 (Y. Nagai, Yamanashi, Japonsko, binokulár 11x80); 11.18, 7.6 (W. Hasubick, Buchloe, Německo, binokulár 25x100); 23.84, 8.9 (A. Pearce, Noble Falls, W. Austrálie, binokulár 20x80).

(podle IAUC 7859 z 25. 3. 2002)


NOVÉ KOMETY OBJEVENÉ AMATÉRY


Zhruba po sedmi týdnech od objevu komety Ikeya - Zhang byly amatérsky vizuálně objeveny ještě dvě komety. Žádná z nich asi nepředčí výše uvedenou kometu, ale je to důkaz toho, že nejenom technika je všemocná, ale že i amatéři ještě v dnešní době mohou objevit novou kometu.

První z těchto komet byla objevena 11. března 2002. Douglas Snyder nalezl tuto kometu jako slabý objekt v souhvězdí Orla při své prohlídce oblohy pomocí 20", f/5 Dobsonova dalekohledu na své observatoři v Palominas v Arizoně. O sedm hodin později se svítání přiblížilo k Japonsku a zde amatér Shigeki Murakami v Matsunoyama, oblast Niigata uviděl ve svém 18", f/4.5 reflektoru týž objekt. Kometa dostala označení Snyder - Murakami, C/2002 E2 je objekt, který je v současné době vidět ve středních dalekohledech, neboť jeho jasnost se pohybuje kolem 10. mag a můžeme ho vidět na severu až severovýchodě před východem Slunce, pohybuje se ze souhvězdí Aquila do Sagitta k souhvězdí Vulpecula.

Pravě asi týden po objevu komety Snyder - Murakami byla časně ráno 18. března 2002 objevena pomocí binokuláru 25x100 další kometa. Tuto kometu objevil japonský pozorovatel Syogo Utsunomiya. V současné době je již spočítána předběžná dráha a objekt má označení C/2002 F1. Před pár dny to byl objekt o jasnosti kolem 11. mag a nacházel se v souhvězdí Pegasa.


(podle SKY AND TELESCOPE z 22.3.2002 připravil PH)

RADAR ODHALIL VELKOU SKVRNU NA MERKURU


V průběhu poloviny roku 1970 nahodilá geometrie, jež umožnila sondě Mariner 10 zaznamenat svist třikrát během 12 měsíční periody. Ale tatáž geometrie jež umožnila sondě vidět skoro polovinu povrchu "terra incognita" nejvnitřnější planety, zapříčinila, že tato oblast zůstává vlastně neznámá téměř po tři další desetiletí. Nicméně, radarová technologie na Zemi se neustále zdokonaluje a zvyšuje se její rozlišovací schopnost a tudíž i Merkur se postupně vzdává svého tajemství.

V minulém roce v červnu a červenci bylo několik dnů věnováno pozorování, pomocí velkého radioteleskopu o průměru 305 metrů v Arecibo, Merkuru. Tato anténa je schopna zaznamenat detaily pouze několik kilometrů v průměru. Téměř na rovníku Merkuru na neviditelné polokouli je umístěn 85kilometrový kráter umístěný ve skvrně jasných paprsků o průměru 900kilometrů.

Podle Johna K. Harmona (National Astronomy and Ionosphere Center)a Donalda B. Campbella (Cornell) jsou paprsky extrémně hrbolaté – naházené skály a prach vyhozené impaktem - které může radioteleskop v Arecibo rozpoznat. Paprsky vypadají dosti čerstvě, ve skutečnosti, tento kráter může být mnohem mladší než podobný kráter Tycho, který byl na Měsíci vytvořen před asi 109 milióny let.


(podle SKY AND TELESCOPE z 15.3.2002 připravil PH)

DVOJITÝ QUASAR NENÍ ŽÁDNÝ PŘELUD


Astronomové, když blízko sebe zpozorují dva identické objekty, které jsou ve velké vzdálenosti usuzují na to, že se jedná o jediný objekt, který je zviditelněn pomocí gravitační čočky. Muže se ovšem stát, že pár kvasarů na snímku nemusí být výsledkem gravitační čočky, ale jednoduše jde opravdu o pár kvasarů.Výzkumníci hledali stopy po objevu gravitační kosmické čočky. Nakonec však nic takového nenašli a opravdu jde o pár kvasarů Q2345+007A a B v souhvězdí Pisces. Dvě slabé skvrnky jsou od sebe vzdáleny 7.3 obloukových sekund a spektra vykazují stejný rudý posuv (2.15), což odpovídá asi vzdálenosti 11miliard světelných let.

(podle SKY AND TELESCOPE z 22.3.2002 připravil PH)

1E0657-56: OBLOUKOVÝ POZŮSTATEK PO SPOJENÍ V GALAKTICKÉ KUPĚ


Chandra snímek neobyčejně horké galaktické kupy 1E0657-56 odhaluje obloukovitou rázovou vlnu šířící se směrem k pravé straně kupy. Tento fakt je pravděpodobně výsledkem sloučení menší skupiny nebo podkupy galaxií s1E0657-56 a přináší astronomům vzácnou příležitost ke studiu toho, jak kupy rostou.

V
ypadá to, že rázová vlna vytvářející se v plynu o teplotě 70 miliónů stupňů Celsia v podkupě se prodírá skrze 100 miliónů stupňový plyn v hlavní kupě rychlostí okolo 9 miliónů kilometrů za hodinu. Tento pohyb vytváří vítr, který odnáší chladnější plyn z podkupy podobně jako jsou listy ze stromu sfoukávány při bouři.

Rychlost rázové vlny a tvar podkupy naznačují to, že tato vlna prošla skrze jádro větší kupy před asi 150 milióny let. Gravitace kupy zastaví pohyb podkupy pravděpodobně proto, že chladnější plyn bude úplně odstraněn. 1E0657-56 je pod vlivem velkého zájmu, protože je jednou z nejteplejších známých kup.

Astronomové doufají, že budoucí pozorování určí to, jak vysoká teplota plynu v kupě je potřebná k rázové vlně vytvořené splynutím několika podkup.



(podle NASA z 13.3.2002 připravil PH)

CHANDRA NALEZLA DOBŘE "ZAHNÍZDĚNÉ" ČERNÉ DÍRY VE VZDÁLENÝCH KVASARECH

Steve RoyMarshall Space Flight Center, Huntsville,
AlMegan WatzkeChandra X-ray Observatory Center, CFA, Cambridge, MA




Další krok k průzkumu vývoje počátků vesmíru učinila rtg observatoř Chandra při sledování tří velmi vzdálených známých kvasarů. Zjistila, že jsou původci značného množství rtg záření. To naznačuje, že obsahují superhmotné černé díry a vesmír byl starý pouze asi jednu miliardu let.

"Díky tomu, že observatoř Chandra má citlivý detektor na rtg záření, bylo tedy možno odhalit rtg záření přicházející z prvních super hmotných černých děr při formování galaxií, "řekl Niel brandt z Penn State University, vedoucí vědeckého týmu, který sledoval kvasary.

"Výsledky indikují, že je možné detekovat první černé díry při formování vesmíru. "Tři kvasary byly nedávno objeveny v optickém oboru pomocí Sloan Digital SkySurvey. Jsou od Země vzdáleny asi 13 miliard let a jsou jedny z nejvzdálenějších dosud známých kvasarů.

R
tg observatoř Chandra detekovala emitované rtg záření, když byl vesmír asi miliardu let starý, tedy okolo 7 procent prezentovaného stáří vesmíru. Rtg záření odhaluje podmínky v těsném sousedství černých děr, Brandt tvrdí, že Chandra se dívá na tři objekty ve třech momentech okolo dvou hodin. Pozorování z 29. ledna 2002 byla již zveřejněna a pracují na nich čtyři různé skupiny odborníků.

Brandtův tým zjistil, že kvasary vypadají podobně jako jiné, které jsou alespoň dvakrát tak staré a tedy, že se zase moc rychle nemění. Tým, který vede Smita Mathur z Ohio State university došel k podobnému závěru. "Tyto mladé kvasary je možno považovat za zcela obdobné se svými staršími kolegy. Tedy nejsou mezi nimi téměř žádné rozdíly.

Na základě tohoto poznání je nutno dále studovat tyto objekty a snažit se porozumět vývoji vesmíru v jeho raném mládí," řekl Mathur.Jill Bechtold z University of Arizona a jeho kolegové nesouhlasí s výše uvedenými závěry, že se starší a mladší kvasary od sebe moc neliší. Vedle tří vzdálených Sloan kvasarů oni pozorovali 14 jiných jejichž vzdálenosti se pohybovaly v rozmezí 12 až 12.5 miliardy světelných let.

Berchtoldova skupina zjistila, že mladší a více vzdálené kvasary vyzařují menší procento své energie v rtg oboru. Pravděpodobně to souvisí s vytvářením hmotného disku kolem černé díry. S tím také souvisí množství vyzařování dané soustavy v rtg oboru.


(podle relace 02-04 z 28.3.2002 připravil PH)

KOMETA C/2002 F1 (UTSUNOMIYA)


Další m1 odhady: 21.14 UT března, 9.5 (M. Reszelski, Szamotuly, Polsko, 0.41-m reflektor); 22.20, 9.3 (J. J. Gonzalez, Asturias, Španělsko, binokulár 11x80); 23.15, 9.2 (R. J. Bouma, Groningen, Holandsko, 0.25-m reflektor); 23.89, 9.5 (A. Pearce, Noble Falls, W. Austrálie, 0.20-m reflektor); 27.21, 8.7 (Gonzalez).

(podle IAUC 7862 z 28. 3. 2002 přeložil DH)


KOMETA C/2002 E2 (SNYDER-MURAKAMI)


Pokračování efemeridy z IAUC 7852 (elementy MPC 2002-F56):

2002 TT  (2000)   r Elong. Fáze m1

Dub. 6 19 18.89 +28 11.5 1.368 1.588 82.6 38.7 10.2

11 19 22.02 +34 25.1 1.369 1.616 84.4 38.1 10.3

16 19 24.41 +40 32.9 1.383 1.646 85.7 37.4 10.4

21 19 25.85 +46 27.5 1.410 1.678 86.4 36.7 10.5

26 19 26.12 +52 02.7 1.449 1.713 86.5 35.9 10.6

Kvě. 1 19 24.88 +57 14.3 1.498 1.749 86.2 35.1 10.8

6 19 21.67 +61 59.4 1.555 1.787 85.5 34.3 11.0

11 19 15.81 +66 16.6 1.621 1.826 84.5 33.4 11.2

16 19 06.4 +70 05.0 1.692 1.867 83.3 32.5 11.4

Vizuální m1 odhady: Bře. 15.10 UT, 10.3 (B. H. Granslo, Eina, Norsko, 0.25-m reflektor); 17.09, 10.1 (A. Baransky, Kiev, Ukraine, 0.36-m reflektor); 21.86, 10.9 (A. Pearce, Nedlands, W. Austrálie, 0.41-m reflektor); 23.11, 9.9 (K. Hornoch, Lelekovice, 0.13-m reflektor).

(podle IAUC 7860 z 25. 3. 2002)

DUBNOVÁ PŘIBLÍŽENÍ KOMET K ZAJÍMAVÝM OBJEKTŮM


V měsíci dubnu nás čeká mnoho pozoruhodných setkání. A začneme zrovna tím nejzajímavějším. Večer 4.dubna 2002 se kometa C/2002 C1 (Ikeya-Zhang) přiblíží zhruba na 1.5 stupně k známé galaxii M 31 v souhvězdí Andromedy a vytvoří nápadné souobjektí. Určitě velmi přitažlivé pro pořízení fotografie či kresby.

2002 Dub. 4 23h UT 1o.447 ( 86.8 arcmin)

C/2002 C1 ( Ikeya-Zhang ) 00h48m.9 +42o08' 3.8 mag

M31 (Gx) 178' 00h42m.7 +41o16' 3.5 mag

O necelé tři dny později se odehraje další setkání komety s deep-sky objektem. Nová kometa C/2002 E2 (Snyder-Murakami) bude necelý stupeň od jasné kulové hvězdokupy M5 (NGC 5904) v souhvězdí Hada.

2002 Dub. 7 13h UT 0o.723 ( 43.4 arcmin)

C/2002 E2 ( Snyder-Murakami ) 19h19m.9 +30o07' 10.2 mag

M5 (Gb) 7.1' 19h16m.6 +30o11' 8.3 mag

V dopoledních hodinách 9.dubna 2002 se kometa C/2001 OG108 (LONEOS) přiblíží na 1.5 stupně k Polárce. Pro úplnost jen dodám, ze tato kometa je milým překvapením. Původně byla objevena jako asteroidální těleso (proto to zvláštní označení), ale při pozdějších pozorovaní byla odhalena kometární aktivita. No a v nedávné době došlo k značnému outburstu, při kterém kometa výrazně zjasněla a stala se dostupným tělesem i pro menší dalekohledy.

2002 Dub. 9 11h UT 1o.596 ( 95.8 arcmin)

C/2001 OG108 ( LONEOS ) 03h14m.5 +87o41' 8.7 mag

 UMi (DCEPS) 02h31m.7 +89o16' 1.9-2.1 mag


Za špatných geometrických podmínek dojde k sblížení nové jasné komety C/2002 F1 (Utsunomiya) s galaxií M33 Tri.

2002 Dub. 18 15h UT 2o.223 (133.4 arcmin)

C/2002 F1 ( Utsunomiya ) 01h33m.1 +32o52' 6.4 mag

M33 (Gx) 62' 01h33m.9 +30o39' 5.7 mag


A na závěr se vrátíme k slavné kometě C/2002 C1 (Ikeya-Zhang). Neboť se na své pouti přiblíží k nádherné Granátové hvězdě v souhvězdí Cephea (výrazně červená hvězda).

2002 Dub. 22 8h UT 2o.086 (125.2 arcmin)

C/2002 C1 ( Ikeya-Zhang ) 21h46m.9 +60o49' 4.6 mag

mu Cep (SRC) 21h43m.5 +58o47' 3.4-5.1 mag

(podle informací Seiichi Yoshida zpracoval M. Lehký, Hradec Králové)

(D. Hanžl, P. Hájek a G. Opletalová)





База данных защищена авторским правом ©shkola.of.by 2016
звярнуцца да адміністрацыі

    Галоўная старонка