Issn 1212-8848 498 23. 10. 2001 expresní astronomické informace




Дата канвертавання24.04.2016
Памер31.56 Kb.

ISSN 1212-8848 * 498 * 23. 10. 2001

EXPRESNÍ ASTRONOMICKÉ INFORMACE


(EAI jsou zpravodajem sdružení EAI, hvězdárny v Brně a vycházejí za podpory ČAS)
Adresa : Expresní Astronomické Informace, Úvoz 118, 602 00 BRNO

nebo Hvězdárna Vyškov, pošt. přihrádka 43, 682 00 VYŠKOV

Telefon : (05) - 41129294 (Dalibor Hanžl)

(0507) - 216 68 nebo 225 58 ( Petr Hájek)

Fax : (05) - 41211214 (prosím uvádějte: Astronomický ústav, Ing. Dalibor Hanžl)

(0507) - 22348 (--------//---------- Hvězdárna Vyškov, RNDr. Petr Hájek)

WWW : http://astro.sci.muni.cz nebo http://eai.astro.cz

BBS : (05) - 41129433 (baud rate 2400, parity NONE, data bits 1)

(05) - 41129515 (baud rate 19200, parity NONE, data bits 1 nebo přes Internet

zadat "telnet astro.sci.muni.cz" (ip. adr.:147.251.24.5), login "bbs").

Packet : OK2ICG@OK0PAB.#BRNO.TCH.EU

E-mail : hanzl@sci.muni.cz, hajek.hvezdarna@worldonline.cz


SUPERNOVA 2001en V GALAXII NGC 523


G. H. Marion, P. Hoeflich a J. C. Wheeler, University of Texas, Austin; a W. Vacca, Max-Planck-Institut fuer Extraterrestrische Physik, píší: "SN 2001en (IAUC 7724, 7725) je typu Ia v blízkosti maxima jasnosti. Pomocí přístroje SpeX umístěném na Infrared Telescope Facility (IRTF) byly pořízeny 8.4 UT října spektra v blízké IR oblasti (obor 800-2500 nm). Vývoj spektrálních čar nyní naznačuje na typ Ia.

W. D. Li, University of California, Berkeley, oznamuje, že SN 2001en zjasněla z 17.0 mag (27.3 UT září) na 15.0 mag (9.3 UT října). Stejně tak její modrý index a jasnost odpovídají typu Ia v NGC 523." A. Dimai a M. Migliardi, Cortina d'Ampezzo, Itálie, oznamuje, že SN 2001en má 16.7 mag (na CCD snímku bez filtru, limitní hv. vel. 18.5 mag). Snímek byl pořízen v rámci CROSS programu (cf. IAUC 7373) 26.94 UT září. Na CROSS z 27.01 UT srpna (limitní hv. vel. 18.5 mag) není na místě SN žádný objekt.


(podle IAUC 7732 z 12. 10. 2001 přeložil DH)

SUPERNOVA 2001ew V BEZEJMENNÉ GALAXII


G. M. Hurst, Basingstoke, Anglie, oznamuje objev supernovy (asi 17 mag), kterou našel T. Boles, Coddenham, Anglie, na 30-s CCD snímku bez filtru (limitní hv. vel. 18.5 mag) pomocí 0.36-m teleskopu. Snímek byl pořízen 9.133 UT října v rámci projektu U.K. Nova/Supernova Patrol. SN 2001ew se nachází na souřadnicích  = 3h13m06s.98,  = +42o26'15".1 (E = 2000.0), což je 5" východně od jádra mateřské galaxie.

M. Armstrong, Rolvenden, Anglie, oznamuje následující pozici (uvedeny jen sec a ") určenou podle potvrzujících CCD snímků z 0.36-m Schmidt-Cassegrain teleskopu 16.163 UT října: 07s.46, 14".9.

Další snímek, který získal Boles 16.057 UT října naznačuje, že objekt mírně zjasnil. Referenční snímek Bolese pořízený 28. UT srpna neukazuje na místě supernovy žádný objekt do 18.5 mag. Ani snímek získaný Armstrongem 6. UT října 2000 neukazuje na pozici SN 2001ew žádný objekt.


(podle IAUC 7734 z 16. 10. 2001 přeložil DH)

SUPERNOVA 2001et V GALAXII MCG -03-51-9


Matheson a kol. dodává, že spektrum SN 2001et (cf. IAUC 7731), pořízené Berlindem za stejných podmínek jako výše 14.10 UT října ukazuje, že se jedná o supernovu typu II.

(podle IAUC 7734 z 16. 10. 2001 přeložil DH)


SUPERNOVA 2001ex V GALAXII UGC 3595


G. M. Hurst, Basingstoke, Anglie, oznamuje objev supernovy (17.2 mag), kterou objevil T. Boles, Coddenham, Anglie, na 60-s CCD snímku bez filtru (limitní hv. vel. 18.5 mag) exponovaném 0.36-m teleskopem 16.195 UT října v rámci projektu U.K. Nova/Supernova Patrol. Boles získal 17.096 UT října potvrzující snímek SN 2001ex kdy SN měla jasnost 17.1 mag. Nový objekt se nachází na souřadnicích  = 6h55m59s.89,  = +55o24'03".0 (E = 2000.0; jedná se o průměrnou hodnotu z měření na dvou snímcích), což je 5" západně od jádra mateřské galaxie. Snímek, který exponoval Boles 16.075 UT září neukazuje na této pozici žádný objekt (limitní hv. vel. 18.5 mag). Snímek z Palomar Schmidt tel. v modré a červené barvě z r. 1993 a 1989 neukazuje na pozici SN žádný objekt.

(podle IAUC 7735 z 17. 10. 2001 přeložil DH)

SUPERNOVA 2001ey V GALAXII MCG -1-57-10


T. Puckett a M. Marcus, Mountain Town, GA, oznamují objev nové supernovy (17.6 mag), která se zachytila na CCD snímku bez filtru (limitní hv. vel. 19.0 mag) exponovaném na Puckett Observatory 0.35-m automatizovaném patrolovém teleskopu 16.17 UT října. SN 2001ey se nachází na souřadnicích  = 22h26m30s.77,  = -6o23'28".6 (E = 2000.0), což je 5".7 východně a 10".4 severně od centra galaxie MCG -1-57-10. Existence nového objektu byla potvrzena na CCD snímcích exponovaných 17.14 UT října. SN 2001ey se nenachází na snímcích Pucketa z r. 8. a 18. srpna 1999 (limitní hv. vel. asi 20.0 mag) ani na snímcích Palomar Sky Survey exponovaných 15. září 1987 (limitní hv. vel. asi 21.0 mag) a 16. července 1983 (limitní hv. vel. asi 19.7 mag).

(podle IAUC 7735 z 17. 10. 2001 přeložil DH)

SUPERNOVA 2001ez V GALAXII PGC 17642


D. J. Hutchings a W. D. Li, University of California, Berkeley (UCB), oznamují objev projektu LOTOSS (cf. IAUC 7514) nové supernovy, která se zachytila na CCD snímcích bez filtru exponovaných na Katzman Automatic Imaging Telescope 17.5 UT (hv. vel. asi 17.8 mag) a 18.5 UT října (asi 17.6 mag). SN 2001ez se nachází na souřadnicích  = 5h42m37s.64,  = +69o14'14".6 (E = 2000.0), což je 3".3 východně a 2".0 severně od jádra galaxie PGC 17642. KAIT snímek stejné oblasti z 2.5 UT října neukazuje na této pozici žádný objekt (limitní hv. vel. asi 19.5 mag).

T. Matheson, S. Jha, P. Challis a R. Kirshner, Harvard- Smithsonian Center for Astrophysics, oznamují, že bylo pořízeno spektrum (obor 370-750 nm) SN 2001ez (cf. IAUC 7736), které získal M. Calkins 19.49 UT října pomocí F. L. Whipple Observatory 1.5-m teleskopu (+ FAST spektrograf). Spektrogram ukazuje, že se jedná o SN typu II. Za předpokladu hodnoty rychlosti vzdalování se mateřské galaxie 3872 km/s podle NASA/IPAC Extragalactic Database, vychází expanzní rychlost supernovy podle minima H- čáry 10 400 km/s.

Filippenko a Chornock dodávají: "SN 2001ez je typu II, krátce po maximu jasnosti. I když P-Cyg profil H- ukazuje mnohem silnější emisi než absorpci."


(podle IAUC 7736 a 7737 z 18. a 20. 10. 2001 přeložil DH)

SUPERNOVA 2001fa V GALAXII NGC 673


M. Papenkova a W. D. Li, University of California, Berkeley (UCB), oznamují objev projektu LOTOSS (cf. IAUC 7514) nové supernovy, která se zachytila na CCD snímcích bez filtru pomocí Katzman Automatic Imaging Telescope (KAIT) exponovaných 18.4 UT (hv. vel asi 16.9 mag) a 19.4 UT října (asi 16.4 mag). Nový objekt se nachází na souřadnicích  = 1h48m22s.22,  = +11o31'34".4 (E = 2000.0), což je 4".0 západně a 17".5 severně od jádra galaxie NGC 673. KAIT snímek pořízený 13.4 UT října neukazuje na pozici SN žádný objekt (limitní hv. vel. asi 19.0 mag). V galaxii NGC 673 vzplanula také SN 1996bo (IAUC 6497).

A. V. Filippenko a R. Chornock, UCB, oznamují, že bylo získáno CCD spektrum (obor 330-1000 nm). Spektrum bylo pořízeno 20 UT října pomocí 3-m Shane reflektoru na Lick Observatory a ukazuje, že se jedná o mladou supernovu typu IIn s téměř plochým, velmi modrým kontinuem a slabými, úzkými emisními čarami vodíku Balmerovy série. Několikrát silnější než H- jsou emisní čáry He II 468.6-nm a C III/N III 464-nm (charakteristické pro Wolf-Rayet hvězdy). Celkově je spektrum podobné SN typu IIn 1998S ve velmi ranné fázi (Leonard a kol. 2000, Ap.J. 536, 239).



(podle IAUC 7737 z 20. 10. 2001 přeložil DH)

SUPERNOVY 2001ej, 2001em, 2001eq, 2001er A 2001ew


Filippenko a Chornock také píší: "Prohlídka CCD spektra pořízeného 20. UT října ukázala, že SN 2001em (IAUC 7722) je typu Ib nebo Ic (pravděpodobně Ic), přibližně měsíc po maximu. SN 2001eq (IAUC 7728) je pravděpodobně také typu Ic. SN 2001ew (IAUC 7734) je typu Ia, < 1 mírně po maximu. SN 2001er (IAUC 7728) je typu Ia, ve stáří 1-2 měsíce po maximu. SN 2001ej (IAUC 7719, 7721) je typu Ib, ne Ic; He I čáry jsou docela silné."

(podle IAUC 7737 z 20. 10. 2001 přeložil DH)


KOMETA P/2001 T3 (NEAT)


K. Lawrence, S. Pravdo a E. F. Helin, Jet Propulsion Laboratory, oznamují objev projektu NEAT nové komety. Na CCD snímcích získaných na Palomaru (1.2-m Schmidt teleskop) má kometa slabou kómu. Také na CCD snímcích P. Pravce a P. Kušniráka z Ondřejova se objekt jevil kometárně (středně kondenzovaná kóma o průměru 0'.2, říjen 14.9 UT) a také J. Tichá, M. Tichý a P. Jelínek z Kleti hlásí kometu (14.9 UT října difúzní 11" kóma; 15.8 UT října 10" kóma a m1 = 17.0 mag).
2001 UT  (2000)  m1

Říj. 14.44977 1 45 17.08 - 8 27 56.7 18.4


Dostupná astrometrie (včetně předobjevových dat LINEARu z 11. října) a následující orbitální elementy jsou publikovány v MPEC 2001-T58.

T = 2002 Led. 27.323 TT


 = 354.305 e = 0.60172  = 56.739 2000.0

q = 2.52309 AU i = 19.107 a = 6.33492 AU n = 0.061815 P = 15.94 roků


2001 TT  (2000)   r Elong.Fáze m1

Říj. 8 1 50.03 - 8 39.7 1.727 2.688 159.9 7.3 17.5

18 1 42.54 - 8 18.3 1.696 2.661 161.9 6.7 17.4

28 1 34.72 - 7 38.2 1.690 2.636 157.6 8.3 17.3

Lis. 7 1 27.56 - 6 38.0 1.710 2.613 149.6 11.1 17.3

17 1 21.93 - 5 18.4 1.753 2.593 140.4 14.1 17.4

(podle IAUC 7733 z 15. 10. 2001 přeložil DH)

KOMETA P/2001 Q6 (NEAT)


Vizuální m1 odhady: Září 22.00 UT, 14.0 (K. Sarneczky, Agasvr, Maďarsko, 0.44-m reflektor); Říj. 8.81, 11.8 (R. J. Bouma, Groningen, Holandsko, 0.31-m reflektor); 13.64, 11.9 (K. Yoshimoto, Yamaguchi, Japonsko, 0.25-m reflektor); 14.74, 11.1 (Yoshimoto); 15.85, 11.4 (Bouma).

(podle IAUC 7734 z 16. 10. 2001 přeložil DH)


2001 QT297


J. L. Elliot, Massachusetts Institute of Technology, oznamuje pozorování skupiny 'Deep Ecliptic Survey Team', kterou založil spolu s S. D. Kernem, pracující na 6.5-m Baade telescope, Las Campanas: Pozorování objektu 2001 QT297 (MPEC 2001-T38), které získali D. J. Osip a S. M. Burles pomocí přístroje MagIC 11. UT a 12. UT října (seeing v obou nocích < 0".45) ukazují, že se jedná o binární systém. Slabší složka páru se nachází přibližně 0".6 od jasnější v p.a. 240o. Jasnější složka páru je pouze o 0.55 mag jasnější. Další fotometrická a astrometrická pozorování 2001 QT297 jsou velmi žádoucí."

(podle IAUC 7733 z 15. 10. 2001 přeložil DH)

2001 OE84


P. Pravec a P. Kušnirák, Ondřejov Observatory, píší: "Naše fotometrické pozorování této planetky typu Amor (cf. MPEC 2001-P09, 2001-T04) z 15.1 UT a 16.0 UT října ukazují na rotační periodu 29.190 ± 0.002 min. To naznačuje, že se jedná o těleso s nenulovou pevností v tahu (monolitické), první případ planetky tohoto druhu s rozměrem řádově km (H = 17.7, průměr asi 0.9 km). Světelnou křivku a další informace naleznete na http://sunkl.asu.cas.cz/~ppravec/2001oe84.htm. Pozorování jinými technikami (např. spektroskopie, infračerv. měření) jsou velmi žádoucí."

(podle IAUC 7735 z 17. 10. 2001 přeložil DH)


SONDA GALILEO A KONEČNÁ FÁZE LETU


NASA provedla detailní nástin posledního poslání prodloužené mise, které zahrnuje pět nízkých přeletů nad měsíci planety Jupiter před vlastním koncem sondy, který se odehraje ponořením do atmosféry planety Jupiter, kde bude sonda rozdrcena vzrůstajícím tlakem.

Sonda Galileo obíhala po oběžné dráze kolem planety Jupiter více než pět leta její zařízení snesly třikrát více smrtonosného záření, než na které byly stavěny. Poslání sondy Galileo bylo prodlouženo dvakrát a během této doby bylo získáno ohromné bohatství vědeckého materiálu, včetně důkazů existence podpovrchového oceánu na měsíci Europa.

"Jsme hrdi na to, že tato kosmická cesta se podařila a dokonce překročila naše původní očekávání," řekl Dr. Jay Bergstralh, vykonný ředitel Solar System Exploration v NASA Headquarters, Washington, DC. 25. května sonda Galileo minula měsíc Callisto ve výšce 123 km nad povrchem, druhý největší měsíc planety Jupiter z 28 známých měsíců. Gravitačním působením tohoto měsíce se podařilo sondu usměrnit tak, aby v srpnu a říjnu zkoumala obě polární oblasti sopečného měsíce Io. Galileo také pořizovala obrázky, měřila magnetické pole a studovala prach a malé částice.

Vědecké mezníky zahrnuje především rozsáhlé studie vulkanické činnosti na Io dvakrát v novém a předešle činném místě, zjistění, že měsíc Io generuje své vlastní magnetické pole. Dalším mezníkem je studium profilového prstence kolem měsíce Io, který obklopuje také Jupiter a obsahuje elektricky nabitý plyn. V roce 2002 bude dokončen obraz mise, Galileo bude pokračovat ve studiu magnetického pole Jupiteru pomocí sedmi přístrojů. V lednu má sonda prolétnout v blízkosti rovníku měsíce Io.

V listopadu se sonda dostane k Jupiteru velmi blízko něž kdykoli před tím, prolétne 500 kilometrů od měsíce Amalthea, který je menší než jedna desetina velikosti Io. Vědci použijí měření Galilea k určení hmotnosti a hustoty měsíce Amalthea. Budou také studovat prachové částice jak Galileo proletí skrze Jupiterovy tenké prstence a zjistí nové detaily magnetického pole a hustotu nabitých částic kolem planety. Konečná dráha sondy Galileo bude protáhlá do velké vzdálenosti od Jupiteru. Potom v srpnu 2003 bude sonda namířena pro přímý impakt a zničení v 60000 kilometrů tlusté atmosféře Jupiteru.

Tento definitivní krok k ukončení mise odsouhlasil National Research Council of the National Academy of Science v prosinci v roce 2000.Vědecký program prodloužené mise byl schválen NASA v červenci a bude stát $9miliónů. "Toto prodloužení mise dokončí celou cestu sondy, která měla nejvyšší prioritu v planetárním průzkumu", řekl Paul Hertz, Galileo Program Executive v NASA Headquarters. Sonda Galileo byla vypuštěna 18. října 1989 z paluby kosmického raketoplánu Atlantis. 7. prosince 1995 sonda uvolnila měřící techniku k měření, zatímco se prodrala skrze vrchní oblast atmosféry planety Jupiter.

Vrchol vědeckého zkoumaní sondy Galileo zahrnuje: Zjištění důkazů o tom, že měsíc Europa má pod povrchovou vrstvou ledu rozpuštěný slaný oceán. Kosmická sonda také učinila první zjištění, že měsíce Ganymedes a Callisto mohou mít pod povrchem také tekutou slanou vodu. Detailní prozkoumání rozmanité vulkanické činnosti měsíce Io, včetně eruptivních "chocholů" nad povrchem a expandujícími lávovými poli mezi různými časovými pozorováními. První použití měřící techniky pro měření atmosféry Jupiteru zevnitř. První přiblížení se k asteroidu a vytvoření prvních zjištění ze satelitní dráhy asteroidu.Objevení prvního vnitřního magnetického pole měsíce. Ganymedovo vnitřní magnetické pole vytváří skutečnou "mini - magnetosféru" vloženou do Jupiterovy ohromné magnetosféry. Jediné přímé pozorování z kosmického prostoru komety Shoemaker-Levy při dopadu do planety Jupiter.Více zpráv o sondě Galileo je možno získat na Internetu na adrese: http://galileo.jpl.nasa.gov/.


(podle informací NASA JPL z 7.10.2001 připravil PH)

(D. Hanžl a P. Hájek)





База данных защищена авторским правом ©shkola.of.by 2016
звярнуцца да адміністрацыі

    Галоўная старонка