Issn 1212-8848 445 17. 10. 2000 expresní astronomické informace




Дата канвертавання24.04.2016
Памер30.61 Kb.

ISSN 1212-8848 * 445 * 17.10.2000

EXPRESNÍ ASTRONOMICKÉ INFORMACE


(EAI jsou zpravodajem sdružení EAI, hvězdárny v Brně a vycházejí za podpory ČAS)
Adresa : Expresní Astronomické Informace, Úvoz 118, 602 00 BRNO

nebo Hvězdárna Vyškov, pošt. přihrádka 43, 682 00 VYŠKOV

Telefon : (05) - 41129294 nebo 755405 (Dalibor Hanžl)

(0507) - 216 68 nebo 225 58 ( Petr Hájek)

Fax : (05) - 41211214 (prosím uvádějte: Astronomický ústav, Ing. Dalibor Hanžl)

(0507) - 22348 (--------//---------- Hvězdárna Vyškov, RNDr. Petr Hájek)

WWW : http://astro.sci.muni.cz nebo http://eai.astro.cz

BBS : (05) - 41129433 (baud rate 2400, parity NONE, data bits 1)

(05) - 41129515 (baud rate 19200, parity NONE, data bits 1 nebo přes Internet

zadat "telnet astro.sci.muni.cz" (ip. adr.:147.251.24.5), login "bbs").

Packet : OK2ICG@OK0PAB.#BRNO.TCH.EU

E-mail : hanzl@sci.muni.cz, hajek.hvezdarna@worldonline.cz


SUPERNOVA 2000dr V GALAXII IC 1610


N. B. Suntzeff, Cerro Tololo Interamerican Observatory (CTIO), oznamuje: "R. C. Smith pořídil 8.1 UT října spektrum (obor 480-680 nm, rozlišení 1000) SN 2000dr (cf. IAUC 7505) pomocí CTIO 1.5-m teleskopu (+ facility spektrograf). Spektrum ukazuje, že se jedná o supernovu typu Ia. Lze tak soudit podle silné Si II (597, 635 nm) absorpce. Vysoká fotosférická rychlost, vycházející podle těchto čar (12 500 km/s) a chybějící detaily u S II čar na 547 a 563 nm naznačují, že tato supernova je nejméně týden před maximem."

(podle IAUC 7506 z 10. 10. 2000 přeložil DH)

SUPERNOVA 2000ds V GALAXII NGC 2768


T. Puckett a G. Dowdle, Mountain Town, GA, oznamuje objev supernovy (hv. vel. asi 17.0 mag), která se zachytila na CCD snímku (bez filtru, limitní hvězdná velikost 19.9 mag)) exponovaném přes Puckett Observatory 0.60-m automatizovaný supernova patrol teleskop 10.40 UT října. SN 2000ds se nachází na souřadnicích  = 9h11m36s.24,  = +60º01'42".2 (E = 2000.0), což je 9".1 západně a 32".1 jižně od centra galaxie NGC 2768. Nový objekt byl také zaznamenán na CCD snímku bez filtru exponovaném 11.38 UT října a jako hvězda 18.1 mag je na snímku z 12.34 UT října.

Na CCD snímcích bez filtru pořizovaných v intervalu od 6. ledna 2000 do 28. května 2000 SN 2000ds zaznamenána není a není ani na snímcích Palomar Sky Survey z 17. března 1996 (limitní hv. vel. asi 21.0 mag) a 5. února 1995 (limitní hv. vel. asi 21.0 mag).



(podle IAUC 7507 z 14. 10. 2000 přeložil DH)

J1859+226


C. Sanchez-Fernandez, Laboratorio de Astrofisica Espacial y Fisica Fundamental; C. Zurita, J. Casares, a T. Shahbaz, Instituto de Astrofisica de Canarias; a A. Castro-Tirado, Instituto de Astrofisica de Andalucia, píší: "Pokračující monitorování v oboru R od 24. srpna pomocí IAC80 teleskopu na observatoři Observatorio del Teide naznačuje, že objekt J1859+226 dosáhl klidového stavu v oboru R a jeho hvězdná velikost se ustálila na 23 mag. Je to v souladu s horním limitem oznámeným v IAUC 7494. CCD snímkování v oboru R pořizované za dobrého seeingu pomocí 4.2-m William Herschel Telescope na La Palma 27-28. UT září odhalilo přítomnost slabé hvězdy (R = 23.050.04) nacházející se 1".4 severně od zdroje. Zcela jasně je J1859+226 detekován jako R = 22.900.03 a ukazuje sinusoidální modulaci s periodou 0.190.01 dne a amplitudou maximum-maximum asi 0.4 mag. Za předpokladu elipsoidální světelné křivky s "dvojitým hrbem", jaká je typická pro měkké x-ray transienty odhadujeme orbitální periodu na 0.38 0.01 dne. Tato hodnota je v dobrém souladu s periodou oznámenou v IAUC 7388."

(podle IAUC 7506 z 10. 10. 2000 přeložil DH)

KOMETA C/2000 T1 (SOHO)


Další informace k IAUC 7455 a 7480. D. Biesecker oznamuje měření této komety náležící do Kreutzovy rodiny. Kometu objevil J. Danaher na LASCO C3 snímcích na SOHO Web stránce. Biesecker také poskytuje nějaké hvězdné velikosti v oboru V (odhadované nejistoty 0.1 mag)" Říjen 10.096 UT, 7.1; 10.221, 6.6; 10.263, 6.4; 10.321, 6.3. Redukované pozice a parabolické elementy od B. G. Marsdena jsou uvedeny v MPEC 2000-T33.

2000 UT  (2000) 

Říj. 9.821 12 29.0 - 8 45

(podle IAUC 7506 z 10. 10. 2000 přeložil DH)


KOMETA P/2000 T2 (KUSHIDA-MURAMATSU)


S. Nakano, Sumoto, Japonsko, oznamuje, že T. Oribe znovuobjevil kometu P/1993 X1 (= 1993t = 1993 XIX). Kometa byla zachycena na CCD snímcích exponovaných na 1.03-m reflektoru Saji Observatory 3. a 4. UT října. Snímky ukazovaly těleso jasně kometární s průměrem kómy 10". Korekce vůči předpovědi B. G. Marsdena z MPC 31663 byla (T) = -0.04 dne, ale ani Nakano ani Marsden nebyli schopni spojit veškerá data z období 1993-1995 bez značných systematických reziduí, zejména v deklinaci.

Oribe později objevil slabý obraz komety také na snímcích z 26. září. C. E. Delahodde, European Southern Observatory, kometu nezávisle znovuobjevil (jako bodový objekt, který měřil A. Maury) pomocí Dánského 1.54-m reflektoru 8. UT října. Další dráhové výpočty Marsdena naznačují, že by bylo možné spojit data z r. 2000 s pozorováními učiněnými po roce 1994. Toto řešení ukázalo, že kandidát na kometu, který objevil na snímku z jedné noci C. W. Hergenrother, Lunar and Planetary Laboratory, pomocí 2.3-m Steward Observatory reflektoru na Kitt Peak v září a listopadu 1999 skutečně náleží kometě, která měla ohon o délce 5" v p.a. 270º.

Orbitální elementy, které vyhovují všem 49 pozorováním z období prosinec 1994 až 23. červen 1995 a září 1999 až 8. října 2000 jsou uvedeny v MPEC 2000-T45, společně s pozorováními z let 1999-2000.


2000 UT  (2000)  m1

Říj. 3.71875 2 48 34.54 +13 08 08.7 20.2

(podle IAUC 7507 z 14. 10. 2000 přeložil DH)


CASSINI POŘÍDILA PRVNÍ SNÍMEK JUPITERU, INŽENÝŘI ODSTRAŇUJÍ PROBLÉM


PASADENA, California (AP) -- Kosmická sonda Cassini, která by měla v roce 2004 přiletět k Saturnu, pořídila první snímek obří planety Jupiter. Mezi tím se inženýři snažili vyřešit komunikační problém, který nastal s druhou sondou, kterou Cassini nese na palubě.

Problém se vyskytl s pouzdrem European Space Agency, Huygens, které se má koncem roku 2004 oddělit od Cassini a snést se k povrchu Saturnova měsíce Titan. Tento problém neovlivní primární misi Cassini a její navedení na oběžnou dráhu kolem Saturna.

Zářiový test ukázal, že přijímač nacházející se na palubě Cassini a který dodala ESA nezvládá manipulovat s plným množstvím očekávaných dat, které bude během sestupu vysílat pouzdro Huygens. To by mohlo být překážkou vědcům v úsilí, získat maximální množství informací.

"Problém stále zkoumáme," prohlásil ve čtvrtek Bob Mitchell, Cassini's program manager z NASA's Jet Propulsion Laboratory. "Pouzdro se má od mateřské sondy uvolnit až za čtyři roky, takže času na práci máme dost."

Ve čtvrtek NASA také uvolnila první snímek, který Cassini pořídila z blízkosti planety Jupiter. Černobílý záběr Jupiteru, pořízený ze vzdálenosti více než 80 milionů km ukazuje oblačné pásy planty a vířící Velkou rudou skvrnu, kterou poprvé zaznamenali astronomové v počátcích éry teleskopů před 300 lety.

I když snímek nepřináší o planetě samotné nic nového, potvrzuje, že obrazový systém sondy za $3.4 miliardy pracuje dobře, řekl Mitchell.

Očekává se, že kosmická sonda pošle od Jupiteru celý proud snímků, jakmile se k planetě těsněji přiblíží. Každý ze snímků bude pořízen v rozdílném filtru a jejich kombinace umožní vytvořit barevné obrázky.

"Současná pozice Cassini nám dává možnost udělat první zatěžkávací zkoušky veškerých vědeckých přístrojů, které nese na palubě," řekl Jay Bergstralh, vědecký pracovník Cassini z NASA.

Planetu Jupiter kosmická sonda opustí koncem března 2001. Pracovníci z řídícího střediska očekávají, že do té doby budou mít kolekci snímků, která bude kvalitou soupeřit s těmi, které pořídila sonda Voyager v roce 1979 i když Cassini prolétne od obří planety ve větší vzdálenosti než Voyager.

"My máme lepší, kvalitnější a modernější obrazovou technologii než nesla sonda Voyager," řekl Mitchell. "Než opustíme planetu Jupiter budeme mít velmi efektní záběry."

V záznamovém rekordéru sondy zůstávají uloženy tři globální snímky ze startu sondy. Kolem obří planety obíhá kosmická sonda Galileo. Podobné záznamové zařízení umístěné na její palubě pomáhá k tomu, abychom podobné snímky mohli dostávat k nám na Zemi.

Od roku 1997, prolétla Cassini jednou kolem Země a dvakrát kolem Venuše. Při každém průletu využila gravitace pro zvýšení rychlosti a změny směru pro dlouhou cestu k planetě Saturn. Kolem Jupiteru prolétne v nejtěsnější vzdálenosti 30. prosince. K Saturnu by měla přiletět 1. července 2004.



(podle informací CNN z 9. 10. 2000 přeložil DH)

ANTARKTICKÉ STUDIE POMOHOU PÁTRAT PO MARŤANECH


LONDON (Reuters) -- Experimenty prováděné podobně jako na Marsu v oblastech Antarktidy by mohly opatřit vodítko jak nejlépe pátrat po známkách života na nehostinné rudé planetě, oznámili to vědci USA.

Vědci z University of California, San Diego (UCSD) zjistili, že záhadně vysoká koncentrace soli v odkrytých půdách Dry Valleys v Antarktidě – oblastí trvale zbavených pokrývky sněhu a ledu - byla způsobena síru emitující mořskou řasou.

Tento objev je velmi důležitý pro marsovská bádání, neboť vědci zjistili, že při vrtání do větší hloubky v Dry Valleys se zde vyskytovala vyšší koncentrace biologicky produkované síry. Vědci uvedli v časopisu Nature, že tyto sírany mohly migrovat dolů skrze půdu.

"Je tedy nutno říci, až opět se poletí k Marsu odebírat vzorky půdy musí se vzít i z podpovrchu, protože tyto sírany se mohou stěhovat pod povrch a mohou být příznakem biologické aktivity," řekl Mark Thiemens, děkan UCSD.

"Studiem vzorků půdy v Dry Valleys máme dobrý náznak toho na co můžeme narazit na Marsu. Podmínky v Dry Valleys jsou konec konců podobné jako podmínky na Marsu," dodal Thiemens.

"Je velmi důležité navrhnout experimenty pro kosmickou sondu, která poletí k jiné planetě na základě zkušeností získaných na Zemi," řekl Scott Borg, který řídí antakrktický geologický a geofyzikální program.



(podle agentury Reuters z 1.10.2000 připravil PH)

RUSKO ZVAŽUJE MOŽNOST NAVEDENÍ STANICE MIR DO VODY


MOSKVA, Rusko (Reuters) -- Experti doporučují, aby Rusko udělalo opatření, které by rozhodlo, že stárnoucí Mir bude naveden do Tichého oceánu. Zástupce ministerského předsedy Ilja Klebanov řekl, že Mir přežil svoji vědeckou úspěšnost, oproti $60 miliardám mezinárodní stanice ISS, která se neustále staví. Mir sloužil tři roky jako testovací stanice i pro novou stanici ISS. Musí tedy padnout rozhodnutí kdy a jak bude Mir umístěn v Tichém oceánu na bezpečném místě.

Kosmická stanice Mir sloužila na oběžné dráze 14 let, tedy téměř třikrát přežila svoji plánovanou životnost. Její osud je teď opět nejistý, vzhledem k náročnému udržování na oběžné dráze. Kosmická loď musí být v říjnu poslána k Miru s nákladem paliva, aby se Mir udržel na oběžné dráze. Je možné tomu rozumět tak, že Rusko ještě připraví dvě kosmické lodi k Miru, které pomohou nakormidlovat Mir do Tichého oceánu, až vláda konečně rozhodne o jeho osudu.

Klebanov řekl, že rozhodnutí o držení Miru při životě na oběžné dráze stojí ročně $20 miliónů. To už není moc výhodné a nemá to ani vědeckou perspektivu. Může to vyvolávat lítost, ale je nutné pamatovat na efektivnost a ta velí, že Mir by měl ukončit svůj provoz.

Agentura Energija také upozorňuje na možnost, že se Mir stane neovladatelný a může spadnout nekontrolovatelně do obydlené oblasti, což by vyvolalo nedozírné následky.



(podle CNN1003a z 3.10.2000 připravil PH)

KOMETA C/1999 J2 (SKIFF)


Vizuální odhady celkové hvězdné velikosti od M. Lehkého, Hradec Králové (0.42-m reflektor): Září 19.77, 14.2, 0'.9; 23.76, 14.3, 0'.8; 27.76, 14.1, 0'.7; 29.76, 14.2, 0'.7; 30.76, [14.2, ---.

KOMETA C/2000 K2 (LINEAR)


Vizuální (neuvedeno-li jinak) a CCD odhady celkové hvězdné velikosti od M. Lehkého (L), Hradec Králové (0.42-m reflektor) a K. Hornocha (H), Lelekovice (0.35-m reflektor): Září 19.79 UT, 14.3, 0'.6 (L); 23.77, 14.5, 0'.5 (L); 23.83, 15.3, 0'.3 (H, CCD ST-6V + R filtr); 27.78, 14.6, 0'.4 (L); 29.77, 14.3, 0'.7 (L); 30.77, 14.2, 0'.6 (L).

KOMETA C/1999 T2 (LINEAR)


Vizuální (neuvedeno-li jinak) a CCD odhady celkové hvězdné velikosti od M. Lehkého (L), Hradec Králové (0.42-m reflektor) a K. Hornocha (H), Lelekovice (0.35-m reflektor): Září 19.80, 12.4, 2' (L); 23.78, 12.9, 1'.8 (L); 23.79, 14.0, 0'.55 (H, CCD ST-6V + R filtr; ohon 1'.6 v p.a. 70); 25.92, 13.9, 0'.55 (H, CCD ST-6V + R filtr); 27.80, 12.9, 1'.7 (L); 29.78, 13.2, 1'.2 (L); 30.78, 13.2, 1'.1 (L); 30.78, 13.0, 1'.2 (H); 30.80, 14.1, 0'.5 (H, CCD ST-6V + R filtr); Říj. 5.75, 12.9, 1'.4 (L).

KOMETA C/1999 Y1 (LINEAR)


Vizuální (neuvedeno-li jinak) a CCD odhady celkové hvězdné velikosti od M. Lehkého (L), Hradec Králové (0.42-m reflektor) a K. Hornocha (H), Lelekovice (0.35-m reflektor): Září 19.83 UT, 13.3, 1'.1 (L); 23.80, 13.0, 1'.3 (L); 25.95, 13.4, 0'.4 (H, CCD ST-6V + R filtr, kometa má dva krátké ohony); 27.83, 12.6, 1'.3 (L); 29.89, 13.5, 0'.55 (H, CCD ST-6V + R filtr, ohon 0'.9 v p.a. 42); 29.81, 13.0, 1'.3 (L); 30.83, 13.3, 1'.2 (L); Říj. 05.76, 12.6, 1'.5 (L).

KOMETA C/1999 U4 (CATALINA-SKIFF)


Vizuální odhady celkové hvězdné velikosti od M. Lehkého, Hradec Králové (0.42-m reflektor): Září 19.84 UT, 14.3, 0'.7; 23.81, 14.1:, 0'.4; 27.85, 14.2, 0'.4.

KOMETA C/1999 K8 (LINEAR)


Vizuální odhady celkové hvězdné velikosti od M. Lehkého, Hradec Králové (0.42-m reflektor): Září 23.96 UT, 12.7, 1'.2; 27.88, 13.0, 1'.6; 30.94, 13.2, 1'.2.

KOMETA P/2000 S1 (SKIFF)


Vizuální odhad celkové hvězdné velikosti od M. Lehkého, Hradec Králové (0.42-m reflektor): Září 27.86 UT, 13.9, 1'.1.

NOVA AQUILAE 1999 No.2


Vizuální odhady hvězdné velikosti od M. Lehkého, Hradec Králové (0.42-m reflektor): Září 19.812 UT, 11.1; 23.788, 11.1; 29.791, 11.1; 30.791, 11.1; 27.809, 11.1; Říj. 5.770, 11.1.

AKTIVNÍ GALAXIE NGC 7469 Peg


Vizuální odhady hvězdné velikosti od M. Lehkého, Hradec Králové (0.42-m reflektor): Září 19.815 UT, 12.9; 23.791, 12.9; 27.815, 12.9; 29.797, 12.9; 30.802, 12.8.

SN 2000db V GALAXII NGC 3949


CCD pozorování od K. Hornocha, Lelekovice (0.35-m RL) Září 23.758 UT, 14.4, (CCD ST-6V + R filtr).

(D. Hanžl a P. Hájek)





База данных защищена авторским правом ©shkola.of.by 2016
звярнуцца да адміністрацыі

    Галоўная старонка