Fungi Eumycota – pravé houby




Дата канвертавання24.04.2016
Памер117.04 Kb.
Fungi

Eumycota – pravé houby (chitin, glykogen, bazální mají mycelium coenocytické, bazální netvoří plodnice).

Chytridiomycota (-mycetes) (800, jednobičíkaté zygospory).

Chytridiales (paraziti) Chytriomyces (mrtvý hmyz), Rhizophidium (pyl borovice), Synchytrium (nádory brambor, prosorus a sorus).

Spizelomycetales (pohlavní fáze chybí, paraziti kořenů rostlin) Olpidium, Rozella, Rhizophlictys.

Neocallimastigales (pohlavní fáze chybí, bez mitochondrií, anaerobní, zoospory polyflagelátní, pomáhají trávit přežvýkavcům) Neocalimastix, Orpinomyces, Piromyces.

Blastocladiales (rodozměna) Blastocladiella, Allomyces (vláknitá stélka, gametothalus sporothalus), Coelomomyces (parazit na Copepoda a larvách dvoukřídlého hmyzu, biologický boj s malárií).

Monoblephariales (oogamie, nepohlavní fáze je haploidní) Monoblepharis, Batrachochytrium (parazit v ústech žab a ještěrek).

Zygomycota (1 000, zygospory, sporangiospory, kolumela, sporangiola).

Zygomycetes (mycelium coenocytické, dimorfické, konjugace).

Mucorales (fototropismus) Rhizopus (rhizoidy, stolony, výroba alkoholu, kyseliny fumarové a mléčné), Mucor.

Dimargaritales (parazitují na Mucorales, mycelium septální).

Kikxellales (mycelium septální).

Entomophtorales (paraziti rostlin i živočichů i saprofité, konidie) Conidiobolus, Basidiobolus (obojživelníci, člověk).

Zoopagales (paraziti).

Trichomycetes?

Glomeromycota (200, pohlavní rozmn. neznámé, endomykorhiza, coenocytické hyfy s krátkou životností).

Archaeosporales

Glomales ? Glomus (jetel), Acaulospora (cibule), Scutellospora.

Paraglomales

Diversisporales

?Endogonales (zygosporangia) Sclerocystis.

*** (mycelium septální, tvoří plodnice, konidie, blastospory, chlamydospory).



Ascomycota – vřeckovýtrusé houby (35 000, Woroniova tělíska, endospory, teleomorfa / anamorfa).

Archiascomycotina (chybí askogenní hyfy, nahá aska, dimorfismus).

Taphrinales (hálky na krytosemenných) Taphrina populi, T. betulina.

Protomycetales (paraziti rostlin) Protomyces.

Schizosaccharomycetes Schizosaccharomyces (výroba alkoholu v tropech), Pneumocystis (tropický zápal plic).



Hemiascomycotina

Saccharomycetes (chybí askogenní hyfy, nahá aska, kvasinky) Saccharomyces cerevisiae – kvasinka pivní (potravinářské kvasinky), Candida (patogen).



Euascomycotina (vláknité).

Plectomycetes (askogenní hyfy jsou, hymenium chybí, kleistothecium).

Onygenales (konidie prašné).

Onygenaceae (na rohovině a kostech) Mazaedium, Onygena, Ajellomyces / Chrysosporium.

Arthrodermataceae (dermatofyté, ossiformní kleistothecium) Arthroderma.

Eurotiales (fialidy, fialokonidie) Eurotium / Aspergillus (plíseň na kukuřici, karcinogenní sek. metabolity), Talaromyces / Penicillium (penicilín, hermelín,…).

Erysiphales – padlí (rostlinní paraziti) Erysiphe, Uncinula, Microsphaera.

Elaphomycetales Elaphomyces.

Discomycetes (apothecium, askokarpy miskovité).

Rhytismatales Rhytisma acerinum – svraštělka javorová (indikátor čistoty ovzduší), Lephodermium – sypavka borová.

Leotiales (inoperkulátní).

Leotiaceae (stopkatý askokarp) Leotia, Cudonia, Bulgaria, Bisporella – voskovička.

Dermataceae

Hyaloscyphaceae (brvitý okraj apothecia).

Sclerotiniaceae Sclerotinia / Monilia (pektinolytické enzymy – kazivost ovoce).

Helotiales

Pezizales (operkulátní).

Pezizaceae Peziza – řasnatka, Aleuria – mísenka.

Pyrenomataceae (spáleniště) Geopyxis, Humaria.

Sarcoscyphaceae Sarcoscypha.

Otideaceae Scutellinia – kosmatka, Otidea – ouško.

Helvelaceae Gyromitra – ucháč, Rhizina – skořepatka.

Morchelaceae Morchella – smrž.

Tuberaceae Tuber – lanýž (hypogeická apothecia).

Lecanorales

Pyrenomycetes (perithecium, askospory hyalinní).

Hypocreales

Clavicipitaceae (paraziti) Claviceps – paličkovice nachová (námel, sklerotium), Cordiceps.

Hypocreaceae Nectria / Tubercularia – rážovka.

Ophiostomatales

Diaporthales (paraziti rostlin a saprofyti, askospory hyalinní) Diaporte / Phomopsis.

Xylariales (aska s apikálním prstencem, tvrdohouby) Xylaria, Bertia, Hypoxylon, Diatrype.

Sordariales

Deuteromycotina (Fungi Imperfecti) (anamorfní stadia) Botrytis – plíseň šedá (jahody aj.), Arthrobotrys (chytá háďátka do smyček), Alternaria, Cladosporium (dvě: černě, mykotoxiny, alergeny).

Coelomycetes (konidie v pyknidách či acervulech).

Hyphomycetes (volné konidiofory).

Mycelia sterila (chybí konidie).



Basidiomycota – stopkovýtrusé houby (22 500, přezky, exospory).

Hymenomycetes (doliporus).

Homobasidiomycetidae (holobasidie, velum, ectomykorhiza).

Cantharelloidní větev

Cantharellales

Cantharellaceae (ECM, lišty, trama třeně není odlišeno od kloubouku) Cantharellus – liška, stroček.

Clavulinaceae (ECM, holothecium, dvousporická basidia) Clavulina – kuřátečko.

Hydnaceae (ostnitý hymenofor, hymenium bez cystidií) Hydnum – lošák.

Sparassidaceae (hnědá hniloba, hymenium bez cystidií) Sparassis – kotrč.

Ramariaceae (holothecium) Ramaria – kuřátka.

Gomphoidní-Phaloidní větev

Gomphales (-aceae) Gomphus – stročkovec (ECM, vzácný, Cantharelloidní pilothecium).

Phallales (gasteroidní formy) Phallus – hadovka, Clathrus – květnatec, Geastrum – hvězdovka, Sphaerobolus.

Hymenochaetoidní větev (dřevokazné nebo bílá hniloba) Phellinus – ohňovec, Inonotus – rezavec.

Boletoidní větev

*1 (hymenofor rourkatý) Bolletus – hřib, Pseudoboletus – hřib příživný, Xerocomus – suchohřib, Leccinum – kozák, Tylopilus – hřib žlučník, Strobilomyces – šiškovec, Gastroboletus (gasteroidní forma), Pulveroboletus.

*2 Paxillus involutus – čechratka podvinutá (hymenofor lupenitý), Chalciporus – hřib peprný.

*3 Serpula – dřevomorka, Hygrophoropsis – lištička, Paxillus.

*4 Coniophora – popraška (resupinátní plodnice).

*5 Gyrodon (rourky sbíhají na třeň), Scleroderma – pestřec, Pisolithus – měcháč, Astraeus – hvězdák (tři: gasteroidní formy).

*6 Suillus – klouzek, Rhizopogon – kořenovec (gasteroidní forma), Gomphidius – slizák (lupeny).

Euagaricoidní větev (lupeny).

Tricholomatales (bílý výtrusný prach).

Hygrophoraceae Hygrocybe – voskovka.

Tricholomataceae Tricholoma – čirůvka (lupeny se zoubkem), Clitocybe – strmělka, Laccaria – lakovka (řídké sbíhavé lupeny).

Mycenaceae Mycena – helmovka.

Marasmiaceae Marasmius – špička, Collybia – penízovka, Armillaria – václavka (parazit).

Entolomataceae (jedovaté) Entoloma – závojenka.

Agaricales (tmavý výtrusný prach, pseudoangiokarpní? plodnice, blanitý prstenec).

Agaricaceae Agaricus – pečárka, Macrolepiota – bedla.

Amanitaceae Amanita – muchomůrka, Amanitopsis.

Coprinaceae Coprinus – hnojník.

Strophariaceae Stropharia – límcovka, Hypholoma – třepenitka, Psilocybe – lysohlávka

Bolbiticiaceae Agrocybe – polnička.

?Schizophyllaceae (bílá hniloba, přezky) Schizophyllum – klanolístka.

Cortinariales

Cortinariaceae (tmavý výtrusný prach, angiokarpní plodnice) Cortinarius – pavučinec, Galerina – čepičatka, Hebeloma – slzivka (hnědé kapičky s výtrusy), Inocybe – vláknice.

Russuloidní větev

Rusullales (ECM, amyloidní spory, heteromerní trama) Lactarius – ryzec (mléčí), Russula – holubinka (nemléčí).

Hericiales (holothecium, amyloidní spory) Hericium – korálovec, Acauloscalpium – lžičkovec.

Nidulariales (-aceae) (gasteroidní formy, mistička s peridiolami) Nidularia, Cyathus – číšenka.

Lycoperdales (-aceae) (gasteroidní formy, dvouvrstevná peridie) Lycoperdon – pýchavka (vnější peridie se rozpadá v bradavičky), Clavatia – plešivka (obě peridie tenké, v celku).

Polyporales

Bondarzewiaceae Heterobasidion (hnědá hniloba).

Stereaceae (resupinátní plodnice, naspodu hladké hymenium, amyloidní spory) Stereum – pevník (mléčí), Amylostereum (parazit borovice, symbióza s vosičkami).

Thelephoroidní větev

Teleophorales (resupinátní plodnice) plesňák.

Polyporoidní větev (gymnokarpní krustothecium).

Ganodermatales (přezky na generativních hyfách, bílá hniloba) Ganoderma – lesklokorka (čištění krve) Laetiporus – sírovec (vypadá jak stavební pěna), Polyporus – choroš.

Fistulinales (hnědá hniloba).

Heterobasidiomycetidae (fragmobasidie, rosolovitý basidiokarp, dovede přežít vyschnutí).

Ceratobasidiales Ceratobasidium / Rhizoctonia (padání klíčních rostlin, orchideoidní mykorhiza).

Dacrymycetales (vidličnatá dvousporická basidia, hnědá hniloba, z bazidiospory vzniknou nejdřív konidie, z nich primární mycelium) Dacrymyces – kropilka, Calocera – krásnorůžek.

Auriculariales (příčně dělená basidia, z bazidiospory vzniknou nejdřív konidie, z nich primární mycelium) Exidia – černorosol, Pseudohydnum – rosolozub (trnitý hymenofor).

Tremellales (podélně dělená basidia, dimorfický cyklus, častý mykoparazitismus) Tremella – rosolovka (některá parazituje na Stereum – pevník).



Ustilaginomycetes (fragmobasidie).

Ustilaginales – sněti (septa bez parentosomu, fytoparaziti včetně mechů, hálky, balistokonidie).

Ustilaginaceae – sněti prašné (na jednoděložných, vláknité mycelium n+n parazitické, kvasinky n neškodné, nemají soridii) Ustilago maydis – sněť kukuřičná.

Tilletiaceae – sněti mazlavé (v životním cyklu nemají kvasinku, mají soridii) Tilletia tritici – sněť pšeničná.

Exobasidiales (-aceae) (holobasidie, z basidiospory hned sekundární spory, paraziti Ericaceae) Exobasidium vaccinii.

Urediniomycetes (= Teliomycetes) (fragmobasidie, karyogamie a meiosa se odehrávají v různých částech basidia – probasidium, metabasidium).

Urediniales – rzi (netvoří přezky, fytoparaziti – uredospora, klíční vlákno, apresorium, penetrační hrot, substomatální váček, intercelulární hyfa, mateřská buňka haustoria, krček, haustorium; × basidiospora, klíční vlákno, penetrační váček, intracelulární hyfa, intercelulární hyfa; spermogonium, aecium, uredinium, telium, basidium) Puccinia graminis – rez travní (makrocyklická, trávy, dřišťál), rez hrušňová (demicyklická, aecia na Rosaceae, telia na Cupressaceae), Puccinia punctiformis – rez vonná (pcháč oset).

Septobasidiales (paraziti červců, na povrchu myceliární krusta, nezabijí je, znemožní rozmnožování).

Sporidiales (tvoří přezky, balistokonidie) Sporidiobolus / Sporobolomyces roseus (indikátor čistoty ovzduší).

Microbotryales (bez balistokonidií) Rhodosporium / Rhotodula.

Straminipila

Oomycota (-mycetes) (coenocytická 2n hyfa, specifická vakuola, jednodužší organizace růstového vrcholu, zás. látka mykolaminaran, v buněčné stěně celulóza, dvoubičíkaté heterokontní zoospory, delší bičík s mastigonematy, pohlavní antheridia, oogonia, fertilizační trubice, oogametangiogamie).

Saprolegniales (parazit, vodní plíseň) Saprolegnia (ryby), Aphanomyces (hrách, řepa, ryby, raci), Lagenidium (larvy komárů).

Pythiales (fytoparaziti – padání klíčních rostlin, hniloba tkání) Pythium, Pytophora.

Peronosporales (fytoparaziti) Plasmopara viticola – plíseň révová, Albugo (sporangium dělá puchýřek pod epidermis rostliny), Peronospora (dvě: na Brassicaceae).

Hypochytriomycota (celulóza, chitin, jendobičíkaté zoospory) Hypochytrium.

Labyrithulomycota (mořské hlenky, dvoubičíkaté heterokontní zoospory, delší bičík s mastigonematy).

Labyrinthulaceae (zoospory s pigmentovými zrny, vznik v cystách, ty ve sporangiu) Labyrinthula zosterae (na Zostera).

Thraustochytriaceae (zoospory bez pigmentových zrn, produkovány přímo stélkou).

Protoctista – hlenky (trofická fáze nemá buň. stěnu, fagotrofické, amoeby, monády, plasmodia).

Plasmodiophoromycota – nádorovky (endoparazitické plasmodium, zoospory, paraziti kořenů rostlin) Plasmodiophora, Polymyxa, Spongospora.

Dyctiostelida (buněčné hlenky, celulóza; pseudoplasmodium migruje, fototropismus, přední buňky vytvoří stopku, zadní po ní vyšplhají, nahoře se přemění na spory; pohlavní rozmnožování: dvě amoeby n, plasmogamie, zygota n+n, karyogamie, makrocysta 2n, meiosa, čtyři amoeby n) Dictyostelium, Polysphondylium.

Acrasiomycota (buněčné hlenky, nemají celulózu; nemigrují, spory se tvoří rovnou nahoře; netvoří makrocysty, ale pohlavně se rozmnožují skoro stejně) Acrasis, Copromyxa.

Myxomycota (plasmodium 2n vytvoří sporangium, meiosa, spora n vyklíčí v amébu n, dvě splynou v zygotu 2n, heterothalie; sklerocium, mikrocysta).

Liceales (phaneroplasmodium, protoplasmodium) Lycogala epidendrum, Dictydium, Enteridium.

Echinosteliales

Trichiales (phaneroplasmodium, aphanoplasmodium, kapilicium, spory žluté a oranžové) Trichia, Hemitrichia (síťka).

Physarales (phaneroplasmodium, spory červenohnědé) Didymium.

Stemonitales (aphanoplasmodium, kapilicium, spory fialovohnědé) Stemonitis.

Ceratiomyxales (exosporické, spory na sporoforu) Ceratiomyxa – válečkovka.
Lišejníky Collema, Lepraria, Caloplaca, Dibaeis, Peltula, Acarospora, Lecanora, Verrucaria, Parmelia, Peltigera, Lobaria, Dermatocapron, Cladonia, Cladina, Usnea, Cetraria

Fykobiont (FB) „řasová“ složka (Cyanobacteria: Nostoc, Stigmonema; Chlorophyta: Trebouxia, Trentepohlia, Coccobotrys, Desmecoccus, Chlorella, Coccomyxa), autotrofní, dává MB C (polyoly, glukóza), N (sinice).

Mykobiont (MB) houbová složka (Ascomycota, Basidiomycota), heterotrofní, pro FB reguluje světelné podmínky a vodní režim, dává mu P, N, aminokyseliny.

Stélka


Šupinatá (kůra, vrstva FB, medula), odstává od substrátu.

Lupenitá (kůra, vrstva FB, medula, spodní kůra s rhiziny), přisedlá k substrátu.

Korovitá (kůra, vrstva FB, medula), přisedlá k substrátu.

Strupovitá (pel mel?), přisedlá k substrátu.

Keříčkovitá (kůra, vrstva FB, medula, centrální válec), odstává od substrátu, tvoří keříčky.

Rozmnožování

Symbiotické propagule (goniocysty, isidia, pseudoisidia, hlízky, schizidie, soredia na soráliích).

Pohlavní útvary (apothecium, perithecium, pilothecium, holothecium).


Slovníček pojmů
Absorpční zóna část hyfy za apexem, vstřebává natrávené cosi.

Absorptivní organismy tráví exogenně: ven cpou H+ a enzymy, natrávený materiál se pak s H+ vrací dovnitř.

Acervuly jsou v nich konidie (Coelomycetes).

Aecium sporangium (n+n), vzniká po spermaciu na rubu listu dřišťálu, tvoří aeciospory (n+n), ty infikují traviny, na nich uredinia (Uredinales).

Aethalium sporangium u hlenek (× plasmodiokarp) (Myxomycota).

Anamorfa nepohlavní fáze (Ascomycota, i jinde).

Antheridium samčí gametangium (Oomycota, viz obrázek Ascomycota).

Apex terminální část hyfy, vypouští ven enzymy.

Aphanoplasmodium větvené, žilkované, protoplasma homogenní (Myxomycota).

Apothecium otevřený miskovitý askokarp, askohymeniální původ (Discomycetes, lišejníky).

Apresorium ztluštěnina nad průduchem (Uredinales).

Arbuskulus klubíčko hyf uvnitř buňky (mykorhiza).

Askus pohlavní sporangium (viz obrázek Ascomycota).

Askus operkulátní s víčkem (× inoperkulátní).

Askogonium samičí gametangium (viz obrázek Ascomycota).

Askokarp (= askoma) plodnice (× apothecium, kleistothecium, perithecium) (Ascomycota).

Askokarp askohymeniální tvořen pouze askogenními hyfami, vzniká v místě oplození.

Askokarp askolokulární tvořen sterilními hyfami, v místě oplození vznikne perithecium v lysigenní dutině.

Askospora pohlavní spora (viz obrázek Ascomycota).

Askogenní hyfy rostou na nich aska, pouze uvnitř plodnice (viz obrázek Ascomycota).

Autoaecický má jednoho hostitele (Urediniales).

Auxilární buňky (Glomeromycota).

Balistokonidie

Basidium pohlavní sporangium, u Uredinales: vzniká vyklíčením teliospory, tvoří basidiospory (n), z nich vzniká na dřišťálu spermogonium (Basidiomycota).

Basidiokarp (= basidioma) plodnice (×pilothecium, krustothecium, holothecium) (Basidiomycota).

Basidiokarp geastrální s glebou uvnitř, obalen peridií (Hymenomycetes).

Basidiokarp hymeniální s hymeniem na povrchu (Hymenomycetes).

Basidiokarp gymnokarpní bez vela (Homobasidiomycetidae).

Basidiokarp hemiangiokarpní? s pevným velum partiale (Homobasidiomycetidae).

Basidiokarp hemiangiokarpní? s pevným velum partiale i velum universale (Homobasidiomycetidae).

Basidiokarp pseudoangiokarpní s pavučinovitým velum partiale (Homobasidiomycetidae).

Basidiola útvar podobný basidiu, neprodukuje spory, je na hymeniu (Basidiomycota)

Basidiospora pohlavní spora, haploidní, dormantní, klíčí v primární mycelium nebo sekundární spory (Basidiomycota).

Blastospora (Ascomycota, Basidiomycota).

Buněčná stěna třívrstevná, 1: strukturní nerozpustný protein – chitin; 2: vodorozpustný protein; 3: laminarin a glykoproteiny.

Chlamydospora (Ascomycota, Basidiomycota).

Coenocytický (hyfa, mycelium, stélka) bez přepážek (×septální) (Chytridiomycota, Zygomycota, Glomeromycota, Oomycota).

Cystida na hymeniu, silnější než basidium (Basidiomycota).

Cytoskelet podélně, transport vezikulů do vrcholu.

Demicyklický nemá uredinia a uredospory (× makrocyklický, mikrocyklický) (Urediniales).

Dimorfické mycelium kvasinkovité i vláknité (Zygomycota).

Doliporus soudečkovitě ztlustlé okraje septálního póru překryté parenthosomem (Hymenomycetes).

Ectomykorhiza (ECM) modifikuje laterální kořínky, na povrchu tvoří houbový plášť, uvnitř kořene Hartigova síť (Ascomycota, Basidiomycota).

Endomykorhiza (VAM) (= vesikulo-arbuskulární m.) uvnitř kořene apresoria, arbuskuly, vezikuly, inter- i intracelulární hyfy (Glomeromycota).

Exogenní trávení vnější (× absorptivní organismy).

Fialida lahvicovitá konidie.

Fragmobasidium rozdělené septem na 4 části (× holobasidium) (Basidiomycota).

Gametothalus gametofyt (n), vzniká meiózou v meiosporangiu, tvoří gametangia, po splynutí gamet zygota a sporothalus, nebo ze samičí gamety znova gametothalus (Allomyces – Chytridiomycota).

Gasteroidní formy houby s geastrálním basidiokarpem, např. pýchavka nebo hadovka (Hymenomycetes).

Geastrální viz basidiokarp.

Gleba výtrusorodá hmota uvnitř plodnice gasteroidních forem hub, někdy prašná (např. pýchavka), jindy mazlavá a smrdutá (např. hadovka) (Hymenomycetes).

Hartigova síť síť hyf ECM hub na povrchu buněk uvnitř kořene.

Haustorium parazitický pytlík uvnitř rostlinné buňky (Urediniales).

Heteroaecický má dva hostitele (Urediniales).

Heterothalie dvoudomost, pohlavní proces může proběhnout mezi dvěma mycelii s odlišnými párovacími faktory (Basidiomycota).

Hilarova kapénka na stopce basidiospory, odstřelí jí, chybí u gasteroidních forem (Basidiomycota).

Hniloba bílá rozkládá celulózu a lignin (Hymenochaetoidní větev, Schizophyllaceae, Ganodermatales).

Hniloba hnědá rozkládá jen celulózu (a i hemicelulózu?) (Sparassidaceae, Bondarzewiaceae, Fistulinales, Dacrymycetales).

Holobasidium jednobuněčná (× fragmobasidium) (Basidiomycota).

Holomorfa houbový organismus jako takový (Ascomycota).

Holomorfa meiotická = teleomorfa (Ascomycota).

Holomorfa mitotická = anamorfa (Ascomycota).

Holothecium basidiokarp nerozlišený na klobouk a třeň, hymenium po celém povrchu (Hymenomycetes).

Homothalie jednodomost, pohlavní proces může proběhnout mezi dvěma mycelii, aniž by byla odlišena párovacími faktory (Basidiomycota).

Hydrofobiny proteiny vypouštěné do okolí hyfy, můžou udělat souvislou vrstvu, zabraňují vyschnutí, udržují povrchové napětí.

Hyfa vlákno z buněk (× apex, absorpční zóna).

1. Apikální segmenty bez sept, tenká buň. stěna, růst.

1. Extenční zóna růst, tvorba spodní (chitinové) vrstvy buň. stěny.

2. Zpevňující zóna tvorba vnější vrstvy buň. stěny (laminarin a glukany), a začátek tvorby prostřední vrstvy.

3. Zóna dospělosti hyfy zpevnění všech tří vrstev buň. stěny.

4. Zóna formace sept tvorba sept

2. Komunikační segmenty septa s průchodnými póry, syntéza jader, mitochondrií, vakuol.

3. Izolované segmenty septa s ucpanými póry, sekundární metabolismus, pigmenty.

Hymenium výtrusorodá vrstva, regulace teploty a výparu, basidia, basidioly, cystidy (Hymenomycetes).

Hymenofor nese hymenium (lupeny, lišty, ostny, rourky, póry) (Hymenomycetes).

Idiofáze jakékoli rozmnožování (×trofofáze).

Kapilicium vlášení ve sporangiu (Myxomycota).

Kleistothecium tenkostěnný uzavřený askokarp (Plectomycetes).

Kolumela ztlustlé lůžko sporangia (Zygomycota).

Konidie nepohlavní sekundární spora (Ascomycota, Basidiomycota).

Konidiogeneze tvorba konidií na konidiogenní buňce.

Thalická rozpadem hyfy (nejdřív se formují septy, pak konidie).

Holothalická rozpadá se celá hyfa.

Enterothalická na tvorbě konidií se podílí jen vnitřní stěna buněk.

Blastická pučením (nejdřív se formují konidie, pak septy).

Holoblastická na pučení se podílí všechny stěny hyfy (vrstvy jsou spojené v jednu).

Enteroblastická na pučení se podílí jen vnitřní stěna hyfy.

Fialidická spory se tvoří uvnitř lahvice.

Anelidická spory se tvoří vně, zbývají límečky.

Konjugace pohlavní rozmnožování: splynutím dvou progametangií vzniká zygosporangium držené dvěma suspenzory (Zygomycota).

Krustothecium vrstvený víceletý basidiokarp s hymeniem na hymenoforu nebo na celém povrchu, může a nemusí být rozlišen na klobouk a třeň (Hymenomycetes).

Lysin syntéza zvláštním způsobem z α-ketoglutarátu (rostliny a straminipila z pyruvátu, pro živočichy esenciální).

Makrocyklický má všech pět typů spor (spermacie, aeciospory, uredospory, teliospory, basidiospory) (Urediniales).

Makrocysta bytelnější 2n zygota (Dyctiostelida).

Mastigonemata chlupy na bičíku (Chromalveolata, Oomycota).

Meiosporangium je na sporothalu, produkuje n zoospory, z nich gametothalus (Allomyces – Chytridiomycota).

Memnospora větší, silnostěnné, dormantní; pohlavní – oospora (Oomycota), zygospora, askospora, basidiospora; nepohlavní – sklerotia, chlamydospory (× xenospora).

Metabolismus (× zásobní látky, lysin, exogenní trávení, absorptivní organismy).

Mikrocyklický nemají uredinia ani aecia (×makrocyklický, demicyklický) (Urediniales).

Mikrocysta obalená amoeba, klidové stádium (Myxomycota).

Mitochondrie talířovité kristy (Eumycota), tubulární kristy (Oomycota), u anaerobních skupin mitochondrie chybí.

Mitosporangium je na sporothalu, produkuje 2n zoospory, z nich zase sporothalus (Allomyces – Chytridiomycota).

Myceliární provazec myceliární agregát, transportní funkce, okolo úponkové hyfy (Ascomycota, Basidiomycota).

Mycelium síť z hyf.

Mycelium primární monokaryotické haploidní, vzniká vyklíčením basidiospory (Basidiomycota).

Mycelium sekundární dikaryotické, vzniká splynutím primárních mycelií (Basidiomycota).

Mycelium terciární speciální organizované tkáně tvořící basidiokarp a jiné útvary (Basidiomycota).

Mykorhiza symbióza houby a rostliny, houba neleze do centrálního válce, houba získává produkty fotosyntézy, aminokyseliny a vodu?, houba zvyšuje absorpční plochu kořene, tím poskytuje minerály, fosfor, dusík a vodu, dál brání rostlinu před houbovými patogeny.

Oospora ? = oosféra (Oomycota).

Oogonium samičí gametangium, produkuje oosféry (Oomycota).

Parenthosom septální čepička, kryje septální pór (Hymenomycetes).

Penetrační hrot tenčí hyfa skrz průduch (Uredinales).

Peridie obal gasteroudních forem, trojvrstevná (endo- meso- exo-, mesoperidie je hodně tlustá) (Homobasidiomycetidae).

Peridiola pytlík se sporami, drží na poutku, které jí dovede vystřelit (Nidulariales).

Perithecium hruškovitý askokarp s pórem, askohymeniální původ (Pyrenomycetes, lišejníky).

Phaneroplasmodium masivní, žilkované, granulózní protoplast (Myxomycota).

Pileus klobouk.

Pilothecium jednoletý basidiokarp s tření a kloboukem, hymenofor na spodu klobouku (Hymenomycetes).

Plasmodiokarp sporangium u hlenek (×aethalium) (Myxomycota).

Plasmodium relativně velký jednobuněčný mnohojaderný útvar, nemá buněčnou stěnu (× pseudoplasmodium) (× protopl., aphanopl., phaneropl.) (Myxomycota).

Protoplasmodium nežilkované, homogenní (Myxomycota).

Přezka (viz obrázek Basidiomycota).

Pseudoplasmodium shluk amoeb slepených a obalených slizem (Dyctiostelida, Acrasiomicota).

Pseudothecium askokarp askolokulárního původu (Ascomycota, lišejníky).

Pyknidium lahvicovité konidioma (tvarem připomíná perithecium) (Coelomycetes) Ascomycota.

Receptakulum noha, nese glebu, někdy jen mrňavá (Phallales).

Resupinátní plodnice pilothecium bez třeňe, celý klobouk přitisklý k podkladu.

Rhizoidy mikroskopické hyfy připomínající kořínky (Mucorales).

Rhizomorf makroskopická dlouhá lineární struktura, dutá, tuhá, překlenutí nevhodného prostoru, dřevokazné houby (Ascomycota, Basidiomycota).

Septum buněčná přepážky, víc malých pórů nebo jeden velký, u ascomycota Woroniova tělíska, u Basidiomycota dolipor a parentosom (Ascomycota, Basidiomycota).

Sklerotium ztvrdlé odpočívající plazmodium (Myxomycota).

Sklerotium myceliární agregát, na povrchu kůra, uvnitř zásobní buňky, odpočívající fáze (Claviceps aj.).

Soridia jednobuněčné n+n cosi, vzniká to z n+n mycelia vzniklého splynutím basidiospor, klíčí z toho další n+n mycelium, které tvoří teliospory (Tilletiaceae).

Spermacie nepohyblivá (aktivně) samčí (+) buňka.

Spermogonium vzniká vyklíčením basidiospory (n) na líci listu dřišťálu, tvoří spermacie (+) a receptivní hyfy (–) v kapce nektaru, po oplození dikaryotizace (n+n), prorůstá na rub, tam tvoří aecium (Uredinales).

Sporangiofor specializovaná hyfa, nese sporangia (Zygomycota).

Sporangiola nekolumelátní sporangium (Zygomycetes).

Sporangiospora nepohlavní spora (konidie, chlamydospora, arthrospora) (Zygomycetes).

Sporangium Zygomycota: kolumelátní struktura.

Sporofor útvar nesoucí spory (Myxomycota).

Sporothalus sporofyt (2n), vzniká karyogamií v zygotě po splynutí gamet, tvoří meiosporangia a mitosporangia (Allomyces – Chytridiomycota).

Sporulace

Stélka endobiotická celá uvnitř hostitele.

Stélka epibiotická reprodukční orgány na povrchu hostitele.

Stélka eukarpická větví se, rhizoidy, jen část se přemění ve sporangium (Oomycota, Hypochytriomycota).

Stélka holokarpická nevětví se, celá se přemění ve sporangium (Oomycota, Hypochytriomycota).

Stipe noha, třeň.

Stolony šlahounovité výběžky (Rhizopus).

Stroma ?dřeň askokarpu okolo perithecia nebo pseudothecia (Ascomycota).

Subhymenium vrstva mezi hymeniem a tramou (Homobasidiomycetidae)

Substomatální váček ztluštěnina pod průduchem (Uredinales).

Teleomorfa pohlavní fáze (Ascomycota).

Telium sporangium (n+n), černé, vzniká na trávě z uredospory, tvorba teliospor (n+n), přezimují, na jaře karyogamie, klíčí v basidii (2n) (Uredinales).

Trama hyfální pletivo tvořící plodnici (Hymenomycetes).

Trama heteromerní mezi hyfami i jiné buňky – sférocysty, laktifery –> kruchá dužina (Rusullales).

Trama homoimerní stejné hyfy, různě uspořádané (Hymenomycetes).

Trichogyn fertilizační trubice (Ascomycota).

Trofofáze fáze trofického růstu, aktivní spolupráce apexu a absorpční zóny (× idiofáze).

Uredinium sporangium (n+n), oranžové, vzniká na trávě z aeciospory, tvoří uredospory (n+n), šíří se dál po travách až vytvoří telium (Uredinales).

Velum partiale plachetka, prstenec na třeni nebo pavučina na okraji klobouku (Homobasidiomycetidae).

Velum universale plachetka, kryje celou plodnici, pochva na bázi třenu a bradavky na klobouku (Homobasidiomycetidae).

Woroniova tělíska ucpává septální pór (Ascomycota).

Xenospora menší tenkostěnná, rychle klíčící, nepohlavní – zygospora, sporangiospora, konidie (× memnospora).

Zásobní látky gylkogen, ergosterol.

Zoospora pohyblivá spora, vzniká ve sporangiu (Chytridiomycota, Oomycota, Plasmodiophoromycota).

Zygospora 2n zygota vzniklá konjugací se hned přemění na n sporu klíčící ve sporangium (Zygomycota).

Zygosporangium gametangium s jedinou sporou (= zygospora) (Zygomycota).

Ascomycota





Basidiomycota





A Homobasidiomycetidae

B Heterobasidiomycetidae (Dacrymycetales)

C ?


D Heterobasidiomycetidae (Tremellales)

E Heterobasidiomycetidae (Auriculariales)



F Urediniomycetes (Uredinales)



База данных защищена авторским правом ©shkola.of.by 2016
звярнуцца да адміністрацыі

    Галоўная старонка