Choroby zeleniny




старонка7/7
Дата канвертавання24.04.2016
Памер262.9 Kb.
1   2   3   4   5   6   7

Papírovitost skořápky ořešáku


skořápka plodů je slabá, měkká – jako z papíru; při nedostatku K v půdě
Bakteriosy

Bakteriální skvrnitost ořešáku - Xanthomonas juglandis

na listech, letorostech, plodech – vodnaté, propadlé, černé skvrny; nekróza proniká i dovnitř plodů a postihuje jádro, plody černají a opadávají


Mykosy

Hnědnutí listů ořešáku (antraknóza) - Gnomonia leptostylla, konid. stad. Marssonina juglandis


na listech, plodech, letorostech hnědé skvrny, skvrny splývají, silně napadené listy a plody předčasně opadávají

Padlí lískové - Phyllactinia guttata

bílý moučnatý povlak na listech, listy žloutnou, mohou předčasně opadávat




CHOROBY DROBNÉHO OVOCE
Rybíz, angrešt
Virosy

Kroužkovitost červeného rybízu Currant ringspot

žluté kroužky, kresby, skvrny na listech, deformace listů; virus kroužkovitosti maliníku, přenos mechanicky nebo háďátky



Žilková mozaika angreštu – Gooseberry veinbanding

lemování žilek, deformace listů; přenos mšicemi



Zelená strakatost rybízu – Currant green mottle

původce – CMV, zdroj meruzalka zlatá, přenos mšicemi


Fytoplasmosy

Zvrat černého rybízu – Black currant reversion fytoplasma

deformace listů – jsou menší a užší, mají ostrý řapíkový úhel, menší počet laloků; deformace květů – nedochází k opylení a květy zasychají nebo malé bobule opadávají; přenos vegetativním množením nebo roztoči


Mykosy

Rez vejmutovková – Cronartium ribicola

dvoubytná rez, aecidiové stadium na borovici vejmutovce (na kmenech a větvích oranžové puchýřovité aecidie), na rybízu oranžové kupky uredospor a hnědé sloupky teliospor



Antraknóza rybízu - Drepanopeziza ribis, konid. stad. Gloeosporidiella ribis (pakustřebka rybízová)

na listech okrouhlé žlutozelené skvrny, od středu nekrotizují, splývají, listy žloutnou, usychají a předčasně opadávají



Americké padlí angreštové Sphaerotheca mors-uvae

bílé moučnaté povlaky na letorostech, listech a plodech; napadené letorosty přestávají růst, listy jsou menší a zdeformované, plody mají nepříjemnou chuť a při silném napadení se nevyvíjejí a zasychají



Evropské padlí angreštové – Microsphaera grossulariae

na listech povlaky mycelia



Plíseň šedá - Botrytis cinerea

plody měknou a hnijí; na listech okrouhlé šedé koncentrické skvrny; na letorostech hnědé skvrny – vadnou a usychají


Septoriová skvrnitost rybízu - Mycophaerella grossulariae


na listech šedohnědé výrazně ohraničené skvrny, uprostřed v nekrotickém pletivu se tvoří černé pyknidy, silně napadené listy opadávají; černý a červený rybíz

Plíseň rybízová - Plasmopara ribicola

na listech žlutozelené žilnatinou ohraničené skvrny, na spodní straně bílý povlak sporangioforů, napadená pletiva nekrotizují, listy usychají a opadávají

Maliník, ostružiník
Virosy

Mozaiky maliníku


mozaiky, deformace listů, zakrslost rostlin

Kroužkovitost maliníku Raspberry ringspot

chlorotické kroužky nebo skvrny, zakrsávání



Žilková chloróza maliníku – Raspberry vein chlorosis

chlorotické lemování žilek až síťovitost žilnatiny; přenos mšicemi


Fytoplasmosy

Zakrslost maliníku – Rubus stunt

čarověníkovitý vzrůst, zakrsávání keřů, metlovitost kořenů; přenos křísky

Mykosy

Padlí jahodníkové - Sphaerotheca macularis

bílé povlaky na zelených částech; plody nerostou, deformují se, tvrdnou a nevyzrávají, při silném napadení zasychají



Plíseň šedá – Botrytis cinerea

na listech a letorostech šedohnědé skvrny (na listech koncentrické); nezralé plody se zbarvují šedohnědě, zrající měknou a hnijí; za vlhka na napadených částech šedý povlak konidioforů



Rez maliníková - Phragmidium rubi- idae

jednobytná rez, oranžové uredospory, černé teliospory, oranžové aecidie; zasychání a opad listů



Odumírání maliníku (metlovitost) - Didymella applanata

v okolí pupenů fialovohnědé skvrny, dochází k nekrózám, praskání a odlupování kůry a odumírání výhonů; z adventivních pupenů se tvoří nové metlovité výhonky



Plíseň ostružinová - Peronospora rubi

na listech v okolí hlavních nervů žlutozelené, později červenohnědé žilnatinou ohraničené skvrny, na spodní straně bílý povlak sporangioforů; skvrny postupně nekrotizují, spojují se a silně napadené listy předčasně opadávají



Braničnatka ostružiníková Mycosphaerella rubi

na listech zelenožluté, později červenofialové ohraničené skvrny, které od středu nekrotizují, obsahují pyknidy; skvrny se spojují, silně napadené listy zasychají a opadávají


Jahodník (Fragaria moschata)
Fytoplasmosy

Zelenokvětost jahodníku - Strawberry green petal fytoplasma

deformace květů - kališní lístky zvětšené, korunní lístky menší a zelené, sterilní květy – problémy s opylením, poruchy vývoje plodů


Mykosy

Padlí jahodníkové - Sphaerotheca macularis, konid. stad. Oidium fragariae

na listech, stopkách květů, květech a plodech bílé nebo narůžovělé povlaky mycelia; čepele listů se svinují nahoru; nezralé plody přestávají růst, deformují se, tvrdnou a nevyzrávají, napadené zrající plody nepříjemně zapáchají



Bílá skvrnitost listů jahodníku - Mycosphaerella fragariae, konid. stad. Ramularia tulasnei

na listech skvrny s bílým středem a fialovým okrajem; na řapících a květních stopkách protáhlé tmavě hnědé skvrny se světlejším středem



Plíseň šedá - Botrytis cinerea

na listech, řapících a stopkách květů šedohnědé ohraničené skvrny (na listech koncentrické); nezralé plody hnědnou, zrající měknou a hnijí; na napadených částech za vlhka šedý povlak konidioforů



Fytoftorová hniloba kořenů jahodníku - Phytophthora fragariae

listy se svinují – zespodu jsou nachové; kořen a kořenový krček – červenohnědé na řezu,odumírání kořenů; na kořenech a kořenovém krčku vyrůstají sporangiofory, v odumřelém pletivu oospory



Fytoftorová hniloba rhizomů a plodů - Phytophthora cactorum

vadnutí a zasychání listů a postupně celých rostlin následkem hniloby a odumírání kořenů; nezralé plody – gumovité konzistence a jsou hořké



Verticilióza jahodníku - Verticillium dahliae

skvrny na stoncích a stopkách; ucpává cévní svazky, rostliny vadnou, cévní svazky na řezu hnědé



Fialová skvrnitost listů – Diplocarpon earliana, konid. stad. Marssonina potentilaef. sp. fragariae

na listech červené až fialové skvrny, od středu hnědnou, listy pomaleji rostou a nakonec zasychají



Dendrofomová skvrnitost jahodníku – Dendrophoma obscurans

hnědé červenofialově ohraničené skvrny na listech, stopkách a květních stvolech; v odumřelém pletivu pyknidy

CHOROBY RÉVY VINNÉ
Réva vinná (Vitis vinifera)
Fyziologické poruchy

Poškození mrazem


zmrznutí pupenů – hnědnou až černají; jarní mrazíky – poškození mladých listů, letorostů, květenství

Deficience prvků

nedostatek N, Ca, Mg, Fe, Zn: žloutnutí – chloróza listů (většinou mezi žilkami)

nedostatek K – okrajová spála listů (na starších listech hnědnutí až fialovění, odumírání okrajů listů, při silném nedostatku padání listů)

nedostatek B – deformace, svinování listů, mozaika, hlavní letorosty omezují růst a výhony nadměrně rostou - metlovitý vzrůst, nekrotizace hroznu

nedostatek P – redukce tvorby květů
Virosy

Svinutka révy vinné - Grapevine leafroll virus

svinování okrajů listů směrem dolů, listy se barví u bílých odrůd do žluta, u modrých do červena; přenos při vegetativním množení

Roncet révy vinné - Grapevine fanleaf virus


deformace listů, jsou asymetrické, mají široký (otevřený) řapíkový úhel, nepravidelné a ostré zoubkování okrajů, vějířovitě uspořádaná žilnatina (mezi hlavními a vedlejšími žilkami ostrý úhel); přenos při vegetativním množení nebo háďátky

Mozaiky

různé skvrny nebo žluté zbarvení kolem žilek



Lemování žilek révy vinné - Grapevine vein banding

žlutozelené lemování hlavních žilek, sprchávání (opad) a hráškovatění hroznů; přenos vegetativním množením nebo háďátky



Vrásčitost dřeva révy vinné – Grapevine stem pitting

na kůře prohlubeniny, po odstranění kůry na dřevě podélné jizvy a žlábky (podélná vrásčitost); oslabení keřů



Výrůstková choroba révy Grapevine enation disease

na spodní straně listů enace; listy vějířovité, silně postižené listy opadávají; keře později raší, letorosty rostou pomaleji; přenos při vegetativním množení nebo háďátky


Fytoplasmosy

Zlaté žloutnutí révy vinné – Golden flavescence

karanténní choroba; svinování listů - kovový lesk, drsné, křehké, zlatožluté; plody hořké; dřevo vymrzá; fytoplazmóza, přenos křísky


Rickettsiosy

Nekróza révy vinné – Grapevine necrosis

asymetrie listů – protažené laloky, ostré zoubkování, zúžení čepele, rozšíření řapíkového úhlu; pak žluté skvrny mezi žilkami nižších řádů, skvrny nekrotizují a odumřelé pletivo vypadává; rickettsióza, přenos vegetativně



Piercova choroba révy vinné – Grapevine Pierce‘s disease

u nás karanténní; odumírání listů od okrajů, mezižilková chloróza listů; nedostatečné a nerovnoměrné dozrávání výhonů – často zmrzají; rickettsióza, přenos roubem nebo křísky


Bakteriosy

Bakteriální nádorovitost - Agrobacterium tumefaciens

první příznak – žloutnutí listů, jsou menší a otáčejí se rubem nahoru; na kořenech a kmíncích nádory – nejprve měkké, bílé, květákovité, pak tvrdnou a dřevnatí, přes zimu odumírají a rozpadávají se



Bakteriální skvrnitost listů Pseudomonas syringae

na starších listech v okolí hlavních žilek drobné žlutozeleně ohraničené skvrny, od středu hnědnou a zůstávají žlutozeleně lemovány – postupně vznik velkých žlutých ploch s drobnými nekrotickými skvrnami uprostřed; silně napadené listy žloutnou a předčasně opadávají


Mykosy

Plíseň révy vinné (vřetenatka révová) - Plasmopara viticola

na listech difúzní žlutozelené olejovité skvrny, na spodní straně bílý povlak sporangioforů; žloutnutí listů, nekróza, silně napadené listy opadávají; bobule hnědnou, zscvrkávají se a zasychají, za vlhka hnijí



Padlí révové - Uncinula necator

napadá všechny zelené části – bílošedé mycelium; na povrchu bobulí bílý povlak, bobule tvrdnou, nedozrávají, jsou kyselé a drobné, dužnina roste dál – praskání pokožky, semena se dostávají na povrch


Plíseň šedá - Botrytis cinerea

napadá všechny nadzemní části – šedohnědé (na listech koncentrické) skvrny a zavlhka šedý povlak plísně, zrající bobule hnědnou a za vlhka hnijí, za sucha mumifikují, slupka praská (dužnina si ale uchovává pevný vzhled); na letorostech a réví černá sklerocia; botrytida záměrně pěstována – dodává vínu bukét



Červená spála révy vinné - Pseudopeziza tracheiphylla

na listech bílých odrůd žluté, u modrých červené žilnatinou ohraničené skvrny, postupně nekrotizují; mezi zaschlým středem skvrny a zdravým pletivem pruh živého (žlutý nebo červený); listy zasychají a předčasně opadávají



Bílá hniloba révy – Metasphaeria diplodiella, kon. stad. Coniella diplodiella

bobule jsou mléčně hnědé (u modrých odrůd kávově hnědé), vadnou a sesychají, typická je octová vůně napadených hroznů (přemnožením octových kvasinek); na stopkách hroznů a třapinách nekrotické skvrny – poškození cévních svazků, vadnutí a usychání hroznů pod postiženým místem; na letorostech hnědé skvrny a po uschnutí pyknidy; listy vadnou a usychají; ve dřevě praskliny – odlupování kůry

Kořenokaz révový – Rosellinia necatrix, konid. stad. Graphium necatrix

napadá kořeny a způsobuje jejich odumírání; na kořenech bílý povlak mycelia a později svazky konidioforů; mycelium tvoří rhizomorfy; korová pletiva kořenů odumírají, praskají a odlupují se, napadené kořeny tmavnou a odumírají; na odumřelých kořenech se tvoří černá sklerocia a později plodničky (perithecia)



Černá skvrnitost révy vinné - Phomopsis viticola

Černé skvrny na listech, letorostech, hroznech, může dojít k odumírání napadených letorostů, na vyzrávajících letorostech dochází k zesvětlení až vybělení kůry, na kůře černé pyknidy



CHOROBY LESNÍCH A OKRASNÝCH DŘEVIN
Bakteriosy

Nádorovitost kořenů Agrobacterium tumefaciens

na kořenech zduřeniny až velké rakovinné nádory, které dřevnatí; kořeny odumírají; napadá listáče i jehličnany



Spála růžovitých – Erwinia amylovora

větve hákovitě zakřivené, vadnutí a usychání výhonů, větví, listy vypadají jako popálené; skalník = Cotoneaster, hloh = Crataegus a další růžovité; karanténní choroba – povinnost ohlášení


Mykosy
  1. Padání semenáčků


houby rodů Pythium, Fusarium
  1. Choroby listů a jehličí

Padlí – chlorotické skvrny na listech, později bílý povlak s tmavými kleistothecii


Padlí dubové Microsphaera alphitoides; dub

Padlí javorové – Uncinula bicornis, U. tulasnei; javor mléč, klen, babyka

Padlí lískové - Phyllactinia guttata; bílý povlak jen na spodní straně listů; buk, líska, jasan, olše, habr, jilm, hloh

Microsphaera berberidis; dřišťál, mahónie

Uncinula adunca; topoly, vrby

Rzi listnáčů


na lesních dřevinách hlavně druhy rodu Melampsora – většinou dvoubytné rzi, přechází z jedné dřeviny na druhou nebo z bylin na dřeviny (aecidiové stadium modřín x uredo- a teliospory na osikách, vrbách, topolech; borovice x osiky; nebo byliny x topoly, vrby)

Melampsoridium betulinum – modřín x břízy

Puccinia graminis – dřišťál x obilniny

Puccinia coronata – krušina, řešetlák x oves

Rzi jehličnanů

Cronartium ribicola = rez vejmutovková; dvoubytná rez – aecidiové stadium na borovici vejmutovce, uredo- a teliospory na rodu Ribes; na bázi kmene a větví borovic propadlé nekrózy s výronem pryskyřice + oranžově žluté aecidie

Gymnosporangium spp. – dvoubytné rzi – střídání hostitelů: Malus, Sorbus, Pirus x jalovec – Juniperus; žlutohnědé vřetenovité zduřeniny na větvích a kmeni jalovců, za vlhka nabobtnávají (rosolovité)

Coleosporium, dvoubytné rzi, spermogonia (oranžové skvrny) a aecie (puchýřky) na živých jehlicích borovic, uredo- a teliospory na bylinách

Sypavky


opadávání jehličí; choroba způsobená houbami rodu Lophodermium (př. L. pinastri = sypavka borová; L. abietis - smrky); nejprve skvrnitost jehličí, pak hnědnutí, usychání a uschlé rezavé jehlice hromadně opadávají; na jehlicích černé plodničky – za sucha uzavřené, za vlhka otevřené

Černě


hnědé až černé povlaky na listech nebo jehličí – zmenšují asimilační plochu; vřeckaté nebo nedokonalé houby; většinou žijí saprotrofně na výměšcích mšic nebo červců, kterými jsou listy pokryty

Listové skvrnitosti


druhy rodů Mycosphaerella, Cercospora, Venturia, Ramularia, Gnomonia, Rhytisma, Marssonina, Septoria, Taphrina

Černá skvrnitost listů Rhytisma acerinum – javor; Rhytisma salicinum - vrba


nejprve žluté skvrny, pak lesklé černé dehtové skvrny

  1. Tracheomykózy


mycelium houby roste v cévách, ucpává je a vylučuje toxiny – rostlina vadne a hyne

- houby rodů Fusarium spp., Verticillium albo-atrum – hnědé zbarvení cévních svazků

- Grafióza jilmů = holandská nemoc jilmů - Ophiostoma ulmi = Ceratocystis ulmi, konid. stad. Grafium ulmi

vadnutí, žluté zbarvení, odumírání výhonů a větví na jaře; ucpává cévy a buď stromy pomalu odumírají (větve stromu usychají mnoho let) nebo strom náhle uschne uprostřed vegetace (listy vadnou, svinou se, uschnou a mrtvé listí hned neopadává); na příčném řezu nemocnou větví nebo kmenem skvrnitost dřeva – kroužky drobných hnědých až černých teček, které jsou uspořádány podél jednoho nebo několika letokruhů;

přenos kůrovci rodu Scolytus – zanášejí do svých chodbiček konidie houby





  1. Choroby dřevních částí

Čarověníky


houby rodu Taphrina T. betulina (břízy), T. carpini (habr), T. epiphylla (olše); kulovitě nahloučené větve, listy drobné a naspodu vrstva vřecek

i některé rzi mohou způsobovat čarověníky


Zasychání větévek a slabých kmínků – Valsa spp.


houba způsobuje usychání větví a odumírání mladých stromků; napadá listnáče

Nectria cinnabarina (rážovka rumělková), Nectria coccinea


nekróza kůry na větvích a kmeni, vadnutí a odumírání větví, v zimě na kůře červené plodničky velikosti špendlíkové hlavičky; napadá listnáče

Nádory


uzavřené rakoviny – rakovinné rány uzavřené lýkem a živou kůrou, která bývá popraskaná; př. rakovina listnáčů způsobená Nectria galligena, N. ditissima, nádory na břízách a jiných listnáčích - Inonotus = rezavec; rakovina jedlí - rez jedlová

otevřené rakoviny – houba periodicky napadá hojivé pletivo, takže část tohoto pletiva odumře; uvnitř nádoru vzniká obnažené dřevo obklopené vrstvami mrtvých pletiv a odumřelou popraskanou kůrou; např. rakovina modřínů způsobená brvenkou modřínovou

Hniloby dřeva = poškození dřeva živých stromů houbami

  • způsobené dřevokaznými houbami - hlavně zástupci Basidiomycetes (choroše), méně Ascomycetes (Pyrenomycetes – Hypocreales, Xylariales)


  • činností mycelia dřevokazných hub dochází k rozkladu dřevní hmoty, tj. hnilobě

  • významná součást ligninolytického i celulolytického aparátu hub je peroxid vodíku H2O2; je produkován řadou enzymů (oxidáz)

  • podle místa vzniku:

kořenové hniloby – nákaza poškozených nebo zdravých kořenů houbou, která vniká často i do kmene a způsobuje jeho vyhnívání (kořenové hniloby např. václavka = Armillaria, kořenovník vrstevnatý = Heterobasidion annosus)

kmenové hniloby – postihuje hlavně starší stromy, nákaza proniká do kmene pahýly po odumřelých a opadaných silnějších větvích v korunách (např. troudnatec kopytovitý = Fomes fomentarius, ohňovec = Phellinus spp.)

ranové hniloby – nákaza začíná od poškozeného místa (těžbou, zvěří, mrazem) na kmeni, kořenových nábězích

  • podle zabarvení dřeva se dělí na:

červenohnědá nebo hnědá hniloba – destrukční rozklad: vzniká působením celulózovorních hub, které rozkládají jen celulózní složku dřeva (celulóza + hemicelulóza), dřevo tmavne uvolňovaným ligninem (červenohnědá nebo hnědá barva), vznikají trhlinky, dřevo ubývá na hmotnosti i objemu, je křehké, lámavé a kostkovitě praská (kostkovitý rozklad dřeva)

např. sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus); hnědá; listnáče

březovník obecný (Piptoporus betulinus) – červenohnědá hniloba; bříza

troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola) – hnědá kostková hniloba; jehličnany (smrk) i listnáče (bříza, buk, dub, javor)

kořenovník vrstevnatý (Heterobasidion annosus); červená hniloba; kořeny jehličnanů

trámovka (Gloeophyllum); hnědá hniloba; jehličnany

pstřeň dubový (Fistulina hepatica); hnědá hniloba

bělochoroš hořký (Oligoporus = Tyromyces stipticus); hnědá hniloba; jehličnany

hnědák Schweinitzův (Phaeolus schweinitzii); hnědá hniloba; jehličnany

bílá hniloba – korozivní rozklad: vzniká působením lignivorních hub, které kromě celulózní složky dřeva rozkládají i lignin, poškozené dřevo má světlou barvu (bílá) a je vláknité, ztrácí na objemu (ne hmotnosti); enzymatický aparát těchto hub obsahuje kromě polysacharas a oligosacharas (které jsou i u celulózovorních hub) i polyfenoloxidasy, které umožňují štěpit lignin

např. outkovka pestrá (Trametes versicolor); listnáče

troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius); bříza, buk

václavka obecná (Armillaria mellea), Armillaria ostoyae; bílá hniloba kořenů a dřeva kmene, pod kůrou bílá houbová vlákna nebo černohnědé provazce rhizomorfy; jehličnany

choroš šupinatý (Polyporus squamosus); listnáče

trsnatec obrovský (Meripilus giganteus); listnáče

lesklokorka ploská (Ganoderma applanatum); listnáče, občas jehličnany

ohňovec obecný (Phellinus ignarius); listnáče

rezavec (Inonotus); listnáče


  • voštinová hniloba – rozklad začíná v jarním dřevě v podobě malých dvůrků (dutinek)

např. kořenovník vrstevnatý (Heterobasidion annosus); jehličnany

ohňovec smrkový; smrky



  • měkká hniloba – k rozkladu dochází za velmi teplého a vlhkého období – zapaření dřeva; rozkládá se celulóza i hemicelulóza, lignin jen málo narušený; v přírodě na uschlých opadaných větvích nebo mrtvých větvích listnáčů v korunách stromů; původci – nedokonalé a vřeckaté houby - tvrdohouby z čeledi Xylariaceae: dřevomor = Hypoxylon, spálenka skořepatá = Ustulina deusta, korovitka = Diatrype, dřevnatka parohatá = Xylaria hypoxylon
1   2   3   4   5   6   7


База данных защищена авторским правом ©shkola.of.by 2016
звярнуцца да адміністрацыі

    Галоўная старонка