Choroby zeleniny

Bakterióza sazeček chmele

žlutozelené skvrny, na spodní straně listů šedofialový povlak plísně

bílé skvrny na svrchní straně listů

Tabák
Virosy

světle a tmavě zelené skvrny na listech, na mladých listech na tmavých místech puchýřky, kadeřavost; přenos šťávou napadených rostlin

chlorotické až nekrotické kroužky na listech; přenos šťávou a půdou

na listech nekrotické pásy podél žilnatiny; mladé rostliny mohou odumírat, u dospělých odumírají nebo opadávají spodní listy; přenos šťávou a půdou

na listech koncentrické hnědé skvrny, postupně splývají a rozšiřují se na celý list, který zasychá

na kořenovém krčku hnědé až černé skvrny, pletivo hnije, u Pythia se v něm tvoří oospory; u fytoftory navíc hnijí i kořeny

žluté skvrny na listech, na spodní straně šedobílý povlak plísně; pletivo nekrotizuje, hnědne a zasychá

bílý moučnatý povlak na listech

CHOROBY OVOCNÝCH DŘEVIN (JÁDROVINY, PECKOVINY, SKOŘÁPKOVINY)

Jonathanová (lenticelová) skvrnitost

propadlé tmavší skvrny na slupce, pod nimi ostrůvky zhnědlé dužniny, které mají nepříjemně hořkou chuť; důsledek nedostatku Ca v plodech (nevyrovnaná výživa – nadbytek N a K)

během skladování slupka hnědne, dužnina není poškozena; nejvíc předčasně sklizené, pozdě uskladněné amenší nevyzrálé plody; způsobeno nahromaděním aromatických produktů metabolismu; hlavně trpí odrůdy Idared, Ontario

hnědé skvrny na slupce i v dužnině, hlavně kolem jádřince, nepříjemná chuť; při nedostatku Ca a Mg a nadbytku N a K; více trpí Ontario, Jonathan

od jádřince vodnatě sklovitá pletiva, pak hnědnou; vznik v důsledku proniknutí vody do mezibuněčných prostor – při rychlém nárůstu plodů v důsledku vydatných dešťů po období sucha; Ontario, Jonathan, Starkrimson

po uskladnění na povrchu jablek proláklé hnědé skvrny, hořká chuť dužniny, infekce plodů v létě konidiemi přes lenticely a poranění

hnědé skvrny se zeleným popraškem konidií, vodnatá měkká pletiva, hniloba

černé zbarvení plodů a kožovitá konzistence

hniloba plodů od jádřince

hniloba jádřince, na slupce růžová ohniska hniloby, pletiva hnědnou a mají hořkou chuť

přenos vegetativním množením (roub, očko, vegetativní podnož) a škůdci, ochrana - boj proti vektorům

na listech ostře ohraničené žluté až bílé skvrny, kroužky, kresby, které mohou nekrotizovat; i na slivoni, meruňce, broskvoni, třešni, višni

trvale latentní onemocnění jabloně většinou bez příznaků; výjimečně rzivost slupky, i deformace listů; napadá jabloň, hrušeň, slivoň, meruňku, broskvoň, třešeň, višeň

ohýbání jednoletých výhonů (letorostů), příčinou nedostatečná lignifikace dřevních částí, větve jsou v horní části zeslabené; i hrušeň, třešeň, višeň

latentní virus; žlábky na bázi kmene, zduření kmene a nekrózy v místě srůstu roubu s podnoží

zvětšení palistů až na tvar normálních listů; metlovitost – prorůstání spících pupenů (boční výhony pak svírají ostrý úhel); nadměrné větvení kořenů; plody jsou malé s dlouhými stopkami; někdy stromy znovu vykvetou na podzim; fytoplazmóza, přenos roubem, kokoticí, křísy

na zploštělých větvích a kmenech podlouhlé rýhy a propadliny, kambium odumírá, kůra větví se odlupuje a vznikají otevřené rány; fytoplazmóza

plody zůstávají zelené, nebo skvrny; karanténní fytoplazmóza; přenos roubem

na plodech strupy; přenos roubem

tmavozelené skvrny, kroužky na plodech, deformace plodů, v dužnině shluky sklerenchymatických buněk

na kůře puchýře, pak praskání a odlupování kůry; odumírání větévek

náhlé zvadnutí a odumření stromu, nebo pomalé chřadnutí – postupné svinování listů, růst potlačen; fytoplazmóza, přenos rouby, semenem, merami

nádory kořenů jabloní, hrušní a dalších ovocných stromů; mladým stromkům nádor odčerpává živiny

na květech, listech, větvích, letorostech, kořenech, plodech - vodnaté, zvětšující se skvrny, hnědnou až černají, vadnutí a zasychání postižených částí, které zůstávají v korunách stromů a vypadají jako popálené; napadené letorosty se hákovitě ohýbají; napadené ovoce černá, mumifikuje; zavlhka na postižených částech kapičky bakteriálního exudátu – šíření; karanténní choroba

infekce plodů při poranění (kroupy, škůdci); na plodech hnědé skvrny, dužnina hnědne a celý plod hnije; na povrchu bíložluté kupky konidií v koncentrických kruzích; mumifikace plodů; ve skládkách způsobuje černou hnilobu

bílé moučnaté povlaky na všech zelených částech – rašící pupeny a listy, letorosty, květy a mladé plody; při napadení hned při rašení - listy zakrňují, svinují se, hnědnou a předčasně usychají, napadená poupata a květy jsou menší s bílozelenými korunními plátky, malé přírůstky dřeva, plodnost klesá; houba přezinuje myceliem mezi šupinami pupenů

na listech sazovité skvrny, pak nekrotizace a opad; na plodech šedočerné zkorkovatělé skvrny, dochází k deformacím a praskání plodů - vstupní brána pro další patogeny; méně napadá větvičky; houba přezimuje ve spadaných listech formou pseudoperitecií

na listech (hlavně na spodní straně) a na plodech sazovité hnědočerné až šedočerné skvrny, u plodů deformace a praskání a následná hniloba; napadá často i větvičky (hluboce rozeklaná kůra – odchlipuje se); přezimuje ve spadaných listech formou pseudoperitecií a myceliem na napadených větévkách

dvoubytná rez, primární hostitel Juniperus sabina - teleutospory na větvích (žlutohnědé sloupce), aecidiové stadium na hrušni – oranžové skvrny na listech

postihuje hlavně jabloně, napadá hlavně starší stromy, průnik poraněním; způsobuje:

a) otevřenou rakovinu - uprostřed nádoru obnažené dřevo, b) uzavřenou rakovinu - boulovité nádory na větvích: strom nádor uzavře nadměrnou tvorbou kalusu, ale houba v něm vegetuje dál a nádor roste; na jaře na větvích žlutá sporodochia konidioforů

Límcová choroba jabloní – Phytophtora cactorum

způsobuje nekrózu jabloňových kmenů; na kůře hnědá propadlá místa, v místě napadení puchýře a trhliny, ze kterých vyrůstá nažloutlý kalus, postupně nekróza celého obvodu napadené části kmene

okrouhlé skvrny se světlešedým středem a hnědým okrajem, uprostřed skvrn černé pyknidy, silně napadené listy předčasně opadávají, vřeckaté stadium vzniká ve spadaných listech během zimy

plošné nekrózy, rakovinné rány a odumírání větévek; na kmenech a silnějších větvích hnědofialové nekrózy, na poškozených částech černé pyknidy a později stromata a v nich perithecia; příležitostný parazit - napadá oslabené a poraněné stromy

na listech, plodech, peckách ornamentální kresby, skvrny, kroužky, proužky; na plodech se kresby, skvrny nebo proužky postupně propadávají – vzniká neštovičný povrch plodů, dužnina v místě skvrn červenohnědá pevně drží na pecce, postižené plody předčasně opadávají, mají méně cukru; slivoň, meruňka, broskvoň; přenos veget. množením, mšicemi

na čepelích listů chlorotické ohraničené skvrny, kroužky, postižená pletiva postupně nekrotizují a vypadávají, na spodní straně listů někdy enace; napadá třešeň, višeň, broskvoň, meruňku, slivoň

Chlorotická kroužkovitost třešně – Cherry chlorotic ringspot

příznaky (žlutá mozaika, žlutá strakatost, kroužkovitost) se často vůbec netvoří; způsobená virem zakrslosti švestek; přenos šťávou, semeny, pylem

Svinutka třešně – Cherry leafroll

žluté skvrny, způsobená virem zakrslosti švestky nebo směsnou infekcí s virem nekrotické kroužkovitosti slivoně

na listech skvrny, kroužky, kresby; postupně dochází k zúžení listů (vrbolistost) a zakrslosti; přenos vegetativním množením, semeny, pylem; slivoň, třešeň, višeň, meruňka, broskvoň

na letorostech nekrózy, odumírají, v místech odumírání rakovinné nádory, odlupování kůry a silný klejotok; na listech nekróza hlavní žilky, deformace listů

chlorotické pásky, kroužky nebo skvrny na listech

kresby na listech, na plodech pseudoneštovice (tj. žlábky a jamky); původce – virus chlorotické skvrnitosti jabloně

Fytoplasmosy

Maloplodost třešně – little cherry

na větvích a kmenech propadlá tmavá nekrotická místa, rakovinné znetvoření, otevřené rány; nekrózy zasahují vodivá pletiva a části nad postiženými místy vadnou a usychají, objevuje se silný klejotok; na květních částech a zelených plodech vodnaté černající skvrny (poškození připomíná strupovitost); napadá nejčastěji švestku, broskvoň, meruňku, třešeň

plody jsou světlejší, abnormálně se prodlužují se (dorůstají až 2-7 cm), nakonec jsou protáhlé, mírně zakřivené, uvnitř nejsou pecky; povrch pokrytý bílým povlakem vřecek; plody (puchry) hnědnou, zasychají a opadávají; houba přezimuje myceliem ve větvích nebo blastosporami (kvasinkovité mycelium) v šupinách pupenů; rod Prunus

tvorba čarověníků – tvořené tenkými bohatě větvenými nahloučenými větvičkami (nadměrné větvení z jednoho místa); listy zkadeřené s bílým povlakem vřecek na rubu, listy předčasně hnědnou, zasychají a opadávají; přezimuje v parenchymu lýka větviček; rod Prunus

tvorba čarověníků, listy jsou menší na rubu s růžovým povlakem vřecek; přezimuje myceliem ve dřevě větví; rod Cerasus

rašící listy se stáčejí a kadeřaví - tvoří se vypouklé světlezelené nebo červené puchýře, na spodní straně bílý povlak vřecek; broskvoň, mandloň

bílý (později hnědý) moučnatý povlak na listech, letorostech, plodech; listy se deformují, usychají a opadávají, může docházet k deformacím a praskání plodů; broskvoň, mandloň, růže

šedobílý moučnatý povlak na listech a konci letorostů, listy žloutnou a opadávají; meruňka, broskvoň, slivoň, višeň, mandloň

žloutnutí, opadávání listů, větve usychají a strom odumírá

václavky tvoří pod kůrou na bázi kmene bílé mycelium a na kůře kořenů černé rhizomorfy

u Verticillia – hnědé cévní svazky, jejich ucpání a pak vadnutí

hlavně na meruňkách jedním z původců apoplexie; na třešních a višních spíš odumírání větviček a menších větví, na nich pyknidy

rychlý průběh – náhlé vadnutí částí nebo celých stromů, nekrózy kůry, praskliny, rakovinné rány; příčiny – celkové oslabení, teplotní výkyvy, zamokřené těžké půdy, napadení bakteriemi Xanthomonas pruni a Pseudomonas syringae, houbami Cytospora cincta, Verticillium albo-atrum, V. dahliae, Monilia laxa, Gnomonia erythrostoma

napadá listy, plody, letorosty; na plodech sazovité povlaky houby, dužnina pod nimi hnědne, plody pukají, zasychají; přezimuje myceliem na povrchu letorostů a vřecky ve spadlých listech; třešeň, višeň

napadá plody, letorosty, listy; na plodech černé korkovité skvrny, napadená pokožka praská; přezimuje myceliem na větvích; meruňka, broskvoň, mandloň

infekce plodů při poranění (kroupy, škůdci) – hniloba, na povrchu kupky konidioforů, napadené plody buď opadávají nebo mumifikují a zůstávají v koruně; květy a mladé plody hnědnou a zasychají; listy a letorosty vadnou a zasychají – moniliový úžeh; na postižených místech často klejotok; hniloba plodů postihuje všechny druhy peckovin, moniliový úžeh nejčastěji višeň a meruňku

polyfágní houba, průnik do dřeva poraněním, na kůře červená sporodochia s konidiemi, v zimě červená perithecia; houbová vlákna ve vodivých svazcích zpomalují pohyb vody a živin + produkuje toxiny – větve usychají a odumírají

na listech nejdřív žlutá, později cihlově červená okrouhlá stromata, ke konci vegetace od středu černají; při silném napadení listy usychají a předčasně opadávají; přezimuje na opadaných listech, kde se vyvíjejí plodnice s vřecky

dvoubytná rez, mezihostitel aecidiální fáze sasanka pryskyřníkovitá, na švestce uredospory a teliospory; slivoň, trnka, meruňka, broskvoň.

od okrajů listů žluté skvrny, pak listy hnědnou, usychají, svinují se, ale neopadávají a zůstávají viset na stromě až do jara; třešeň, meruňka

okrouhlé vínově červené skvrny na listech, na rubu bílorůžový povlak konidií (acervuly); skvrny splývají, nekrotizují, při silnějším napadení listy žloutnou nebo červenají a předčasně opadávají; třešeň, višeň, i slivoň, meruňka, broskvoň

na listech červenavé okrouhlé skvrny, napadené pletivo odumírá a vypadává, takže listy zůstávají dírkovité; plody deformované a předčasně opadávají; na letorostech - červené skvrny, které nekrotizují + klejotok, vedou k odumření pupenů nebo výhonů; všechny peckoviny

Skořápkoviny

Ořech (Juglans regia), Líska (Corylus avelana)