Černání stonku = černá noha – Erwinina carotovora var. atroseptica
báze stonků černá, zahnívá, slizovatí, kořeny odumírají, hlízy podléhají mokré hnilobě
Bakteriální vadnutí – Erwinia carotovora var. carotovora
vadnutí rcholových listů, stonek buď vadne, tmavne a zahnívá nebo zůstává zelený a suchý a uvnitř se šíří suchá hniloba stonku; hlízy podléhají mokré hnilobě
Obecná strupovitost brambor – Streptomyces scabies
na povrchu hlíz strupy (nepráší); strupy mohou být vstupní branou pro další patogeny
Mykosy
Prašná strupovitost brambor – Spongospora subterranea (Myxomycota, Plasmodiophoromycetes)
na slupce hlíz bradavičnaté neštovičky, praskají (hvězdovitě rozpraskaná slupka) a prášek se uvolňuje, ve slupce zůstávají malé dutinky; výskyt choroby ve vyšších vlhčích polohách
Rakovina brambor – Synchytrium endobioticum (Chytridiomycota)
na hlízách nažloutlé květákovité nádory, které pak zahnívají; karanténní choroba, do brambor proniká v místě oček
Suchá hniloba hlíz (zástupci Deuteromycetes, Moniliales)
Phoma foveata – na hlízách tmavohnědé miskovité prohlubeniny; slupka v místě napadení zvrásněná do koncentrických prstenců; do dužniny zasahuje hluboká ohraničená nekróza, v hlízách šedé mycelium
Fusarium solani – na hlízách tmavá, později zcvrklá vpadlá místa; na slupce světlé mycelium; uvnitř hlízy vznik dutin a mumifikace hlíz (celé se zcvrknou)
Alternaria solani – viz. dále
Kořenomorka bramborová – Rhizoctonia solani (Deuteromycetes, Mycelia sterilia), pohl. stad. Thanatephorus cucumeris (Basidiomycetes)
na hlízách černohnědé vločky (vločkovitost hlíz) – tj. sklerocia, pod vločkami může způsobit hnilobu; na bázi stonků bílé mycelium; v paždí listů vzdušné hlízky
Plíseň bramborová – Phytophtora infestans (Oomycota)
na listech od okrajů nebo od špičky – nažloutlé až světle zelené olejovité skvrny, hnědnou a mezi zdravým a napadeným pletivem přechodná světle zelená zóna, za vlhka na spodní straně šedobílý nálet konidioforů a konidií; na stoncích a řapících hnědé zahnívající skvrny; na pokožce hlíz hnědé až olovnatě šedé skvrny, které se později propadají a pod nimi se nachází rezavě hnědé pletivo neostře ohraničené od zdravého – přechází na celou hlízu = hnědá hniloba (většinou se pak mění na mokrou hnilobu = následná infekce bakteriemi)
Hnědá skvrnitost listů brambor – Alternaria solani (Deuteromycetes, Moniliales)
na starších listech hnědé ostře ohraničené skvrny s koncentrickými prstenci; na pokožce hlíz vpadlé ostře ohraničené skvrny a pod nimi tmavohnědé pletivo ostře ohraničené od zdravého – dochází k suché hnilobě hlíz
Fusariové vadnutí brambor – Fusarium spp., Fusarium oxysporum (Deuteromycetes, Moniliales)
odspodu vadnutí a žloutnutí listů (hlavně po suchém a teplém počasí), na řezu hnědé cévní svazky, stonky mohou být hnědé i na povrchu
Koletotrichové vadnutí brambor – Colletotrichum atramentarium (Deuteromycetes, Melanconiales)
listy žloutnou a zasychají, na stoncích často vzdušné hlízky, kořeny gumovatí a měknou Sklerotiniové zahnívání stonků – Sclerotinia sclerotiorum (Ascomycetes, Helotiales) na spodních částech stonků nebo listových řapících bílé vatovité mycelium + černá sklerocia, v místě napadení se rostlina zlomí a vadne
Plíseň šedá – Botrytis cinerea (Deuteromycetes, Moniliales)
na okrajích nebo špičkách listů, příp. na stoncích hnědé hnilobné skvrny s šedým plísňovým náletem
Cukrovka
Fyziologické poruchy
Srdéčková hniloba – způsobená nedostatek bóru; při nedostatku vody špatná výživa rostlin bórem, souvisí i s vysokým pH; srdéčkové listy chlorotické, černají a odumírají, později černá suchá hniloba přechází i na vrchol bulvy
Virosy
Nekrotická virová žloutenka řepy – Beet yellow virus BYV
první příznak – chlorotické až nekrotické zbarvení žilek nejmladších listů, později starší vnější listy žloutnou od špičky a od okrajů, přičemž žilky zůstávají zelené, někdy na žlutých plochách hnědé tečkovité nebo čárkovité skvrny; přenos mšicemi hlavně broskvoňovou (Myzus persicae)
žloutnutí není provázeno nekrózami a projasněnín žilek; vnější listy získávají žlutooranžovou barvu mezi žilkami, které zůstávají zelené; napadené listy často rychle odumírají celé; přenos perzistentně mšicí broskvoňovou (Myzus persicae)
Rizománie – Beet necrotic yellow vein virus BNYVV
kořen je krátký, zaškrcený, vousatý (vousatost kořene); cévní svazky ve spodní části kořene tmavé; přenos půdní houbou Polymyxa betae
Mozaika řepy – Beet mosaic virus BMV
nejprve prosvětlování žilek mladých listů, pak tvorba mozaiky (světle zelené nebo žluté skvrny, čárky, kroužky), kadeřavost listů, starší mozaikové listy vadnou a odumírají; přenos mšicí broskvoňovou (Myzus persicae) a m. bobovou (Aphis fabae)
Bakteriosy
Tumorovitost řepy – Agrobacterium tumefaciens
v místech poranění vznikají hnědé nádory, jejich povrch často popraskaný
Strupovitost bulvy – Streptomyces scabies
na povrchu bulev bradavičnaté tmavě hnědé strupy, mohou zasahovat i hluboko do pletiv bulvy
Mykosy
Skvrnatička řepná – Cercospora beticola (Deuteromycetes, Moniliales)
kulaté šedohnědé skvrny s červenofialovým lemem, uprostřed skvrn konidiofory; při stoupajícím napadení listy usychají
Větevnatka řepná – Ramularia beticola (Deuteromycetes, Moniliales)
hnědé, nepravidelné, hranaté skvrny se světlým středem a úzkým tmavým lemem, uprostřed skvrn konidiofory; na rozdíl od Cercospory se vyvíjí při nižších teplotách
Tečnatka řepná – Pleospora betae (Ascomycetes) konid. stad. Phoma betae (Deuteromycetes, Sphaeropsidales)
kulaté hnědé skvrny s koncentrickou stavbou, na skvrnách pyknidy, pletivo straších skvrn se trhá a vypadává
|