Choroby zeleniny




старонка3/7
Дата канвертавання24.04.2016
Памер262.9 Kb.
1   2   3   4   5   6   7

Černání stonku = černá noha Erwinina carotovora var. atroseptica


báze stonků černá, zahnívá, slizovatí, kořeny odumírají, hlízy podléhají mokré hnilobě

Bakteriální vadnutí Erwinia carotovora var. carotovora

vadnutí rcholových listů, stonek buď vadne, tmavne a zahnívá nebo zůstává zelený a suchý a uvnitř se šíří suchá hniloba stonku; hlízy podléhají mokré hnilobě



Obecná strupovitost brambor Streptomyces scabies

na povrchu hlíz strupy (nepráší); strupy mohou být vstupní branou pro další patogeny
Mykosy

Prašná strupovitost brambor Spongospora subterranea (Myxomycota, Plasmodiophoromycetes)


na slupce hlíz bradavičnaté neštovičky, praskají (hvězdovitě rozpraskaná slupka) a prášek se uvolňuje, ve slupce zůstávají malé dutinky; výskyt choroby ve vyšších vlhčích polohách

Rakovina brambor Synchytrium endobioticum (Chytridiomycota)


na hlízách nažloutlé květákovité nádory, které pak zahnívají; karanténní choroba, do brambor proniká v místě oček

Suchá hniloba hlíz (zástupci Deuteromycetes, Moniliales)


Phoma foveata – na hlízách tmavohnědé miskovité prohlubeniny; slupka v místě napadení zvrásněná do koncentrických prstenců; do dužniny zasahuje hluboká ohraničená nekróza, v hlízách šedé mycelium

Fusarium solani – na hlízách tmavá, později zcvrklá vpadlá místa; na slupce světlé mycelium; uvnitř hlízy vznik dutin a mumifikace hlíz (celé se zcvrknou)

Alternaria solani – viz. dále

Kořenomorka bramborová Rhizoctonia solani (Deuteromycetes, Mycelia sterilia), pohl. stad. Thanatephorus cucumeris (Basidiomycetes)

na hlízách černohnědé vločky (vločkovitost hlíz) – tj. sklerocia, pod vločkami může způsobit hnilobu; na bázi stonků bílé mycelium; v paždí listů vzdušné hlízky



Plíseň bramborová Phytophtora infestans (Oomycota)

na listech od okrajů nebo od špičky – nažloutlé až světle zelené olejovité skvrny, hnědnou a mezi zdravým a napadeným pletivem přechodná světle zelená zóna, za vlhka na spodní straně šedobílý nálet konidioforů a konidií; na stoncích a řapících hnědé zahnívající skvrny; na pokožce hlíz hnědé až olovnatě šedé skvrny, které se později propadají a pod nimi se nachází rezavě hnědé pletivo neostře ohraničené od zdravého – přechází na celou hlízu = hnědá hniloba (většinou se pak mění na mokrou hnilobu = následná infekce bakteriemi)



Hnědá skvrnitost listů brambor Alternaria solani (Deuteromycetes, Moniliales)

na starších listech hnědé ostře ohraničené skvrny s koncentrickými prstenci; na pokožce hlíz vpadlé ostře ohraničené skvrny a pod nimi tmavohnědé pletivo ostře ohraničené od zdravého – dochází k suché hnilobě hlíz



Fusariové vadnutí brambor Fusarium spp., Fusarium oxysporum (Deuteromycetes, Moniliales)

odspodu vadnutí a žloutnutí listů (hlavně po suchém a teplém počasí), na řezu hnědé cévní svazky, stonky mohou být hnědé i na povrchu


Koletotrichové vadnutí bramborColletotrichum atramentarium (Deuteromycetes, Melanconiales)

listy žloutnou a zasychají, na stoncích často vzdušné hlízky, kořeny gumovatí a měknou

Sklerotiniové zahnívání stonků Sclerotinia sclerotiorum (Ascomycetes, Helotiales)

na spodních částech stonků nebo listových řapících bílé vatovité mycelium + černá sklerocia, v místě napadení se rostlina zlomí a vadne


Plíseň šedá Botrytis cinerea (Deuteromycetes, Moniliales)

na okrajích nebo špičkách listů, příp. na stoncích hnědé hnilobné skvrny s šedým plísňovým náletem


Cukrovka
Fyziologické poruchy

Srdéčková hniloba – způsobená nedostatek bóru; při nedostatku vody špatná výživa rostlin bórem, souvisí i s vysokým pH; srdéčkové listy chlorotické, černají a odumírají, později černá suchá hniloba přechází i na vrchol bulvy
Virosy

Nekrotická virová žloutenka řepy – Beet yellow virus BYV


první příznak – chlorotické až nekrotické zbarvení žilek nejmladších listů, později starší vnější listy žloutnou od špičky a od okrajů, přičemž žilky zůstávají zelené, někdy na žlutých plochách hnědé tečkovité nebo čárkovité skvrny; přenos mšicemi hlavně broskvoňovou (Myzus persicae)

Mírná virová žloutenka řepy Beet mild yellow virus BMYV


žloutnutí není provázeno nekrózami a projasněnín žilek; vnější listy získávají žlutooranžovou barvu mezi žilkami, které zůstávají zelené; napadené listy často rychle odumírají celé; přenos perzistentně mšicí broskvoňovou (Myzus persicae)

Rizománie – Beet necrotic yellow vein virus BNYVV

kořen je krátký, zaškrcený, vousatý (vousatost kořene); cévní svazky ve spodní části kořene tmavé; přenos půdní houbou Polymyxa betae



Mozaika řepy Beet mosaic virus BMV

nejprve prosvětlování žilek mladých listů, pak tvorba mozaiky (světle zelené nebo žluté skvrny, čárky, kroužky), kadeřavost listů, starší mozaikové listy vadnou a odumírají; přenos mšicí broskvoňovou (Myzus persicae) a m. bobovou (Aphis fabae)


Bakteriosy

Tumorovitost řepy Agrobacterium tumefaciens


v místech poranění vznikají hnědé nádory, jejich povrch často popraskaný

Strupovitost bulvy Streptomyces scabies

na povrchu bulev bradavičnaté tmavě hnědé strupy, mohou zasahovat i hluboko do pletiv bulvy
Mykosy

Skvrnatička řepná Cercospora beticola (Deuteromycetes, Moniliales)

kulaté šedohnědé skvrny s červenofialovým lemem, uprostřed skvrn konidiofory; při stoupajícím napadení listy usychají



Větevnatka řepná Ramularia beticola (Deuteromycetes, Moniliales)

hnědé, nepravidelné, hranaté skvrny se světlým středem a úzkým tmavým lemem, uprostřed skvrn konidiofory; na rozdíl od Cercospory se vyvíjí při nižších teplotách

Tečnatka řepná Pleospora betae (Ascomycetes) konid. stad. Phoma betae (Deuteromycetes, Sphaeropsidales)

kulaté hnědé skvrny s koncentrickou stavbou, na skvrnách pyknidy, pletivo straších skvrn se trhá a vypadává


1   2   3   4   5   6   7


База данных защищена авторским правом ©shkola.of.by 2016
звярнуцца да адміністрацыі

    Галоўная старонка