Choroby zeleniny




старонка2/7
Дата канвертавання24.04.2016
Памер262.9 Kb.
1   2   3   4   5   6   7

Mykosy


Padlí travní - Erysiphe graminis (= Blumeria graminis) (Ascomycetes, Erysiphales)

napadá obiloviny a trávy – vytváří specializované formy; příznaky – na pochvách, čepelích a klasech bílé, později šedohnědé moučnaté povlaky mycelia a konidií, listy předčasně žloutnou a odumírají



Pruhovitost ječmene Pyrenophora graminea, konid. stad. Drechslera graminea (Helminthosporium graminearum)

na listech mezi list. nervy protáhlé žluté skvrny, pletiva hnědnou, odumírají a list se třepí v pruzích



Hnědá skvrnitost ječmene Pyrenophora teres, konid. stad. Drechslera teres

na spodních listech zvětšující se síťované hnědé skvrny, postupně splývají; napadené listy zasychají



Rhynchosporiová skvrnitost Rhynchosporium secalis

na listech skvrny, často mívají tmavý ostře ohraničený okraj a jeden konec špičatý (tj. u ječmene x žito bez tmavých okrajů); při silném napadení listy předčasně odumírají



Braničnatka plevová Leptosphaeria nodorum, konid. stad. Septoria nodorum

původce klasové skvrnitosti; hnědé skvrny s pyknidami na listech, internodiích, pochvách, plevách, pluchách a pluškách; rostliny krní, částečná hluchost klasu



Fusariózy – Monographella nivalis, konid. stad. Fusarium nivale = plíseň sněžná

způsobuje vyzimování obilnin; na jaře po odtání sněhu jsou napadené části rostlin pokryté bílým nebo narůžovělým myceliem houby a postižené rostliny nebo jejich části odumírají; stéblo prorůstá růžovým myceliem a trouchniví; poškozuje i kořeny a báze stébla, způsobuje krnění rostlin, běloklasost

další druhy – Fusarium culmorum, F. graminearum, F. oxysporum, F. avenaceum, F. moniliforme

Paluška travní – Typhula incarnata

vyzimování obilnin; po odtání sněhu žloutnutí a odumírání rostlin; starší listy ležící na půdě jsou pokryté bílým myceliem se sklerocii



Čerň obilná Mycosphaerella tassiana, konid. stad. Cladosporium herbarum

napadá oslabené rostliny; na klasech, obilkách, listech a stéblech tvoří černé povlaky



Rzi – plevová - Puccinia striiformis (mezihostitel neznámý; oranžové kupky spor v pruzích)

travní Puccinia graminis (mezihostitel Berberis vulgaris = dřišťál obecný a Mahonia aquifolium = mahónie cesmínolistá; rezavé pruhy kupek spor; specializované formy)

pšeničná Puccinia recondita (mezihostitel Thalictrum = žluťucha a Isopyrum = zápalice)

ječná Puccinia hordei (mezihostitel Ornithogalum = snědek)

ovesná Puccinia coronata (mezihostitel Rhamnus cathartica = řešetlák počistivý nebo Frangula alnus = krušina olšová)


Sněti - prašná sněť pšeničná Ustilago tritici + prašná sněť ječná Ustilago nuda

rostliny zakrňují; tvoří snětivé klasy – kvítky přeměněny na černou prášivou hmotu chlamydospor; klasy zpočátku obaleny stříbřitou blankou trhá se a spory se uvolňují; v období zrání z klasů zůstává jen prázdné vřeténko; infekce květů a embrya



prašná sněť ovesná Ustilago avenae

klásky přeměněny na černou hmotu chlamydospor; klásky zpočátku kryty šedou blankou - trhá se a spory se uvolňují; v období zrání místo lat zůstávají zbytky rozrušených klásků; infekce klíčků myceliem přezimujícím mezi pluchami



tvrdá (krytá) sněť ječná Ustilago hordei

přeměna klásků na černohnědou nejprve měkkou, později tvrdou hmotu chlamydospor, které jsou obaleny stříbřitou blánou; napadené klasy zůstávají v listové pochvě



mazlavá sněť pšeničná Tilletia caries

zkrácení stébla a delší klasy, nezralé klasy jsou světlejší, klásky odstávají od vřetene; místo obilek tvorba hálek – ty jsou vyplněny hnědočernou mazlavou hmotou zapáchající po slanečcích; infekce klíčků ze spor na povrchu půdy



sněť zakrslá Tilletia controversa

zkrácení stébla, nadměrné odnožování; místo obilek tvorba tvrdých hálek obsahujících chlamydospory; infekce klíčků ze spor na povrchu půdy



Námel Claviceps purpurea = paličkovice nachová (Ascomycetes)

především na žitu, místo obilek se tvoří nafialovělé tvrdé sklerocium; obsahuje alkaloidy ergotamin, ergotoxin – účinek: stahují cévy

Kukuřice
Mykosy

Rez kukuřičná – Puccinia sorghi (mezihostitel Oxalis)

Sněť kukuřičná – Ustilago maydis

na všech nadzemních orgánech; nádory s tuhou šedobílou pokožkou, uvnitř černá nejprve mazlavá, později prášivá hmota chlamydospor



Spála kukuřičnáHelminthosporium carbonum, H. turcicum, H. maydis

na listech hnědé skvrny; napadené porosty vypadají jako spálené



Fusariózy – Giberella fujikuroji, konid. stad. Fusarium moniliforme; Giberella saubinetii =G. zeae, konid. stad. Fusarium graminearum

hniloby klíčků; hniloby stébel (ve dřeni bílé až růžové mycelium, způsobuje lámání stébel); trouchnivění palic (+ zrna jsou pokrytá růžovým myceliem)



Sclerophtora macrospora (Oomycota, Peronosporales)

na napadených orgánech plísňový nálet; vegetační vrchol rostliny zezelená, místo samčích květů se tvoří lístečky („crazy top“)

Brambory
Virosy


Svinutka brambor potato leaf roll virus


listy se kornoutovitě svinují (kolem hlavního nervu nahoru), mají vzpřímený vzhled, rostliny mají slabší stonky a jsou světleji zelené než zdravé; perzistentní přenos mšicí broskvoňovou (Myzus persicae)
Mozaika bramboru - potato virus X

světle zelené difúzní skvrny



Čárkovitost bramboru – potato virus Y

na žilnatině zespodu listů ne krotická skvrnitost ve formě čárek nebo teček



Mírná mozaika bramboru (A viróza bramboru) – potato virus A

připomíná slabé napadení virem X, ale listové čepele zde mírně kadeřaví



S viróza bramboru potato virus S

slabá chloróza nebo mozaika, zvlnění listových okrajů, mírné stočení vrcholů lístků; u velmi náchylných kultivarů – bronzové zbarvení listů nebo nekrotické hnědé skvrny



Svinutková mozaika bramboru (M viróza bramboru) – potato virus M

lžičkovité svinování vrcholových listů, vzrostný vrchol zaostává v růstu

Přenos – mšicemi – hlavně mšice broskvoňová Myzus persicae (Y, A, M – neperzistentně; S)

šťávou (X, Y, A, S, M)


Bakteriosy
1   2   3   4   5   6   7


База данных защищена авторским правом ©shkola.of.by 2016
звярнуцца да адміністрацыі

    Галоўная старонка