Choroby zeleniny




старонка1/7
Дата канвертавання24.04.2016
Памер262.9 Kb.
  1   2   3   4   5   6   7
CHOROBY ZELENINY
Brukvovitá zelenina Brassicaceae
Brassica oleracea : květák (botrytis), brokolice, hlávkové zelí (capitata), kedlubna (gongylodes), kapusta růžičková (gemmifera), hlavatá (sabauda), kadeřábek, b.ř. olejka (arvensis)

B. napus : brukev řepka, čínské zelí (B. napus var. chinensis), pekingské zelí

Raphanus sativus : ředkev setá, ředkvička (radicola)

Armoracia rusticana : křen selský
Fyziologické poruchy - Vyslepnutí květáku

karenční choroba způsobená nedostatkem Mo, vnitřní (srdéčkové) listy jsou nedostatečně vyvinuty nebo usychají – špatný vývoj růžice; mezi žilkami jsou chlorotické skvrny, v půdách s kyselou reakcí


Virosy - Černá kroužkovitost zelí - Turnip mosaic virus (virus mozaiky vodnice) – na všech zást. košťálovin (hl. zelí, květák), ředkev, ředkvička; způsobuje chlorotické lokalizované, později nekrotické kroužky n. skvrny i na srdéčkových listech se mění v nekrotické černohnědé prstence; mech. přenos šťávou + mšicemi

Žilková mozaika květáku - Cauliflower mosaic virus

na nejmladších listech, žilkové mozaiky, lemování žilek, nekrózy + def. listů, při časné nákaze zakrnění + špatná tvorba růžic (netvoří růžice), mech. přenos šťávou i mšicemi


Bakteriosy - Hnědá bakterióza košťálovin - Xanthomonas campestris

žloutnutí listů od okrajů (poškození cévních svazků) - v řezu hnědé až černé (obsahují bakt.), zdrojem infekce půda, napadá především květák



Mokrá hniloba košťálovin - Erwinia carotovora

hlavně čínské zelí, na skládkách, druhotné onemocnění po mech. poškození, měknutí pletiv, vodnatění, mokvání, zapáchání
Mykosy - Padání klíčních rostlin - způs. komplexem patogenů - Olpidium brassicae, Pythium debaryanum, Rhizoctonia solani - poškození kořenového krčku, který vodnatí, černá, zužuje se, rostlina padá.

Nádorovitost košťálovin - Plasmodiophora brassicae (Myxomycota, Plasmodiophoromycetes)

na kořenech nádory - kompaktní, v důsledku napadení kořenů jsou nadzemní části slabší, vadnou, žloutnou, fialoví



Plíseň bělostná - Albugo candida (Oomycota)

lokální infekce - bílé skvrny - pod pokožkou bílá ložiska sporangií – pokožka praskne a uvolňují se spory, systemické infekce - mycelium prorůstá celou rostlinou – deformace; široké spektrum hostitelů, častá na růžičkové kapustě, křenu, v přírodě na kokošce pastuší tobolce



Plíseň zelná - Peronospora parasitica = Peronospora brassicae (Oomycota)

hlavně mladé sazenice v pařeništích, na děložních listech okrouhlé světle žluté skvrny – na spodní straně šedobílý povlak plísně



Fomová hniloba košťálovin - Phoma lingam (Deuteromycetes, Sphaeropsidales)

Brassicaceae, ve všech růstových fázích, na všech orgánech, u vzcházejících rostlin způs. padání, u sazenic - poškození kořenů, na květech, šešule, častá na stoncích; přízn.: šedé skvrny s pyknidami



Alternariová skvrnitost košťálovin - Alternaria circinans, A. brassicae (Deuteromycetes, Moniliales)

způs. padání klíč. rostlin, napadá i vzrostlé rostliny; černé nekrózy, na listech okrouhlé šedohnědé až černé skvrny, ve kt. ložiska konidií, napadené pletivo zasychá – v listech díry


Listová zelenina
Asteraceae: salát (Lactuca sativa), čekanka (Cichorium intybus), štěrbák zahradní (Cichorium endivia), Taraxacum officinale

Chenopodiaceae: špenát (Spinacia oleracea), řepa (Beta vulgaris)

Valerianaceae: kozlíček polní (Valerianella locusta)
Fyziologické poruchy - nedost. Mg – na kys. půdách, chlorózy starších listů mezi žilkami

nedost. Mn – na zásaditých půdách, žloutnutí listů mezi žilkami, pletivo se stává průsvitné, nekrotické

nedost. Mo - zblednutí listů od okraje a mezi žilkami, deformace

Virosy - Mozaika salátu - Lettuce mosaic virus

zblednutí žilek, skvrnitost, mozaika (světle a tmavě zelené skvrny) až nekróza, zkadeření listů, neúplné tvoření hlávek - volné málo zavinuté; přenos mšicemi + osivem

Žloutenka špenátu - Beet yellow virus - žloutnoucí rostliny, křehké listy; přenos mšicemi

Mozaika okurky - Cucumber mosaic virus

bledá, nevýrazná žloutenka salátu, zakrnělé rostliny netvoří hlávky, stejně i na špenátu



Zhrubnutí žilek salátuLettuce big vein

způsobuje žloutnutí a zhrubnutí žilnatiny salátu, přenos zoosporami půdní houby Olpidium brassicae


Mykosy - Plíseň salátová - Bremia lactucae (Oomycota)

na okrajových listech - světležluté skvrny ohraničené žilnatinou, na spodní straně - bílý povlak konidioforů. Za sucha skvrny hnědnou, za vlhka hnilobný rozklad. Při systemické infekci mladé rostliny odumírají.



Plíseň špenátová - Peronospora effusa (Oomycota)

žluté skvrny na listech, na spodu šedofialový povlak konidioforů



Sklerotiniová hniloba hlávkového salátu - Sclerotinia minor (Ascomycetes, Helotiales)

napadá koř. krček, vnější listy žloutnou, vadnou, zahnívají, (vadnutí rostlin způsobeno rozrušením cévních svazků v kořenovém krčku), postupně celá rostlina hnije a rozkládá se; na spodní straně listů a koř. krčku bílé vatovité mycelium a černá sklerocia (pomocí nich přežívá)



Botrytida salátu - Botrytis cinerea (Deuteromycetes, Moniliales)

kořenový krček se zaškrcuje a zahnívá (způs. padání rostlin), na listech vodnaté skvrny + šedé písňové povlaky; přes poranění; výskyt kde je vlhko



Antraknóza (skvrnitost) salátu - Marssonina panattoniana (Deuteromycetes)

napadá salát, čekanku; způsobuje nejprve žluté, později hnědnoucí skvrny, ve středu šedobílý povlak konidií, v místě skvrn dochází ke ztenčení pletiva - skvrny vypadávají



Padlí čekankové - Erysiphe cichoracearum (Ascomycetes, Erysiphales)

bílé moučnaté povlaky - štěrbák, čekanka, pampeliška, meloun, okurka


Kořenová zelenina Apiaceae
Bakteriosy - Měkká hniloba mrkve - Erwinia carotovora

skládková choroba, pletiva měknou a mění se v kašovitou zapáchající hmotu (způsobeno tím, že bakterie rozkládají střední lamelu), průnik poraněním


Mykosy - Černá hniloba mrkve - Stemphylium radicinum = Alternaria radicina (Deuteromycetes, Moniliales)

napadá rostliny ve všech růstových fázích; způsobuje zčernání a ztenčení hypokotylu a kořínku klíčních rostlin – rostliny padají a hynou; řapíky, okolíky - za vlhka šedohnědé mycelium; na kořenech černé ostře ohraničené skvrny a způsobuje suchou hnilobu; významná i jako skládková choroba.



Sklerotiniová hniloba - Sclerotinia sclerotiorum (Ascomycetes, ř. Helotiales)

skládková choroba, bílé vatovité mycelium a černá sklerocia

Alternariová skvrnitost listů mrkve - Alternaria dauci (Deuteromycetes, Moniliales)

čerň na starších listech, stoncích, řapících, květenství - tmavohnědé až černé skvrny - listy jsou jakoby spálené, odumírají; černá hniloba kořenového krčku a kořene



Septoriová skvrnitost listů celeru - Septoria apii (Deuteromycetes, Spheropsidales)

napadá všechny nadzemní části, na listech šedohnědé skvrny se žlutým okrajem, v nich jsou černé pyknidy – listy žloutnou a předčasně odumírají, napadá i řapíky a semena



Strupovitost bulev celeru - Phoma apiicola (Deuteromycetes, Spheropsidales)

na povrchu bulev hnědošedé až rezavohnědé skvrny, povrch bulvy korkovatí, pokožka praská – způsobuje deformaci bulev; na napadených pletivech plodničky pyknidy



Padlí mrkvovitých - Erysiphe heraclei= E. umbeliferarum (Ascomycetes, Erysiphales)

bílý moučnatý povlak moučnatý na listech


Lusková zelenina
fazol (Phaseolus vulgaris)
Virosy - Obecná mozaika fazolu - Bean common mosaic virus

střídání žlutozelených a tmavozelených ploch na listech, žilky mohou hnědnout, deformace listů a lusků, zakrslost; přenos mšicemi, mechanicky, osivem



Žlutá mozaika fazolu - Bean yellow mosaic virus

difúzní žluté skvrny, stárnutím listů se zvýrazňují, deformace listů a lusků; přenos mšicemi


Bakteriosy - Bakteriální skvrnitost - Pseudomonas phaselicola

Hnědá bakteriální skvrnitost - Xanthomonas phaseoli

na listech a luscích hranaté vodnaté skvrny, které se zbarvují červenohnědě a zasychají; za vlhka se šíří

Mykosy - Padání klíčních rostlin - Fusarium, Rhizoctonia, Pythium – komplex půdních patogenů

napadají kořenový krček a bázi stonku vzcházejících rostlin - zbarvují červenohnědě a zahnívají, kořenový krček se ztenčuje a rostlina spadne a odumírá/vadnutí



Rez fazolová - Uromyces phaseoli (Basidiomycetes, Uredinales)

jednobytná rez - všechny vývojové fáze na fazolu: bílé kupky aeciospor, rezavé kupky uredospor, černé teliospor



Antraknóza fazolu - Colletotrichum lindemuthianum (Deuteromycetes, Melanconiales)

na listových čepelích červenohnědé skvrny, hnědnutí žilek, na luscích hnědé skvrny s vystouplým červenofilaovým okrajem



Plíseň šedá - Botrytis cinerea (Deuteromycetes, Moniliales)

nespecializovaný patogen, napadá hlavně oslabené nadzemní části, zahnívání, šedý povlak plísně


hrách (Pisum sativum)
Virosy - Obecná mozaika hrachu - Pea common mosaic virus

žlutozelená skvrnitost mezi žilnatinou listů a palistů (střídání světlých a tmavých skvrn), deformace listů a lusků; přenos mšicemi



Výrustková mozaika hrachu - Pea enation mosaic virus

žlutozelené skvrny podél žilek listů a palistů, později na rubu skvrn – výrůstky; přenos mšicemi

Mykosy - Plíseň hrachová - Peronospora pisi (Oomycota)

žlutohnědé skvrny na listech a palistech, které později nekrotizují, na rubu šedofialový povlak konidioforů



Hnědá strupovitost (antraknóza) hrachu - Ascochyta pinodes (Mycosphaerella pinodes) (Deuteromycetes, Sphaeropsidales; Ascomycetes)

okrouhlé hnědé skvrny na listech, palistech, i na luscích, černé pyknidy



Strupovitost hrachu - Ascochyta pisi (Deuteromycetes, Sphaeropsidales)

žlutohnědé, uprostřed bělavé skvrny na listech, palistech, černé pyknidy, skvrny i na luscích



Kořenové hniloby hrachu - Fusarium oxysporum f.sp. pisi (srpovnička) Fusarium solani, Rhizoctonia (Deuteromycetes), Pythium

houby pronikají do klíčních rostlinek, vyvolávají hnilobu, přechází na kořenový krček – způs. padání klíčních rostlin a rostliny následně odumírají, starší rostliny vadnou, žloutnou a zasychají



Padlí - Erysiphe pisi (Ascomycetes, Erysiphales)

bílé moučnaté povlaky na nadzemních částech rostliny


Cibulová zelenina Liliaceae
Allium cepa, A. ampeloprassum (pór zahradní), A. schoenoprasum (pažitka pobřežní), A. sativum (česnek kuchyňský), Asparagus officinalis (chřest obecný)
Virosy - Žlutá proužkovitost cibule - Onion yellow dwarf virus

na listech cibule a póru žluté proužkování, deformace listů, zakrslost; přenos mšicemi


Mykosy - Plíseň cibulová - Peronospora destructor (Oomycota)

na listech, stvolech - větší žluté skvrny s šedofialovým povlakem konidioforů., listy odumírají, při systemické infekci – rostliny zůstávají zakrslé



Krčková hniloba cibule - Botrytis alli (Deuteromycetes)

nejprve měknutí napadených suknic, zbarvení do šeda + šedý povlak konidií; pak suknice hnědnou a vodnatí a tvoří se na nich sklerocia, cibule se scvrkávají, mumifikují; během vegetace padání klíčních rostlin, hniloba květních stvolů



Bílá sklerociová hniloba česneku- Sclerotium cepivorum

ml. rostliny žloutnou od vrcholu a odumírají, na jejich podpučí - bílé vatovité mycelium + malá černá sklerocia.



Fusariosa česneku - Fusarium solani (Deuteromycetes, Moniliales)

stroužky hnědnou, v podpučí bílý povlak houby, česnek v suchu trouchniví



Suchá hniloba česneku - Penicillium, Aspergillus

především u česneku, pod slupkou stroužků zelený poprašek



Rez cibulová - Puccinia allii (Basidiomycetes, Uredinales)

jednobytná rez, oranžové kupky výtrusů



Sněť cibulová - Urocystis cepulae (Endomycetes, Ustilaginales)

polštářky spor sněti na bázi listů



Helmintosporióza česneku Helminthosporium allii (Deuteromycetes, Moniliales)

na sklizeném česneku se tvoří černý práškovitý povlak a později tmavé skvrny, pod kterými stroužky zahnívají nebo trouchnivějí

Plodová zelenina

Cucurbitaceae : okurka setá (Cucumis sativus), meloun cukrový (C. melo), m. vodní (Citrullus lanatus), tykev velkoplodá (Cucurbita maxima), t. obecná (C. pepo)
Virosy - Cucumber mosaic virus (CMV) , Water melon mosaic virus

na listech a plodech strakatá mozaika, deformace; přenos mšicemi


Bakteriosy - Bakteriální skvrnitost okurek - Pseudomonas syringae pv. lachrymans

už děložní listy - žluté skvrny, mezi žilnatinou pravých listů – průsvitně vodnaté hranaté, listovými žilkami ohraničené skvrny, můžou vypadávat, na spodní straně - kapky bakteriálního slizu


Mykosy - Padlí okurkové - Erysiphe cichoracearum (venku) a Sphaerotheca fuliginea (ve sklenících)

bílý povlak mycelia a konidií na obou dvou stranách listů, listy žloutnou a zasychají, plody zůstávají malé a zdeformované



Plíseň okurková - Pseudoperonospora cubensis (Oomycota)

žluté skvrny na listech ohraničené žilkami, na spodní straně listů šedočerný nálet plísně, v l. 1984-86 v Evropě začaly epidemie



Čerň okurková, gumóza okurek - Cladosporium cucumerinum (Deuteromycetes, Moniliales)

na mladých plodech vpadlé skvrny, za vlhka pokryté černozeleným sametovým povlakem konidioforů a konidií, v okolí skvrn dochází k vylučování kapek gumovitého slizu – gumosa; na listech vodnaté světlezelené hnědnoucí skvrny; i na klíčních rostlinách



Antraknosa okurek - Colletotrichum orbiculare (Deuteromycetes, Melanconiales)

vodnaté světle zelené hnědnoucí skvrny na listech, napadené pletivo zasychá, vypadává, listy odumírají; na plodech propadlé světlezelené později růžové skvrny, plody měknou a zahnívají, acervuly



Padání klíčních rostlin - Rhizoctonia solani (Deuteromycetes), Pythium (Oomycota)

napadá kořenové krčky a báze stonků - měknou, hnědnou, zaškrcují se a rostlinky uvadají (spadnou)



Vadnutí okurky - Fusarium solani, Fus. oxysporum, Verticillium albo-atrum (Deuteromycetes)

rostliny vadnou, listy zůstávají viset na rostlině zelené (nedoch. ke žloutnutí); způsobeno napadením cévních svazků, dochází k jejich ucpání + působením toxinů - nedostatečný přívod vody a živin; cévní svazky zhnědlé



Hlízenka obecná - Sclerotinia sclerotiorum (Ascomycetes, Helotiales)

na řadě plodin; na stonku vodnatě hnědá zahnívající místa, na nichž - bělavé vatovité mycelium s černými sklerocii (zdroj infekce); vadnutí celých rostlin/výhonů


rajče (Lycopersicon esculentum)

Fytoplazma - Stolbur rajčat - tomato stolbur

vrcholky rostlin chlorotické; listy krní, jsou tuhé, zkroucené; dochází k dřevnatění a zbarvení pletiv do fialova

Virosy - Mozaika rajčat - TMV (Tobacco mosaic virus), ToMV (Tomato mosaic virus)

projevuje se jako zelená mozaika, žlutá mozaika, nekróza žilek

Bakteriosy - Bakteriální skvrnitost rajčat - Xanthomonas vesicatoria, Pseudomonas syringae pv. tomato

na listech, stoncích, stopkách, plodech tmavé skvrny se žlutým okrajem, listy se stáčejí a odumírají; na plodech vybledlé vodnaté skvrny; za vlhka na skvrnách kapky exudátu

Bakteriální vadnutí rajčat - Corynebacterium(Clavibacter) michiganense var. michiganense

listy postupně vadnou, žloutnou a svinují se, vadnutí postupuje odspodu na celou rostlinu, která odumírá; na řezu hnědé cévní svazky s bakteriálním slizem (ucpání cévních svazků); na plodech hnědé skvrny s bílým okrajem

Mykosy - Plíseň bramborová - Phytophthora infestans (Oomycota)

ve vlhkých letech – na starších listech od okrajů nebo od špičky - nepravidelné šedozelené až šedohnědé vodnaté skvrny – mezi zdravým a napadeným pletivem přechodná světle zelená zóna, za vlhka na spodní straně šedobílý nálet konidioforů a konidií; na plodech šedozelené/hnědé skvrny, dužnina plodu pod skvrnami ztvrdlá, plody předčasně opadávají a hnijí



Houbové vadnutí rajčat - Fusarium oxysporum, Verticillium (Deuteromycetes, Moniliales)

projevuje se nejprve žloutnutím a vadnutím spodních listů a postupně celé rostliny; napadají kořeny a bázi stonku – prorůstají cévní svazky a způsobují vadnutí; na řezu zhnědlé cévní svazky



Padlí rajčat - Oidium lycopersicum- bělavý povlak na listech

Septoriová skvrnitost rajčat (septorióza) - Septoria lycopersici (Deuteromycetes, Sphaeropsidales)

okrouhlé chlorotické skvrny na nejstarších listech, hnědnou, uvnitř černé tečky – pyknidy; listy odumírají a opadávají



Hnědá skvrnitost rajčat - Alternaria porri f. sp. solani (Deuteromycetes, Moniliales)

na starších listech hnědé koncentrické skvrny ostře ohraničené listovými žilkami, samětově černý povlak konidioforů na spodu listů; napadá i plody, kde způsobuje propadlé černé skvrny; i stonky



Čerň - Cladosporium fulvum (Deuteromycetes, Moniliales)

na listech jako žluté skvrny, na spodní straně listů sametově hnědý povlak konidioforů, listy zasychají a opadávají



Rakovina rajčat - Didymella lycopersici (Deuteromycetes)

může napadat všechny části rostliny (listy, stonky, květy, plody); stonek na bázi hnědý, ztenčený, pokrytý pyknidami, způsobuje náhlé vadnutí a odumírání rostlin – v období začátku dozrávání plodů; i na plodech tmavé vpadlé skvrny se světlým okrajem



Hlízenka obecná - Sclerotinia sclerotiorum (Ascomycetes, Helotiales)

na stonku skvrny, stonek prorostlý bílým vatovitým myceliem, ve kterém vznikají černá sklerocia; rostliny nad infikovaným místem vadnou, později odumírají


paprika (Capsicum anuum)
Virosy – Růžicovitost papriky – původce: CMV (Cucumber mosaic virus)

tvorba velkého množství výhonů - vznik růžicovitých rostlin, deformace květů, plodů



Mozaika papriky – původce: TMV (Tobacco mosaic virus)

mozaiky, nekrózy, deformace listů, zakrslost


Mykosy – Fytoftorová hniloba papriky Phytophtora capsici (Oomycota)

hl. na stoncích nejprve vodnaté, později hnědé skvrny pokryté bílým povlakem houby, i na plodech



Alternariová skvrnitost papriky Alternaria capsici-annui (Deuteromycetes, Moniliales)

na plodech skvrny s černým povlakem konidioforů

CHOROBY POLNÍCH PLODIN

Obiloviny


1) Choroby pat stébel:
Mycosy

Stéblolam - Pseudocercosporella herpotrichoides (Deuteromycetes, Moniliales)

napadá báze stébla a pochvy, mycelium prorůstá dovnitř stébla, zvnějšku na spodních internodiích oválné světlé skvrny s tmavohnědým okrajem, které nejsou ostře ohraničeny od zdravého pletiva; uvnitř stébla je šedé mycelium, v místě napadení se stéblo lehce zlomí



Černání pat stébel (nepravý stéblolam) – Gaeumannomyces graminis (Ascomycetes), nepohl. stad. Ophiobolus graminis (Deuteromycetes)

napadá hlavně kořeny, kde tvoří černé mycelium; napadená pletiva černají a odumírají, přívod živin omezen - rostliny zakrňují; lze je snadno vytáhnout z půdy = stéblo se neláme (+ hluchost klasů nebo běloklasost)


Kořenomorka Rhozoctonia solani


na bázi stébel podlouhlé hnědé skvrny se světlým středem a tmavě hnědým okrajem ostře ohraničeným od zdravého pletiva; ve středu skvrn pak sklerocia

Fusariózy – viz. dole


Helmintosporiózy - Bipolaris sorokiana = Helminthosporium sativum

odumírání klíčních rostlin; suchá černohnědá hniloba kořenů – rostliny lze pak lehce vytáhnout z půdy; na pochvách, stéblech a kolénkách hnědé skvrny; pletiva v kolénkách snadno praskají a stébla se lámou


2) Choroby listů a klasů:
Virosy

Žlutá zakrslost ječmene - Barley yellow dwarf virus

napadá obiloviny a trávy, způsobuje zlatožluté až oranžové zbarvování listů, začíná od špičky a okrajů listů, později celé listy; přenos mšicemi


  1   2   3   4   5   6   7


База данных защищена авторским правом ©shkola.of.by 2016
звярнуцца да адміністрацыі

    Галоўная старонка