Choroby zeleniny

karenční choroba způsobená nedostatkem Mo, vnitřní (srdéčkové) listy jsou nedostatečně vyvinuty nebo usychají – špatný vývoj růžice; mezi žilkami jsou chlorotické skvrny, v půdách s kyselou reakcí

na nejmladších listech, žilkové mozaiky, lemování žilek, nekrózy + def. listů, při časné nákaze zakrnění + špatná tvorba růžic (netvoří růžice), mech. přenos šťávou i mšicemi

žloutnutí listů od okrajů (poškození cévních svazků) - v řezu hnědé až černé (obsahují bakt.), zdrojem infekce půda, napadá především květák

na kořenech nádory - kompaktní, v důsledku napadení kořenů jsou nadzemní části slabší, vadnou, žloutnou, fialoví

lokální infekce - bílé skvrny - pod pokožkou bílá ložiska sporangií – pokožka praskne a uvolňují se spory, systemické infekce - mycelium prorůstá celou rostlinou – deformace; široké spektrum hostitelů, častá na růžičkové kapustě, křenu, v přírodě na kokošce pastuší tobolce

hlavně mladé sazenice v pařeništích, na děložních listech okrouhlé světle žluté skvrny – na spodní straně šedobílý povlak plísně

Brassicaceae, ve všech růstových fázích, na všech orgánech, u vzcházejících rostlin způs. padání, u sazenic - poškození kořenů, na květech, šešule, častá na stoncích; přízn.: šedé skvrny s pyknidami

způs. padání klíč. rostlin, napadá i vzrostlé rostliny; černé nekrózy, na listech okrouhlé šedohnědé až černé skvrny, ve kt. ložiska konidií, napadené pletivo zasychá – v listech díry

nedost. Mn – na zásaditých půdách, žloutnutí listů mezi žilkami, pletivo se stává průsvitné, nekrotické

nedost. Mo - zblednutí listů od okraje a mezi žilkami, deformace

Virosy - Mozaika salátu - Lettuce mosaic virus

zblednutí žilek, skvrnitost, mozaika (světle a tmavě zelené skvrny) až nekróza, zkadeření listů, neúplné tvoření hlávek - volné málo zavinuté; přenos mšicemi + osivem

Žloutenka špenátu - Beet yellow virus - žloutnoucí rostliny, křehké listy; přenos mšicemi

Mozaika okurky - Cucumber mosaic virus

bledá, nevýrazná žloutenka salátu, zakrnělé rostliny netvoří hlávky, stejně i na špenátu

způsobuje žloutnutí a zhrubnutí žilnatiny salátu, přenos zoosporami půdní houby Olpidium brassicae

na okrajových listech - světležluté skvrny ohraničené žilnatinou, na spodní straně - bílý povlak konidioforů. Za sucha skvrny hnědnou, za vlhka hnilobný rozklad. Při systemické infekci mladé rostliny odumírají.

žluté skvrny na listech, na spodu šedofialový povlak konidioforů

napadá koř. krček, vnější listy žloutnou, vadnou, zahnívají, (vadnutí rostlin způsobeno rozrušením cévních svazků v kořenovém krčku), postupně celá rostlina hnije a rozkládá se; na spodní straně listů a koř. krčku bílé vatovité mycelium a černá sklerocia (pomocí nich přežívá)

kořenový krček se zaškrcuje a zahnívá (způs. padání rostlin), na listech vodnaté skvrny + šedé písňové povlaky; přes poranění; výskyt kde je vlhko

napadá salát, čekanku; způsobuje nejprve žluté, později hnědnoucí skvrny, ve středu šedobílý povlak konidií, v místě skvrn dochází ke ztenčení pletiva - skvrny vypadávají

bílé moučnaté povlaky - štěrbák, čekanka, pampeliška, meloun, okurka

skládková choroba, pletiva měknou a mění se v kašovitou zapáchající hmotu (způsobeno tím, že bakterie rozkládají střední lamelu), průnik poraněním

napadá rostliny ve všech růstových fázích; způsobuje zčernání a ztenčení hypokotylu a kořínku klíčních rostlin – rostliny padají a hynou; řapíky, okolíky - za vlhka šedohnědé mycelium; na kořenech černé ostře ohraničené skvrny a způsobuje suchou hnilobu; významná i jako skládková choroba.

čerň na starších listech, stoncích, řapících, květenství - tmavohnědé až černé skvrny - listy jsou jakoby spálené, odumírají; černá hniloba kořenového krčku a kořene

napadá všechny nadzemní části, na listech šedohnědé skvrny se žlutým okrajem, v nich jsou černé pyknidy – listy žloutnou a předčasně odumírají, napadá i řapíky a semena

na povrchu bulev hnědošedé až rezavohnědé skvrny, povrch bulvy korkovatí, pokožka praská – způsobuje deformaci bulev; na napadených pletivech plodničky pyknidy

bílý moučnatý povlak moučnatý na listech

střídání žlutozelených a tmavozelených ploch na listech, žilky mohou hnědnout, deformace listů a lusků, zakrslost; přenos mšicemi, mechanicky, osivem

difúzní žluté skvrny, stárnutím listů se zvýrazňují, deformace listů a lusků; přenos mšicemi

na listech a luscích hranaté vodnaté skvrny, které se zbarvují červenohnědě a zasychají; za vlhka se šíří

Mykosy - Padání klíčních rostlin - Fusarium, Rhizoctonia, Pythium – komplex půdních patogenů

napadají kořenový krček a bázi stonku vzcházejících rostlin - zbarvují červenohnědě a zahnívají, kořenový krček se ztenčuje a rostlina spadne a odumírá/vadnutí

jednobytná rez - všechny vývojové fáze na fazolu: bílé kupky aeciospor, rezavé kupky uredospor, černé teliospor

na listových čepelích červenohnědé skvrny, hnědnutí žilek, na luscích hnědé skvrny s vystouplým červenofilaovým okrajem

nespecializovaný patogen, napadá hlavně oslabené nadzemní části, zahnívání, šedý povlak plísně

žlutozelená skvrnitost mezi žilnatinou listů a palistů (střídání světlých a tmavých skvrn), deformace listů a lusků; přenos mšicemi

žlutozelené skvrny podél žilek listů a palistů, později na rubu skvrn – výrůstky; přenos mšicemi

Mykosy - Plíseň hrachová - Peronospora pisi (Oomycota)

žlutohnědé skvrny na listech a palistech, které později nekrotizují, na rubu šedofialový povlak konidioforů

okrouhlé hnědé skvrny na listech, palistech, i na luscích, černé pyknidy

žlutohnědé, uprostřed bělavé skvrny na listech, palistech, černé pyknidy, skvrny i na luscích

houby pronikají do klíčních rostlinek, vyvolávají hnilobu, přechází na kořenový krček – způs. padání klíčních rostlin a rostliny následně odumírají, starší rostliny vadnou, žloutnou a zasychají

bílé moučnaté povlaky na nadzemních částech rostliny

na listech cibule a póru žluté proužkování, deformace listů, zakrslost; přenos mšicemi

na listech, stvolech - větší žluté skvrny s šedofialovým povlakem konidioforů., listy odumírají, při systemické infekci – rostliny zůstávají zakrslé

nejprve měknutí napadených suknic, zbarvení do šeda + šedý povlak konidií; pak suknice hnědnou a vodnatí a tvoří se na nich sklerocia, cibule se scvrkávají, mumifikují; během vegetace padání klíčních rostlin, hniloba květních stvolů

ml. rostliny žloutnou od vrcholu a odumírají, na jejich podpučí - bílé vatovité mycelium + malá černá sklerocia.

stroužky hnědnou, v podpučí bílý povlak houby, česnek v suchu trouchniví

především u česneku, pod slupkou stroužků zelený poprašek

jednobytná rez, oranžové kupky výtrusů

polštářky spor sněti na bázi listů

na sklizeném česneku se tvoří černý práškovitý povlak a později tmavé skvrny, pod kterými stroužky zahnívají nebo trouchnivějí

Plodová zelenina

Cucurbitaceae : okurka setá (Cucumis sativus), meloun cukrový (C. melo), m. vodní (Citrullus lanatus), tykev velkoplodá (Cucurbita maxima), t. obecná (C. pepo)
Virosy - Cucumber mosaic virus (CMV) , Water melon mosaic virus

na listech a plodech strakatá mozaika, deformace; přenos mšicemi

už děložní listy - žluté skvrny, mezi žilnatinou pravých listů – průsvitně vodnaté hranaté, listovými žilkami ohraničené skvrny, můžou vypadávat, na spodní straně - kapky bakteriálního slizu

bílý povlak mycelia a konidií na obou dvou stranách listů, listy žloutnou a zasychají, plody zůstávají malé a zdeformované

žluté skvrny na listech ohraničené žilkami, na spodní straně listů šedočerný nálet plísně, v l. 1984-86 v Evropě začaly epidemie

na mladých plodech vpadlé skvrny, za vlhka pokryté černozeleným sametovým povlakem konidioforů a konidií, v okolí skvrn dochází k vylučování kapek gumovitého slizu – gumosa; na listech vodnaté světlezelené hnědnoucí skvrny; i na klíčních rostlinách

vodnaté světle zelené hnědnoucí skvrny na listech, napadené pletivo zasychá, vypadává, listy odumírají; na plodech propadlé světlezelené později růžové skvrny, plody měknou a zahnívají, acervuly

napadá kořenové krčky a báze stonků - měknou, hnědnou, zaškrcují se a rostlinky uvadají (spadnou)

rostliny vadnou, listy zůstávají viset na rostlině zelené (nedoch. ke žloutnutí); způsobeno napadením cévních svazků, dochází k jejich ucpání + působením toxinů - nedostatečný přívod vody a živin; cévní svazky zhnědlé

na řadě plodin; na stonku vodnatě hnědá zahnívající místa, na nichž - bělavé vatovité mycelium s černými sklerocii (zdroj infekce); vadnutí celých rostlin/výhonů

Fytoplazma - Stolbur rajčat - tomato stolbur

vrcholky rostlin chlorotické; listy krní, jsou tuhé, zkroucené; dochází k dřevnatění a zbarvení pletiv do fialova

Virosy - Mozaika rajčat - TMV (Tobacco mosaic virus), ToMV (Tomato mosaic virus)

projevuje se jako zelená mozaika, žlutá mozaika, nekróza žilek

Bakteriosy - Bakteriální skvrnitost rajčat - Xanthomonas vesicatoria, Pseudomonas syringae pv. tomato

na listech, stoncích, stopkách, plodech tmavé skvrny se žlutým okrajem, listy se stáčejí a odumírají; na plodech vybledlé vodnaté skvrny; za vlhka na skvrnách kapky exudátu

Bakteriální vadnutí rajčat - Corynebacterium(Clavibacter) michiganense var. michiganense

listy postupně vadnou, žloutnou a svinují se, vadnutí postupuje odspodu na celou rostlinu, která odumírá; na řezu hnědé cévní svazky s bakteriálním slizem (ucpání cévních svazků); na plodech hnědé skvrny s bílým okrajem

Mykosy - Plíseň bramborová - Phytophthora infestans (Oomycota)

ve vlhkých letech – na starších listech od okrajů nebo od špičky - nepravidelné šedozelené až šedohnědé vodnaté skvrny – mezi zdravým a napadeným pletivem přechodná světle zelená zóna, za vlhka na spodní straně šedobílý nálet konidioforů a konidií; na plodech šedozelené/hnědé skvrny, dužnina plodu pod skvrnami ztvrdlá, plody předčasně opadávají a hnijí

projevuje se nejprve žloutnutím a vadnutím spodních listů a postupně celé rostliny; napadají kořeny a bázi stonku – prorůstají cévní svazky a způsobují vadnutí; na řezu zhnědlé cévní svazky

okrouhlé chlorotické skvrny na nejstarších listech, hnědnou, uvnitř černé tečky – pyknidy; listy odumírají a opadávají

na starších listech hnědé koncentrické skvrny ostře ohraničené listovými žilkami, samětově černý povlak konidioforů na spodu listů; napadá i plody, kde způsobuje propadlé černé skvrny; i stonky

na listech jako žluté skvrny, na spodní straně listů sametově hnědý povlak konidioforů, listy zasychají a opadávají

může napadat všechny části rostliny (listy, stonky, květy, plody); stonek na bázi hnědý, ztenčený, pokrytý pyknidami, způsobuje náhlé vadnutí a odumírání rostlin – v období začátku dozrávání plodů; i na plodech tmavé vpadlé skvrny se světlým okrajem

na stonku skvrny, stonek prorostlý bílým vatovitým myceliem, ve kterém vznikají černá sklerocia; rostliny nad infikovaným místem vadnou, později odumírají

tvorba velkého množství výhonů - vznik růžicovitých rostlin, deformace květů, plodů

mozaiky, nekrózy, deformace listů, zakrslost

hl. na stoncích nejprve vodnaté, později hnědé skvrny pokryté bílým povlakem houby, i na plodech

na plodech skvrny s černým povlakem konidioforů

CHOROBY POLNÍCH PLODIN

Obiloviny

napadá báze stébla a pochvy, mycelium prorůstá dovnitř stébla, zvnějšku na spodních internodiích oválné světlé skvrny s tmavohnědým okrajem, které nejsou ostře ohraničeny od zdravého pletiva; uvnitř stébla je šedé mycelium, v místě napadení se stéblo lehce zlomí

napadá hlavně kořeny, kde tvoří černé mycelium; napadená pletiva černají a odumírají, přívod živin omezen - rostliny zakrňují; lze je snadno vytáhnout z půdy = stéblo se neláme (+ hluchost klasů nebo běloklasost)

Kořenomorka – Rhozoctonia solani

Fusariózy – viz. dole

odumírání klíčních rostlin; suchá černohnědá hniloba kořenů – rostliny lze pak lehce vytáhnout z půdy; na pochvách, stéblech a kolénkách hnědé skvrny; pletiva v kolénkách snadno praskají a stébla se lámou

napadá obiloviny a trávy, způsobuje zlatožluté až oranžové zbarvování listů, začíná od špičky a okrajů listů, později celé listy; přenos mšicemi