Nahosemenné (pinophyta) metodický list




Дата канвертавання25.04.2016
Памер34.91 Kb.
NAHOSEMENNÉ (PINOPHYTA)

metodický list
Při laboratorních pracích a k demonstracím používáme výlučně čerstvý materiál, zejména pokud studujeme stavbu vegetativních orgánů. Sebraný materiál určujeme podle určovací literatury.

Šištice sbíráme i se semeny a po usušení je ukládáme do krabic. Semena dáváme do zkumavek. Stejně přechováváme i pyl. Šištice konzervujeme v ethanolu. Před použitím je důkladně vypíráme ve vodě.




Úkol 1: pozorování vnější stavby vegetativních orgánů jehličnanů







jehlice (barva, tvar, tuhost, ostrost,…)

uspořádání jehlic na větévce

délka jehlice

JEDLE

bělokorá


na vrcholu tupé, ohebné, ploché, na konci vykrojené, svrchu tmavozelené, zespodu 2 bílé pruhy

dvouřadé

3 cm

SMRK

ztepilý


na svrchní i spodní straně jemný světlejší proužek, tuhé

jehlice na větvi spíše přeslenité po celém obvodu, směřují kupředu

1-2 cm

TIS

červený


ploché s dobře znatelnou střední žilkou, na svrchní straně tmavozelené, na spodní straně žlutavě zelené se 2 širokými zřetelnými podélnými proužky

dvouřadé

4 cm

BOROVICE

lesní


krátce zašpičatělé, tuhé, zploštělé s jemnými podélnými pruhy

po dvou na brachyblastu, směrem ke koncům nahloučené

3-8 cm

MODŘÍN

opadavý


tupé nebo jen málo zašpičatělé, jasně zelené na rubu se dvěma světlejšími podélnými proužky, měkké

po 20-40 na brachyblastu v chomáčcích

2-3 cm

JALOVEC

obecný


listy jehlicovité, tuhé, pichlavé na horním konci až trnitě pichlavé, šedozelené, nahoře s širokým bílým středovým pruhem

trojčetné přesleny

1-2 cm

ZERAV

západní


listy šupinovité, na spodní straně světlejší než na svrchní, oválné bez zřetelné špičky, vždy bez bělavé kresby

vstřícně křižmostojné










počet jehlic na brachyblastech

délka jehlic v cm

tuhost jehlic

borovice lesní

2

3-8 cm

tuhé

borovice černá

2

10-15 cm

tuhé

borovice vejmutovka

5

5-15 cm

ohebné



Úkol 2: rozbor stavby samčí šištice borovice lesní
Pro rozbory dáváme přednost těm dřevinám, jejichž rozmnožovací ústroje jsou snadno dosažitelné (např. borovice lesní nebo modřín opadavý, u nichž se květní a plodní šištice vytvářejí i na nízko postavených větvích). Samčí šištice rozkvétají koncem května až začátkem června. Stavbou připomínají výtrusné klasy plavuní. (obr. 1-3)
Obr. 1-3: borovice lesní (Pinus silvestris)

překresleno podle Hadače (1967)





Obr. 1: samčí šištice Obr. 2: tyčinka Obr. 3: pylové zrno se dvěma

vzdušnými vaky




Úkol 3: rozbor stavby samičí šištice modřínu opadavého

K rozboru se hodí nejlépe snadno dosažitelné červenofialové samičí šištice modřínu opadavého, které rozkvétají koncem května. (obr. 4)




Úkol 4: rozbor stavby šišky borovice lesní


(obr. 5)



Obr. 4: samičí sporofyl modřínu Obr. 5: plodní šupina borovice

opadavého (Larix decidua) lesní (Pinus sylvestris)



překresleno podle Hadače (1967) překresleno podle Hadače (1967)
Použitý materiál:
borovice černá (Pinus nigra)

  • oblíben jako okrasná dřevina, lesy, parky

  • kvete v květnu


borovice lesní (Pinus sylvestris)

  • světlé lesy, skály, kamenitá a písčitá místa

  • kvete v květnu


borovice vejmutovka (Pinus strobus)

  • hojně pěstována v parcích, někdy vysazována i v lesích

  • kvete v květnu a červnu


jalovec obecný (Juniperus communis)

  • pastviny, světliny zvláště borových a dubových lesů

  • kvete v dubnu a květnu


jedle bělokorá (Abies alba)

  • smíšené a jehličnaté lesy, vlhčí půdy, teplejší oblasti

  • kvete v květnu


modřín opadavý (Larix decidua)

  • smíšené lesy

  • kvete v dubnu a květnu


smrk ztepilý (Picea abies)

  • horské jehličnaté lesy, příměs smíšených lesů v nižších polohách

  • kvete od dubna do června


tis červený (Taxux baccata)

  • suťové stinné lesy, skalnatá údolí řek, vysazován

  • kvete v březnu a dubnu


zerav západní (Thuja occidentalis)

  • hojně pěstován v parcích, zahradách, často v okrasných kultivarech

  • kvete v dubnu a květnu

Výsledky kontrolních otázek:


        1. Dospělý exemplář borovice lesní představuje diploidní nepohlavní generaci sporofyt. Samčí výtrusné listy, tyčinky, stejně jako samičí výtrusné listy, plodolisty neboli semenné šupiny, jsou uspořádány v jednopohlavných šišticích. Samčí šištice jsou tvořeny tyčinkami s krátkou plochou nitkou a dvěma prašnými pouzdry. V nich vznikají redukčním dělením neboli meiózou dvoubuněčná pylová zrna (mikrospóry) často se vzdušnými vaky. Opylování jehličnanů zajišťuje vítr. Následně vyklíčí v pylovou láčku, která obsahuje dvě spermatické buňky, z nichž jedna je schopna oplodnit vaječnou buňku. Po oplození se vyvine diploidní zygota, základ zárodku a semene. Semena bývají křídlatá a jsou rozšiřována větrem. Samičí šištice dozrávají v šišky, které často dřevnatějí.

        2. modřín opadavý

        3. U jehličnanů převažuje sporofyt.

        4. semeno 2n, vajíčko 2n, vaječná buňka n, endosperm n

        5. Větve smrku (jedle, tisu) nemají jehlice na brachyblastech.

        6. zerav západní

        7. jalovec obecný

        8. Semeno se skládá ze tří částí:

  1. diploidní zárodek vyvinutý ze zygoty

  2. haploidní živné pletivo, neboli endosperm, které má zásobní funkci

  3. diploidní osemení, které vzniklo z obalu vajíčka



Použitá literatura:

Bolliger M., Erben M., Grau J. et Heubl G. R. (1998): Keře. – Ikar et Knižní klub, Praha.

Čihař J. et al. (2002): Příroda v České a Slovenské republice. – Academia, Praha.

Hadač E. et al. (1967): Praktická cvičení z botaniky. – SPN, Praha



Kremer. B. P. (1995): Stromy. V Evropě zdomácnělé a zavedené druhy. – Ikar et Knižní klub, Praha.

Kubát K., Kalina T., Kováč J., Kubátová D., Prach K. et Urban Z. (1998): Botanika. – Scientia, Praha.


База данных защищена авторским правом ©shkola.of.by 2016
звярнуцца да адміністрацыі

    Галоўная старонка