Krytosemenné rostliny




Дата канвертавання22.04.2016
Памер51.79 Kb.
KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY (Magnoliophyta)
- nejmladší, nejpočetnější a vývojově nejpokročilejší skupina semenných rostlin, doloženy už ze střední jury

- dokonalejší soustava vodivých pletiv, zdokonalená ochrana vajíček a tvorba květů, přizpůsobených k lákání hmyzích opylovačů

- jsou většinou autotrofní byliny nebo dřeviny, jen málo druhů jsou druhotně nezelené (saprofyté a parazité)


  • výskyt: pozemní, epifytní, vodní (sladkovodní, méně mořské)




  • vajíčka jsou uzavřena v pestíku (útvar, který vzniká srůstem z jednoho nebo více plodolistů), po dozrání se vajíčka mění v semena

Reprodukční orgány krytosemenných:



Květ - specializovaný prýt omezeného růstu, nese různě přeměněné listy, které se přímo či nepřímo účastní pohl. rozmnožování.Z hlediska stavby, barvy a velikosti je velmi mnohotvárný.

Květní části umístěné na květním lůžku bývají volné či srostlé. Rozlišujeme květní obaly které se nepodílejí na rozmnožování, jsou barevně a tvarově rozlišeny na kalich a korunu (květy různoobalné), pokud nejsou takto rozlišeny jedná se o okvětí (květy stejnoobalné) a na vlastní reprodukční orgány květu- tyčinky a pestík.


Pylová zrna (samčí, mikrospory) vznikají meiotickým dělením v prašných pouzdrech tyčinek. Mají 2 obaly (vnější-exinu a vnitřní-intinu) a obsahují 2 buňky-větší vegetativní a menší generativní.

Vajíčka (samičí, makrospory )- ukryta v semeníku a přirůstají stopkou k jeho stěně. Vajíčko je mnohobuněčný útvar, je tvořeno pletivným jádrem (nucellus), ve kterém je uložen zárodečný vak (samičí gametofyt, jehož vývoj probíhá v pletivech sporofytu. Jeho nejdůl. Složkami jsou haploidní vaječná buňka a diploidní jádro zárodečného vaku) . Na povrchu je kryto 1 či 2 vaječnými obaly, které na vrcholu nesrůstají, a tak vzniká tzv. otvor kulový , kterým pylová láčka proniká k zárodečnému vaku.

Opylení a oplození - pylové zrno se zachytí na blizně, buňka rozmnožovací vnikne do cytoplazmy buňky vyživovací a pylové zrno vyklíčí v pylovou láčku, v níž se diferencuje buňka láčková (vegetativní) a dvě spermatické buňky (samčí gamety) Po proniknutí láčky klovým otvorem dochází k dvojitému oplození, kdy jedna samčí gameta splývá s buňkou vaječnou a druhá s jádrem zárodečného vaku. Vaječná buňka se po oplození mění v zygotu, která se dále vyvíjí v zárodek (embryo). Z oplozeného jádra zárodečného vaku vzniká triploidní živné pletivo-endosperm, který zajišťuje výživu embrya.

Plod je rozmnožovací orgán krytosemenných rostlin zajišťující výživu a ochranu semen během zrání a často i jejich rozšiřování. Pravé plody vznikají přeměnou pestíku, na stavbě nepravých plodů se vedle plodolistů podílejí i jiné části květu. Dělíme je na plody suché (pukavé- měchýřek, lusk,šešule, šešulka, tobolka nepukavé- nažka, číška, oříšek, obilka poltivé- struk, dvounažka, tvrdka ) a dužnaté (bobule, peckovice, peckovička, malvice).

Srovnání vývojově původních a odvozených znaků krytosemennýchrostlin
Znak původní odvozený

Postavení květních částí ve šroubovici (spirální) v kruhu (cyklické)

Květní lůžko prodloužené zkrácené, ploché

Počet květních částí velký, neurčitý malý, určitý

Pohlavnost květů oboupohlavné jednopohlavné

Květní části (K,C,A) volné srostlé

Gyneceum apokarpní cenokarpní

(více jednoplodolistových (Jeden pestík z více

pestíků) plodolistů)

Postavení semeníku svrchní (polo)spodní

Krytosemenné rostliny se dělí do dvou tříd, na dvouděložné a jednoděložné . Mezi oběma skupinami nejsou ostré hranice. Prakticky žádný ze znaků není absolutně stálý.


Srovnání hlavních znaků dvouděložných a jednoděložných rostlin
Znak dvouděložné jednoděložné

Klíčení dvěma vstřícnými dělohami jednou dělohou

Hlavní kořen nezaniká, dlouho vytrvá záhy zaniká, je nahrazen

adventivními kořeny

Kambium vyvinuto,a proto stonek není vyvinuto

druhotně tloustne

Cévní svazky otevřené, uspořádané v kruhu roztroušené po celém

průřezu stonku

Listy řapíkaté, jednoduché či složené většinou nedělené

střídavé, přisedlé

Žilnatina zpeřená, dlanitá, síťovitá, znožená souběžná či oblouková

Květy pětičetné či čtyřčetné trojčetné

Květní obaly rozlišeny na kalich a korunu okvětí

vývojově původnější odvozenější



TŘÍDA : DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY (Magnoliopsida, Dicotyledonae)

Čeleď: Leknínovité (Nymphaeaceae)

-vodní či bahenní rostliny

-dlouhé řapíkaté listy, velké pravidelné květy různoobalné, plodem jsou měchýřky

-tracheje nepřítomny-dokládá starobylost čeledi

př: leknín bílý, stulík žlutý, viktorie
Čeleď: Pryskyřníkovité (Rununculaceae)


  • ve stavbě květů- původní i odvozené znaky (prodloužené květní lůžko, květní části zčásti ve šroubovici, z části v kruzích)

  • oboupohlavné květy jsou pravidelné, vzácněji souměrné, tyčinek i pestíků je větší počet, plody- souplodí nažek

  • char. znak-přítomnost prudce jedovatých látek (alkaloidy)-farmakologie

  • př.:Pryskyřník prudký, upolín nejvyšší, blatouch bahenní, hlaváček jarní, koniklec, sasanka hajní, sasanka praskyřníkovitá, orsej jarní, jaterník podléška, orlíčky čemeřice


Čeleď: Bukovité (Fagaceae)

- převážně opadavé větrosnubné dřeviny



  • jednoduché listy, jednopohlavné květy uspořádány ve vrcholičnatých květenstvích, plodem je jednosemenná nažka, zčásti zcela uzavřená v číšce

  • rozšířeny v mírných oblastech, dřeviny našich lesů

  • př.: buk lesní, dub zimní, dub letní, kaštanovník jedlý


Čeleď: Břízovité (Betulaceae)

  • větrosnubné dřeviny s jednoduchými střídavými list

  • květy mají silně redukované okvětí, uspořádány v jehnědovitých květenstvích, plodem bývá nažka nebo oříšek

  • př.: bříza bělokorá, olše lepkavá, olše šedá, habr obecný, líska obecná


Čeleď: Hvozdíkovité (Caryophyllaceae)

  • hmyzosnubné byliny se vstřícnými listy

  • květy jsou oboupohlavné, 5četné, rozlišené květní obaly, vrcholičnatá květenství, semeník svrchní, plodem je tobolka

  • rozšíření v mírném pásu severní polokoule

  • př.: rožec rolní, kohoutek luční, hvozdík kropenatý, ptačinec velkokvětý, silenka nicí, koukol polní, kvozdík, karafiáty



Čeleď: Merlíkovité (Chenopodiaceae)

  • byliny s jednoduchými listy

  • květy jednopohlavné (lebedy) i oboupohlavné (merlíky), drobné red. okvětí, stažená vrcholičnatá květenství (klubíčka), laty či klasy

  • plodem je nažka

  • osidlují stanoviště s vyš. obsahem dusičnanů, solí, apod.

  • př.: merlík bílý, lebeda lesklá, špenát setý, řepa obecná(cukrová, krmná)


Čeleď: Vrbovité (Salicaceae)

  • dvoudomé dřeviny s celistvými střídavými listy

  • jednopohlavné bezobalné květy skládají jehnědovitá květenství

  • plodem je tobolka, semena rozšiřována větrem

  • př.: Vrba bílá, vrba křehká, vrba jíva, topol bílý, topol černý, topol osika


Čeleď: Brukvovité (Brassicaceae, Cruciferae)

  • hmyzosnubné rostliny se střídavými listy a s květy v hroznovitých květenstvích, pestík má svrchní polohu, je srostlý ze 2 plodolistů

  • plodem bývá šešule, šešulka, (struk či nažka)

  • hospodářsky významné

  • char. znak- přítomnost idioblastů (buňky obsahující enzym myrosinázu-štěpí obsah sousedních buněk (při rozdrcení) za uvolnění hořčičných silicí ostře pálivé chuti (křen)

  • př.: brukev zelená, kedluben, květák, hlávkové zelí, kapusta, ředkev setá, hořčice setá, řepka olejka, křen selský, česnáček lékařský, kyčelnice cibulkonosná, hořčice rolní, penízek rolní, kokoška pastuší tobolka, ohnice polní


Čeleď: Růžovité (Rosaceae)

- dřeviny i byliny se střídavými listy opatřenými palisty



  • květy zpravidla oboupohlavné, 5četné, rozlišené květní obaly, opylení hmyzem, plody jsou měchýřky (tavolník), nažky (mochna, jahodník), peckovice (slivoň, ostružiník), malvice (jabloň, jeřáb)

  • pletiva často obsahují éterické oleje

  • př.: jahodník, ostružiník křovitý, ostružiník maliník, růže, třešeň ptačí, švestka domácí, broskvoň obecná, jabloň domácí, hrušeň obecná, kontryhel, toten lékařský, trnka obecná, jeřáb obecný, řepík lékařský


Čeleď: Bobovité (Fabaceae, Viciaceae)

  • Hmyzosnubné byliny i dřeviny, mají střídavé, složené listy opatřené palisty a zakončené úponkou

  • Květy jsou souměrné, uspořádané v hroznu (vikev) nebo hlávce (jetel)

  • Char. je tvarové rozlišení korunních lístků v horní pavézu, dvě postranní křídla dole umístěný člunek, plodem je lusk

  • Významná je symbióza s hlízkovými (nitrogenními) bakteriemi, které mají schopnost vázat vzdušný dusík

  • Hospodářsky významné

  • Př.: trnovník bílý, hrách setý, fazol obecný, čočka kuchyňská, podzemnice olejná, jetel luční, tolice vojtěška, soja, čičorka pestrá, vikev ptačí, hrachor luční, lékořice lysá


Čeleď: Miříkovité (Apiaceae, Daucaceae, Umbelliferae)

  • byliny s dutými článkovanými lodyhami a složenými listy s nápadnými pochvami

  • květy jsou bílé, drobné, ve složeném okolíku, který má obaly a obalíčky z listenů, plodem je dvounažka

  • char. znak- přítomnost siličných kanálků v oplodí i v jiných částech rostliny, rozšířeny v mírném pásu severní polokoule

  • př.: mrkev setá, petržel zahradní, miřík celer, kopr vonný, kmín kořenný, bedrník obecný, máčka ladní, bršlice kozí noha, bolševník obecný, bolehlav plamatý


Čeleď: Lilkovité (Solanaceae)

  • byliny, v tropech i dřeviny se střídavými listy a dvoubočnými cévními svazky. Květy jsou oboupohlavné, 5četné, se srostlým kalichem i korunou, pestík vzniká ze 2 plodolistů, semeník je svrchní

  • plodem je bobule nebo tobolka

  • char. znak- přítomnost jedovatých alkaloidů (např. nikotin)

  • př.: lilek brambor, rajče jedlé, paprika roční, tabák virginský, rulík zlomocná, lilek černý, petúnie, mochyně židovská třešeň


Čeleď: Krtičníkovité (Scrophulariaceae)

  • autotrofní i poloparaziti (černýš) a paraziti (podbílek šupinatý)

  • květy jsou souměrné, srostlý kalich i koruna, 5četné, plodem je tobolka

  • př.: divizna velkokvětá, náprstník velkokvětý, krtičník hlíznatý, rozrazil rezekvítek


Čeleď: Hluchavkovité (Lamiaceae, Labiatae)

  • byliny, léčivky s čtyřhrannými stonky a vstřícnými listy v křižmostojném postavení

  • květy jsou v lichopřeslenech (zkrácená vrcholičnatá květenství), výrazně dvoupyské, opylení hmyzem, plody-4 tvrdky

  • char. znak – dvoumocné tyčinky , obsahují éterické oleje

  • př.: šalvěj lékařská, máta peprná, majoránka zahradní, rozmarýma lékařská, hluchavka bílá, černohlávek obecný, popenec břečťanolistý, zběhovec plazivý


Čeleď: Hvězdicovité (Asteraceae, Compositae)

  • nejpočetnější čeleď dvouděložných

  • drobné květy skládají char. úbory podepřené zákrovem z listenů, jsou oboupohlavné i vícepohlavné, buď pravidelné (trubkovité), nebo souměrné (jazykové květy), kalich bývá přeměněn v chmýr nebo zcela chybí (slunečnice), pestík je dvouplodolistý, spodní semeník dozrává v nažku opatřenou chmýrem, háčky či ostny

  • char. znak – polysacharid inulin nahrazuje obvyklý škrob

  • u některých zástupců článkované mléčnice

  • př.: slunečnice roční, locika salátová,hvězdbice, kopretina, listopadka indická, heřmánek lékařský, pcháč rolní, rmen rolní, chrpa polní, lopuch, pelyněk černobýl, vratič obecný, pampeliška lékařská, sedmikráska obecná, jestřábník, devětsil lékařský



Další známé užitkové druhy dvouděložných rostlin


  • jižní ovoce (citróník rajský, citróník limonový, pomerančovník čínský, mandarinkovník sladký, fíkovník smokvoň, aktinidie-kiwi

  • vinná réva, vavřín pravý, pimentovník pravý, skořicovník cejlonský, čajovník čínský, kávovník arabský, kakaovník pravý, chmel otáčivý, mák setý, opium, bavlník bylinný



TŘÍDA: JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY (Liliopsida, Monocotyledonae)
Čeleď: Liliovité (Liliaceae)

  • byliny s čárkovitými listy, vytrvávajícím oddenkem, cibulí či hlízou

  • květy oboupohlavné, pravidelné, okvětí, jednotlivé nebo v hroznovitých květenstvích, svrchní semeník dozrává v tobolku nebo bobuli

  • řada druhů obsahuje alkaloidy

  • rozšířeny v subtropech a v mírném pásu

  • př.: cibule kuchyňská, česnek kuchyňský, tulipány, lilie, kořenokvětka, konvalinka vonná, lilie zlatohlávek, vraní oko čtyřlisté, ocún jesenní, bělozářka větvitá


Čeleď : Vstavačovité (Orchiaceae)

  • vytrvalé bylina s oddenky nebo kořenovými hlízemi

  • jsou autotrofní, mykotrofní parazité s endotrofní mykorhizou( houbová vlákna pronikají do kočenů vstavačovitých, kde jsou stravována) = mykotrofie – typ heterotrofní výživa

  • květy přizpůsobeny k opylování živočichy, souměrné, pestré, nápadné okvětí, spodní semeník, plod tobolka

  • rozšířeny ve vlhkých tropech, u nás chráněné

  • př.: střevíček pantoflíček, vemeník dvoulistý, kruštík širolistý, hlístník hnízdák, prstenec májový, vanilovník plocholistý


Čeleď: Šáchorovité (Cyperceae)

  • byliny trávovitého vzhledu, trojhranný stonek se dření

-čárkovité, trojřadě uspořádané listy, květy jsou oboupohlavné či jednopohlavné, stejnoobalné až bezobalné, uspořádané v jedno- až mnohokvětých kláscích

  • př.: ostřice chlupatá, suchopýr


Čeleď: Lipnicovité (Poceae, Gramineae)

  • trávy, jednoleté až vytrvalé byliny s dutými kolénkatými stébly , které nesou střídavé listy se souběžnou žilnatinou

  • listy rozlišeny v čárkovitou čepel a pochvu, na jejich rozhraní je blanitý jazýček a ouška

  • jsou větrosnubné, květní obaly redukované, květy oboupohlavné sestavené do klásků, které podpírají 2 plevy, klásky tvoří laty či klasy

  • plodem je obilka (obilniny ,pícniny)

  • př.: pšenice setá, žito seté, ječmen setý, oves setý, kukuřice setá, rýže setá, cukrovník lékařský, lipnice luční, ovsík vyvýšený, srha říznačka, psárka luční, bojínek luční, rákos obecný, bambusy


Významnější užitkové druhy jednoděložných rostlin

  • ananasovník chocholatý, banánovník obecný, datlovník obecný, kokosovník ořechoplodý












База данных защищена авторским правом ©shkola.of.by 2016
звярнуцца да адміністрацыі

    Галоўная старонка