Issn 1212-8848 635 2004 expresní astronomické informace




Дата канвертавання24.04.2016
Памер32.62 Kb.

ISSN 1212-8848 * 635 * 8. 6. 2004

EXPRESNÍ ASTRONOMICKÉ INFORMACE

Adresa : Expresní Astronomické Informace, Úvoz 118, 602 00 BRNO

nebo Hvězdárna Vyškov, pošt. přihrádka 43, 682 00 VYŠKOV

Telefon : 549494092 (Dalibor Hanžl)

507-348 668 nebo 603-527 727 ( Petr Hájek)

Fax : 541211214 (prosím uvádějte: Ing. Dalibor Hanžl)

WWW : http://astro.sci.muni.cz nebo http://eai.astro.cz

E-mail : hanzl@sci.muni.cz, gabriela@sci.muni.cz (Gabriela Opletalová)





KOMETA C/2001 Q4 (NEAT)


J. Lecacheux, LESIA, Meudon Observatory; a E. Frappa, St-Etienne Planetarium, píší: "U komety C/2001 Q4 jsme pozorovali soustředné prachové obálky. Pozorování, ke kterému byl použit Pic-du-Midi 1.05-m reflektor, probíhalo během šesti 3-hod intervalů od 14. do 19. května 2004, tedy během období perihelia komety. Přímé měření radiální expanze na sérii expozic dává 163 +/- 20 m/s.

Podle měření 12000 km obálky, vychází první hodnota rotační periody jádra komety P = 20.5 +/- 3 hod. Data vylučují periodu, která by byla kratší než 17-18 hod. Dále byly pomocí blink metody zkoumány snímky vnější obálky, pořizované v jednodenních či několikadenních intervalech. Za předpokladu konstantní expanzní rychlosti jsme získali pravděpodobně nejlepší hodnotu rotační periody P = 23.2 +/- 0.25 hod.

Čtrnáctého května jsme také sledovali malý prachový jet, který rotuje ve směru pohybu hodinových ručiček (otáčející se ke Sluci). Úhlový pohyb jsme odhadli na 16 o/hod, což je v souladu s výše uvedenou periodou.

Z nejjasnější obálky, ve vzdálenosti 10000-15000 km, vybíhají vláknovité struktury, jejíž šířka je menší než 300 km. Ukazují čistě radiální expanzi a v rámci 3-hod žádné morfologické změny. Struktury se opakují v další obálce, která vznikla o 0.9 dne později. Ve skutečnosti jsme pozorovali komplex 3 nebo 4 propletených složek (sub-obálek), vycházejících z mnoha aktivních oblastí s nepatrně rozdílnými expanzními rychlostmi."

Rotační periodu jádra komety určoval také K. Hornoch, Lelekovice: „Pomocí snímků ze sedmi nocí jsem určil rotační periodu jádra komety C/2001 Q4 (NEAT). Snímky jsem exponoval pomocí 0.35-m reflektoru + CCD ST6-V v Lelekovicích (v 5 nocích bez filtru). Zbývající snímky získal P. Kušnirák pomocí 0.65-m reflektoru + Apogee Ap7 v Ondřejově (2 noci, R obor). Pozorování probíhalo mezi 14.870 UT a 30.844 UT května.Složeno bylo asi 30-40 snímků v jedné pozorovací periodě. Pro zvýraznění detailů ve vnitřní kómě byla použita metoda neostré masky. Obvykle se objevily 3-4 soustředné obálky. Zejména na Ondřejovských snímcích byly ve vnitřní prachové obálce pozorovány jemné detaily (kondenzace). Na základě změn ve vnitřní obálce byla určena rotační perioda jádra 23.1 hod +/- 0.2 hod.“

Další odhady celkové hvězdné velikosti: květen 19.87 UT, 4.2 (V. Znojil, Brno, oko); 22.91, 4.5 (M. Meyer, Ursenbach, Německo, oko); 24.91, 4.7 (A. Diepvens, Balen, Belgie, binokulár 20x50); 27.90, 5.0 (A. Amorim, Florianopolis, Brazílie, binokulár 7x50); 30.92, 5.4 (J. J. Gonzalez, Asturias, Španělsko, binokulár 7x50).

Vizuální odhady jasnosti a průměru kómy zaslané do EAI (K. Hornoch, Lelekovice (H) a M. Lehký, Hradec Králové (L): květen 30.89 5.60 13' (H, binokulár 10x80); 29.88 5.30 10' (L, binokulár 25x100); 29.87 5.10 15' (L, oko); 29.87 5.50 15' (H, binokulár 10x80); 28.88 5.30 10' (L, binokulár 25x100); 28.87 5.10 15' (L, oko); 26.87 5.40 18' (H, binokulár 10x50); 24.90 5.00 18' (H, binokulár 10x50); 24.89 4.60 22' (H, oko); 23.89 4.80 18' (H, binokulár 10x50); 23.88 4.50 20' (H, oko); 22.89 4.50 20' (H, binokulár 10x50).

Snímek komety C/2001 Q4 (NEAT) na titulní straně byl pořízen 22. 5. 2004 ve 22h49m UT. Jedná se o složený snímek 17x60s přes objektiv Pentacon 4/200. Foto: D. Hanžl.

(podle IAUC 8349 z 31. 5. 2004 přeložil DH)

SUPERNOVA 2004by V GALAXII NGC 7116


M. Armstrong, Rolvenden, U.K., oznamuje objev supernovy (hv. vel. 18.9 mag), která se zachytila na CCD snímcích exponovaných 24.102 UT a 28.026 UT května z 0.35-m reflektoru. SN 2004by se nachází na souřadnicích  = 21h42m41s.88,  = +28o56'50".6 (E = 2000.0), což je přibližně 16" východně a 1".9 severně od centra galaxie NGC 7116.

Na této pozici se na snímcích z 15. července 2001 a 17. prosince 2003 (limitní hv. vel. asi 19.5 mag) nenachází žádný objekt. Žádný objekt není ani na červené a modré desce Palomar Sky survey.

M. Mobberley, Cockfield, U.K., potvrzuje existenci nového objektu, který se zachytil na CCD snímcích bez filtru z 27.951 UT května pomocí 0.35-m reflektoru.

(podle IAUC 8349 z 31. 5. 2004 přeložil DH)


KAMIL HORNOCH OSLAVUJE PRVNÍ MÍSTO V POČTU CCD POZIC KOMET ZA ROK 2003


Nakano Syuichi před několika dny publikoval statistiku CCD astrometrie komet za rok 2003. Dle předpokladu se na první místo na světě dostal Kamil Hornoch z Lelekovic (MPC A46), který v uplynulém období získal 5 397 přesných pozic (4079 neperiodických komet a 1318 periodických komet). Na druhé místo na světě se vyšvihl Hradec Králové (MPC 048).

Na úspěchu hradecká astronomie se podíleli tvůrci dalekohledu, Astronomická Společnosti v Hradci Králové a místní hvězdárna HPHK a především všichni, kteří se během roku podíleli na astrometrické práci (Martin Lehký, Dalibor Hanžl, Miroslav Brož a Petr Horálek).

Obě stanice s přehledem vévodí tabulce a za sebou zanechaly projekty jako LINEAR, LONEOS a sondu SOHO.

Z českých stanic se dále umístila Kleť - KLENOT (MPC 246) na 15. miste. Brněnský 62-ti cm univerzitní teleskop (MPC 616) obsadil 33. místo. Úpice (MPC 166) 51 místo. Ondřejovská observatoř (MPC 557) 62. místo, což je slušné umístění, vzhledem k tomu, ze astrometrie komet není hlavním pozorovacím programem, ale jen velice okrajovou a doplňkovou částí. Kleť (MPC 046) skončila na 68. místě. Slovenská Modra (MPC 118) se umístila na skvělém 20. místě.

Česká republika tak v roce 2003 byla zastoupena 8-mi stanicemi, které se velkou měrou podílely na astrometrii komet.

Když v minulém roce Kamilovi gratuloval ke 3. místu v této statistice Adrian Galád z observatoře Modra, Slovensko, Kamil mu napsal předsevzetí, že v roce 2003 to bude ještě lepší. A dnes to vyšlo.

Jak tomu skutečně bylo, nám popisuje sám Kamil Hornoch: „Možná Vás bude zajímat něco ze zákulisí - v jedné pozorovací noci před cca rokem a pul, kdy jsme pozorovali s Martinem Lehkým na stanici 616 Brno, jsme si navzájem slíbili, že v roce 2003 budeme 1. a 2. na světě v této statistice.

Samozřejmě jsme chtěli být oba tím prvním, ale hlavní záměr byl obsadit první dvě místa. Slíbili jsme si to po X skleničkách dobrých moravských (tuším že i jiných a nejen vín) vín (za X si dosaďte libovolné kladné číslo). Bylo to jasné předsevzetí, pro splnění kterého jsme dělali maximum - samozřejmě bylo dobré, že přálo i počasí, bez toho to nejde.

Letos to již nebude podobný výsledek, protože nám to ještě větší zaneprázdněnost prostě nedovolí. Chtěl bych na tomto místě poděkovat zejména ondřejovským kolegům, kteří nám na stanice A46, 048 a 616 poskytli svůj velice kvalitní software Aphot, ve kterém měříme přesné pozice, a to nejen komet. Bez něj bychom jen stěží byli schopni proměřit takové množství snímků...

Taky bych neměl zapomenout poděkovat Marku Wolfovi za to, že mohu dlouhodobě používat jím zapůjčenou CCD kameru. A ostatním zde nejmenovaným za podporu.“

Část statistiky CCD astrometrie komet, kterou publikoval Nakano.


No. Code Observatory Obs. CMT PCT Period

-----------------------------------------------------------------------

Japanese amateur 5,649 3,485 2,164

1 A46 Lelekovice [Hornoch] 5,397 ( 4,079 1,318) 2003 - 2003

2 048 Hradec Kralove 3,533 ( 2,373 1,160) 2003 - 2003

3 H41 Petit Jean [Sherrod] 2,757 ( 1,502 1,255) 2003 - 2003

4 704 Lincoln Lab. ETS, NM 2,473 ( 1,182 1,291) 2003 - 2003

5 349* Ageo [Kadota] 2,305 ( 1,495 810) 2003 - 2003

6 213 Obs. Montcabre 1,892 ( 1,082 810) 2003 - 2003

7 249 SOHO 1,400 ( 1,400 0) 2003 - 2003

8 A32 Panker [Denzau] 1,060 ( 699 361) 2003 - 2003

9 360* Kuma Kogen [Nakamura] 1,012 ( 457 555) 2003 - 2003

10 H43 Conway [Sherrod] 903 ( 577 326) 2003 - 2003

11 939 Rodeno [Castellano] 883 ( 576 307) 2003 - 2003

12 379* Hamamatsu [Wakuta] 819 ( 571 248) 2003 - 2003

13 232 Masquefa [Reina] 792 ( 498 294) 2003 - 2003

14 204 Schiaparelli [Bellini] 720 ( 392 328) 2003 - 2003

15 246 Klet Obs.-KLENOT 634 ( 248 386) 2003 - 2003

16 340* Toyonaka [Ezaki] 587 ( 355 232) 2003 - 2003

17 785 Princeton 582 ( 399 183) 2003 - 2003

18 H72 Evelyn L. Egan Obs. 480 ( 355 125) 2003 - 2003

19 442 Gualba Obs. [Sanchez] 454 ( 242 212) 2003 - 2003

20 118 Modra 427 ( 231 196) 2003 - 2003

21 699 Lowell Obs. LONEOS 392 ( 112 280) 2003 - 2003

22 945 Monte Deva [Arnaldo] 388 ( 243 145) 2003 - 2003

23 J97 Alginet [Climent] 375 ( 225 150) 2003 - 2003

24 A18 Herne [Brinkmann] 347 ( 245 102) 2003 - 2003

25 A02 Masia Cal Maciarol M8 324 ( 180 144) 2003 - 2003

J95 Great Shefford [Birtwhi.] 324 ( 138 186) 2003 - 2003

27 235 Talmassons [Ligustri] 319 ( 188 131) 2003 - 2003

28 J87 La Canada [Lacruz] 303 ( 175 128) 2003 - 2003

29 445 d'Ontinyent [Camarasa] 276 ( 194 82) 2003 - 2003

30 620 Obs. Astro. de Mallorca 275 ( 130 145) 2003 - 2003

31 212 Obs. La Dehesilla 272 ( 170 102) 2003 - 2003

32 170 Obs. Begues [Manteca] 258 ( 141 117) 2003 - 2003

33 616 Brno 251 ( 201 50) 2003 - 2003

750 Hobbs Obs. Fall Creek 251 ( 140 111) 2003 - 2003

35 E14 Ngunnawal [Higgins] 242 ( 158 84) 2003 - 2003

36 333 Desert Eagle [Yeung] 231 ( 153 78) 2003 - 2003

37 215 Buchloe [Hasubick] 229 ( 114 115) 2003 - 2003

38 834 Buenos Aires-AAAA 228 ( 148 80) 2003 - 2003

39 673 Table Mountain Obs. 213 ( 83 130) 2003 - 2003

40 355* Hadano [Asami] 204 ( 170 34) 2003 - 2003

458 Guadarrama [Rodriguez] 204 ( 123 81) 2003 - 2003

42 900* Moriyama [Ikari] 201 ( 115 86) 2003 - 2003

43 859 Wykrota Obs.-CEAMIG 196 ( 130 66) 2003 - 2003

44 D70 Tosa [Shimomoto] 195 ( 100 95) 2003 - 2003

45 372* Geisei [Seki] 178 ( 113 65) 2003 - 2003

46 608 Haleakala-AMOS 174 ( 36 138) 2003 - 2003

47 850 Sewanee [Durig] 167 ( 74 93) 2003 - 2003

48 300+ Space Guard Center 165 ( 97 68) 2003 - 2003

49 A50 Andrushivka Obs. 159 ( 86 73) 2003 - 2003

50 084 Pulkovo 158 ( 104 54) 2003 - 2003

Část statistiky CCD astrometrie komet, kterou publikoval Nakano - pokračování


No. Code Observatory Obs. CMT PCT Period

-----------------------------------------------------------------------

51 166 Upice [Vyskocil] 146 ( 98 48) 2003 - 2003

52 367* Yatsuka [Abe] 138 ( 81 57) 2003 - 2003

644 Palomar Mountain/NEAT 138 ( 18 120) 2003 - 2003

54 127 Bornheim [Ehring] 136 ( 91 45) 2003 - 2003

55 691 Kitt Peak-Spacewatch 122 ( 20 102) 2003 - 2003

56 130 Lumezzane [Foglia] 120 ( 61 59) 2003 - 2003

57 428 Reedy Creek [Broughton] 118 ( 103 15) 2003 - 2003

(M. Lehký a K. Hornoch)


EVROPA SE CHYSTÁ NA VÝJIMEČNÝ ASTRONOMICKÝ ÚKAZ – PŘECHOD VENUŠE PŘED SLUNCEM





V úterý 8. června 2004 dojde k velice vzácnému úkazu, který každý z nás může spatřit poprvé v životě. K poslednímu totiž došlo 6. prosince 1882, tedy před 121,5 roku. Jedná se bezpochyby o nejdůležitější astronomickou událost letošního roku.

Venuši jsme mohli na obloze pozorovat již od sklonku minulého roku jako Večernici. Od konce června ji spatříme zase jako Jitřenku. Její pozorovatelnost na večerní a ranní obloze se neustále střídá. V naprosté většině případů však „přejde“ na druhou část oblohy „nad“ či „pod“ Sluncem.

8. června 2004 se ale Venuše dostane do výjimečného postavení – projde přímo před Sluncem. V tu chvíli bude Země, Venuše a Slunce v jedné přímce a tak z podobnosti s principem vzniku zatmění Slunce naším Měsícem vlastně k velmi zvláštnímu zatmění Slunce dojde. Jen Venuše pro velkou vzdálenost od Země nestačí svým úhlovým rozměrem na obloze zakrýt celé Slunce. Venuše bude vidět jako malý černý kotouček pomalu se pohybující před Sluncem.

Jedná se o úkaz skutečně vzácný. Za období 243 roků proběhnou jenom čtyři v odstupu 121,5 roku, pak 8 roků, 105,5 roku a opět 8 roků. Přechod Venuše před Sluncem nastává totiž pouze v případě, když se Venuše dostane před Slunce a navíc se ocitne v rovině oběhu Země kolem Slunce (rovina dráhy Venuše kolem Slunce je totiž vůči rovině dráhy Země o 3,4 stupně skloněna).


Kdy a jak bude úkaz vidět
Úkaz začne vnějším „dotykem“ Venuše se slunečním diskem v 7:20 na levém dolním okraji Slunce. Celý kotouček planety Venuše „vstoupí“ na sluneční kotouč v 7:39. Kotouček Venuše se bude pomalu posouvat přes Slunce – střed úkazu nastane v 10:22. Ve 13:04 začne Venuše „vystupovat“ ze slunečního disku. Úkaz definitivně skončí ve 13:23, kdy Venuše sluneční disk zcela „opustí“, tentokrát na pravém dolním okraji Slunce. Časy se pro jednotlivá místa na našem území liší jen velmi nepatrně – řádově v sekundách, proto uvádíme časy zaokrouhlené na minuty. Časové údaje jsou ve středoevropském letním čase, tedy v tom, který právě používáme.

Měsíc a planeta Merkur také přecházejí před Sluncem. Přechod Měsíce způsobuje známá sluneční zatmění. Přechody Merkuru jsou častější než přechody Venuše (poslední nastal 7. května 2003, v České republice bylo tehdy jasno a mnoho lidí jej mělo možnost na hvězdárnách pozorovat). Zatímco zdánlivý průměr Merkuru činí pouze 1/200 průměru Slunce, zdánlivý průměr Venuše dosahuje asi 1/30 průměru Slunce. Venuši tedy bude teoreticky možné pozorovat před Sluncem pouhým okem (které musí být chráněno tmavým filtrem). Lepší ale bude pozorovat úkaz dalekohledem, buď použitím projekce na bílou projekční plochu nebo přímým sledováním dalekohledem opatřeným speciálním tmavým filtrem.



Protože EAI vychází těsně před tímto úkazem, přineseme snímky a výsledky pozorování až v příštím vydání EAI.

(podle tiskového prohlášení ČAS č. 61)
(G. Opletalová, P. Hájek a D. Hanžl)



База данных защищена авторским правом ©shkola.of.by 2016
звярнуцца да адміністрацыі

    Галоўная старонка