Issn 1212-8848 482 2001 expresní astronomické informace




Дата канвертавання24.04.2016
Памер45.1 Kb.

ISSN 1212-8848 * 482 * 3. 7. 2001

EXPRESNÍ ASTRONOMICKÉ INFORMACE


(EAI jsou zpravodajem sdružení EAI, hvězdárny v Brně a vycházejí za podpory ČAS)
Adresa : Expresní Astronomické Informace, Úvoz 118, 602 00 BRNO

nebo Hvězdárna Vyškov, pošt. přihrádka 43, 682 00 VYŠKOV

Telefon : (05) - 41129294 nebo 755405 (Dalibor Hanžl)

(0507) - 216 68 nebo 225 58 ( Petr Hájek)

Fax : (05) - 41211214 (prosím uvádějte: Astronomický ústav, Ing. Dalibor Hanžl)

(0507) - 22348 (--------//---------- Hvězdárna Vyškov, RNDr. Petr Hájek)

WWW : http://astro.sci.muni.cz nebo http://eai.astro.cz

BBS : (05) - 41129433 (baud rate 2400, parity NONE, data bits 1)

(05) - 41129515 (baud rate 19200, parity NONE, data bits 1 nebo přes Internet

zadat "telnet astro.sci.muni.cz" (ip. adr.:147.251.24.5), login "bbs").

Packet : OK2ICG@OK0PAB.#BRNO.TCH.EU

E-mail : hanzl@sci.muni.cz, hajek.hvezdarna@worldonline.cz


SUPERNOVA 2001cx V GALAXII UGC 12266


C. Yu, M. Modjaz a W. D. Li, University of California, Berkeley, oznamuje objev týmu LOTOSS (cf. IAUC 7514) nové supernovy (hv. vel. asi 18.1 mag), která se zachytila na CCD snímku bez filtru exponovaném přes Katzman Automatic Imaging Telescope (KAIT) 25.5 UT června (potvrzující snímek byl získán 9.5 UT června (17.9 mag) za špatných podmínek. Souřadnice nového objektu jsou  = 22h58m00s.28,  = +6°03'48".4 (E = 2000.0), což je 2".9 západně a 23".3 jižně od jádra galaxie UGC 12266. KAIT snímek exponovaný 12.3 UT prosince 2000 neukazuje na pozici SN žádný objekt (limitní hv. vel. asi 19.0 mag).

T. Matheson, S. Jha, P. Challis a R. Kirshner, Harvard- Smithsonian Center for Astrophysics, oznamují že M. Calkins získal 28.44 UT června spektrum SN 2001cx (cf. IAUC 7651), pomocí F. L. Whipple Observatory 1.5-m teleskopu (+ FAST spektrograf). Spektrum ukazuje, že se jedná o supernovu typu II po maximu. Spektrum má ploché kontinuum s dobře definovanými P-Cyg čarami vodíku, což odpovídá fázi plata u normálních supernov typu II. Za předpokladu rychlosti vzdalování mateřské galaxie 4817 km/s podle NASA/IPAC Extragalactic Database, vychází expanzní rychlost supernovy určená z minima čáry H- kolem 4800 km/s.



(podle IAUC 7651 a 7652 z 26. a 29. 6. 2001 přeložil DH)

SUPERNOVA 2001cp V GALAXII UGC 10738


M. Dennefeld, Institut d'Astrophysique de Paris, píše: "Pomocí 1.93-m teleskopu Haute-Provence Observatory bylo 21.97 UT června získáno kalibrované nízkodisperzní spektrum (obor 370-733 nm; rozlišení 0.6 nm) SN 2001cp (cf. IAUC 7645, 7649).

Spektrum ukazuje modré kontinuum se silnými Ca II/Si II absorpčními a emisními čarami v modré - spolu se znatelnou, ale více zaobalenou absorpcí Si II 635-nm, která naznačuje, že se jedná o supernovu typu Ia kolem maxima jasnosti.

Spektrum velmi připomíná SN 1990N krátce před maximem. Za předpokladu rychlosti vzdalování se mateřské galaxie 6719 km/s podle Lyon Extragalactic Database, dává Si II 635-nm absorpce expanzní rychlost 11 000 km/s, zatímco modrá Ca II dává 13 000-16 000 km/s.

Další spektrum z 24.98 UT června neukazuje výrazné spektrální změny od 21. UT června až na zploštění strmosti kontinua."

G. Masi, Ceccano, Itálie, oznamuje hvězdnou velikost 16.1 mag (bez filtru), kterou určil podle CCD snímku z 22.937 UT června. Také poskytuje následující přesnou pozici SN 2001cp:  = 17h11m02s.65,  = +5°50'27".8 (E = 2000.0; osm USNO-A2.0 referenčních hvězd).


(podle IAUC 7652 z 29. 6. 2001 přeložil DH)

SUPERNOVA 2001cj V GALAXII UGC 8399


CCD fotometrie, bez filtru, neuvedeno-li jinak: Červen 7.129 UT, 15.77 (J. D. West, Mulvane, KS); 9.138, 15.78 (West); 10.143, 15.85 (West); 12.138, 15.83 (West); 12.979, R = 16.08 (K. Hornoch, Lelekovice); 13.887, R = 16.13 (Hornoch); 14.154, 16.4 (West); 15.800, R = 16.17 (Hornoch); 20.925, R = 16.37 (Hornoch); 21.869, 16.2 (G. Masi, Ceccano, Itálie); 24.899, R = 16.56 (Hornoch); 25.977, R = 16.67 (Hornoch).

(podle IAUC 7651 z 26. 6. 2001)


V1178 SCORPII


N. N. Samus a E. Kazarovets, Institute of Astronomy, Moskva, informují, že nově podobná proměnná hvězda anoncovaná v IAUC 7647 dostala označení V1178 Sco.

G. Masi, Ceccano, Itálie, oznamuje, že jeho CCD měření V1178 Sco (bez filtru) ukazuje, že 21.934 UT června měla hvězda jasnost 11.1 mag (měření založeno na USNO-A2.0 červených magnitudách). Astrometrie dává následující pozici:  = 17h57m06s.73,  = -32o23'05".6 (E = 2000.0; osm USNO-A2.0 referenčních hvězd). Masi dále dodává, že v blízkosti této pozice se nachází na souřadnicích  = 17h57m06s.71,  = -32o23'05".6 červená hvězda 16.5 mag (B = 17.2 mag); další hvězda v těsné blízkosti se nachází na  = 17h57m06s.63,  = -32o23'05".6 jejíž jasnost v červené oblasti byla 15.2 mag a modré 15.6 mag.

Další odhady hvězdné velikosti: Dub. 18.749 UT, [11.2 (K. Kanatsu, Matsue, Shimane, Japonsko, T-Max 400 film; oznamuje T. Kato, Kyoto University); 26.735, [10.6 (Kanatsu); May 13.673, 10.3 (Kanatsu); 19.672, [10.6 (Kanatsu); June 21.980, 10.81 (W. Liller, Vina del Mar, Chile, širokopásmové V); 22.108, 10.87 (Liller); 22.173, 10.89 (Liller); 22.245, 10.97 (Liller); 22.249, 10.96 (Liller).

M. Fujii, Okayama, Japonsko, oznamuje, že pomocí 0.28-m reflektoru pořídil spektrum (rozlišení asi 1 nm; instrumentální rozlišení asi 450 km/s). Spektrum V1178 Sco (cf. IAUC 7647, 7650) bylo pořízeno 24.57 UT června a ukazuje velmi silnou emisní čáru H- (FWHM asi 1300 km/s) a slabší H-. Díky oblačnosti byl poměr S/N dosti malý.



(podle IAUC 7650 a 7651 z 23. a 26. 6. 2001 přeložil DH)

 CEPHEI


C. Neiner, Observatoire de Meudon a University of Amsterdam (UA); H. Henrichs a V. Geers, UA; a J.-F. Donati, Observatoire de Midi-Pyrenees, Toulouse, píší: "Pomalu rotující, pulsující, magnetická hvězda  Cep (spektrální typ B1 IVe) vstupuje opět do H- emisní fáze. V červnu r. 1999 byla H- kompletně v absorpci a emise téměř úplně chyběla. Pozorování z 19. UT června 2001 provedené na Pic du Midi 2-m teleskopu (+spektrograf MuSiCoS; rozlišení 38 000) ukazuje dvojitou emisi (silnější je maximum v červené oblasti) vyvstávající nad kontinuum od (-400 do +400) km/s. Předchozí vzplanutí H- nastalo v roce 1990."

(podle IAUC 7651 z 26. 6. 2001 přeložil DH)


KOMETY PROCHÁZEJÍCÍ V TĚSNÉ BLÍZKOSTI SLUNCE


Další informace k IAUC 7646. D. Hammer poskytuje měření dalších šesti komet Kreutzovy rodiny, které byly detekovány na snímcích pořízených LASCO C2 koronografem umístěným na palubě družice SOHO; kometa C/2001 M3 byla také zachycena na C3 snímcích. Kometa C/2001 M6 má na několika snímcích krátký ohon.

Komety objevili na Web stránce SOHO: X. Leprette (C/1997 W3), M. Oates (C/2001 M2, M4), S. Hoenig (C/2001 M3), X. Zhou (C/2001 M5) a T. Scarmato (C/2001 M6). Redukovaná astrometrie a orbitální elementy podle B.G. Marsdena budou publikovány MPEC 2001-M33.


Kometa 1997 UT  (2000) 

C/1997 W3 Lis. 24.775 16 01.4 -22 16


Kometa 2001 UT  (2000) 

C/2001 M2 Čvn. 16.594 5 36.2 +21 34

C/2001 M3 16.684 5 37.2 +21 18

Kometa 2001 UT  (2000) 


C/2001 M4 19.013 5 46.3 +21 39

C/2001 M5 20.271 5 51.1 +21 42

C/2001 M6 21.996 5 57.8 +21 43

(podle IAUC 7650 z 23.6.2001 přeložil DH)


LETNÍ SETKÁNÍ ZEMĚ A MARSU


NEW YORK (AP) -- Pokud lidé ve čtvrtek 21.6.2001, tj. první letní den,vzhlédli k obloze mohli si všimnout, že planeta Mars svítí obzvláště silně oproti předchozímu období. Ano je to tak, neboť planeta Mars se nachází v nejmenší vzdálenosti od Země od roku 1988 a bude viditelná, jako velmi jasný objekt na obloze po další dva týdny.

Planeta Mars se nachází v tomto období ve vzdálenosti 67.6 milionu kilometrů od Země a je 80 krát jasnější a 6 krát větší než v období loňského začátku července, kdy byla od Země vzdálena 392.6milionu kilometrů na opačné straně dráhy kolem Slunce, řekl Jack Horkheimer,ředitel Miami Space transit Planetarium.

Mars se jeví červenější, když je dál od Země než nyní. Jeho barva nyní připomíná naleštěný pomeranč. Mars je se Zemi v opozici zhruba každé dva roky, ale ne vždy je stejně daleko od Země, neboť dráhy obou planet nejsou přesně kruhové.


(podle CNN200601 z 20.6.2001 přípravil PH)

CENA EDGARA WILSONA


S odkazem na IAUC 6936 (a také IAUC 7223 a 7445) Smithsonian Astrophysical Observatory oznamuje, že cenu Edgara Wilsona za rok 2001, udělovanou za objevy komet amatérskými astronomy získávají za kometu C/2000 W1: Albert Francis Arthur Lofley Jones, Stoke, Nelson, New Zealand; a Syogo Utsunomiya, Minami-Oguni machi, Aso-gun, Kumamoto-ken, Japonsko.

(podle IAUC 7652 z 29. 6. 2001 přeložil DH)



NGC 7027: RTG POHLED NA MLADOU PLANETÁRNÍ MLHOVINU


Chandra snímek NGC 7027 představuje první detekci rtg záření z mladé planetární mlhoviny, která je od Země vzdálena asi 3000 světelných let."Bublina" plynu o teplotě 3000 stupňů Celsia zachycená na obrázku má průměr asi 100 krát větší než naše sluneční soustava. Snímek je jasnější vpravo nahoře - tato strana mlhoviny je nejblíže k Zemi - zde je méně temného materiálu, který překáží rtg emisi.NGC 7027 je pozůstatek po hvězdě podobné našemu Slunci, která vyhodila část svého materiálu do okolního prostoru a odhalila své horké jádro. Rtg záření je produkováno, když "rychlý" vítr z horkého jádra koliduje s "pomalým"větrem, který byl ejektován na začátku během fáze, kdy hvězda byla červeným obrem. Tato srážka způsobí zvýšení teploty na několik milionů stupňů, kdy se uvolňuje záření v rtg oboru. Data získaná z družice Chandra naznačila, že v NGC 7027 je hojnost helia, uhlíku, dusíku, hořčíku a křemíku. Toto se shoduje s teorií, které se zabývají vznikem planetárních mlhovin a težších prvků v kosmickém prostoru. Pozorování NGC 7027 bylo realizováno týmem vědců, který vedl Joel Kastner z Rochester Institute of Technology.

(podle CXC010601 připravil PH)


KOMETA C/2001 A2 (LINEAR)


D. Schleicher, Lowell Observatory; a R. Greer, Wittenberg University, píší: "Pořídili jsme sedm sérií úzkopásmové fotometrie komety C/2001 A2. Pozorování probíhalo 27. UT a 28. UT června pomocí Hall 1.1-m teleskopu na Lowell Observatory a přineslo následující výsledky: log Q(OH) = 28.68; log Q(CN) = 26.09; log Af() = 2.46 (445 nm; cf. IAUC 7342). Ekvivalent log Q(voda; vektoriál) je 28.81. Žádné teplotní ani aperturní změny nebyly pozorovány."
Pokračování efemeridy komety z IAUC 7638 (elementy MPEC 2001-M48):
2001 TT  (2000)   r Elong. Fáze m1

Čvnc. 2 0 28.82 - 3 07.7 0.245 1.065 94.8 72.0 4.2

4 0 06.03 + 0 23.4 0.249 1.090 100.5 66.5 4.4

6 23 44.06 + 3 43.9 0.256 1.115 106.1 61.2 4.5

8 23 23.16 + 6 48.1 0.266 1.141 111.3 56.1 4.7

10 23 03.51 + 9 32.5 0.279 1.166 116.1 51.5 4.9

12 22 45.22 +11 55.6 0.294 1.192 120.4 47.3 5.1

14 22 28.32 +13 57.7 0.311 1.219 124.2 43.6 5.3

16 22 12.82 +15 40.0 0.330 1.245 127.6 40.3 5.5

18 21 58.65 +17 04.3 0.351 1.272 130.5 37.4 5.8

20 21 45.75 +18 12.8 0.373 1.299 132.9 34.9 6.0

22 21 34.05 +19 07.5 0.396 1.326 135.0 32.8 6.2

24 21 23.45 +19 50.5 0.421 1.353 136.7 31.0 6.4

26 21 13.87 +20 23.3 0.446 1.381 138.1 29.4 6.6

28 21 05.22 +20 47.7 0.473 1.408 139.2 28.1 6.9

30 20 57.42 +21 05.0 0.500 1.435 140.1 27.0 7.1

Srp. 9 20 28.75 +21 18.1 0.650 1.573 141.1 23.9 8.0

19 20 12.47 +20 24.9 0.815 1.710 138.5 23.1 8.9

29 20 04.33 +19 06.9 0.996 1.847 134.1 23.1 9.7

Září 8 20 01.72 +17 44.2 1.189 1.982 128.8 23.3 10.3

18 20 02.97 +16 26.0 1.395 2.116 122.9 23.5 11.0

28 20 07.04 +15 17.2 1.611 2.248 116.8 23.5 11.6


Vizuální m1 odhady: Červen 21.11 UT, 4.1 (N. Biver, Chisamba, Zambie, oko); 22.36, 4.1 (A. Amorim, Florianopolis, Brazílie, oko); 24.75, 3.8 (D. A. J. Seargent, The Entrance, N.S.W., oko); 26.73, 4.4 (P. Kemp, Auckland, New Zealand, 8x50 binokulár ); 27.47, 4.2 (C. S. Morris, Fillmore, CA, binokulár 10x50 ); 28.36, 4.6 (Amorim); 29.38, 4.2 (L. A. Mansilla, Canopus de Rosario, Argentina, binokulár 7x50).

(podle IAUC 7653 z 29. 6. 2001 přeložil DH)


KOMETA C/2001 M10 (NEAT)


K. J. Lawrence, E. F. Helin a S. Pravdo, Jet Propulsion Laboratory, oznamují objev nové komety projektem NEAT. K dispozici jsou následující pozorování:

2001 UT  (2000)  m1 Pozorovatel

Čvn. 20.27674 20 27 01.77 -16 03 13.0 19.5 NEAT

20.28765 20 27 01.56 -16 03 11.7 18.8 "

20.29981 20 27 01.31 -16 03 09.6 18.8 "

26.34891 20 24 56.21 -15 45 28.0 18.5 "

26.35962 20 24 55.98 -15 45 26.2 18.5 "

26.37017 20 24 55.71 -15 45 24.6 18.4 "

29.56763 20 23 41.91 -15 36 26.9 19.2 "

29.57807 20 23 41.67 -15 36 25.2 19.4 "

29.58891 20 23 41.38 -15 36 23.9 20.0 "

30.29356 20 23 24.47 -15 34 25.6 Dyvig

30.30273 20 23 24.29 -15 34 25.2 19.7 "

30.31258 20 23 24.14 -15 34 23.9 "

30.44178 20 23 20.96 -15 34 02.1 Balam

30.44730 20 23 20.87 -15 34 01.1 "

30.45229 20 23 20.73 -15 34 00.6 "

NEAT. Palomar (June 20, 26; 1.2-m Schmidt) a Haleakala (29. UT června, cirrus, oblačnost; 1.2-m reflektor). Slabý ohon směřující západo-jihozápadně.

R. Dyvig (Quinn, SD). 0.66-m f/4.8 reflector. Mlhavá, bez kondenzace, bez ohonu.

D. D. Balam (Dominion Astrophysical Obs.). 1.82-m Plaskett teleskop. Eliptické dráhové elementy podle výše uvedených pozorování:


T = 2001 Červen 16.544 TT

 = 4.994 e = 0.80236  = 293.874 2000.0

q = 5.28887 AU i = 27.942 a = 26.75945 AU

n = 0.007120 P = 138.43 roků


2001 TT  (2000)   r Elong. Fáze m1

Čvnc. 10 20 19.20 -15 08.9 4.308 5.291 163.7 3.1 18.4

20 20 14.43 -14 44.7 4.284 5.294 172.8 1.4 18.4

30 20 09.54 -14 22.4 4.289 5.297 172.2 1.5 18.4

Srp. 9 20 04.90 -14 01.7 4.324 5.301 162.8 3.2 18.4

19 20 00.81 -13 42.1 4.387 5.306 152.6 5.0 18.5

(podle IAUC 7654 z 30. 6. 2001 přeložil DH)

SONDA GALILEO UKONČILA SETKÁNÍ S MĚSÍCEM CALLISTO

Donald Savage, Headquarters, Washington, DC

Guy Webster, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, CA


Na třetím konečném turné v systému měsíců planety Jupiter sonda Galileo naposledy prošla kolem Jupiterova nejvzdálenějšího měsíce. 25. května 2001 prolétla sonda Galileo kolem měsíce Callisto ve výšce asi 123kilometrů.

Pokud by byl měsíc Callisto velikosti baseballového míče, tak by sonda byla ve výšce, která je dána tloušťkou pěticentu.Tímto těsným průletem se mělo docílit změny dráhy sondy kolem Jupitera, aby sondu následně prolétla těsně kolem měsíce Io.

Měsíc Io je neustále pod vlivem silné sopečné činnosti, která se projevuje erupční činností nad jeho povrchem. Sonda Galileo by měla prolétnout nad polárními oblastmi měsíce Io v srpnu a říjnu 2001 a pomůže vědcům určit bouřlivé magnetické pole měsíce.

"To že sonda prolétla blízko měsíce Io, aby se dostala do blízkosti měsíce Io bude využito ke studiu měsíce Callisto," řekl Dr. Torrence Johnson z JPL.Callisto, který je velký zhruba jako planeta Merkur, nepodobný jiným měsícům Jupitera se jeví neaktivní se sopkami miliardy let starými.

První magnetické studie sondy Galileo však indikovaly, že Callisto může mít vrstvu slané vody hluboko pod povrchem a tudíž nemusí být až tak neaktivním měsícem. Callisto by se stal dalším měsícem, u kterého se projevuje tento efekt. "Callisto muže vypadat jako ošklivé káčátko z galileovských měsíců, ale to je jen zdání.

Ve skutečnosti je historicky velmi zajímavý," řekl Johnson. "Krátery na měsíci Callisto jsou viditelně rekordní co do velikosti dopadnutých komet, či jiných těles, která povrch měsíce bombardovala po dobu čtyř miliard let.

"Data získaná při nízkém přeletu budou odeslána k Zemi nad dalšími dvěma měsíci. Jak uvedl Dr. Duane Bindschadler, vedoucí plánovacího týmu Galilea, plán pozorování zahrnuje snímky s vysokým rozlišením, které poslouží k studiu hustoty malých kráterů a detailů zachycujících erozi povrchu. "Některé dřívější snímky Callista ukázaly méně malých kráterů než se očekávalo.

"Vědci také plánují získání nových snímků měsíce Io ač z mnohem větší vzdálenosti než u Callista, ale doufají, že se jim opět podaří zachytit sopečný chochol, který byl objeven v aktivním stavu v blízkosti severního pólu před pěti měsíci.

5. srpna bude sonda Galileo přímo v oblasti nad zdrojem chocholu ve výšce asi 350 km. Další plánovaná pozorování se zaměřují na prstenec Jupitera a na snímky v infračerveném oboru, které by měly zmapovat mraky na Jupiteru.

"Cílem infračerveného mapování mraků je zjistit rozdílnost jejich umístění a strukturu vzhledem k předchozímu mapování před více než pěti léty," řekl Dr.Kevin Baines, odborník v JPL na atmosférické struktury.

Dalším záměrem je zjistit, zda se v atmosféře vyskytují "hnědé pásy", typ tmavých oblaků, které byly pozorovány sondou Voyager při průletu v roce 1979, ale nebyly viděny před několika léty na začátku obíhání sondy Galileo kolem Jupitera v roce1995.

Baines věří, že tyto pásy budou zachyceny, neboť to naznačují nedávná pozorování ze Země. Původně podle plánu se měla mise sondy Galileo končit v roce 1997, tato mise však byla prodloužena a stále přináší nové vědecké výsledky.

Družice Jupitera přežila již tříkrát větší dávku záření, než bylo původně navrženo, že vydrží. Na některé elektronické komponenty pronikavá radiace působí velmi zhoubně a i tak tato zařízení stále fungují. Sonda Galileo udělala již 30 nízkých přeletů kolem Galileovských měsíců,včetně sedmi kolem Callista.

Před dosažením planety Jupiter prolétla sonda těsně kolem Venuše, Země a dvou asteroidů. Třikrát se setkala s měsícem Io a jednou s malým vnitřním měsícem Amalthea. Sonda Galileo by měla svoji misi definitivně ukončit v roce 2003, kdy se ponoří do drtivého tlaku atmosféry planety Jupiter.



(podle relace NASA 01-97 z 22.5.2001 připravil PH)

AKTIVNÍ GALAXIE MARKARIAN 421 UMa


Vizuální odhady hvězdné velikosti, které získali M. Lehký (L), Hradec Králové a T. Kubec (K), Hradec Králové přes 0.42-m reflektor: Duben 24.979 UT, 13.1 (L); 28.875, 13.1 (L); 29.868, 13.1 (L); 30.847, 13.1 (L); Květen 10.885, 13.1 (L); 11.902, 13.1 (L); 11.909, 13.2 (K); 12.850, 13.1 (L); 12.850, 13.2 (K); 14.868, 13.1 (L); 16.885, 13.0 (L); 16.888, 13.0 (K); 21.875, 13.1 (L); 22.885, 13.1 (L); 22.885, 13.0 (K); 23.833, 13.1 (L); 23.864, 13.2 (K); 24.875, 13.1 (L); 24.882, 13.2 (K); 25.871, 13.1 (L); 25.871, 13.2 (K).

AKTIVNÍ GALAXIE NGC 4151 CVn


Vizuální odhady hvězdné velikosti, které získali M. Lehký (L), Hradec Králové, T. Kubec (K1), Hradec Králové, M. Kyncl (K2), Hradec Králové, P. Sretr (S), Hradec Králové a D. Hanžl (H), Hradec Králové přes 0.42-m reflektor: Duben 24.986 UT, 12.1 (L); 25.000, 11.8 (K1); 28.854, 12.0 (L); 28.859, 12.2 (H); 28.863, 11.9 (K1); 29.871, 12.0 (L); 30.854, 12.0 (K1); 30.854, 12.0 (L); Květen 2.843, 12.0 (L); 2.845, 12.0 (K); 10.888, 12.0 (L); 11.913, 12.0 (L); 11.916, 12.1 (K); 12.857, 12.0 (L); 12.857, 12.1 (K1); 14.871, 12.0 (L); 16.888, 12.0 (L); 16.892, 12.0 (K1); 21.947, 12.0 (L); 21.951, 12.1 (K1); 22.888, 12.0 (L); 22.888, 12.0 (K1); 23.865, 12.0 (L); 23.866, 12.0 (K); 23.871, 11.8 (K2); 24.884, 12.0 (L); 24.885, 12.0 (K1); 25.875, 12.0 (L); 25.876, 12.0 (K1); 25.879, 11.8 (S); 26.866, 12.0 (L); 26.868, 12.0 (K1).

NOVA AQUILAE 2001


Vizuální odhady hvězdné velikosti, které získali M. Lehký (L), Hradec Králové a T. Kubec (K), Hradec Králové přes 0.42-m reflektor: Květen 23.027 UT, 13.3 (L); 23.042, 13.5 (K); 23.937, 13.7 (L); 23.945, 13.5 (K); 24.947, 14.2 (L); 24.951, 14.1 (K); 25.937, 14.3 (L); 25.948, 14.2 (K).

NOVA AQUILAE 1999 No.2 = V 1494 Aql


Vizuální odhady hvězdné velikosti, které získali M. Lehký (L), Hradec Králové a T. Kubec (K), Hradec Králové přes 0.42-m reflektor: Květen 25.965 UT, 12.8 (L); 25.969, 12.8 (K).

SN 2001V V GALAXII NGC 3987


CCD odhady hvězdné velikosti od K. Hornocha, Lelekovice (0.35-m reflektor + CCD ST-6V, R filtr): Duben 24.951 UT, 15.8+-0.1; 27.908, 15.9+-0.1; 29.879, 15.9+-0.1; Květen 9.845, 15.9+-0.1; 10.863, 16.0+-0.1; 11.956, 16.0+-0.1.

(D. Hanžl a P. Hájek)





База данных защищена авторским правом ©shkola.of.by 2016
звярнуцца да адміністрацыі

    Галоўная старонка