Evoluční antropologie Systém primátů




Дата канвертавання21.04.2016
Памер85.66 Kb.
Evoluční antropologie
Systém primátů:

řád: Primáti

podřád: Opice

nadčeleď: Hominoidea – vyšší primáti

čeleď: Hominidae - lidé


  • přeskočíme předchůdce primátů, začneme v:

 Třetihory - Oligocén (34-24 mil.)

  • po teplém eocénu nastává ochlazení

  • v Americe se objevují širokonosé opice

  • Euroasie, Afrika – úzkonosé opice – rozdělí se na 2 větve – jedna k lidoopům, jedna k opicím

  • v Africe – v té době bažiny, tropický les, zachovalo se mnoho fosílií

naleziště: Fayum v Egyptě (Fajjúm) – 2 významné skupiny – Parapithékové

Propliopithékové – předchůdci úzkonosých opic a lidoopů a člověka

nejstarší propliopithék – Oligopithecus – malý, asi 1 kg, nejmladší - Aegyptopithecus 6kg



  • u něj naznačený dryopithékův vzor (Y-5) – typický pro vývoj. větev Hominoidea

  • v oligocénu se tyto linie oddělí – úzkonosé opice

- lidoopi + lidé

Třetihory - Miocén (24-5,3 mil.)

  • klima zprvu nezměněné, kolem 17 mil. ochlazování, horotvorná činnost v oblasti vých. Afriky

  • v hominoidní větvi – mnoho slepých vývojových linií

  • jedna z nich – evropská opice nalezená u Bratislavy – uložena v muzeu ve Vídni – Pliopithecus vindobonensis


Lidská vývojová větev

  • přes Prokonsula (24 – 17 mil.) ve vých. Africe

  • považován za zákl. vývoj. větev všech hominoideí

  • pronikli přes Arabský poloostrov do Euroasie – zde pojmenován jako dryopithekus (16 – 10 mil.) – typovým druhem Dryop. fontani z Francie (1856)

  • souběžně s dryopithéky už (17 – 7 mil.) – sivapithékové (dříve označovaní jako ramapithékové) – silná sklovina na zubech – progresivní znak, malé špičáky

  • pohybovali se různým způsobem – brachiace, šplhání, kotníkochodectví




  • u afroevropských sivapithéků – 2 větve – 4 nohé – dnes šimpanz, gorila

2 nohé – později Australopithecus

- u asijských sivapithéků – 2 větve – brachiátorská – orangutan

- 4 nohé – vyhynulý gigantopithék

Obr mezi lidoopi – vyhynulý gigantopithecus – 1. popsán 1935 von Koenigswaldem, našel v Číně v tamních lékárnách zuby, které coby dračí byly drceny do léků



  • vzor na zubech Y-5, 6x větší obvod než lidské, velikost odhadována na 2 m, hmotnost 300kg, silná sklovina – bambus, semena, 1,2 – 0,25 mil, vyhynul zřejmě díky nemožnosti ekologicky se adaptovat, konkurence vyspělejších Homo erectus

během miocénu se objevují různé slepé vývojové větve, dosud popsáno 250 fosilních druhů primátů


z období 10-6 mil. z Afriky téměř žádné nálezy – pravděpodobně díky výrazným klimatickým změnám – stresové podmínky snížily početní stavy, přežili jen přizpůsobení primáti, uvolněné niky obsadily ocasaté opice

  • 10 mil. – 4nozí sivapith. a dryopith.

  • před 5 mil. potkáváme 2nohé hominidy (Australopith.)

co se dělo těch 5 mil let? nemáme fosilní doklady
Vznik bipedie

  • klimat. změny začaly před 17 mil. let ochlazováním

  • podsouvání oceánské kry pod kontinentální v oblasti vých. Afriky – linie zlomu = velký riftový Gregoryho příkop (6500 km od S k J) – vyplněn velkými jezery (Turkana, Viktoriino, Tanganika, Malawi...) – významná vulkanická činnost – vzniká pestrá mozaika ekosystémů – od lesních po suché stepi, ústup pralesů

  • někteří primáti ustoupili do pralesů na západě – dnešní lidoopi centrál. Afriky

  • část primátů kolem jezer

  • před 8-6 mil. další ochlazení a vysychání oblasti – vzniká otevřená krajina, malé ostrůvky stromů (dosud se zdržovali tam)

  • větší nedostatek potravy je donutil sestoupit na zem – přebíhat mezi stromy co nejrychleji, aby měli přehled – vzpřímený pohyb (jsou zvyklí být vertikálně, protože původně se pohybovali brachiací a šplháním – predispozice ke vzpřímenému pohybu – velká pohyblivost v ramenním kloubu, krátké dolní konč., snížení těžiště = stabilita ve stoji, dlouhé horní = kotníkochodectví

  • vznik bipedie není fosilně doložen


Evoluční důsledky bipedie

  • zvýšil se přehled o okolí

  • uvolnění h.k. – význam pro nošení mláďat = snáze přežila do dospělosti (více přežije těch, které se nosí, než těch, které se drží)- tyto matky předaly tyto schopnosti více mláďatům

  • ruka trénována na jemné pohyby = lepší nástroje = rozvoj mozku

  • soubor změn provázejících vznik bipedie = 1. hominizační komplex

  • navazuje soubor změn ve stavbě h.k. = 2. hominizační komplex

  • změny ve stavbě lebky – zvětšení mozku = 3. hominizační komplex

  1. u australopith., 2. u prvních H.habilis, 3. trval do vzniku moder. člověka


Co změnila bipedie?

  • prodloužení d.k. – rozšíření pánve – pánevní lopaty proti sobě, těžiště posunuto za kyčelní kloub (při omdlení padáme dozadu)

  • zvýšení tlaku na hlavice stehen. kostí, zkrácení krčku

  • zmizela opozice palce, vzniká podélná a příčná nožní klenba = zajišťuje pružnost chůze


Mozek a evoluce savců

  • u savců závislost hmotnosti a velikosti mozku (mozek se zvětšuje úměrně asi ¾ hmotnosti) (slon má vzhledem k velikosti menší mozek než myš)

  • pokud dáme logaritmickou stupnici – těsná lineární závislost

  • vytvořena rovnice pro výpočet odpovídající velikosti mozku = získáme EQ (encefalizační koeficient) – udává, kolikrát má druh větší nebo menší mozek, než odpovídá průměrnému savci stejné velikosti

  • pro lidský mozek stanovíme 100%, údaj 2,4 u šimpanze vyjadřuje 2,4x větší mozek než u savce jeho velikosti (odpovídá to 38% lidského EQ)

  • gorila EQ = 1,14 (19% lidského), orangutan EQ = 1,8 (29% lidského)

EQ není pro intelektuální schopnosti určující, záleží na vnitřní organizaci a poměru částí
Dvounozí lidoopi = Australopithékové (od 5 mil – do cca 1 mil)

  • 5-4 mil. v Africe – bipední formy – hominidé, ale znaky lidoopů = krátké d.k., pánev s úzkým porodním kanálem, špatná nožní klenba, dobré šplhavé vlastnosti, lebka lidoopí s kapac. mozkovny 450 ccm, prominující čelisti bez brady, úzký tvar zubního oblouku, dolů směřující týlní otvor svědčí o vzpřímené postavě

  • typické pro australopith. je mísovitě prohloubený široký obličej, výrazný sex. dimorfismus

  • pobývali v Afr. asi 3 mil. let, rozlišujeme řadu druhů

  • nejstarší popsaný: A. anamensis (3,9 – 4,1 mil) – jezero Turkana

  • pozdější: A. afarensis (3 – 3,8 mil.)

starobylé znaky: vystupující špičáky, úzký zubní oblouk, výrazné čelisti,

380 – 450 ccm, EQ 2,1

nejznámější nálezy – Lucy z Hadaru (Etiopie) – výška 100 cm – 1974 nález Donalda Johansona

- stopy v Laetoli – otisky v sopečném tufu, klenba

vytvořena

od tohoto druhu směřuje vývojová větev k člověku

další doklady: nález lebky a stehenní kosti z Maka (Etiopie) – Son of Lucy



  • naznačuje vývoj k Homo habilis

  • ze stejné oblasti pozůstatky 13 jedinců – First Family


Gracilní a robustní

2 vývojové formy australopith. – gracilní, robustní



ke gracilním patří A. africanus z Taungu (JAR) i další nálezy z již. Afr.

  • z období 3 – 2,5 mil. – popis výše uvedený odpovídá, dobré šplhavé vlastnosti – vybočený palec

  • velké stoličky, premoláry podob. stoličkám – naznačuje směr k robustním australop.

  • není považován za předchůdce člověka, buď slepá vývoj. větev nebo předek robust. aust.

  • pod 2,5 mil let známe jen nálezy robustních australop. – zařazeny do samostatného rodu Parantropus – rozlišujeme 3 druhy:

  • P. aethiopicus – (2,3 – 2,6 mil) – jezero Turkana, podélný hřeben na lebce, primitivní utváření lebeční báze (zřejmě navazuje na afarské austral.)

  • P. boisei, P. robustus – hyperrobustní , mohutné čelisti, velká šířka obličeje, jařmové oblouky do stran, podélný hřeben na lebce – rozvoj žvýkacích svalů= tuhá strava (hlízy, semena, ořechy)

  • nálezy z období 2 – 1 mil, v jižní Afr. – P. robustus, vých. Afr. – P. boisei

  • pro robustní parantropy – mozkovna nad 500 ccm, EQ až 2,9, sex. dimorfismus větší než u grac. forem, evoluční trend k vegetariánství – zvětšuje se skusová plocha stoliček (tvoří řadu A. afar.- A. afrik.-P. robust.-P. boisei)

  • P. boisei – objevili manželé Leakeyovi r. 1959 – v Olduvaiské rokli

australopithéci se vyskytují pouze v Africe


Životní styl australopith.

  • soc. org. na úrovni lidoopů, neexistují doklady o výrobě nástrojů, i když vhodné předměty používali

  • potravní strategie a ekonomika – čistě zvířecí

  • stopy na zubech – hmyz, mršiny, nebyli lovci

  • smíšené tlupy – velký sex. dimorfismus = harémové uspořádání

  • zvyšuje se závislost na vodě – nálezy u jezer – vznik pocení coby regulačního mechanismu, ztráta srsti = tmavá kůže (co prvotní???? nevíme)


Lidská potravní strategie

  • v období 5,4 – 1,8 mil se formují 2 vývojové větve u hominidů

  1. vegetariánská – zvětšují se stoličky – viz výše – robustní A.

  2. všežravá – redukce vícehrbolkových zubů, zvětšení mozku, sem patří rod Homo, objevuje se více druhů tohoto rodu, potravně si konkurovali, žili na stejném území

pro rod Homo je charakt.: parabolický zubní oblouk, redukce zadních zubů, klesá tloušťka lebeční klenby
První nález rodu Homo

  • r. 1960 – Olduvaiská rokle – stáří 1,8 mil – popsaný jako Homo habilis (zručný) – nástroje

  • další nálezy od jezera Turkana, od řeky Omo

  • výrazný sex. dimorfismus (150 cm muži/120 cm ženy)

  • krátké dolní konč., způsob prořezání zubů, dospívaní asi ve 13 letech =vše ukazuje podobu s australop.

  • dvojitá klenba nohy s palcem pohyblivým ve vertikálním směru, zakřivené články prstů = dobré šplhavé vlastnosti

  • lebka se více podobá lidské – mozkovna zaoblenější, 600 ccm, EQ = 2,9, 54% souč. člověka

  • obličej není mísovitý jako u australop., malý nadočnicový val

  • nálezy z období 2 – 1,7 mil.


Více druhů?

  • další nálezy hodně různorodé na 1 druh – jezero Turkana (dříve Rudolfovo)

  • některé: 750 ccm, EQ = 2,9 (protože byl větší), obličej plochý, velké stoličky, mozkovna moderní – vyšší klenba, bez nadočnicového valu, zaoblené záhlaví, dolní konč. více lidské

  • nejznámější lebka od jezera Turkana – 2,4 – 1,8 mil – pojmenován Homo rudolfensis




  • před 2 mil. – v Africe – 2 druhy rodu Homo vedle sebe, souběžné vývojové linie

  • nedá se jednoznačně říci, která linie je předchůdců člověka

  • proti příslušnosti do linie vedoucí k H. sapiens hovoří, že žili ještě v době, kdy se v Africe vyskytoval pokročilejší H. ergaster (okolo 1,8 mil)

  • oba habilinové jsou doloženy pouze z Afriky (H.habilis a H.rudolfensis)

  • ve vých. Africe došlo k rychlé obměně druhů v důsledku klimat. změn


Kámen a nástroj

  • proč řadíme habiliny do rodu Homo? – vyráběli kamenné nástroje, jednoduché přístřešky (nález kamen. kruhu, průměr 4 m, Olduvai)

  • nástroje zařazeny do kultury oldowan – oblázková industrie – jednoduché, několika údery opracované valouny, využívali úštěpy

  • výběr suroviny i z větších vzdáleností- užíváno k ořezávání masa, opracování dřeva

habilini žili současně s robustními Australopith. – neměli tito také nástroje?



  • před 1,6 mil – vzniká nová kultura – acheulean – tvůrce H. ergaster

  • australop. přežívali ještě 0,5 mil let, žádné oldowanské z té doby se nenalezli – odpověď ne

  • stále sušší prostředí Afr. = omezení zdrojů potravy, hodně šelem – nutné využít všechny potravní možnosti – zdechliny větších zvířat (stopy po nástrojích na kostech)

  • soupeření s jinými mrchožrouty – člověk uspěl jako organizovaná skupina


Sdílení potravy

  • vzniká lidská potravní strategie – potrava se shromažďuje a dále se dělí mezi členy tlupy – důležité pro soc. org. – utužují se soc. vazby – ovlivnění reprodukce:

(savci během vývoje – 3 období: kojenecké, juvenilní = mládě, potravu sežene samo, dospělí – reprodukce). U lidí – vsunutí období dětství (mezi kojenecké a juvenilní) – neumí sehnat potravu, sežene ji skupina = mládě je dříve odstaveno = klesá meziporodní interval = reprodukční úspěch


  • příjem živ. potravy – rozvoj mozku – důležitý příjem živ. bílkovin – rozvoj mozku u H.habilis, H. rudolfensis

  • kromě mršin – sběračství, pozvolna lov

  • žili ve skupinách – dělba práce, velký sex. dimorfismus nenasvědčuje monogamii, ale lovecko – nekrofágní kooperace vylučuje harémové uspořádání

  • formují se pevnější párové reprodukční vazby

  • nakupení kostí - domovské základny – vraceli se tam s kořistí, zpravidla porcovali poblíž vody, v rámci teritoria střídali víc tábořišť


Změna (Homo erectus, Homo ergaster)

  • před 1,8 mil se objevil nový druh člověka – H. ergaster – nositel pokročilejší kultury, vyšší kap. mozkovny, vyšší, lidské proporce, menší sex. dimorfismus, aktivní lovec – štíhlá vysoká postava = dobrá adaptace do otevřené suché krajiny

  • název H. erectus je vyčleněn pro podobný typ v Asii

  • průměrná výška 170 cm (H.habilis – 147 cm), návaznost na předky nejasná, ale je pravděpodobným předkem dalších stadií člověka (H. habilis a H.rud. – slepé vývojové větve)

  • co způsobilo vyhynutí habilinů před 1,7 mil? – neschopnost konkurovat pokroč. formě člověka (to byl lovec, tvůrce dokonalejších nástrojů, lépe využíval prostředí)


Homo ergaster

  • popsán 1975 (Groves, Mazák) – podle dolní čelisti s malými stoličkami, jezero Turkana

  • nálezy z téže oblasti – nejvýzn. 1,55 mil. – chlapec z Nariokotome, kap. mozkovny 880 ccm (odpovídá dospělému 910 ccm), EQ 3,5

  • úzká pánev, lebka: výrazný val nad očnicemi, týl ostřeji zalomen – odpovídá pozd. H. erectus

  • ve výlitkách mozkoven – asymetrie, čelní lalok větší vpravo, Brocovo centrum řeči – vlevo = doklad pravorukosti – souvisí s výrobou nástrojů

  • s lovem souvisí výroba zbraní – acheulean – výroba kamenných klínů – k opracování kořisti, vyhrabávání hlíz, opracování dřeva

  • nejstarší nález nástrojů – u Konso-Gardula v Etiopii – 1,7 mil.

Ven z Afriky

  • nejméně před 2 mil. (H. ergaster nebo předchůdce?) – přes Arábii osídlili postupně Eurasii

  • nejstarší nálezy mimo Afriku – 1,9 mil. Čína – jeskyně Longupo – půl dolní čelisti s oldowanskou technologií – připomínali H. ergaster

  • 1,8 mil – Gruzie – H.ergaster

  • vyšli z Afriky ještě před vznikem kultury acheulean, teprve další vlny zanesly acheulean mimo Afriku


Lov a oheň

Historie nálezů H. erectus



  • v diskusích o předchůdcích člověka na základě Darwinovy teorie popsal E. Haeckel hypotetickou formu předchůdce opočlověk němý (Pithecanthropus alalus) – holandský lékař Dubois se rozhodl vzdát se kariéry a najít ho, 3 roky neúspěšně kopal na Sumatře, r. 1890 na Jávě – na břehu řeky Solo – primitivní mozkovnu s velmi nízkou klenbou, výrazným nadočnicovým valem, kap. 900 ccm, později ještě stehenní kost moderního tvaru - oba nálezy společně popsal jako Pithecantropus erectus – dočkal se odmítnutí

  • další nálezy na Jávě – 1936 von Koenigswald lebku 3-5 letého dítěte z osady Modjokerto (H. modjokertensis), další roky nálezy dolních čelistí, řazeno do H. erectus modjok....

  • na Jávě četné fosilní pozůstatky, ale málo materiálních dokladů o kultuře

  • objevené kamenné nástroje kultury abbevilienu – pokročilejší než oldowan (někdy řazeno k acheul.)

  • Jávští erektové – velká tělesná výška – asi 170 cm, proporce končetin a trupu byly lidského typu, kap. mozkovny, výrazný nadoč. oblouk, zalomené záhlaví připomínají H. ergaster


Kontinent jiný i shodný

  • v Číně také nalezeny starší a mladší formy erektů

  • první popsán na základě stoličky s dryopith. vzorem – jeskyně Chou-kou-tien – prof. Black – nazval ho Sinanthropus pekinensis (1927)

  • pozůstatky lebek více než 40 jedinců v jeskyních v Číně, zničeno za války, podrobnosti neznámy

  • mladší naleziště (0,7 – 0,4 mil) – menší vzrůst (160 cm), gracilnější, kap. mozkovny 1050 ccm, čelo širší, klenutější, obličej a nos plošší, čelisti méně masivní, lebeční báze vylámané – důsledek kanibalismu nebo šelmy?

  • od jávských lebek se liší žlábkem za nadoč. valem – řazeny k poddruhu H.erectus pekinensis

  • starší formy čínských erektů popsány na základě nálezu dolní čelisti staré 0,65 mil. a lebky staré 0,8 mil., robustnější s většími zuby, než pekingští příbuzní

  • dnes známe ještě starší – Longupo (Čína) – oldowan. technologie, stáří 1,9 mil., Dmanisi (Gruzie) – 1,75 mil.


Vlastnosti společné a lokálně specifické

  • z afrických nálezů: vysoká štíhlá postava, dlouhé končetiny = adaptace na horké prostředí Afr., aktivní styl lovců – rychlejší výdej tepla pocením, ztráta srsti = tmavá pleť (ochrana před UV zářením), na skeletu nejsou žádné šplhavé znaky

  • lebka: sagitální kýl probíhající podélně středem lebeční klenby, týlní val se žlábkem na výrazně zalomené týlní kosti, žlábek za nadočnicovým valem, EQ = 3,5, klenba dlouhá a nízká, čelo ustupující a ploché, čelisti velké, bez bradového výběžku, zubní oblouk lehce parabolický, redukce třetí stoličky, nebývá větší než druhá

  • tyto znaky nemusí být u každého jedince všechny

  • existují rozdíly ve stavbě afric. a asijských, jsou to různé druhy? poddruhy? názory různé


Opožděná evropa

  • Ceprano u Říma – 1994 lebka 0,9 mil. – mohutný nadočnicový val, připisována H. erectus

  • existenci v celé Evropě dokládají nálezy kamen. nástrojů – La Vallonet (Francie), Isernie (Itálie), Přezletice u Brandýsa (0,7 mil), Červený kopec (1mil), Stránská skála u Brna (0,7 – 0,9 mil)

Afrika – kolébka i tavicí kotel



  • nacházíme pozůstatky, o kterých nevíme, kam přesně je zařadit


Slepá cesta Asií

  • přetrvávání tzv. asijských znaků, objevují se také znaky progresivní

  • lebka ze Sambugmacanu (Jáva) 0,35 mil, nese znaky erektů

  • 13 lebek od řeky Solo s průměr. kap. 1150 ccm – nízká klenba se sagitálním kýlem, utvářením se liší od erektů, připomínají H. heidelbergensis

  • žili na Jávě ještě v době, kdy se do oblasti přesouvali moderní lidé dnešního typu

  • vývojové proměny i v Číně a okolí

  • lebky vykazují směs konzervativních a pokročilých znaků

  • tyto nálezy naznačují, že pod vlivem jiných klimatických podmínek se někteří erektové mohli vyvíjet v archaické sapientní formy podobné H. heidelbergensis


Shrnutí

  • člověk vyšel z Afriky kolem 2 mil let zpět, v preerektovém stádiu vývoje, rozšířil se nejprve do Asie, později podle nálezů okolo 1 mil let také do Evropy – tomuto scénáři odpovídají nálezy tzv. megantropů (1,8 mil. let) – netypických forem asijských erektů – představují časnou formu nebo souběžnou variantu afrických typů

  • nově příchozí se vyvíjeli v závislosti na prostředí v indonéskou a kontinentální formu

  • mohli vytvořit více variant, z nichž některé pozdní vykazují přechod k archaickým sapientním formám podobným H. heidelbergensis, jiné vymírali, vymřeli i tyto archaické formy pod tlakem přicházejících moderních lidí


V Africe

  • vyvíjí se mezitím H. ergaster (typ H. erectus), s asijským mohl mít společného předka nebo sám byl časnou formou člověka vzpřímeného

  • objevují se i nálezy s asijskými znaky, zřejmě skupiny migrovaly i směrem z Asie

- zdá se, že typický erektus se vyvinul v Asii, migroval do Evropy, některé skupiny zanesly znaky do Afriky

- do Evropy migrovaly i vlny z Afriky, snad již pozdní H. ergaster , jistě H. heidelberg., a časný H. sapiens

- rozlišujeme 2 souběžné vývojové linie – africkou a asijskou – není jasné, jestli jsou to 2 synchronní druhy, H.ergaster, H.erectus

- obě linie rozdílný osud – asijská – rozdělila na severasijskou a jihoasijskou a obě vymřely



- africká – vyvinul se moderní člověk – postupně osídlil svět

Předpoklady úspěchu - osídlení světa

  • fyzické předpoklady

  • lov -. zmenšil závislost na rostl. zdrojích, na vyhledávání mršin

  • živ. bílkoviny umožňují nárůst mozkové hmoty

  • složitější soc. organizace při lovu – spolupráce, domluva, vznik řeči, rozvoj duševních schopností

  • ovládnutí ohně – spíše schopnost ho udržovat, v jeskyni Petralona v Řecku – ohniště ve vrstvě 1 mil. let staré


Životní styl (H. erectus, H. ergaster)

  • z analýzy současných paleolitických společností – víme, že vytvářeli smíšené tlupy o 20-30 jedincích, dospělosti se dožila zhruba polovina dětí

  • trpěli nemocemi z chladu – revmatismus, artrózy kloubů, zranění, úrazy

  • pohybovali se krajinou mezi trvalejšími sídlišti, která opakovaně navštěvovali

  • na kostech už nenalézáme současné stopy nástrojů a zubů = už nebojují se šelmami o kořist – přímý střet byl nebezpečný pro obě strany

  • dokázali si poradit i s velkými zvířaty – doklad naleziště Olorgesailie v Keni (1mil.let) – s pozůstatky slona, se zářezy, s nástroji v okolí, ale bez končetin, nejspíš je odnesli

  • zatím nepředpokládáme článkovanou řeč, u lebek chybí leb. báze, není možné posoudit pozici hrtanu ani foramen hypoglossus pro nerv řídící svaly jazyka

  • přechod na masitou stravu = změny na lebce – zmenšují se stoličky, zvětšují se přední zuby, zesílení přední části obličeje, vyvážení = protahuje se mozkovna

  • H. erectus – resp. již H.ergaster – nová kultura acheulean – výroba klínů opracovaných oboustranně (ranná fáze – abbevillien – zanechává na nástroji místy původní povrch) – do Evropy se rozšířila až před 0,6 mil let



První Evropané

  • lebka z Ceprana u Říma (900 tis.) – větší mozk. kapacitu, postrádá sagitální kýl, nálezy z Gran Doliny ve Španělsku (780 tis.)- modernější utváření obličeje – připsán statut nového druhu – H. antecessor (nejasné zařazení)

  • někteří vědci se domnívají – že se tito lidé dostali z Afriky přes Gibraltar během první doby ledové – moře pokleslo, ale pevniny se úplně nepropojily, neandrtálci to později nedokázali překonat, takže kdo ví??

  • spíše přišli z Asie, ale proč až před 1 mil let, když do Asie přišli před 2 mil.??

  • možná překážkou velké šavlozubé šelmy??

  • vývoj lépe sledujeme až od 0,5 mil. let, střídání dob ledových a meziledových

  • v ledových dobách – Evropa – tundra, step, ledovec až k našim hranicím, průměrná roční teplota u nás -2°C, severská fauna: mamuti, srstnatí nosorožci, sobi, polární živ.

  • v teplejším období doby ledové: průměr. roční teplota 2-3°C, lesostep, fauna: bizon, hyena, lev, daněk, jelen

  • doba meziledová: klima podobné jako dnes, průměr. roční teplota 4-6°C, lesy, teplomilná fauna – slon, hroch, pratur, jelen, příbytky v otevřené krajině, v led. dobách – příbytky v jeskyních

  • H.heidelb. se vyvíjel před řadu variant, postupně se přetvářel v neandertálce

  • řada nálezů, rozdílné, zdá se, že před 1 mil. let pronikl z východu H. erectus, - dokladem osídlení nástroje Venta Micena (Španělsko), La Vallonet, Červený kopec – 1 mil. let, současně mohli přicházet migranti z Afriky

  • opakované migrační vlny, míšení populací a vlivů



Vlastnosti průkopníků

  • Homo heidelbergensis – archaický homo sapiens (názvosloví používané pro africké formy)

  • forma člověka, která vznikla v Africe, ale vymezena až nedávno na základě evropských nálezů

  • v Evropě žili až 700 000 – 200 000 let, směs znaků starobylých a sapientních

  • lidé robustní, poměrně vysocí , kap. kolem 1200 ccm, EQ kolem 4

  • klenba mozkovny proti erektům vyšší, více zaoblené záhlaví, výše posunuta největší šíře mozkovny

  • zvětšeny jsou řezáky, zmenšeny stoličky

  • nejzávažnější vývoj. událost – zvětšení mozku, předpoklad vzniku článkované řeči, rozvoje psych. vlastností – poslední fáze vývoj. člověka = sapientace

  • mozek anteneandrtálců – jeví pravolevou symetrii, převažující pravorukost

  • větší Brockovo centrum řeči – předpoklad pro verbální komunikaci

  • pokles hrtanu – vznik nadhrtanového rezonančního prostoru – tvorba samohlásek


Kultura a život anteneandrtálců (archaického H.sapiens, H.heidelbergensis)

  • rozvoj mozku = rozvoj kultury – 2 úštěpové techniky:

  1. starší clactonská – přímé odrážení úštěpů z kamenného jádra

  2. mladší levalloiská – jádro opracované na povrchu, pak 1 úderem odrazí hodový nástroj

  • 350 000 let

  • lovecké aktivity – zejména v období chladu – lovili nosorožce, bobry, jeleny, medvědy, koně, prasata, srnce, lišky, vlky – svědčí o promyšlené organizaci

  • ve stř. Evropě – formovali se skupiny do 35 jedinců, budovaly chýše s ohništěm (400 tis. )

  • běžný byl kanibalismus – zářezy na lid. pozůstatcích

  • dožívali se do 30 let, trpěli také nemocemi z chladu, opotřebení org., zubů


Proměny anteneandrtálců v klasické neandrtálce (H.heidelb. v H. neanderthalensis)

  • dlouhá, započala před nástupem předposlední doby ledové – 200 tis. let

  • před 120 tis. se na dobu asi 40 000 let otepluje, začíná poslední doba meziledová, teplota o 4°C více než v současnosti, lidé žijící v tomto období se podobali více neandertálcům – nálezy Španělsko, Francie, Krapina v Chorvatsku – pozůstatky – 80 malých, robustních jedinců – nazýváme je protoneandrtálci

  • jejich kap. je stejná jako u současného člověka – 1350 ccm, EQ následkem větší hmotnosti 4,7 (moderní člověk 5,4)


Konečně neandrtálec

  • před 80 000 lety začíná poslední doba ledová a formují se klasičtí neandertálci

  • nejsou homogenní skupinou

  • typičtí se objevují v záp. Evropě před 65 – 35 tis. lety – populace adaptované na chladnou Evropu, v Palestině jsou gracilnější

  • neandrtálci byli malé ale robustní postavy (163 cm muži, 152 cm ženy), menší povrch těla, menší tepelné ztráty, krátké dolní končetiny

  • široký nos – velký povrch sliznice je výkonnější termoregulace, nahrazuje pocení

  • soudkovitý hrudník, kap. 1520 ccm větší, než moderní člověk, je také větší hmotnost – EQ je menší (4,7)

  • lebka robustní, s masivními kostmi, lebeční báze plošší, hluboký kořen nosu, není už sagitální kýl, týlní vyboulení

Z historie objevů neandrtálců

  • v pořadí třetí nález (první dva bez povšimnutí) – z Neanderova údolí u Düsseldorfu – zahájil boje o uznání existence tohoto vývoj. stádia (1856)

  • o 3 roky dřív než Darwinova teorie O původu druhů, zpočátku nechtěli vědci ani slyšet

  • významnou roli v době sporů sehrál i nález z jeskyně Šipka u Štramberka, 1880 – zlomek dětské dolní čelisti

  • další nálezy u nás: jeskyně Švédův stůl u Ochozu, jeskyně Kůlna v Mor. krasu

  • klasičtí neadrtálci mizí koncem druhého chladného období poslední doby ledové, v následujícím teplejším období – tzv. pozdní neandr. – gracilnější, nálezů je velmi málo z období 36 – 29 tis., mladší pozůstatky nebyly dosud objeveny, jižní Evropa byla nejdál, kam se dostali, nedokázali překonat Gibral. průliv


Dokonalejší nástroj, výkonnější lov

  • neandrtálci – tvůrci nové kultury – mousterian – střední paleolit

  • vzniká v Evropě a okolí zhruba od 200 000 let postupnou náhradou acheuleanu

  • dál se užívají obě úštěpové techniky, rozlišuje se asi 60 druhů nástrojů

  • objevují se čepele, i nástroje vsazované do rukojeti, také ze dřeva, kostí, rohů

  • to vše umožňuje výkonnější lov – místní lovecké specializace např. na slony, zubry, soby, koně, bizony, medvědy

  • lovili vbodnutím oštěpů z bezprostřední blízkosti, důsledkem častá zranění, různé deformace kostí a kloubů


Smrt a rituál

  • o zraněné se starali, dokladem jsou zhojené rány, např. nález v jeskyni Shanidar v Íráku, chybělo předloktí, zlomeniny na noze, záněty kolen. kloubu, takový jedinec nemohl být ekonomicky platným členem tlupy, přesto se starali

  • pohřby – analýza pylu prokázala přítomnost květin, jednoduché pohřby, bez milodarů, často ve skrčené poloze na boku

  • první pohřeb. rituály – lebka pohřbena zvlášť, vylámané báze


Řeč

  • různé názory, menší prostor nad hrtanem, ale snad stačil, ne snad artikulace, jen skřekovitost, organizace tlup tomu nasvědčuje

  • kapacita mozku je jistě dostačující, vyvinutá centra Brockova a Wernickovo dokládají možnosti řeči



Životní styl neandrtálců

  • v zásadě se nezměnil od předchozích, tlupy do 30 jedinců, stavěli už poměrně velké příbytky

  • v chladných dobách v jeskyních s ohništěm uvnitř chýše

  • nález – chata v Grotte du Lazaret, 150 – 120 til. let stará – měřila 11 x 3,5 m, byla postavena u stěny jeskyně s kůly kolmo vztyčenými a rovnou střechou, uvnitř rozdělena na předsíň a obytný prostor

  • rozbor uhlíků doložil schopnost vybírat výtopnější dřevo

  • ve vých. Evropě – chýše z kostí a klů mamutů (200 tis. let) – v Molodově (Ukrajina)

  • dožívali se 30 let, neduhy jako předci – revmatismus, záněty, opotřebení kloubů a zubů

  • časté příznaky křivice z nedostatku slun. záření a vit. D

  • nebyli zaostalými primitivy, dokázali přežít v nehostinných podmínkách

  • jednoduchý duchovní život, později byli schopni přejímat kulturu moder. lidí

Evoluční osud

  • molekulárně-genetické analýzy potvrzují vývojové odlišení s kromaňonci

  • zkoumá se mitochondriální DNA, rozdíl odpovídá evoluční vzdálenosti okolo 600 tis. let, kdy mohl být teoreticky společný předek jejich a H.sapiens


O čem svědčí molekulární genetika

- velikost populace, která je považovaná za základ lidstva – kolem 5000 žen, 4900 mužů

- zakladatelská populace mohla vzniknou z Homo heidelbergensis či příbuzných forem

- opustili Afriku přibližně 200 000 – 140 000 BP


Tělesné vlastnosti moderních lidí (Homo sapiens)

  • vysocí s dlouhými končetinami, gracilnější než archaičtí lidé, ale robustnější než dnešní

  • postupná gracilizace těl. stavby

  • kap. mozkovny větší než dnes, menší těles. hmotnost = nižší EQ = 5,3, klenba vysoká, nadoč. val rozpadlý, záhlaví zaoblené, redukce stoliček, menší i přední zuby

  • v Evropě doložení před 35 tis. lety, nejstarší pozůstatky – v Africe, v Palestině (jeskyně Skhul a Kafsa – 10 jedinců se směsí znaků – datované 115 tis. let)

  • pro svou nevyhraněnost – popsány jako H. sapiens palestinensis

  • doprovodné nástroje – kultura mousterian

  • r.2003 – nález v Herto v Etiopii – datované 154 – 160 tis. let zpět, lebky se znaky mezi H. heidelb. a moderním člověkem, zářezy na kostech – svědčí o rituálních praktikách, nástroje – pozdní acheulean a mousterian, kosti zvířat svědčí o lovu hrochů, buvolů – vědci popsali jako poddruh – H. sapiens idaltu – evolučním stářím se blíží zakladatelské populaci odvozené z molekulárních analýz

  • moderní lidé opustili Afriku se starobylými znaky před více než 100 tis. lety

  • postupně v řadě migračních vln osídlili svět – 70 tis. let – již. Asie, 40 tis. – Sibiř, 50 tis. Austrálie, 30 tis. Amerika, nejpozději do Evropy – 35 tis. – obtížné přístupové cesty – Balkán


Proměny moderního člověka

  • vývoj směrem další gracilizace a snižování tělesné hmotnosti – zmenšovala se i kapac. mozku

  • nálezů pozůstatků moder. lidí je dost

  • významné místo mezi nimi zaujímají moravské nálezy

  • při stavbě železnice v jeskyni poustevníka Magnona – 5 koster – Cro – Magnon – dnes je nazýváme kromaňonci

  • Grimaldi u Mentonu – jeskyně středomořských útesů – odkryto 15 koster doprovázených kostmi mamutů

  • nálezy našeho území: Mladeč u Litovle – 6 lebek, znaky zabití

  • Předmostí – hromadný hrob, 20 koster, soška mamuta, unikát geometrická Venuše

  • Dolní Věstonice – více koster. pozůstatků, Venuše, plastika, rytina ženy, 2 zachovalé pohřby v chýši, 2 počítací hůlky

  • Pavlov – 20 chýší s ohništěm, 100 tis. nástrojů, vypalovací pec, otisky textilií


Životní styl kromaňonců

  • organizace založena na rodovém uspořádání odvozeném po mateřské linii

  • za účelem lovu (zejména mamutů) vznikala volná seskupení velkého počtu lovců

  • rozsah sídliště v D. Věstonicích a Pavlově vypovídá přechodně o 100 obyvatelích

  • ekonomika smíšená – sběračsko-lovecká, upevňovala sociální role mužů a žen

  • umění: četné kresby a rytiny, rozvíjející šamanismus, rozvoj rituálů

  • dokázali lovit hodně, dopomohli k vyhubení mamutů, zubrů, lov vyžadoval taktiku a spolupráci (35-20 tis. let- mamuty), (20 – 10 tis. – soby)

  • nežili déle než jejich předchůdci, stejná zranění a opotřebení, o zranění se starali, své mrtvé pohřbívali (i hromadně), v raném období je shazovali do puklin, komínů jeskyní, později do mělkých jam, do hrobů přidávali nástroje a ozdoby, mrtvé obvykle svazovali, později i pohřby žehem



Kultura a umění kromaňonců

  • první celoevropská kultura – aurignacien – 35 – 30 tis. let – pochází z východu

  • převažuje industrie čepelovitá, rytiny, figurky lidí, píšťalky z rohů

  • navazuje gravettien – 30 – 20 tis. let- původ ve střední a vých. Evropě- vůdčí postavení Morava, Ligurie (sever Itálie) – převažuje výroba čepelek, hroty šípů, v záp. Evropě – rytiny v kameni, v kosti

  • rozvoj technologií znamenal také lepší využití zdrojů, některé technologie nedovedli dovést k praktickému využití (vypalování figurek, ale nevyráběli keramiku)

  • vrchol paleolit. umění představují malby – většinou na nepřístupných místech – jeskyně Altamira, El Castillo, Pindal, Trois Fréres, Montespan

  • malby – soubory zvířat- barvy červená, žlutá, hnědá, neznali modrou, negativní otisky rukou

  • mimořádný význam – venuše – figurky žen – se zdůrazněnými sek. pohl. znaky


Abstraktní myšlení

  • odráží se nejen v umění

  • počítací hůlka z lýtkové kosti vlka se zářezy = vrubovky


Homo floresiensis

  • objev z r. 2003 z ostrova Flores v Indonésii, lidově přezdívaný „hobit“

  • malý vzrůst – těsně přes 1 m, důvodem snad ostrovní nanismus, předkové byli pravděpodobně H. erektus

  • jiné názory – jde o mikrocefalickou lebku, ne o nový druh

  • výzkumy i v dalších letech – nálezy datované 98 000 – 13 000 BP


База данных защищена авторским правом ©shkola.of.by 2016
звярнуцца да адміністрацыі

    Галоўная старонка