Eliptická galaxie M87v Panně




Дата канвертавання24.04.2016
Памер15.28 Kb.
Černý prak

Z velké vzdálenosti eliptické galaxie NGC 4621 a NGC 4472 vypadají téměř stejně. Ale při velkém zvětšení (vlevo) jsou jejich centra velmi rozdílná. Střed NGC 4621 – je malý jasný „bod“, záření centra NGC 4472 je však slabé a rozmazané; zdroj: NASA

Obří galaxie se nevyvíjejí osamoceně, navzájem izolované ohromnými vzdálenostmi, ale naopak rostou spolu s dalšími v tak těsných blízkostech, že se často srážejí, přetahují o látku nebo se dokonce dopouštějí kanibalizmu a polykají své menší sourozence. Také představa černých děr v srdcích galaxií už zakořenila v současných kosmologických teoriích. Na některé otázky, týkající se vývoje galaxií, však dosud vědci odpovědi hledají.

Eliptické galaxie tvoří asi třetinu všech známých galaxií. Dají se rozdělit do dvou hlavních skupin – trpasličí, kterých je velké množství a každá obsahuje jen několik milionů hvězd, a obří, největší ze známých galaxií, s triliony hvězd. Nový výzkum dvojice vědců, Ralfa Bendera a Johna Kormendyho, se zaměřil právě na kupu obřích eliptických galaxií v  Panně. Do výzkumu zapojili několik pozemních observatoří a teleskopů a také využili orbitální Hubblův teleskop. Hledali vztah mezi velikostí galaxie a jasností její centrální části.

Eliptická galaxie M87v Panně

Zdroj: APOD, astro.cz

Původní hypotézy o formování galaxií předpokládaly, že supermasivní černé díry v jejich centru mocnou gravitací přitahují hvězdy a mezihvězdnou látku a střed se tak nutně musí stát nejhustší a tedy nejsvítivější částí galaxie. Přitom musí logicky platit, že centra větších galaxií obsahují větší černé díry, ty působí větší gravitační silou a přitáhnou více látky. Budou tedy „hustší“, bude v nich více hvězd a budou jasnější. Přímá pozorování, prováděná v 80. letech pozemními observatořemi a počátkem 90. let i Hubblovým vesmírným teleskopem, však tuto hypotézu nepotvrdila. Ukázalo se, že středy všech eliptických galaxií mají ve skutečnosti velmi podobnou jasnost. V menších galaxiích je patrný výrazný jasný střed, ale největší galaxie mají velká, málo svítivá jádra.

Kam tedy mizí hvězdy, které supermasivní černá díra přitáhne do centra obří galaxie, ale nepohltí je? Jednou z možností je, že jsou hvězdy v centrální části opět vymrštěny na okraj galaxie působením gravitačního prachu, vytvořeného dvojicí blízkých černých děr.

Splynutí dvou galaxií probíhá přibližně takto: černé díry v jejich středu se k sobě pomalu přibližují a krouží jedna kolem druhé. Na okolní látku působí tento kolotoč jako mixér, šlehající hvězdný koktejl. Většina mezihvězdného prachu a plynu a mnoho hvězd je přitaženo blíž a nemilosrdně pohlceno. Některé hvězdy jsou však naopak, při působení stejných sil v poněkud odlišných podmínkách, vystřeleny pryč z centra. Samotné černé díry se postupně stále více přibližují a „slévají“ se v jednu. Okolí této nové obří černé díry je jako vymetené a centrum právě vytvořené větší galaxie pak září mnohem méně než centrum galaxií, které žádné spojení neprodělaly. Jev byl označen jako „deficit svítivosti“.

Bender, Kormendi a jejich kolegové z University v Texasu provedli velice přesný rozbor svítivosti center 11 eliptických galaxií  a určili počet hvězd, které v nich „chybí“. Závěr je zcela jednoznačný: čím větší je hmotnost supermasivní černé díry ve středu galaxie, tím je střed méně jasný a tedy tím méně se v něm nachází hvězd. Výjimky neexistují. Ukazuje to, jak rozhodující vliv černé díry na formování galaxií mají. Přitom platí výše uvedená hypotéza: čím větší galaxie, tím větší supermasivní černá díra v jejím aktivním centru. Největší a jasně svítící galaxie mají nejmasivnější černé díry a paradoxně nejméně jasný střed. Mnohé z centrálních černých děr vznikly jako následek spojení dvou galaxií, přitom díry se chovaly jako obrovský vesmírný prak, vyhazující hvězdy dál od středu. Zároveň se tak potvrzuje, že supermasivní černé díry a galaxie se vyvíjejí společně a hovoří se o nutnosti spojit studium galaxií se studiem kvasarů, tj. nejzářivějších objektů ve vesmíru, pravděpodobně aktivních jader vzdálených galaxií.

Zdroje:


http://www.popmech.ru/part/?articleid=5365&rubricid=3

http://www.nsf.gov/news/news_summ.jsp?cntn_id=114102&org=OLPA&from=news



Zvídavé oči:

Srdce kupy galaxií v Panně

M86 nahoře, M84 zcela vpravo, NGC 4388 dole a NGC 4387 uprostřed
Zdroj: http://www.astro.cz/apod/ap050213.html

Odkazy:


Eliptické galaxie na stránkách FPE - http://objekty.astro.cz/galaxie/23/

Kupa galaxií v Panně (anglicky) - http://www.atlasoftheuniverse.com/galgrps/vir.html

Gravitační prak v archivu IAN - http://archiv.ian.cz/data/298.htm

Kvasary: http://astro.sci.muni.cz/pub/hst1996/pr96-35.html



Fotografie kvasarů: http://www.aldebaran.cz/fotografie/kvasary.html

21.2.09, VB


База данных защищена авторским правом ©shkola.of.by 2016
звярнуцца да адміністрацыі

    Галоўная старонка