Co de do mých tras nevešlo: 194 Dědov




старонка8/9
Дата канвертавання24.04.2016
Памер266.46 Kb.
1   2   3   4   5   6   7   8   9

Památky

Zvonice Zvonice ve Rtyni v Podkrkonoší je nazývána zvonicí rtyňského typu, neboť žádná s podobným tvarem či konstrukcí nebyla v celé České republice ani v Evropě dosud nalezena. Byla postavena v roce 1592, což prokázaly dendrochronologické testy. Skládá se ze tří částí. První část je nosná konstrukce. Hlavním konstrukčním prvkem je štenýřový hranol (sestava čtyř nejvyšších, nejsilnějších trámů), na hranol navazují okolní trámy, které tvoří osmiúhelník, plášť je dvanáctiboký, pokryt šindelem. Všechny trámy jsou původní ze smrkového dřeva, jsou spojené dřevěnými hřeby, není zde žádný kovový spoj. Stabilitu zachovává, tzv. plovoucí čep, který umožňuje, aby se zvonice mohla za nepříznivého počasí zvolna pohybovat. Další částí je čtvercové zvonové patro. Zde se nalézá zvonová stolice, která nese tři zvony. 1. zvon byl zavěšen hned po zbudování zvonice, je nazýván „Poledník“ neboť se s ním zvonilo v poledne. 2. zvon je nejmladší, nejzdobenější a největší (váží 448 kg), pro Rtyni v Podkrkonoší je památný, neboť jsou na něm vyryta jména rodů, jejichž potomci ve Rtyni v Podkrkonoší žijí dodnes. Hlas tohoto zvonu můžeme slyšet pouze pro významných příležitostech, proto se mu také říká „Slavnostní“. 3 zvon byl zavěšen jako poslední, je to zvon Jiříka z Poděbrad, je malý, ze rtyňských zvonů nejstarší a nejpamátnější. Dostal jméno „Mračník“, neboť se s ním rozháněly mraky. Dříve byl ve zvonovém patře umístěn 4. zvon zvaný „Umíráček“. Sloužil ke zvonění za zemřelé. V roce 1916 byl zabrán a do zvonice se již nevrátil. Poslední část zvonice je krov. Je jehlanovitého tvaru, střecha je pokryta šindelem. Na střechu navazuje železná tyč, která slouží jako hromosvod, na tyči je makovice, do které se při rekonstrukcích a opravách vkládají různé dokumenty a mince jako poselství příštím generacím, na makovici navazuje otáčivý kohout. Tato unikátní stavba je vzácnou upomínkou na důkladné stavitelství. Zvonice je symbolem naší obce. Od roku 1996 je součástí městského znaku, je umístěna i na úřední pečeti, ve znaku ji má škola a muzejní spolek.    





Socha Rebela Stojící socha Rebela, s nakročenou levou nohou vpřed, s právem v pravé ruce, vedle rtyňské rychty připomíná selské bouře v roce 1775. Tuto sochu rychtáře Nývlta, reprezentanta selského povstání hrdě stojícího na hranolovém hrubě opracovaném soklu, zhotovil sochař František David v roce 1975. Socha Nývlta vyjadřuje hrdý odpor a touhu po svobodě. Socha je zapsanou kulturní památkou a jako pomník, dominantou  urbanistického celku, který tvoří obecní hřbitov se zvonicí, budova Rychty a městské muzeum.






Farářská hrobka Farářská hrobka se nachází na centrálním místě hřbitova, naproti kostelu a byly do ní ukládány ostatky kněží, působících ve Rtyni v Podkrkonoší. V roce 2007 byla zrekonstruována, při rekonstrukci byla nalezena schránka s mincemi, jasně čitelné noviny Národní politika ze dne 25.08.1939 a sklem a obalem opatřená, přesto však vlhkem zničená listina. Z nejasného textu se usoudit, že jde o stručný životopis pana faráře Emila Nováka, při jehož pohřbu 06.09.1939 byl celý nález do hrobky pravděpodobně uložen. Farář Novák se za 1. světové války zasloužil o zachování rtyňských zvonů.

Socha krále Davida Direktor náchodského panství a strýc gubernátora Antonína Nývlta – David Nývlt – nechal zhotovit toto umělecké sochařské dílo, které pochází z dílny sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Krále Davida považoval David Nývlt za svého patrona. Originál před hřbitovní zdí stál již od roku 1738. Socha ale vlivem kyselých dešťů a díky nepříznivému počasí chátrala, a proto byla zhotovena kopie, která dnes stojí dodnes. Originál je vystaven v jaroměřském lapidáriu společně s ostatními sochami M.B.Brauna.



Kaplička Kaplička z roku 1679 stojí na kopci nad Rtyní v Podkrkonoší. V 15. století zde stával husitský kostelík, který byl postaven na počest krále Jiříka z Poděbrad. Z tohoto místa se naskýtá obdivuhodný pohled na rtyňsko-svatoňovickou kotlinu, lemovanou Jestřebími horami s mohutnou hradbou Krkonoš v pozadí. Okolo kříže je napsáno: „Jéžíši z výšiny, chraň nás ve Rtyni!“. Autorem kované mříže rychetské kapličky je akademický sochař a medailér, rtyňský rodák Antonín Kulda, jehož díla zdobí např. předsálí Vladislavského sálu Pražského hradu nebo Rudolfinum.          

Roubená chalupa č.p. 53 Památkově chráněná, historicky i architektonicky mimořádně hodnotná zemědělská usedlost, která byla díky pochopení majitelů i pracovníků památkové péče zachráněna a citlivě opravena. Dendrochronologická analýza potvrdila, že obytná část domu s dýmnou jizbou se datuje do roku 1547. Jedná se tedy o jednu z nejstarších autenticky a kompaktně zachovalých pozdně středověkých roubených vesnických staveb v Čechách.



1552 Hvězárna v Úpici


Úpickou hvězdárnu naleznete, jak již z jména vyplývá, v šestitisícovém městě Úpici , v jeho jihozápadní části; pro přesně uvažující jedince na souřadnicích 50°30'27,5" severní šířky a 16°00'44" východní délky. Hvězdárna se nachází, jak bývá u hvězdáren zvykem, na kopci zvaném "U Lipek". Nicméně při její návštěvě, na kterou jste srdečně zváni, rozhodně duši nevypustíte - jde o kopec, jehož zdolání nepřináší standardnímu zástupci druhu Homo Sapiens příliš velké strasti a navíc je možné, drže se směrovek, dopravit se za pomoci automobilové techniky přímo k parkovišti u vchodu do areálu Hvězdárny.



Úpická hvězdárna je odborným pracovištěm, dosahujícím v několika oblastech své činnosti velmi vysoké odborné či špičkové úrovně, některá pozorování jsou dokonce zcela unikátní. Široké veřejnosti nabízí hvězdárna jak pozorování noční oblohy tak denní pozorování Slunce s odborným výkladem. V případě mimořádných nebo zvlášť zajímavých nebeských úkazů pořádá hvězdárna zpravidla zvláštní pozorovaní a přizpůsobuje těmto pozorováním svoji otvírací dobu pro veřejnost. Kromě pozorování je možné seznámit se se základní astronomickou technikou, popřípadě absolvovat některou z přednášek či shlédnout (zejména v případě horšího počasí) některý ze vzdělávacích pořadů.Kromě záležitostí čistě vědeckých se hvězdárna orientuje také na astronomickou osvětu směřovanou k nejširší laické veřejnosti se zvláštním zaměřením na mládež. Kromě pozorování je možné seznámit se se základní astronomickou technikou, popřípadě absolvovat některou z přednášek či shlédnut (zejména v případě horšího počasí) některý ze vzdělávacích pořadů.

Úpická hvězdárna pořádá pravidelně pro jednotlivce i skupiny či exkurse z řad veřejnosti astronomické pořady spojené v případě jasného počasí s pozorováním oblohy. Nepravidelně pořádá také pozorovací akce, zejména při příležitosti neobvyklých či zvlášť zajímavých astronomických úkazů. Pozorování objektů noční oblohy a Slunce je samozřejmě možné jen za jasného počasí. Hromadné návštěvy více než deseti osob je třeba předem ohlásit.



Otvírací doba Hvězdárny v Úpici:

Pozorování noční oblohy

Pravidelná noční pozorování oblohy doplněná výkladem probíhají za jasného počasí v pátek a sobotu po setmění, tedy:


Leden, listopad, prosinec

  od 18 do 20 h

Únor, říjen

  od 19 do 21 h

Březen

  od 20 do 22 h

Září

  od 21 do 23 h

Duben, květen

  od 21.30 do 23.30 h

Červen, červenec, srpen

  od 22 do 24 h *]

*] během konání letní astronomické expedice je hvězdárna pro veřejnost uzavřena, termín je každoročně upřesněn

Pozorování Slunce

Pozorování Slunce se koná každý den od pondělí do neděle za jasného počasí od 10 do 12 h V zájmu Vašeho největšího a ničím nerušeného zážitku Vám doporučujeme dodržet čas zahájení pozorování.

*] během konání letní astronomické expedice je hvězdárna pro veřejnost uzavřena, termín je každoročně upřesněn



Vstupné platné od 1.10.2011
Individuální vstupné

Dospělí

   40,- Kč

Děti do 6 let

  zdarma

Děti do 15 let, studenti, důchodci

   20,- Kč

Zdravotně postižení

   20,- Kč

Rodinné vstupné (2dosp. + 2-3 děti)

 100,- Kč

Členové klubu českých turistů

   20,- Kč

Členové ČSOP

   30,- Kč


Skupinové vstupné

Školy mateřské

  zdarma

Školy základní

   10,- Kč (doprovod zdarma)

Školy střední

   20,- Kč (doprovod zdarma)

Školy prodloužené

   40,- Kč (doprovod zdarma)

Školy úpické školy

   50% sleva (doprovod zdarma)


Ostatní vstupné

Noc na hvězdárně

 100,-Kč

Pozorovací víkend

   50,- Kč/den

Zimní astronomická expedice

   50,- Kč/den


Zdarma

Členové klubu přátel Hvězdárny v Úpici

Členové České astronomické společnosti

Členové Klubu mladých astronomů

Členové astronomických kroužků Hvězdárny v Úpici

Hvězárna v Úpici ;U Lipek 160, 542 32 Úpice; tel.: +420 499 882 289 begin_of_the_skype_highlighting;+420 499 882 289; end_of_the_skype_highlighting e-mail: hvezdarna@obsupice.cz

1656 Hrad Vizmburk
1   2   3   4   5   6   7   8   9


База данных защищена авторским правом ©shkola.of.by 2016
звярнуцца да адміністрацыі

    Галоўная старонка