Co de do mých tras nevešlo: 194 Dědov




старонка4/9
Дата канвертавання24.04.2016
Памер266.46 Kb.
1   2   3   4   5   6   7   8   9


Pivo se v Trutnově vařilo obyčejně z pšeničného sladu, někdy bylo použito na lepší piva i sladu ječmenného. Používali se i různé druhy koření, kvasnic a chmelu. Dokonce se dříve v Trutnově chmel i pěstoval, což připomíná trutnovské návrší "Chmelnice".

Pivo bylo potřebné ovšem i za válečných dnů. V seznamu povinností ukládaných nepřítelem městu bylo pivo na třetím místě za chlebem a masem. Například v sedmileté válce roku 1756 muselo město odevzdat všechny zásoby piva a roku 1866 pruské komando zabavilo v trutnovském pivovaru pivo v hodnotě 16 512 zlatých. Na konci 18. století se pivovar stal majetkem pravovárečné společnosti měšťanů, která zisky vyplácela až do roku 1944, jak svědčí záznamy v pivovarských knihách. Od roku 1900 měl pivovar elektrické osvětlení. Elektrický proud vyráběla turbína o 46 HP, umístěná v pivovaru na Mlýnském náhoně. V pivovaru byly tehdy tři parní stroje, dva parní kotle, dva varné kotle a dvě chladírny piva. Ve sklepích bylo uloženo 382 sudu o obsahu 35 až 72 hl, což představovalo cca


22 000 hl rozpracovaného piva.

V roce 1920 byla provedena rekonstrukce sladovny na kapacitu 1000 tun sladu. V roce 1923 se v pivovaru poprvé vařilo 14° pivo. Další výstavba pivovaru probíhala v letech 1929-1935. Byla postavena nová čtyřnádobová varna, která slouží do dnes. Byly rozšířeny prostory spilek a sklepů, vybudováno čpavkové chlazení a výroba umělého ledu.



Při požáru v roce 1969 vyhořela pivovarská sladovna, která již nebyla obnovena. V letech 1980-1982 byly do sklepů instalovány nové tanky, a tak rozšířena jejich kapacita. V srpnu roku 1984 byla uvedena do provozu nová stáčírna lahví s výkonem 24 000 lahví za hodinu.
V roce 1991 byly rekonstruovány varné kotle varny. Na přelomu let 1991-1992 došlo rozšíření spilky o nerezové oddělení. Roku 1993 byl uveden do provozu parovod a výměníková stanice místo parního kotle na uhlí. Od té doby pivovar nezatěžuje ovzduší v Trutnově. Od března roku 1994 funguje nová stáčírna sudu KEG. Na podzim téhož roku byla zavedena filtrace lahvového piva, která zajistila prodloužení jeho trvanlivosti.


768 Jurkovičova chata v Pekle (Bartoňova útulna)


První písemnou zmínku o Pekelském údolí bychom hledali již v 15. století. Hluboké údolí tvoří strmé svahy Sendražského kopce a Hunčovských hor. V krásném hustě zalesněném údolíčku se tyčí bývalý mlýn – dnes roubená chata od osobitého architekta Dušana Jurkoviče. Starý mlýn se pod jeho rukama proměnil v turistickou chatu s pohádkovým kouzlem. Už na počátku 20. století sem proudili stovky turistů. Magičnost údolíčka podtrhuje soutok Metuje s říčkou Olešenkou. Dnes je z chaty populární výletní restaurace. V Pekle se nachází rozcestník turistických tras a několika cyklostezek. Vedle restaurace slouží návštěvníkům také venkovní bufet s příjemným posezením. Oblíbená je také zahrádka před restaurací s osvěžujícím stínem za parních letních dnů. Pro svou výjimečnost bylo údolí vyhlášeno přírodní rezervací. Alois Jirásek do tohoto čarovného údolí umístil děj své povídky „V Pekle“.

Na dovolenou sem jezdila celá plejáda slavných osobností včele s kancléřem dr. Šámalem. Chatu navštívil též Jiří Guth Jarkovský či herec Národního divadla Eduard Vojan. Ze sousedního jezírka vedle chaty na Vás bude poťouchle vykukovat kamenná plastika pohádkového vodníka, vděčný cíl fotografií a pohlednic z Pekla. Občerstvení se ve mlýně podávalo ještě dávno předtím než byla vystavěna Jurkovičova chata. Pravda strava tu byla skromnější než teď. Podávalo se jen pivo a syrečky. Dnes máte k dispozici podstatně větší nabídku hotových jídel, minutek a laskomin. Zastavte se na něco  dobrého v Pekle i Vy.



Přístupnost: chata se nachází nedaleko Nového města nad Metují. Do osady Peklo se dostanete autem, autobusem, na kole nebo pěšky nalebnou stezkou, která vede též po proudu řeky Metuje.
953 Červený Kostelec

Červený Kostelec leží v malebném východním podhůří Krkonoš uprostřed regionu Náchodsko-Trutnovsko a počet jeho obyvatel se v posledních letech ustálil na osmi a půl tisíci. Území města se rozkládá v členitém podhorském terénu na jihozápadních svazích Jestřebích hor v nadmořské výšce cca 400 metrů a je přirozeným východiskem do jednoho z nejkrásnějších krajů České republiky. Není to však „skanzen“, ale naopak velmi živé město, kde se stále něco děje. Bohatá je činnost sportovních, kulturních a společenských organizací a spolků. To dohromady dává pestrou paletu možností využívání a užívání volného času.

Nejvýznamnější každoroční akcí je pětidenní mezinárodní folklorní festival, který je jedním z největších v Evropě pod patronací I. O. V. UNESCO.



Červený Kostelec leží v malebném východním podhůří Krkonoš uprostřed regionu Náchodsko-Trutnovsko a počet jeho obyvatel se v posledních letech ustálil na osmi a půl tisíci. Území města se rozkládá v členitém podhorském terénu na jihozápadních svazích Jestřebích hor v nadmořské výšce cca 400 metrů a je přirozeným východiskem do jednoho z nejkrásnějších krajů České republiky, kraje kopců, lesů, říčních údolí, rybníků a širokých výhledů na hraniční horstva Krkonoše, Orlické hory, Stolové hory a Adršpach.

         

        

1130 Bitva u Náchoda

  

Bitva u Náchoda (někdy také "Bitva na Dobeníně") se odehrála 27. června 1866 ve východních Čechách. Byla největší bitvou prusko-rakouské války.



Operace 2. pruské armády pod velením korunního prince Fridricha Viléma (roku 1888 na krátký čas král Fridrich III.) tábořící před válkou v Dolním Slezsku začaly na kladském pomezí, kde se nacházel i průsmyk zvaný Branka, který byl klíčový pro přechod českých pohraničních hor. Prusové jej využili například na začátku sedmileté války, kdy tudy přišel do Čech maršál Schwerin, a i korunní princ táhl roku 1866 právě tudy. Nepřipravenost velitele rakouské severní armády mu k tomu ostatně poskytla příležitost.


Naučná stezka Náchod – Vysokov – Václavice 1866

Každý, kdo alespoň trochu poznal kraj mezi Náchodem a Hradcem Králové si nemohl nevšimnout desítek v polích roztroušených hrobů a pomníků z prusko-rakouské války roku 1866. Nejvíce se jich nachází právě v okolích těchto dvou měst, kde byly svedeny nejkrvavější bitvy celého válečného střetnutí. A právě první z nich, bitvě u Náchoda, je věnovaná naučná stezka „Náchod - Vysokov - Václavice 1866".

     Byla zřízena v letech 1996-1998 Spolkem přátel vojenské historie - 6. praporem polních myslivců Náchod za spolupráce Městského úřadu Náchod a obecních úřadů Kramolna, Vysokov a Provodov-Šonov. Slavnostní odhalení naučné stezky se uskutečnilo 27. června 1998 za účasti tradičních historických jednotek z celé České republiky.

     Stezka provází návštěvníka po nejvýznamnějších místech, na kterých se 27. června 1866 bitva u Náchoda odehrála. Obsahuje celkem 9 zastávek a tři odbočky s informačními tabulemi. Naučná stezka začíná před portálem tzv. úřednického traktu náchodského státního zámku, jehož prohlídku doporučujeme jako vhodný úvod před absolvováním naučné stezky. Závěrečná zastávka ve Václavicích se nachází na křižovatce železniční trati Choceň - Meziměstí a spojky do Starkoče s návazností na trať Hradec Králové - Trutnov. V případě potřeby je naučnou stezku možno absolvovat i opačným směrem, v tomto případě ovšem neplatí pokyny uvedené na informačních tabulích.

     Návštěvník může shlédnout všechny nejvýznamnější pomníky na bojišti a má možnost se seznámit s okolnostmi jejich vzniku a s péčí o vojenské památky na Náchodsku.


     Na naučnou stezku „Náchod-Vysokov-Václavice 1866" navazuje další naučná stezka nesoucí název „Česká-Skalice-Svinišťany-Josefov 1866". Jak už sám název vypovídá, tato stezka provází návštěvníka po bojištích u České Skalice a Svinišťan, kde byly ve dnech 28. a 29. června 1866 svedeny další bitvy celého sedmitýdenního konfliktu mezi Rakouskem a Pruskem. Návštěvník také zavítá do pevnostního města Josefov a seznámí se s historií pevnosti v roce 1866. Trasa měří 30 km a obsahuje celkem 22 zastávek s informačními tabulemi. Začátek naučné stezky je v obci Kleny, konec potom na pevnostním hřbitově v Josefově.



     Obě trasy jsou označeny turistickou značkou pro naučné stezky (symbol) a jsou propojeny 5 km dlouhou spojovací trasou s jednou zastávkou v Provodově. Obě stezky jsou přizpůsobeny jak pro pěší tak pro cyklisty. 45 km dlouhá cyklotrasa „Stopy krve a železa 1866" je součástí projektu Komitétu pro udržování památek z války roku 1866 VIA BELLI 1866 - propojení jednotlivých bojišť z roku 1866 naučnými stezkami a cyklotrasami. Z Josefova je možné pokračovat přes Smiřice, Hoříněves a Máslojedy na Chlum u Hradce Králové, kde byla 3. července 1866 svedena rozhodující bitva celé války.



 


Zaměření:

Bitva u Náchoda 27. června 1866,
prusko-rakouská válka roku 1866

Začátek:

Státní zámek Náchod

Konec:

Železniční stanice Václavice

Kraj:

Královéhradecký

Délka:

8,5 km základní trasa, 4,5 km odbočky

Počet zastávek:

9 zastávek a 3 odbočky

Typ stezky:

pro pěší, pro cyklisty

Náročnost:

střední

Čas prohlídky:

3 hod. základní trasa, 1,5 hod. odbočky

Značení:

Vede po turisticky značených cestách.
Značena turistickou značkou pro naučnou stezku, včetně odboček

Průvodce:

36 stran textu, 12 stran fotografií

Mapa:

Barevná formátu A4 s popisem

Návštěvnost:

Celoročně

Dostupnost:

Vozem na parkoviště zámek Náchod
Autobusem na nádraží Náchod Vlakem na nádraží Náchod, resp. Václavice

Správce stezky:

Spolek přátel vojenské historie
6. prapor polních myslivců Náchod









1037 Památník generála Gablenze v Trutnově 

V bitvě u Trutnova 27. června 1866 zvítězili pod vedením generála Ludvíka Gablenze vojáci rakouského X. armádního sboru. Šlo tehdy o jediné rakouské vítězství ve válce roku 1866 na severním bojišti. K poctě tohoto vojevůdce a na památku slavného vítězství proběhlo dva roky po bitvě u Trutnova na návrší Šibeníku slavnostní odhalení sedmnáctimetrového litinového pomníku ve tvaru obelisku. Na pomníku jsou uvedena jména všech padlých rakouských důstojníků a počty padlých vojáků z jednotlivých útvarů. Vítězství u Trutnova bylo draze zaplaceno: rakouské ztráty téměř 5000 vojáků byly čtyřnásobné oproti pruským. Generál Gablenz z vlastní vůle ukončil svůj život v Curychu v lednu roku 1874. V září roku 1905 byly jeho tělesné ostatky převezeny z curyšského hřbitova do Trutnova a uloženy v kryptě památníku. S nimi byl přivezen


1103 Úpice

 

Město Úpice – centrum Jestřebích hor - leží v údolí řeky Úpy v Krkonošském podhůří. Vzniklo v údolí lemovaném lesy a výšinami, střeží ho kopce Velbaba (481 m n. m.) a Kvíčala ( 469 m n. m.). Náleží k němu kdysi samostatná obec Radeč. Úpice vznikla jako strážní osada na odbočce zemské stezky do Slezska u brodu přes řeku Úpu. Začátkem 14. století patřila jako správní městečko k vízmburskému panství pánů z Dubé, kteří Úpici udělili četná práva včetně práva hrdelního, tržního a vaření piva. Roku 1604 byla v Úpici postavena první škola. Roku 1625 bylo městečko postiženo velkým požárem, při němž shořel kostel a domy na náměstí. Úpici se nevyhnula ani válečná tažení za třicetileté války a války prusko – rakouské.  V druhé polovině 19. století zaznamenala Úpice rychlý rozvoj především textilního  průmyslu a stala se jedním z nejprůmyslovějších měst českého severovýchodu.


V současné době má Úpice necelých 6 000 obyvatel.
Dlouhodobou tradici zde má ochotnické divadlo, hudba a sport. Velký význam má zdejší hvězdárna, která nabízí široké veřejnosti jak pozorování noční oblohy tak denní pozorování Slunce s odborným výkladem.
Městem vedou tři značené cyklotrasy a sportovní vyžití nabízí areál Sparta s nově vybudovaným skateparkem.
S historií města se návštěvníci mohou seznámit na značené Historické naučné stezce.
Informační servis zajišťuje Turistické informační centrum.

Město Úpice se nachází 10 km od Trutnova a je přirozeným centrem oblasti zvané Jestřebí hory. Nachází se v malebné zvlněné krajině, která je tvořena mozaikou zachovalých lesů, luk a polí. Nejvyšším bodem v okolí je Žaltman (739 m n.m.). Tento vrch je součástí zalesněného hřebenu Jestřebích hor. Úpicí protéká řeka Úpa.



Úpice je městem s bohatou historií. V roce 2008 uběhlo 650 let od první písemné zmínky. Nejčastěji je Úpice spojována s rodinou Čapkovou, která zde žila a působila po 17 let. Nachází se zde řada památek a zajímavých míst. Proslulá je například zdejší hvězdárna, fungující již 50 let.

Z turistického hlediska je Úpice ideálním východiskem pro výlety do Jestřebích hor a okolních turisticky atraktivních oblastí. Krása Jestřebích hor spočívá v tom, že jsou nedotčené masovou turistikou. Proto jsou ideální oblastí pro návštěvníky, kteří si rádi odpočinou od městského ruchu a stejně tak vhodné jsou pro rekreaci rodin s dětmi. Místo přeplněných cest s hlučnými turisty si můžete vychutnávat šumění lesa na výletě s rodinou, či mnohakilometrovou nabídku cyklistických a běžkařských terénů.



Zájemci o architekturu rozhodně nebudou návštěvou Úpice zklamáni. V našem městě se nachází celá řada historických budov, které stojí za zhlédnutí. V tomto výčtu najdete některé z nich. Další významné stavby a mapu jejich umístění najdete v sekci „Naučná stezka.“

Morawetzova vila Stojí na náměstí v Úpici, má č.p. 11. Byla postavena v druhé polovině 19. stol. pro rodinu továrníka Morawetze. Do dnešní podoby přestavena ve 20. letech 20. století. Při návštěvě Úpice 11.7.1926 zde byl ubytován prezident T. G. Masaryk. Je v soukromém vlastnictví a její majitelé ji udržují ve velmi dobrém stavu.

Oberländerova vila Současná podoba vily vznikla v roce 1922 přestavbou staršího domu, který byl sídlem úpických továrníků. Tuto přestavbu navrhnul pro továrníka F. M. Oberländera profesor Heinrich Franta z Brna. Mezi její časté návštěvníky patřila například herečka Adina Mandlová. Budova má č.p. 133. V současnosti se zde nachází Městský penzion a Turistické informační centrum. V její blízkosti se nachází malý park.

Buxbaumova vila Vila s č.p. 351 je taktéž dílem architekta Heinricha Franty, byla postavena v roce 1932. Vila je charakteristickým dokladem tradicionalistické výstavby města Úpice ve třicátých letech 20. století. Od roku 2007 nese čestný název Základní škola A. M. Buxton. Anna Marie Buxton, rozená Buxbaumová žijící v USA se vzdala restitučních nároků s podmínkou zachování základní umělecké školy ve vile.

Stará radnice Raně barokní stavba na náměstí z roku 1678 postavená Kašparem Kloptem. Zadní trakt byl dostavěn v roce 1822. Nová věž vystavěna 1752, v roce 1957 byla věž přestavěna do původního barokního slohu. Hodiny na věži z roce 1665 patří mezi nejstarší v Čechách. Dnes je zde umístěno Městské muzeum a galerie Julie W. Mezerové.

Dřevěnka Nejstarší úpická stavební památka postavená z neotesaných klád. Ojedinělá stavba tohoto druhu v Čechách. První dochovaný záznam v gruntovních knihách je z r. 1559. Vpředu bývala pavlač, ve štítě dva kalichy. Do r. 1990 sloužila jako restaurace. Později jako čajovna, prostor pro pořádání přednášek a seminářů i jako muzeum. V současné době je v rekonstrukci.

Dům „U Johanesů“ Stojí na náměstí, ve sklepě domu je valená klenba z pískovcových kvádrů, podle pověsti odtud vedla podzemní chodba do kostela na náměstí.

Městská spořitelna Významné dílo české architektury z roku 1933 Freiwalda - Bohma z Karlína. Sochařská výzdoba z roku 1934 je od J.Bílka z Hořic. Vpravo od vchodu je alegorie "Práce" - dělník s ozubeným kolem a člunkem v levé ruce, vlevo je alegorie "Spořivosti" žena s klasy, v levé ruce s kasičkou s reliéfem včely.

Dům rodiny Čapkovy Postaven v letech 1889 - 1890 stavitelem Josefem Rejskem pro MUDr. Antonína Čapka, otce Heleny, Josefa a Karla Čapkových. Rodina zde žila v letech 1890 - 1907. Dnes je zde služebna Policie ČR. Na požádání je možno prohlédnou si prostory kde žila rodina Čapkova. V domě je také vystavena malá expozice věnovaná Čapkově rodině.

Kostel sv. Jakuba Většího Připomínán již roku 1350, byl dvakrát zničen požárem. V nynější podobě postaven v roce 1698 a vysvěcen roku 1705. Ve věži 45 m vysoké se zachoval nejstarší zvon z roku 1625. Na hlavním oltáři je obraz sv. Jakuba Staršího z roku 1730 od Petra Brandla a v presbytáři staré vyřezávané lavice.

Mariánský sloup Barokní sousoší z roku 1724 navazující na výtvarný směr M. B. Brauna. Původně stál uprostřed náměstí, k apsidě kostela byl přemístěn v roce 1943 při přestavbě náměstí.

Kaple sv. Michala Nachází se v parku u divadla, je to bývalá hřbitovní kaple oválného půdorysu z let 1698-99 od J. Schotta, s velkou cibulovitou bání a lucernou.

1171 Muzeum Boženy Němcové v České Skalici



Muzeum Boženy Němcové v České Skalici
Maloskalická 47
Česká Skalice
552 03 Českoskalické

Městské muzeum bylo založeno roku 1902. Shromažďovalo a uchovávalo převážně lokální památky: zbraně, archiválie, národopisné sbírky, doklady archeologické a jiné vlastivědné sbírky. Po zakoupení pozůstalosti Boženy Němcové od její dcery Bohdany v roce 1919 se zájem muzea soustřeďoval více na osobnost a dílo velké krajanky. Dne 24. 5. 1931 bylo ve staré radnici na náměstí slavnostně otevřeno první české literární muzeumMuzeum Boženy Němcové. U příležitosti 100. výročí spisovatelčina úmrtí v roce 1962 byla pod záštitou ministerstva školství a kultury a světové kulturní organizace UNESCO provedena rozsáhlá rekonstrukce historického Steidlerova hostince U Bílého lva v Malé Skalici, dějiště obrozeneckých jiřinkových slavností, a do jeho místností a sálů přemístěno muzeum s literárním archivem a knihovnou a vybudována moderní expozice.


Od září roku 1970 stojí v Jiřinkovém parku před muzeem bronzová plastika sedmnáctileté Barunky Panklové-Němcové, připomínající její účast na prvním Jiřinkovém plese roku 1837. Autorkou plastiky je akad. sochařka Marie Uchytilová-Kučová. Postavení pomníku umožnila veřejná sbírka.
Součástí muzea je i stará roubená škola – Barunčina škola –, která byla otevřena pro veřejnost rovněž v roce 1962. Počátkem osmdesátých let 20. století byla v jejím areálu navíc otevřena expozice dějin válek, především bitvy u České Skalice, kterou mezi sebou v roce 1866 svedla rakouská a pruská vojska

Maloskalický muzejní areál


adresa: Česká Skalice, Maloskalická 47

  • Muzeum Boženy Němcové – hlavní expozice ve Steidlerově hostinci

  • galerie obrazů Julie Winterové Mezerové 

  • galerie obrazů Josefa Vondráčka

  • maloskalická tvrz

  • expozice Muzea textilu UPM

květen – červen 8–17 úterý – neděle
červenec – srpen 9–17 pondělí – neděle, tj. denně!
září 9–16 úterý – neděle
říjen – duben 8–15 pondělí – pátek (zavřeno od 20. prosince do 5. ledna)

POSLEDNÍ PROHLÍDKA ZAČÍNÁ MINIMÁLNĚ 60 MINUT PŘED UZAVŘENÍM AREÁLU!


PONDĚLNÍ PROHLÍDKY V KVĚTNU, ČERVNU A ZÁŘÍ JE NUTNO OHLÁSIT!

Areál Barunčiny školy


adresa: Česká Skalice, B. Němcové 9

  • Barunčina škola

  • Muzeum 1866

květen – červen 8–17 úterý – neděle
červenec – srpen 9–17 pondělí – neděle, tj. denně!
září 9–16 úterý – neděle
říjen – duben zavřeno

POSLEDNÍ PROHLÍDKA ZAČÍNÁ MINIMÁLNĚ 30 MINUT PŘED UZAVŘENÍM AREÁLU!


PONDĚLNÍ PROHLÍDKY MIMO ČERVENEC A SRPEN JE NUTNO OBJEDNAT!

Naučná stezka Babiččino údolí


květen – září stále pondělí – neděle

1253 Slavoňov, Kostelík sv.Jana Křtitele

Slavoňov

Českoskalické Městské muzeum bylo založeno roku 1902. Shromažďovalo a uchovávalo převážně lokální památky: zbraně, archiválie, národopisné sbírky, doklady archeologické a jiné vlastivědné sbírky. Po zakoupení pozůstalosti Boženy Němcové od její dcery Bohdany v roce 1919 se zájem muzea soustřeďoval více na osobnost a dílo velké krajanky. Dne 24. 5. 1931 bylo ve staré radnici na náměstí slavnostně otevřeno první české literární muzeumMuzeum Boženy Němcové. U příležitosti 100. výročí spisovatelčina úmrtí v roce 1962 byla pod záštitou ministerstva školství a kultury a světové kulturní organizace UNESCO provedena rozsáhlá rekonstrukce historického Steidlerova hostince U Bílého lva v Malé Skalici, dějiště obrozeneckých jiřinkových slavností, a do jeho místností a sálů přemístěno muzeum s literárním archivem a knihovnou a vybudována moderní expozice.


Od září roku 1970 stojí v Jiřinkovém parku před muzeem bronzová plastika sedmnáctileté Barunky Panklové-Němcové, připomínající její účast na prvním Jiřinkovém plese roku 1837. Autorkou plastiky je akad. sochařka Marie Uchytilová-Kučová. Postavení pomníku umožnila veřejná sbírka.

Součástí muzea je i stará roubená škola – Barunčina škola –, která byla otevřena pro veřejnost rovněž v roce 1962. Počátkem osmdesátých let 20. století byla v jejím areálu navíc otevřena expozice dějin válek, především bitvy u České Skalice, kterou mezi sebou v roce 1866 svedla rakouská a pruská vojska


1   2   3   4   5   6   7   8   9


База данных защищена авторским правом ©shkola.of.by 2016
звярнуцца да адміністрацыі

    Галоўная старонка