Co de do mých tras nevešlo: 194 Dědov




старонка3/9
Дата канвертавання24.04.2016
Памер266.46 Kb.
1   2   3   4   5   6   7   8   9

Historie Jestřebí boudy


Jestřebí bouda byla do dnešní podoby přestavena v letech 1929 - 1930, jak o tom svědčí nápis v terase u hlavního vchodu. Prvními majiteli hospody byl Franz Rzehak, šenkýř z Paseky č. 7 a jeho žena Wilhelmina původem z Pasek č. 1. Jeho syn se oženil v roce 1921 s Berthou Umlaufovou, narozenou 20. 2. 1891, pocházející z Radvanic. F. Rzehak zemřel 4. 4. 1939 (oběsil se) a jeho žena zůstala sama na hospodářství i živnost. Za nějaký čas se seznámila s četnickým strážmistrem z Chvalče Hansem Ottou Fleknou. 20. 2. 1943 se za něho provdala a asi po roce odešel na vojnu, kde upadl do zajetí a již se nevrátil.

Začátek formuláře

Konec formuláře


Po osvobození byla bouda jako německý majetek zkonfiskována a předána do národní správy Františku Jiránkovi. Paní Berta, všichni jí říkali paní Řeháková, byla Jiránkem vyžádána z odsunu a vrátila se na boudu. Zpočátku tady hospodařili spolu, později však na boudě zůstala opět sama. Paní Řeháková neměla na udržování objektu dost sil a bouda stárla a chátrala spolu s ní. Proto v šedesátých letech přivítala dobrovolnou aktivitu markoušovických, havlovických a úpických turistů. V té době již byla bouda téměř ve stavu likvidace.

Turisté začali boudu pomalu opravovat a uvádět do provozu. Přejmenovali ji na Jestřebí boudu. Záhy odpadli turisté z Markoušovic a v osmdesátých letech i turisté havlovičtí. V této době byl také vyřešen problém vlastnictví boudy. Byla převedena za symbolickou částku z vlastnictví státu do vlastnictví TJ Sparta Úpice. Převod byl uskutečněn s podmínkou, že bude z Jestřebí boudy vybudována turistická základna Jestřebích hor.

Zcela samozřejmě se předpokládalo, že turisté budou i nadále pokračovat v práci na turistické základně, kterou budovali svojí dobrovolnou činností již od začátku 60. let. Jenže vlivem lidské závisti, arogance moci a poklonkování komunistickému režimu začala být práce turistů sabotována nesmyslnými úkoly a nařízeními ze strany TJ. Proto nabídl oddíl turistů spoluúčast na provozu a budování Jestřebí boudy i dalším oddílům TJ Sparta Úpice. Snažil se je zapojit do zajištění zimních víkendových služeb a brigád na údržbu a zvelebování JB. Tato snaha skončila fiaskem a turisté byli přes tento vstřícný krok z boudy vypuzeni. Provoz chalupy byl za krátkou dobu totálně ochromen, protože ostatní oddíly TJ neměly na správu boudy dost sil ani chuti. Chybělo to správné zapálení pro věc. A taky přišlo probuzení ze snu o snadných ziscích a zjištění, že je nutné pracovat bez nároku na jakoukoliv osobní odměnu.

Tehdejší vedení TJ tedy nabídlo boudu zpět svému odboru turistiky, aby dále pokračoval v započatém díle. Od této chvíle (konec 80. a začátek 90. let) začala pro turisty lopotná práce. Bouda potřebovala nutně rozsáhlou rekonstrukci a bylo třeba, aby si na ni začala vydělávat. Z tohoto důvodu byl provoz víkendového bufetu převeden ze zimního na celoroční. Také se zvýšilo množství ubytovaných. Hlavním cílem bylo sehnat dostatek peněz na uskutečnění tohoto smělého plánu rozsáhlé rekonstrukce Jestřebí boudy:

I. etapa započala v 80. letech rekonstrukcí pokojů v prvním patře. Dále byla vybudována čistírna odpadních vod.II. etapa proběhla v 90. letech. Bylo zavedeno ústřední topení po celé boudě. Dále byla v 1. patře vybudována společenská místnost a kuchyňka pro ubytované. Byly položeny koberce na pokojích a provedeno jejich odhlučnění. V kuchyni v přízemí byla postavena nová kachlová kamna.

III. etapu, která stále trvá, zahájilo v roce 2000 provedení fasády pod heslem: „Do nového tisíciletí v novém kabátě !“ Při této příležitosti byla vyměněna okna v celé boudě. V roce 2004 byla provedena kompletní rekonstrukce sociálních zařízení. V roce 2005 byl zajištěn zdroj kvalitní pitné vody (hloubkový vrt). V roce 2008 došlo k rozšíření sálu pro návštěvníky a instalace krbových kamen. Cílem bylo zvýšení kapacity sálu a zvětšení komfortu pro průchozí turisty. Dále byla provedena oprava 1/3 střechy.

Veškeré uvedené práce byly financovány z výnosu Jestřebí boudy. Na 1. etapu rekonstrukce finančně přispělo OV ČSTV Trutnov. Na 2. etapu se podařilo sehnat finanční příspěvek od TSUT (Tělovýchovně-Sportovní Unie Trutnovska). Tyto finanční příspěvky pomohlo turistům zajistit bývalé vedení TJ Sparta Úpice a to byla také jediná aktivita majitele při rekonstrukčních pracích na Jestřebí boudě!

Úpičtí turisté na Jestřebí boudě odpracovali s elánem nesčetně brigádnických hodin. Stalo-li se, že došly finance, sami mezi sebou potřebnou sumu vybrali. Před několika lety si Jestřebí boudu od TJ Sparta Úpice dlouhodobě pronajali, aby zůstala zachována i pro další turistické generace. A samozřejmě také proto, aby byla i nadále dodržena základní podmínka převodu boudy z vlastnictví státu za symbolickou částku – totiž že bouda bude trvale sloužit jako turistická základna Jestřebích hor. Takto se turisté dlouhodobě zavázali k financování provozu, údržby a zvelebování Jestřebí boudy z jejího vlastního výtěžku.



847 Pivovar Krakonoš Trutnov

Pivovar se nachází v centru města Trutnova.


Od roku 1994 provozuje pivovar trutnovská Krakonoš spol. s r.o.
V současné době vyrábí pivovar Krakonoš 5 druhů piva v celkovém objemu přes 100 tisíc hl ročně. Na vánoce a velikonoce obohacujeme trh o speciální světlé pivo Krakonoš 14.
Pivo je distribuováno nejen do Východních Čech, ale i na Moravu.
Pivovar Krakonoš vyrábí pivo klasickou technologií, nepasterizované, mikrobiálně filtrované.
Pro výrobu piva používáme vodu z vlastní studny, která je 80 metrů hluboká.

V posledních letech byla provedena modernizace vodního hospodářství, chlazení a filtrace piva. Největší akcí byla rekonstrukce "pivovarské restaurace" na hotel, která byla dokončena


v červenci 2005.
Hotel Krakonoš a podniková prodejna jsou součástí areálu pivovaru. V podnikové prodejně je možno zakoupit kompletní sortiment lahvového i sudového piva Krakonoš, včetně kompletní nabídky propagačních předmětů a materiálů

Trutnov, který patřil ke královským věnným městům, měl právo várečné již v době svého vzniku, a to roku 1260. Tato privilegia opětovně potvrdil roku 1340 i český král Jan Lucemburský. Tato práva si obyvatelé Trutnova velmi hájili, zejména právo mílové, které hájilo měšťany před konkurencí šlechty. Jakmile bylo za hradbami objeveno jiné pivo než trutnovské, bylo neprodleně zničeno. Na vlastní kůži to poznal roku 1541 šlechtic Jan Adam Zilvar z Vlčic, který propašoval za hradby své tri sudy piva, jež dala městská rada po objevení rozbít.

Do poloviny 16. století se vařilo pivo po jednotlivých domech, podle předem určeného pořadí. Takových domů bylo v Trutnově 149, jejich počet se během doby prakticky neměnil. Od druhé poloviny 16. století se v Trutnově zakládají společné pivovary.
Připomínají se dva. Horní, který se nacházel ve školní ulici, a kam byl už roku 1571 zaveden vodovod. A dolní před střední branou v blízkosti dnešního pivovaru. V roce 1582 se všichni právovárečníci spojili a vařili pivo v jednom pivovaru. Historii pivovaru v Trutnově poznamenali i četné požáry, kdy Trutnov 13 krát katastroficky vyhořel. Rok po založení měšťanského pivovaru v roce 1583 požár zničil necelé dvě stovky domu. Požár vypukl ve sladovně Tobiáše Freysena a za své vzaly i oba pivovary. Horní pivovar už nebyl obnoven a vařilo se pouze v jednom a to na místě dnešního pivovaru.

1   2   3   4   5   6   7   8   9


База данных защищена авторским правом ©shkola.of.by 2016
звярнуцца да адміністрацыі

    Галоўная старонка