* 341 27. 10. 1998 expresní astronomické informace




Дата канвертавання24.04.2016
Памер54.92 Kb.

* 341 * 27.10.1998

EXPRESNÍ ASTRONOMICKÉ INFORMACE


(EAI jsou zpravodajem sdružení EAI a vycházejí za podpory Hvězdárny Brno a ČAS)
Adresa : Expresní Astronomické Informace, Úvoz 118, 602 00 BRNO

nebo Hvězdárna Vyškov, pošt. přihrádka 43, 682 00 VYŠKOV

Telefon : (05) - 41129294, 41321287 nebo 755405 (Dalibor Hanžl)

(0507) - 216 68 nebo 225 58 ( Petr Hájek)

Fax : (05) - 41211214 (prosím uvádějte: Astronomický ústav, Ing. Dalibor Hanžl)

(0507) - 22348 (--------//---------- Hvězdárna Vyškov, RNDr. Petr Hájek)

WWW : http://astro.sci.muni.cz nebo http://www2.sci.muni.cz

BBS : (05) - 41129515 (baud rate 2400, parity NONE, data bits 1)

(05) - 41129433 (baud rate 19200, parity NONE, data bits 1 nebo přes Internet

zadat "telnet astro.sci.muni.cz" (ip. adr.:147.251.24.5), login "bbs").

Packet : OK2ICG@OK0PAB.#BRNO.TCH.EU

E-mail : root@astro.sci.muni.cz , hanzl@sci.muni.cz, qhajek@fee.vutbr.cz




SUPERNOVA 1998eg V GALAXII UGC 12133


G. M. Hurst, Basingstoke, Anglie, oznamuje, že Tom Boles, Wellingborough, objevil na 80-s expozici CCD snímku bez filtru novou supernovu. Snímek byl exponován 19.906 UT října v rámci projektu U.K. Supernova Patrol na 0.26-m reflektoru; na snímku z 17. září (limitní dosah 18. mag) není na místě supernovy vidět žádný objekt. Boles dává následující polohu:  = 22h39m30s.26,  = +8 36'21".3 (2000.0). Další CCD hvězdné velikosti (není-li uvedeno jinak, jedná se o CCD magnitudy bez filtru): říj. 19.896, 15.7 (M. Armstrong, Rolvenden, Anglie); 20.88, R asi 16.4 (S. Benetti, F. Ghinassi, E. Marchetti, G. Tessicini, C. Vuerli a A. Zacchei, La Palma); 20.995, 15.5 (Armstrong); 21.25, R = 17.6 (D. Balam, University of Victoria); 21.385, 16.2 (Y. Sano, Nayoro, Hokkaido, Japonsko).

Další poziční pozorování: 22h39m30s.37, +8 36'21".0 (Armstrong, 0.26-m reflektor); 30s.29, 20".6 (Balam, 1.82-m Plaskett teleskop); 30s.35, 20".5 (Sano, 0.28-m reflektor; oznamuje H. Yamaoka, Kyushu University). Balam udává relativní polohy supernovy 25".9 západně a 25".3 jižně od jádra galaxie UGC 12133. Blízká hvězda (R = 15.8 mag) má souřadnice (uvedeny jen s a vteřiny) 30s.08, 37'22".7; Snímek SN 1998eg, který exponoval Balam je k dispozici na http://astrowww.phys.uvic.ca/~balam/sn97do.html.

M. Salvo, A. Pastorello, L. Rizzi a V. Buondi, Asiago Astrophysical Observatory, oznamují, že prohlídka předběžného spektrogramu (obor 380 -700 nm) získaného 20.45 UT října pomocí 1.82-m teleskopu (+AFOSC) ukazuje, že SN 1998eg (hv. vel. V kolem 17.4 mag) je typu Ia krátce po maximu. Spektrum ukazuje na 635.5-nm absorpční čáry Si II, typické pro supernovy typu Ia. S uvažováním rudého posuvu mateřské galaxie (7500 km/s) vychází expanzní rychlost určená z minima Si II (635.5 nm) čar kolem 10500 km/s.

S. Jha, P. Garnavich, P. Challis a R. Kirshner, Harvard- Smithsonian Center for Astrophysics, oznamují, že spektrum SN 1998eg získané P. Berlindem 24.1 UT října (F. L. Whipple Observatory 1.5-m teleskop (+ FAST spektrograf) ukazuje, že se jedná o supernovu typu Ia kolem maxima. Stáří určené z fitu pozorovaných spektrálních čar (Riess a kol. 1997, A.J. 114, 722) vychází 1  2 dne po maximu. Ve spektru jsou také zčervenalá úzká interstelární Na I D čáry a ústupová rychlost mateřské galaxie vychází 7400 km/s. Expanzní rychlost supernovy pak je 10200 km/s - měřeno pomocí výrazné Si II (635.5 nm) čáry.

(podle IAUC 7033 a 7037 z 21. a 24. 10. 1998 přeložil DH)

SUPERNOVA 1998eh V GALAXII ESO 74-G9


J. Maza, Department of Astronomy, University of Chile, oznamuje objev nové supernovy M. Wischnjewského, která se zaznamenala na T-Max 400 filmu, který exponoval L.E. Gonzalez na Maksutově teleskopu observatoře Cerro El Roble 15.078 UT října. Supernova (hv. vel. B kolem 18 mag) má souřadnice  = 20h48m57s.82,  = -6905'05".7 (2000.0), což je 5".2 východně a 25".5 severně od jádra spirální galaxie ESO 74-G9.Objekt byl potvrzen přímým snímkováním v oboru B a V, které prováděl D. Gonzalez 18.06 UT října pomocí YALO teleskopu na Cerro Tololo. Na filmu získaném na teleskopu Cerro El Roble 28.025 UT září není na místě SN 1998eh zaznamenán žádný objekt (dosah B> 19.5 mag). Na filmu z 18. října je objekt o 0.5 mag jasnější než na záběru z 15. října.

(podle IAUC 7034 z 22. 10. 1998 přeložil DH)


SUPERNOVA 1998ei V BEZEJMENNÉ GALAXII


Maza také oznamuje objev supernovy, který si připsal Roberto Antezana z filmu, podobně jako výše, který exponoval L.E. Gonzalez 15.201 UT října. Supernova (hv. vel. B asi 18.5 mag) má souřadnice  = 23h32m03s.75,  = -3933'18".4 (2000.0), což je 11".8 západně a 10".9 jižně od jádra mateřské spirální galaxie. Objekt byl potvrzen na CCD snímcích v oboru B a V Gonzaleza z 17. října pomocí YALO teleskopu na stanici Cerro Tololo. Na filmu z 28.223 (B> 19.5 mag) observatoře Cerro El Roble supernova 1998ei zachycena není.

(podle IAUC 7034 z 22. 10. 1998 přeložil DH)


SUPERNOVY 1998ej A 1998ek V BEZEJMENNÝCH GALAXIÍCH


J. Maza, Department of Astronomy, University of Chile, oznamuje objev dvou supernov, které objevil Roberto Antezana na T-Max 400 filmech exponovaných L. E. Gonzalezem (+ Maksutovův teleskop na Cerro El Roble):

SN 1998 UT  (2000)  Mag. Offset

1998ej říj. 15.201 23 41 00.95 -38 56 37.2 19 4".1 W, 6".5 N

1998ek říj. 15.341 6 36 30.59 -37 58 40.2 18 14".0 E, 4".3 N

SN 1998ej byla potvrzena pomocí přímého snímkování v oboru B a V Gonzalezem 17. října pomocí YALO teleskopu observatoře Cerro Tololo. Na filmu z Cerro El Roble z 28.223 UT září však zachycena není (B > 19.5 mag).

SN 1998ek byla potvrzena na T-Max 400 filmu exponovaném L.E. Gonzalezem 28.378 UT září na teleskopu Cerro El Roble, ale na filmu získaném stejným přístrojem 28.379 UT srpna (B> 19.5 mag) zachycena není.

(podle IAUC 7035 z 22. 10. 1998 přeložil DH)

SUPERNOVA 1998ef V GALAXII UGC 646

Vizuální odhad hvězdné velikosti: říj. 20.981, 15.7, (K. Hornoch, Lelekovice, 0.35-m reflektor).

NOVA SCORPII 1998


W. Liller, Vina del Mar, Chile, oznamuje objev novy (hv.vel. 6.9 mag), která se zaznamenala na Technical Pan fotografiích snímaných systémem PROBLICOM 21.0266 UT, 21.0293 UT a 21.0389 UT října, kamerou s ohniskem 85-mm (+ oranžový filtr); souřadnice nového objektu jsou  = 17h55m.4,  = -3100' (2000.0). Na snímcích z 17. října není na místě novy žádný objekt.

G. Garradd, Loomberah, N.S.W., oznamuje následující přesnou pozici a hvězdnou velikost (CCD kamera bez filtru) z 22. 409 UT října. Kamera byla umístěna na 0.45-m f/5.4 reflektoru:  = 17h55m24s.99,  = -3101'41".5, 7.4. A. Jones, Nelson, Nový Zealand, oznamuje vizuální hvězdnou velikost 8.4 mag (22.43 UT října). V katalogu USNO A1.0 ani v Guide Star katalozích není v rámci 15" od novy žádná hvězda.

W. Liller, Vina del Mar, Chile, píší: "CCD spektrogramy s nízkým rozlišením pořízené 23.04 UT října pomocí 0.20-m Schmidtovy kamery (+ objektivní hranol) ukazují široké, intenzívní emisní čáry H. o intenzitě asi 7.6 krát vyšší než okolní kontinuum. Silné emisní čáry vysvětlují, proč vizuálně určené hvězdné velikosti jsou slabší (přibližně o jednu magnitudu) než ty, které byly určeny pomocí CCD. 23.003 UT října jsem měřil hvězdnou velikost pomocí CCD (+ minus infračervený filtr) a vyšla 7.78 mag."

M. Fujii, Kurashiki, Okayama, Japan, oznamuje, že spektroskopické pozorování (0.28-m reflektor; rozlišení asi 1 nm; instrumentální rozlišení kolem 450 km/s) z 24.42 UT října ukázalo silné, široké emisní čáry H- (FWHM kolem 3800 km/s a silné, široké emise H-). Spektrum si můžete prohlédnou na http://www1.harenet.ne.jp/~aikow/n_sco1998.gif.

Vizuální odhady hvězdné velikosti: říj. 22.756 UT, 8.6 (B. Monard, Pretoria, jižní Afrika); 22.91, 8.7 (J. G. de S. Aguiar, Campinas, S.P., Brazílie); 23.41, 8.5 (A. Jones, Nelson, Nový Zealand); 23.912, 8.9 (Aguiar); 24.04, 9.0 (W. G. Dillon, Missouri City, TX).

(podle IAUC 7034 a 7037 z 22. a 24. 10. 1998 přeložil DH)


KOMETA C/1998 U1 (LINEAR)

MPEC 1998-U12 obsahuje detailní informace o další kometě objevené v rámci projektu LINEAR. Těleso bylo objeveno 18. října a bylo ohlášeno jako asteroidální, rychle se pohybující objekt s požadavkem na další pozorování uveřejněném na The NEO Confirmation Page. Podle potvrzujících pozorování, které prováděli čtyři observatoře 20. a 21. října bylo velmi rychle jasné, že objekt má retrográdní pohyb po téměř parabolické dráze. Podle pozorování z 0.65-m f/3.6 reflektoru na observatoři v Ondřejově, které bylo prováděno 20.9 UT října P. Pravec uvádí, že na samostatných 3-min expozicích přes čirý filtr byl viditelný slabý ohon. Ohon sahal až do vzdálenosti 16" v p.a. 60 a byl potvrzen na šesti složených snímcích. Orbitální elementy objektu jsou:

T = 1998 červen 1.479 TT  = 130.116  = 210.409 2000.0 q = 4.06998 AU i = 156.468

(podle IAUC 7033 z 21. 10. 1998 přeložil DH)

KOMETA P/1998 U2 (MUELLER)

J. Mueller oznamuje objev další komety, která se zaznamenala na fotografických deskách, které exponoval s K. Rykoskim 22. října na 1.2-m Oschin Schmidt Telescope v rámci projektu Palomar Outer Solar System Ecliptic Survey. Kometa měla silnou kondenzaci a krátký ohon směřující jihovýchodně. Poziční pozorování prováděli: W. D. Ferris a B. W. Koehn (LONEOS, Lowell Observatory). Předobjevové snímky, asteroidální vzhled; P. Pravec (Ondřejov). 0.65-m reflektor. Široký ohon 0'.4 dlouhý v p.a. 140; L. Kornoš a P. Kolený (Modra). 0.6-m f/5.5 reflektor; M. Tichý a Z. Moravec (Kleť). 0.57-m f/5.2 reflektor.

Předběžné orbitální elementy určené z výše uvedených pozorování:

T = 1998 říj. 21.989 TT  = 49.964 e = 0.52326  = 336.310 2000.0

q = 2.02965 AU i = 2.201 a = 4.25733 AU n = 0.112201 P = 8.78 roků
1998 TT (2000)   r Elong. Fáze m1

říj. 14 1 28.83 +12 40.8 1.036 2.031 174.3 2.8 16.2

24 1 23.59 +12 22.9 1.039 2.030 172.7 3.6 16.2

lis. 3 1 19.25 +12 04.2 1.065 2.032 162.1 8.6 16.2

13 1 16.89 +11 51.6 1.113 2.039 151.6 13.3 16.3

23 1 17.17 +11 50.1 1.181 2.049 141.6 17.4 16.5

pro. 3 1 20.38 +12 02.7 1.265 2.062 132.4 20.7 16.7

13 1 26.40 +12 29.5 1.364 2.079 123.8 23.2 16.9

(podle IAUC 7035 a 7036 z 22. 10. 1998 přeložil DH)

KOMETA 1998 U3


E. Meyer (Linz, Rakousko) a J. Jahn (Bodenteich, Německo) oznamují objev komety. Kometu objevil Michael Jager na 16-ti a 9-ti minutových expozicích Technical Pan filmu. Pozorovatelé obecně hlásí 1'-2' kómu s kondenzací a několik obloukových minut dlouhý ohon v p.a. 275-281. Přesné CCD pozice oznámené na žádost Central Bureau:
1998 UT  (2000)  m1 Pozorovatel

říj. 23.93 6 43.3 +41 31 12.5 Jager

24.85103 6 44 08.66 +41 32 51.0 14.1 Meyer

24.85591 6 44 08.98 +41 32 51.1 12 Pravec

24.89547 6 44 11.39 +41 32 53.1 13.0 Ticha

24.95534 6 44 14.95 +41 32 55.9 16 Mikuz

24.98812 6 44 16.86 +41 32 57.8 13.3 Kornos

25.18361 6 44 28.40 +41 33 04.6 Griffin

25.35451 6 44 38.14 +41 33 12.4 Kowalski

25.35865 6 44 38.54 +41 33 11.7 13.9 Bell

25.54384 6 44 49.63 +41 33 16.8 13.3 Asami

25.55625 6 44 50.39 +41 33 17.0 12.9 Abe

25.58280 6 44 51.92 +41 33 17.9 12.8 Kojima

25.58866 6 44 52.26 +41 33 18.2 Aoki

25.68134 6 44 57.69 +41 33 23.5 13.1 Sugie

25.70081 6 44 58.73 +41 33 23.2 12.9 Ikari

M. Jager (východně od Vídně). 0.25-m f/2.8 Schmidt kamera; E. Meyer a H. Raab (Linz). 0.3-m reflektor; P. Pravec (Ondřejov). 0.65-m reflektor; J. Tichá a M. Tichý (Kleť). 0.57-m reflektor; H. Mikuz a S. Maticic (Crni Vrh). 0.36-m reflektor + V filtr; L. Kornos a P. Koleny (Modra). 0.6-m reflektor; I. P. Griffin (Cocoa). 0.3-m reflektor; R. Kowalski (Zephyrhills). 0.18-m reflektor; G. Bell a G. Hug (Eskridge). 0.30-m reflektor; A. Asami (Hadano). Oznamuje S. Nakano, Sumoto, Japonsko; H. Abe (Yatsuka). Oznamuje Nakano; T. Kojima (Chiyoda). Oznamuje Nakano; M. Aoki (Toyama). Oznamuje Nakano; A. Sugie (Dynic Astronomical Observatory). Oznamuje Nakano; Y. Ikari (Moriyama). Oznamuje Nakano.

Orbitální elementy a tudíž i efemerida na další období nejdou dosud k dispozici. Zájemci o pozorování sledujte stránku http://www.sci.muni.cz/hotnew.html. (podle IAUC 7038 z 25.10. 1998 připravil DH)

NEJNOVĚJŠÍ SNÍMKY SONDY MARS GLOBAL SURVEYOR

Kamera Mars Global Surveyoru, která pořídila širokoúhlý pohled na sopku Olympus Mons 25. dubna 1998, získala nové snímky této největší sopky ve sluneční soustavě. Rovněž získala nové snímky systému obřích kanálů, známých pod jménem Kasei Vallis.

Olympus Mons, která se tyčí nad marsovským povrchem je vysoká jako tři Mount Everesty a má průměr u úpatí srovnatelný se šířkou celého řetězce havajských ostrovů.

Obrázky Kasei Vallis, systému obřích kanálů vyřezaných v povrchu vodním živlem před více než miliardou let, ilustrují složitost geologické historie. Obrázky z 4. června odhalují detaily kráteru (o průměru 6 km) jako by vydloubnuté zpod "ostrova" v údolí. Útvar byl vytvořen částečně záplavou a jejím následujícím ústupem, které způsobilo malé sesouvání půdy obklopující tento útvar.

Příkop, který částečně obklopil kráter směrem na západ a jih byl vytvořen, když vířící záplavová voda působila na okraj kráteru, rozhlodávala materiál před a těsně vedle kráteru.

Mars Global Surveyor obíhá kolem Marsu 13 měsíců. Konečné mapování bude probíhat z oběžné dráhy v březnu 1999, kdy kamera na sondě bude pořizovat denní globální mapy marsovské oblačnosti a marsovského počasí. Mars je místo prudkých větrů a záplav o čemž nás přesvědčují nové přicházející snímky z Mars Global Surveyoru.



Mars Global Surveyor a Olympus Mons

Mars Global Surveyor (MGS) a jeho Mars Orbiter Camera (MOC) pořídila širokoúhlý záběr sopky Olympus Mons na jaře 1998. Barevný obrázek byl udělán za použití MOC, červený širokoúhlý snímek 26301 a modrý širokoúhlý snímek 26302. Zelená barva byla vytvořena synteticky z průměru červeného a modrého oboru. Nejedná se o pravou barvu Marsu, jak by to vidělo lidské oko (skutečné barvy by byly bledší s menšími kontrasty). Sever na snímcích je vlevo a východ je nahoře.

Olympus Mons je tajemná hora. Jedná se o gigantický vulkán, který nemá na Zemi obdoby. MOC kamera získala efektní širokoúhlý pohled po 263 obězích kolem Marsu. Kosmická sonda se pohybuje ze severu na jih (zleva doprava). I když kamera vzhlíží rovnou dolů (směrem k nadiru) a zabírá úhel až téměř k obzoru.

V naší dnešní příloze EAI 341 je na levém snímku Olympus Mons. Při získání tohoto snímku byly nad vrchní částí pohledu mraky. Dolní oblasti tohoto 26 kilometrů vysokého vulkánu nejsou moc zřetelné, ale vrchol je vidět jasně. Při mapování oblačnosti od března 1999 se budou snímky podobat širokoúhlým záběrům počasí z družic na Zemi. Toto soustavné mapování nám umožní lépe pochopit změny počasí na Marsu a vytvořit předpovědní modely.

Malin Space Science Systems a California Institute of Technology vytvořily MOC. JPL vytvořila projekt Mars Global Surveyor společně s partnerem Lockheed Martin Astronautics.

Mars Global Surveyor a kráter v Kasei Vallis

První obrázky oblasti Kasei Vallis získala sonda Viking 1. V naší příloze EAI 341 je záběr této oblasti sondou Mars Global Surveyor. Oblast ukazuje část Kasei Vallis s velkým kráterem. Kráter má průměr 95 kilometrů a nese jméno Sharonov (po ruském astronomovi V.V. Sharonovi 1901-1964). Bílý box je centrován na polohu 24.3 a 176 stupňů severně a 61.5 a 176 stupňů západně. Na obrázku je sever vyznačen. Obrázek z Mars Global Surveyoru má označení 34504. Na snímku světlo přichází zprava. Mars Global Surveyor je schopen rozlišit na Marsu detaily o velikosti řádově několika desítek metrů. Po Zemi a Měsíci bude Mars dalším tělesem, které bude ve sluneční soustavě dokonale zmapováno. Kráter v Kasei Vallis byl získán po 345 oběhu 4. června 1998. Obrázek 34504 ukazuje kráter o průměru 6 kilometrů označený bílým boxem.

Kasei Vallis je systém gigantických kanálů vytvořený před miliardou let, který byl vytvořen podobným scénářem jako oblast Ares Vallis, kde v červenci 1997 přistála sonda Mars Pathfinder. Voda vyřezala Kasei Vallis, soustavu hlubokých a širokých kanálů v severní části Lunae Planum, ohromné roviny. Kráter na snímku byl vytvořen v rané historii planety Mars, snad před 3.5 miliardami let. Pravděpodobně meteorickým impaktem a byl částečně pohřben materiálem zahrnujícím Lunae Planum při vodním působení. Na okraji je vidět ostrá eroze. Tento zvláštní kráter byl poprvé vytušen na obrázcích z Marineru 9 v roce 1972. Tento záběr s větším rozlišením však umožnil jeho skutečné odhalení.

(podle informací CNN z 15.10.1998 přeložil PH)

"BÍLÉ OVÁLY" NA PLANETĚ JUPITER

Douglas Isbell, Headquarters, Washington, DC

Jana Platt, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, CA

Něco podobného, jako mocné hurikány na planetě Zemi mají vědci možnost pozorovat na gigantické planetě Jupiter. Jedná se pravděpodobně o obrovské bouře. Tři oddělené chladné bouře, nazvané "bílé ovály" vzhledem k jejich barvě a tvaru, jsou pozorovány v jednom pásu ve střední části planety Jupiter již půl století. Dvě z bouří nedávno splynuly a vytvořily jeden velký ovál, podle vědců studujících data z mise Galileo, z HST a z Agency Infrared Telescope Facility atop Mauna Kea. "Právě vzniklý bílý ovál, splynutím dvou menších, je největší bouří v naší sluneční soustavě s vyjímkou 200 roků staré Rudé skvrny," řekl Dr. Glenn Orton, vědec v NASA JPL. "Může to být poprvé, kdy člověk pozoruje takovou velkou interakci mezi dvěma bouřkovými systémy." Každý z bílých oválů, které splynuly v jeden, měl průměr dvě třetiny velikosti Země. Po splynutí vytvořily útvar, který je větší než celý kotouč planety Země. Ačkoli vědci pozorovali výsledek po splynutí dvou bílých oválů skutečnou "srážku" neviděli neboť se odehrála na tmavé odvrácené straně.

Podle Ortona je tento velký ovál velmi záhadný. "Můžeme ho vidět spolu s druhým bílým oválem ve viditelném světle a v některém infračerveném oboru, ale nemůžeme nový bílý ovál vidět na určité infračervené vlnové délce protože je pod vrchní vrstvou mraků," řekl Orton. Tato bouře je v přechodném stavu, neboť podstupuje svoje znovuzrození po sloučení dvou bouří. "Spolu s bílými ovály můžeme vidět proudění v centru, které střídavě směřuje do středu a ven," dodává Orton. Nový bílý ovál má velmi chladný střed (okolo -157 stupňů Celsia), který je okolo jednoho stupně chladnější než okolí.

"Protože tomu tak je, tak ovál může vytvářet tlustý mrakový systém, který je tmavý," řekl Orton, aby mohl vysvětlit fakt, že nový ovál "zmizí" na určité vlnové délce.

K záhadě se přidává ten fakt, že sousední bouře rotují v protisměru vzhledem k novému bílému oblaku. Polarimetr sondy Galileo ukázal, že se jedná o charakteristický jev ochlazování směrem k nižším teplotám ve středu než v okolí.

Orton má podezření, že tato bouře nějakým způsobem ztratila energii. Tato bouře je na místě mezi dvěmi menšími bílými ovály, které splynuly a Orton teoreticky uvažuje o tom, že když tento systém ztratil energii, tak to bylo na úkor mechanismu, který držel dva původní ovály od sebe.

Orton a jeho kolega Dr. Brendan Fisher založili své závěry o teplotách na základě dat odebraných z Galilea 20. června 1998, během 17 oběhu sondy kolem planety Jupiter. Ačkoli mnoho dat z nízkého přeletu nad Europou bylo ztraceno kvůli špatné orientaci sondy, Galileo získal nová data o bílých oválech před neobvyklým spojením.

Fotopolarimetr zjistil teplotní profily a energetickou bilanci v atmosféře planety, které pomohou vědcům při studiu vlastností oblačné struktury planety. Vědci věří, že jasné vizuálně viditelné bílé ovály jsou složeny ze čpavku.

Galileo, který má pracovat na oběžné dráze kolem planety Jupiter 2 a půl roku, je v současné době v polovině dvouletého prodlouženého poslání, známého jako Galileo Europa Mission. Obrázky a informace jsou dostupné na adrese: http:// www.jpl.nasa.gov/ galileo

(podle relace NASA 98-188 z 14.10.1998 připravil PH)


OFICIÁLNÍ VYPUŠTENÍ MISE STS-95

NASA rozhodla podle programu, že 29.10.1998 bude oficiálně vypuštěna mise raketoplánu STS-95. Tato mise je zajímavá tím, že na palubě raketoplánu Discovery kromě obvyklých experimentů bude v posádce John Glen, který se znovu po 36 letech od svého historického startu dostane na oběžnou dráhu kolem Země. Jeho historický start se odehrál v únoru 1962 na palubě kosmické lodi Frienship 7. Podle plánu by měla Discovery ve 2 hodiny P.M. EST odstartovat ze stanoviště 39B na misi STS-95, která má trvat 8 dní 21 hodin a 50 minut. Discovery má tedy přistát 7. listopadu v 11.50 a.m. EST. Velitelem mise je Curt Brown a pilotem Steven Lindsey. Specialisté letu jsou Steve Robinson, Scott Parazynski, Pedro Duque (astronom ESA). Glenn a Chiaki Mikaiová z Japonska, budou specialisté užitečného zatížení. STS-95 je 25 letem raketoplánu Discovery a 92 letem programu Space Shuttle.

(podle relace 98-189 z 14.10.1998 připravil PH)

SS AURIGAE


Tato trpasličí nova byla ve vzplanutí. Dokumentují to následující odhady: 7.2430 UT, 14.70 (R. Zissell, USA, CCD s V filtrem); 7.77, <12.5 (T. Kinnunen, Finsko); 8.95, 11.8 (T. Kinnunen, Finsko); 9.099, 12.1 (G. Poyner, Anglie); 9.200, 11.6 (P. Schmeer, Německo); 10.029, 11.2 (G. Poyner, Anglie); 11.4688, 11.0 (G. Hanson II, USA); 12.054, 11.1 (G. Poyner, Anglie); 12.4306, 11.2 (G. Hanson II, USA).

(podle AAVSO NEWS FLASH 353 z 12.10.1998 připravil PH)

SY CANCRI

Tato trpasličí nova typu Z Cam se nacházela ve vzplanutí. Dokumentují to následující odhady:1998 říjen 1.4472 UT, 13.4 (G. Hanson II, USA); 8.11, 13.0 (T. Kinnunen, Finsko); 11.4799, 11.9 (G. Hanson II, USA0; 12.4354, 11.8 (G. Hanson II, USA).

(podle AAVSO NEWS FLASH 353 z 12.10.1998 připravil PH)

KOMETA 21P/GIACOBINI-ZINNER

Vizuální odhady celkové hvězdné velikosti a průměru kómy: říj. 13.75 UT, 9.5, 3'.0 (M. Lehký, Hradec Králové, binokular 25x100); 13.80, 9.2, 4' (K. Hornoch, Lelekovice, 0.35-m reflektor; 7' ohon v PA 85); 16.82, 9.4, 3'.5 (Lehký, binokulár 25x100); 17.74, 9.4, 3'.2 (Lehký, Brno, binokulár 25x100); 17.75, 9.1:, 4'.5 (Hornoch, Brno, 25x100 binokulár); 20.74, 9.6, 3'.8 (Hornoch, Lelekovice, 0.35-m reflektor; ohon 7' v p.a. 70 deg); 20.75, 9.2, 4'.1 (Lehký, Hradec Králové, 25x100 binokulár); 21.73, 9.6, 3'.5 (Hornoch, Lelekovice, 0.35-m reflektor; ohon 8' v p.a. 80 deg); 22.76, 9.5:, 4' (Hornoch, Lelekovice, 0.35-m reflektor); 24.81, 8.9, 4'.5 (Lehký, Hradec Králové, 25x100 binokulár); 25.74, 8.9, 4'.4 (Lehký, Hradec Králové, 25x100 binokulár).

KOMETA C/1998M5 (LINEAR)

Vizuální odhady celkové hvězdné velikosti a průměru kómy: říj. 13.76 UT, 11.2, 2'.1 (M. Lehký, Hradec Králové, binokulár 25x100); 13.86, 10.4, 2'.8 (K. Hornoch, Lelekovice, 0.35-m reflektor). 16.83 UT, 11.0, 2'.0 (M. Lehký, Hradec Králové, binokulár 25x100); 17.76, 11.0, 2'.0 (Lehký, Brno, binokulár 25x100); 17.77, 11.0, 2'.2 (Hornoch, Brno, 25x100 binokulár). 20.76, 11.0, 2'.1 (Lehký, Hradec Králové, 25x100 binokulár); 21.74, 10.9, 2'.3 (Hornoch, Lelekovice, 0.35-m reflektor); 22.81, 10.8, 3' (Hornoch, Lelekovice, 0.35-m reflektor); 24.84, 10.8, 2'.3 (Lehký, Hradec Králové, binokulá 25x100); 25.77, 10.8, 2'.2 (Lehký, Hradec Králové, binokula 25x100);

KOMETA C/1998T1 (LINEAR)

Vizuální odhady celkové hvězdné velikosti a průměru kómy: říj. 13.77, 14.6, 0'.9 (M. Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor); 17.03, 14.5, 0'.9 (Lehký); 20.90, 13.7, 1'.3 (Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor, x162); 24.87, 13.9, 1'.4 (Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor, x162); 25.84, 13.9, 1'.4 (Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor, x162).

KOMETA C/1998 M2 (LINEAR)

Vizuální odhad celkové hvězdné velikosti a průměru kómy: říj. 13.82 UT, 14.8, 0'.5 (K. Hornoch, Lelekovice, 0.35-m reflektor); 24.82, 14.6, 0'.7 (Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor); 25.79, 14.8, 0'.7 (Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor).

KOMETA C/1998 T1 (LINEAR)

Vizuální odhad celkové hvězdné velikosti a průměru kómy: říj. 13.85 UT, 14.3, 0'.8 (K. Hornoch, Lelekovice, 0.35-m reflektor); 21.83, 13.9, 0'.9 (K. Hornoch, Lelekovice, 0.35-m reflektor).

KOMETA C/1998 K5 (LINEAR)

Vizuální odhady celkové hvězdné velikosti a průměru kómy: říj. 13.88 UT, 13.4, 0'.25 (K. Hornoch, Lelekovice, 0.35-m reflektor; 0'.4 ohon v PA 265o); 17.05, 13.8, 0'.2 (M. Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor); 20.92, 13.9, 0'.2 (Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor); 21.01, 13.7, 0'.2 (Hornoch, Lelekovice, 0.35-m reflektor); 22.09, 13.7, 0'.25 (Hornoch, Lelekovice, 0.35-m reflektor); 22.83, 13.7, 0'.25 (Hornoch, Lelekovice, 0.35-m reflektor); 23.89, 13.9, 0'.3 (Hornoch, Lelekovice, 0.35-m reflektor); 24.90, 14.3, 0'.2 (Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor); 25.88, 14.3, 0'.3 (Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor).

KOMETA C/1997 J2 (MEUNIER-DUPOUY)

Vizuální odhad celkové hvězdné velikosti a průměru kómy: říj. 13.87 UT, 12.0, 1'.2 (K. Hornoch, Lelekovice, 0.35-m reflektor); 21.74, 11.8, 1'.5 (Hornoch, Lelekovice, 0.35-m reflektor); 24.85, 12.8, 1'.8 (M. Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor); 25.80, 12.8, 1'.7 (Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor).

KOMETA 93P/LOVAS 1

Vizuální odhady celkové hvězdné velikosti a průměru kómy: říj. 14.05 UT, 13.5:, 0'.8 (K. Hornoch, Lelekovice, 0.35-m reflektor); 17.08, 13.0, 1'.7 (M. Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor). 20.94, 13.0, 1'.9 (Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor); 21.02, 13.3, 1'.0 (Hornoch, Lelekovice, 0.35-m reflektor); 22.12, 13.3, 1'.1 (Hornoch, Lelekovice, 0.35-m reflektor); 23.91, 13.1, 1'.2 (Hornoch, Lelekovice, 0.35-m reflektor); 24.91, 13.0, 1'.6 (Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor); 25.89, 12.9, 1'.6 (Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor).

KOMETA P/1998 QP54 (LONEOS-TUCKER)

Vizuální odhady celkové hvězdné velikosti a průměru kómy: říj. 13.84 UT, 14.8, 0'.4 (K. Hornoch, Lelekovice, 0.35-m reflektor); 17.02, 15.0, 0'.8 (M. Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor); 20.88, 15.2, 0'.5 (Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor); 24.86, 15.3, 0'.5 (Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor); 25.81, 15.4, 0'.4 (Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor).

KOMETA 52P/HARRINGTON-ABELL

Vizuální odhady celkové hvězdné velikosti a průměru kómy: říj. 14.06 UT, 13.0, 1'.5 (K. Hornoch, Lelekovice, 0.35-m reflektor); 17.06, 12.9, 2'.0 (M. Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor); 20.93, 12.7, 1'.9 (Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor); 21.02, 12.2, 1'.6 (Hornoch, Lelekovice, 0.35-m reflektor); 22.10, 12.1, 1'.6 (Hornoch, Lelekovice, 0.35-m reflektor); 24.92, 12.5, 2'.4 (Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor); 25.90, 12.5, 2'.2 (Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor).

KOMETA 4P/FAYE

Vizuální odhad celkové hvězdné velikosti a průměru kómy: říj. 16.75, 14.6, 0'.8 (M. Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor); 24.79, 14.7, 1'.1 (Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor); 25.78, 14.8, 0'.9 (Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor).

KOMETA 88P/HOWEL

Vizuální odhad celkové hvězdné velikosti a průměru kómy: 25.73, 10.3, 2'.0 (M. Lehký, Hradec Králové, 25x100 binokulár).

KOMETA P/1998 S1 (MUELLER)

Vizuální odhady celkové hvězdné velikosti a průměru kómy: 20.86, 14.2, 1'.2 (M. Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor); 20.89, 14.3, 0'.7 (K. Hornoch, Lelekovice, 0.35-m reflektor); 21.82, 14.0, 0'.6 (Hornoch, Lelekovice, 0.35-m reflektor); 22.82, 14.0, 0'.7 (Hornoch, Lelekovice, 0.35-m reflektor); 23.91, 13.7, 0'.7 (Hornoch, Lelekovice, 0.35-m reflektor); 24.88, 14.4, 1'.0 (Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor); 25.86, 14.1, 1'.0 (Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor).

AKTIVNÍ GALAXIE NGC 7469 Peg

Vizuální odhady hvězdné velikosti: 20.850, 12.9 (M. Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor); 24.923, 12.9 (M. Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor); 24.913, 12.9 (M. Lehký, Hradec Králové, 0.42-m reflektor).

(D. Hanžl a P. Hájek)






База данных защищена авторским правом ©shkola.of.by 2016
звярнуцца да адміністрацыі

    Галоўная старонка